Nerozumím zcela, v čem konkrétně spočívá problém. Firmy mají nastaveny svými vnitřními předpisy oprávnění k jednotlivým úkonům. Nastane tedy situace, kdy bude oprávnění zneužito a to se může snadno stát i v "papírovém světě" - stejný "škodlivý úkon" může pracovník podatelny disponující razítkem učinit i listinnou cestou a tam se navíc ani nepodaří zjistit, která konkrétní osoba byla pachatelem. "Muří nohy" na papíru nikdo nezkoumá.
Firmy si nastavily své vnitřní předpisy s předpokladem, že datové schránky fungují určitým způsobem. Nyní se ale tento předpoklad (výklad způsobu fungování DS) změnil. Proto by se firmy měly nad svými předpisy nově zamyslet a případně je upravit.
Ale popisovaný problém se týká i DS fyzických osob, třeba je-li vaše manželka (či kdokoli jiný) pověřenou osobou k vaší datové schránce, má podle nového výkladu také generální plnou moc jednat za vás ....
Ale jak píše přispěvatel nade mnou, delegování pravomocí je věcí firmy. Takže ano, ta by si měla věc ohlídat a případně revidovat. Ale pro tuto delegaci není potřeba žádná plná moc, je na to zákon: "§ 166 pro zastupování právnické osoby zaměstnanci, členy nebo členy orgánu nezapsaného do obchodního rejstříku, v § 430 a 431 pro zastoupení podnikatele a v § 503 odst. 2 pro vedoucího odštěpného závodu"
Pokud firma deleguje na nejakeho zamestnance nejakou pravomoc, tak ocekava, ze delegovala jen a pouze prave tuto pravomoc, a ne ze mu defakto dala opravneni delat naprosto cokoli, coz je presne ten problem.
Pachatel muri nohy se kupodivu da pomerne snadno zjistit, nadto kazdy clovek s alespon polovinou mozku v pripade ze o neco jde vyzaduje podpis overeny. Popripade dokonce podpis overeny notarem a svedky. Vubec nemluve o tom, ze se da doslova trivialne zjistit ze ona muri noha v zadnem pripade nepatri osobe opravnene.