Hlavní navigace

Datové schránky: s Českou poštou i v dalších letech. Kolik to bude stát?

Jiří Peterka

Datové schránky bude i nadále provozovat Česká pošta. Ta si už vybrala a nasmlouvala svého subdodavatele. Ale stát teprve řeší, kolik bude České poště platit on.

Kolem datových schránek byl v poslední době relativní klid. Ale jen na první pohled, protože ve skutečnosti – a možná poněkud stranou veřejného zájmu – se připravovala a stále připravuje řada důležitých rozhodnutí. Zejména to, na kolik přijde provoz datových schránek v následujících letech (2018 až 2022).

To je otázka, která má dvě samostatné roviny: jednou je to, za jakých podmínek bude Česká pošta provozovat datové schránky pro stát. Druhou rovinou je pak to, kdo bude subdodavatelem České pošty a za kolik pro ni bude zajišťovat vše potřebné.

Zatímco ve druhé rovině je po minulém týdnu jasněji (subdodavatelem České pošty zůstane společnost O2 IT Services, smlouva je již uzavřena), v první rovině dosud jasno není. A to ani po veřejné konzultaci k dalšímu osudu datových schránek, která proběhla koncem dubna.

Pojďme nyní k oběma rovinám podrobněji.

Jak byl až dosud zajištěn provoz datových schránek?

Datové schránky jsou mezi námi již od poloviny roku 2009 a základní model jejich fungování se od té doby nijak nezměnil:

  • jejich zřizovatelem a správcem je Ministerstvo vnitra
  • jejich provozovatelem je Česká pošta coby držitel poštovní licence
  • subdodavatelem České pošty (někdy označovaným jako „technický provozovatel“ či „generální dodavatel služby“) je společnost O2 IT Services, která je 100% dceřinou společností a členem koncernu O2 Czech Republic, a.s. Sama přitom využívá služby dalších subdodavatelů.

Beze změny je zatím i to, že stát datové schránky nevlastní a do jejich vybudování a zprovoznění sám neinvestoval. Místo toho si jejich fungování nechává poskytovat jako službu – a to od právě od České pošty coby provozovatele Informačního systému datových schránek (zkratkou ISDS). Za což České poště také platí.

Konkrétní způsob zpoplatnění se ale s postupem času vyvíjel: původně, až do roku 2012 (včetně), to byla kombinace paušálního a „objemového“ zpoplatnění: stát platil České poště určitý paušál (ročně 180 milionů), a pak ještě za každou přenesenou datovou zprávu (od 15,04 Kč po 8,32 Kč bez DPH, dle objemu).

Kolik celkem náš stát v období 2009 až 2012 za datové schránky zaplatil, jsem podrobněji rozebíral v tomto článku ze září 2013, proto jen stručná rekapitulace:

dle Lupa.cz et al.

dle NKÚ

2009

171,878 mil. Kč

205,931 mil. Kč

2010

975,781 mil. Kč

988,693 mil. Kč

2011

925,819 mil. Kč

926,084 mil. Kč

2012

840,000 mil. Kč

803,682 mil. Kč

celkem

2,913478 mld. Kč

2,924390 mld. Kč

Od roku 2013, díky 8. dodatku k základní smlouvě z února 2009, stát platí České poště za datové schránky již jen paušálně, a to 500 milionů ročně (bez DPH). V této ceně je zahnuto přenesení až 200 milionů zpráv za rok, což zatím s rezervou stačí. Pro představu: na následujícím tweetu je prognóza z veřejné konzultace (viz dále), podle které by 200 milionů datových zpráv mělo stačit až do roku 2022.

A proč je zajímavý právě rok 2022? Proto, že stávající smluvní vztahy mezi státem a Českou poštou (a stejně tak i mezi Českou poštou a jejím subdodavatelem) jsou nastaveny do konce letošního roku, tedy roku 2017. Proto se jedná – a to v obou rovinách – o nových smlouvách pro období 2018 až 2022.

Zdůrazněme si proto, že právě popsaný způsob financování datových schránek – do roku 2012 kombinovaně, od roku 2013 paušálně 500 milionů Kč za rok – se týká první roviny, neboli vztahu mezi státem (resp. MV ČR) na straně jedné a Českou poštou na straně druhé.

Pokud jde o druhou rovinu, týkající se dosavadních vztahů mezi Českou poštou a jejím subdodavatelem, do té asi nejhlouběji pronikl Nejvyšší kontrolní úřad, který v roce 2013 zkoumal právě financování datových schránek. Jeho závěry jsem svého času podrobněji rozebíral zde na Lupě v samostatném článku, proto opět jen stručná rekapitulace formou tabulky. Kolonka „externí náklady“ zde představuje částku, kterou Česká pošta do roku 2012 zaplatila svému subdodavateli.

Rok

Externí náklady

Vykázané náklady ČP

Celkové náklady na provoz

Celkové tržby za provoz

Rozdíl

Rozdíl

2009

116 007 932 Kč

58 430 967 Kč

174 438 899 Kč

177 342 246 Kč

2 903 347 Kč

2 %

2010

559 698 116 Kč

26 234 079 Kč

585 932 195 Kč

825 082 738 Kč

239 150 543 Kč

41 %

2011

599 272 061 Kč

52 585 326 Kč

651 857 387 Kč

773 004 018 Kč

121 146 631 Kč

19 %

2012

480 493 148 Kč

70 821 000 Kč

551 314 148 Kč

670 723 291 Kč

119 409 143

22 %

CELKEM

1 755 471 257 Kč

208 071 372 Kč

1 963 542 629 Kč

2 446 152 293 Kč

482 609 664 Kč

Jaké náklady bude mít Česká pošta?

Oné druhé roviny, tedy vztahu mezi Českou poštou a jejím subdodavatelem, se týká i zpráva, kterou jste si mohli přečíst zde na Lupě již v závěru minulého týdne: že Česká pošta si již vybrala svého subdodavatele i na období 2018 až 2022. Bude jím opět společnost O2 IT Services, která je subdodavatelem České pošty i dnes. A vlastně od začátku fungování datových schránek (ještě jako O2 Czech Republic, a. s., resp. Telefónica O2 Czech Republic).

Zajímavé je, že to „nedopadlo úplně napoprvé“: i zde na Lupě jste se v březnu mohli dočíst o tom, že zadávací řízení na veřejnou zakázku České pošty, s názvem Informační systém datových schránek 2018+, provázely určité komplikace.

Společnost O2 IT Services ještě v závěru roku 2016 vznesla námitky k obsahu zadání veřejné zakázky k zadavateli (České poště) a následně návrh (na přezkoumání úkonů zadavatele) i k ÚOHS. Soudě podle pozdějšího rozhodnutí ÚOHS bylo předmětem sporu to, zda součástí zakázky může být i odkup HW a obecného SW (přičemž „práva k základní části unikátního software ISDS zadavatel již získal“).

V březnu 2017 ÚOHS o námitkách rozhodl – když celý tendr zrušil. Což asi nebylo úplně přesně to, co navrhovatel chtěl, a tak proti tomu obratem podal rozklad. Nicméně než jej ÚOHS stačil vyřešit, navrhovatel (O2 IT Services) počátkem dubna vzal zpět jak rozklad, tak i svůj původní návrh (na přezkoumání úkonů zadavatele).

Díky tomu mohl ÚOHS celý tendr odblokovat (zrušit své původní rozhodnutí a celé správní řízení zastavit, podrobné zdůvodnění). Pak již mohl následovat výběr vítěze a vyhlášení výsledků.

Výsledek okomentoval minulý týden na Twitteru generální ředitel České pošty Martin Elkán: pochlubil se tím, že vyjednaná cena je o 200 milionů nižší než ta původní.

Podle dostupných výsledků by nově vysoutěžená cena za celé pětileté období měla být cca 1,8 miliardy Kč (přesně: 1 803 851 039,54 Kč), a to bez DPH. Pokud je to tedy o 200 milionů méně, než za dosavadní pětileté období, pak to přišlo Českou poštu na cca 2 miliardy (které zaplatila svému subdodavateli). Sama ovšem za stejnou dobu (2013 až 2017) inkasovala od státu 2,5 miliardy (resp. 500 milionů ročně), přičemž z rozdílu hradila ty činnosti, které v rámci datových schránek realizovala sama (a nikoli cestou subdodavatele). Což je například rozesílání přístupových údajů, úkony na CzechPointech a další činnosti.

Nicméně pokud se podíváme podrobněji na to, co si Česká pošta nově vysoutěžila (konkrétně do veřejně dostupné písemné zprávy zadavatele či do přílohy č. 10 celé smlouvy v registru smluv), dočteme se zde, že cena za služby subdodavatele nebude pouze paušální. Bude to kombinace jednorázových úhrad v celkové výši 10,999 milionu Kč („spojených s převzetím služby“), ročního paušálního poplatku v průměrné výši 120,7 milionu Kč, jednotkové ceny za každou přenesenou datovou zprávu (s postupným poklesem) a úprav v rámci „rozvoje ISDS“ (podle počtu dnů, s cenou 15 tisíc Kč za člověka a den). Vše bez DPH, viz obrázek.

Stejně tak ve zmiňované písemné zprávě zadavatele najdete i výčet „subdodavatelů subdodavatele“, protože ani O2 IT Services nebude vše zajišťovat zcela sama.

Jaké varianty připadaly v úvahu?

Pokud tedy Česká pošta ušetří na svých vstupech celkem 200 milionů, jak se tato úspora promítne do první roviny, neboli do toho, kolik ušetří stát?

Odpověď na tuto otázku je zatím stále otevřená. A to i přesto, že stát se již rozhodl, že datové schránky pro něj bude nadále (v letech 2018 až 2022) provozovat právě Česká pošta. A to na (skoro stejném) principu jako dosud.

Původně ale připadaly v úvahu různé varianty „dalšího pokračování“ a resort vnitra sám navrhl následující možnosti:

Varianta A (Pokračovací): Vzdání se opce na Licenci, zachování legislativní úpravy

  • MV nezmění stávající legislativu, provozovatelem bude Česká pošta, s.p.
  • MV nevyužije opci na pořízení Licence, resp. se vzdá opce, čímž umožní České poště, s.p., aby s obsahem licence nakládala.
  • Česká pošta, s.p. již nebude nakupovat služby, ale pořídí do svého vlastnictví Dílo.
  • MV bude i nadále nakupovat služby provozovatele ISDS.

Varianta B (Taktická): Pořízení Licence do majetku MV, zachování legislativní úpravy

  • MV nezmění stávající legislativu.
  • MV využije opci na pořízení Licence.
  • MV bude i nadále nakupovat služby provozovatele ISDS.
  • Pořízení Licence do majetku MV, změna legislativní úpravy

Varianta C (Provozní): MV změní stávající legislativu – otevře možnost provozování ISDS komukoli.

  • MV využije opci na pořízení Licence.
  • MV a Česká pošta, s.p. doplní do Smlouvy tzv. exitové ustanovení, které zaváže provozovatele k součinnosti s migrací aktiv ISDS novému provozovateli.
  • MV vypíše otevřenou VZ na poskytování služeb provozovatele ISDS.
  • Technické řešení ISDS bude shodné se stavem ke konci roku 2017.

Varianta D (Inovativní): Pořízení nového řešení do majetku MV, změna legislativy

  • MV změní stávající legislativu – otevře možnost provozování ISDS komukoli.
  • MV nevyužije opci na pořízení Licence.
  • MV a Česká pošta, s.p. doplní do Smlouvy tzv. exitové ustanovení, které zaváže provozovatele k součinnosti s migrací aktiv ISDS novému provozovateli.
  • MV vypíše jedno nebo více otevřených VZ a vybuduje zcela nové technické řešení, odpovídající funkčně stavu služeb provozovatele ISDS ke konci roku 2017.
  • Provoz řešení si MV zajistí vypsáním VZ a uzavřením smlouvy / smluv na jeho provoz.

Analýzu těchto možností, popisovaných podrobněji i zde na Lupě, si vnitro nechalo udělat od společnosti Deloitte a následně navrhlo vládě rozhodnout se pro „taktickou“ variantu, označenou jako B. Ta v zásadě představuje zachování současného modelu fungování datových schránek, ale s pořízením licence do majetku ministerstva vnitra.

Vláda tento návrh odsouhlasila loni v létě, svým usnesením č. 676 ze dne 27. 7. 2016. V něm posvětila nejenom výběr varianty B, ale i vyčlenění (max.) 189 milionů Kč na zakoupení licence ISDS. Současně uložila ministru vnitra ohledně zvolené varianty B

před realizací zajistit její projednání s Evropskou komisí za účelem posouzení jejího souladu s právem Evropské unie

S přijatým rozhodnutím souvisí i zachování role České pošty coby provozovatele datových schránek (resp. ISDS). To se odvozuje z §14 odst. 2 zákona č. 300/2000 Sb., který roli provozovatele ISDS svěřuje držiteli poštovní licence. Ale také z tohoto přechodného ustanovení zákona o poštovních službách, které řeší poskytování jiných činností, než kterými jsou poštovní služby.

I díky tomu mohla Česká pošta již v polovině loňského roku vypsat veřejnou zakázku na výběr svého subdodavatele, jejíž výsledky jsme si popisovali výše.

Co přinesla veřejná konzultace?

Dojednání konkrétních nových podmínek pro období 2018–2022 mezi státem a Českou poštou dosud nebylo ukončeno nejspíše proto, že „projednání s Evropskou komisí“, které vláda uložila ministru vnitra, dosud neskončilo a stále probíhá.

Souvisí s tím i zajímavá akce s názvem Veřejná konzultace k Informačnímu systému datových schránek, která proběhla 26. dubna na ministerstvu vnitra. Zaznělo na ní, že uspořádání takovéto veřejné konzultace je jedním z požadavků Komise. Zatím jsem ale nezaznamenal žádný veřejný výstup z této konzultace. A vlastně ani zveřejnění „oficiálních“ vstupů (prezentací zástupců MV ČR, které byly na akci promítány). Zveřejněn byl jen sběr podnětů, o který se postaral pan Michal Bláha (a získané podněty také pořadatelům předal).

Jiná zajímavá informace, která na veřejné konzultaci zazněla, se týkala dalšího požadavku Komise: že cena by měla být nákladová a odvozená od počtu skutečně přenesených datových zpráv. Nikoli tedy čistě paušální. Vnitro proto prý počítá s návratem k původnímu modelu zpoplatnění, používanému do roku 2012, s následujícími složkami celkové ceny:

  • paušální část, na pokrytí fixních nákladů
  • za uskutečněné transakce (jednotková cena za každou přenesenou datovou zprávu)
  • za rozvoj ISDS, podle konkrétních požadavků

Již na první pohled tato struktura složek celkové ceny dobře koresponduje s tím, co si mezi sebou sjednala Česká pošta a její subdodavatel. Včetně představy, která na konzultaci také zazněla: že i jednotková cena za datovou zprávu (mezi státem a Českou poštou) by měla v čase klesat.

Co ovšem už tolik nekorespondovalo, byly zmínky o jednotkové ceně za datovou zprávu na úrovni někde kolem 4 Kč, o které se má vyjednávat. I kdyby to byla jen cena „startovací“, za rok 2018, stále by to bylo o hodně více než 2,30 Kč (bez DPH), které si mezi sebou sjednala Česká pošta a její subdodavatel pro rok 2018.

Mimochodem, když vnitro samo předpokládá, že za rok 2018 bude přeneseno celkem cca 111 milionů datových zpráv (viz jeho prognóza výše), pak to znamená, že Česká pošta zaplatí jen na této „objemové“ složce cca 255 milionů Kč (bez DPH). K tomu roční paušální poplatek ve výši 120 mil. Kč. Pokud by už neplatila nic za „rozvoj ISDS“, v součtu by to dávalo 375 milionů Kč (bez DPH).

Nicméně pokud by stát platil až 4 koruny (bez DPH) za jednu datovou zprávu, pak by to při 111 milionech zpráv představovalo 444 milionů. A pokud by se k tomu připočetl roční paušální poplatek (nejspíše nikoli nižší než jaký sama Česká pošta platí svému subdodavateli), pak by to bylo už o dost více než současných 500 milionů (které navíc zahrnují přenos až 200 milionů zpráv ročně).

Mimochodem, pokud by se Česká pošta chtěla dostat až na oněch limitních 200 milionů zpráv, které má dnes stát „k dispozici“ v rámci svého paušálu (za který poště platí 500 milionů ročně), dostala by se při ceně 2,3 Kč za zprávu v roce 2018 na 460 milionů Kč a s ročním paušálem 120 milionů pak na 580 milionů Kč (vše bez DPH). A stát by to při 4 korunách za zprávu přišlo na 800 milionů jen za přenesené zprávy, ještě bez ostatních složek. Tedy na opravdu podstatně více jak dnes.

Dovolím si proto předpokládat, že výsledná „startovací“ jednotková cena za přenesenou datovou zprávu (mezi státem a Českou poštou, pro rok 2018) bude nakonec podstatně nižší než ony 4 koruny, o kterých se mluvilo na veřejné konzultaci. Nejspíše někde velmi blízko oněm 2,30 Kč, které si sjednala Česká pošta se svým subdodavatelem.

Ale na konkrétní ceny (a podmínky), za kterých si stát bude nechávat provozovat datové schránky od České pošty, si ještě musíme počkat.

Co ještě zaznělo na veřejné konzultaci?

Na závěr ještě několik dalších zajímavých informací, které také zazněly na oné veřejné konzultaci ze strany pořádajícího ministerstva vnitra.

Jednou z nich je to, že i když dojde ke změně způsobu zpoplatnění datových schránek mezi státem a Českou poštou, nemělo by to mít vliv na to, že stát platí za datové schránky sám, ze státního rozpočtu. Jinými slovy: neuvažuje se prý o změně, která byla už jednou (v roce 2010) na stole – že by za odesílané (veřejnoprávní) datové zprávy platili jejich odesilatelé (jako je tomu u Poštovních datových zpráv).

Mimochodem, poštovní datové zprávy aktuálně stojí 11,68 Kč, resp. 14,88 Kč bez DPH (podle způsobu platby, viz ceník). To vypadá na více než velmi slušnou marži. A důsledkem je asi i velmi malé využití poštovních datových zpráv.

EBF17 tip Braverman 2

Další zajímavou informací z veřejné konzultace je to, že se v dohledné době nepočítá s významnějšími změnami ve způsobu fungování datových schránek a přenosu zpráv mezi schránkami. Dojít má jen k nezbytné „údržbě“, kterou si vynucují legislativní změny z nařízení eIDAS: místo dosavadními elektronickými značkami se jednotlivé datové zprávy budou opatřovat elektronickými pečetěmi (a také novými elektronickými časovými razítky).

Nebo další zajímavost: po osmi letech od spuštění datových schránek se prý připravuje i mobilní verze jejich webového rozhraní!

Našli jste v článku chybu?