V prvním pololetí letošního roku to vypadalo velmi nadějně, druhé pololetí ale zchladilo nadšené představy o rychlém zavedení nové generace zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2 v Česku. Leccos naznačoval postoj dvou největších komerčních televizí Nova a Prima, které od začátku roku ignorovaly možnost jakkoli zasáhnout do připravovaného procesu přechodu z vysílání ve standardu DVB-T na nový standard DVB-T2. Nepřišly od nich žádné připomínky k návrhu Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání v České republice a Nova s Primou vytrvale odmítaly komentovat cokoli, co se týkalo DVB-T2.
Klíčový dokument, který připravovala expertní skupina ministerstva průmyslu a obchodu pod vedením bývalého předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavla Dvořáka, tak na vládu putoval bez vyjádření hlavních hráčů televizního trhu (s výjimkou České televize). Vláda jej s mírným zpožděním začátkem srpna schválila. Už v té době ale bylo jasné, že termíny, které Strategie obsahovala, nebude možné dodržet. Například že operátoři tří plánovaných přechodných sítí DVB-T2, tedy Česká televize, České Radiokomunikace a společnost Digital Broadcasting, získají od ČTÚ do konce srpna individuální oprávnění pro využívání kmitočtů určených pro tyto přechodové sítě.
První test vysílání DVB-T2 v Praze, kterého se účastnila televize Nova
Nekonečné čekání na kompenzace
Máme konec prosince a ČTÚ nemá zkoordinovány kmitočty ani pro jednu ze tří přechodových sítí. Vydat může pouze individuální oprávnění pro některé lokality, takže například České Radiokomunikace požádaly a získaly oprávnění pro vysílání své přechodové sítě DVB-T2 z pražských vysílačů Žižkov a Cukrák, které budou vysílat tradičně v jednofrekvenční síti nejen pro Prahu, ale i pro většinu Středočeského kraje. O kmitočtech pro přechodovou síť České televize se toho mnoho neví, protože Kavčí hory se zatím zdráhají o individuální oprávnění požádat (o důvodech se zmíníme dále). Třetí přechodová síť pro společnost Digital Broadcasting je pro ČTÚ asi největším oříškem kvůli nedostatku vhodných kmitočtů.
Pokud by se jelo podle plánu ve vládou schválené Strategii, přechodové sítě by zahájily vysílání již v průběhu října a touto dobou by pokrývaly signálem Prahu, Brno, Ostravu a patrně i Plzeň. Reálně však vysílání DVB-T2 naladí jen část diváků v Praze, přičemž nejde o řádné vysílání přechodové sítě, ale dlouhodobý experiment Českých Radiokomunikací. Na vině není pouze zdlouhavá mezinárodní koordinace kmitočtů, ale také nevyjasněná otázka financování provozu přechodových sítí. Operátoři mají ve vládní Strategii slíbeno, že jim stát proplatí doložitelné provozní náklady a oprostí je od poplatků za využívání kmitočtů. Ani jedno se však dosud nestalo, protože nedošlo ke změně příslušné legislativy.
V únoru 2017 se digitálního vysílání ve standardu DVB-T2 dočkají i diváci ve Středních Čechách z vysílače Cukrák
Zpoždění má i Brusel, jeho nařízení je klíčové
Aby stát mohl operátorům zpětně proplácet vynaložené náklady spojené s provozem přechodových sítí DVB-T2, je třeba novelizovat zákon o elektronických komunikacích a také vládní nařízení o radiokomunikačním účtu. Oproštění od poplatků za využívání kmitočtů má zajistit novela vládního nařízení o poplatcích za kmitočty. Všechny tři klíčové dokumenty jsou zatím ve fázi příprav, respektive meziresortního připomínkového řízení. Některé jsou přímo závislé na tom, kdy Evropský parlament přijme klíčové rozhodnutí o využití kmitočtového pásma 700 MHz, na kterém stojí celý proces přechodu na zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T2.
Evropské nařízení bude zásadním dokumentem, který oficiálně potvrdí, že pásmo 700 MHz, které je dosud využívané pro televizní vysílání, se vyčlení pro potřeby mobilních operátorů. Aby mohlo být zachováno terestrické televizní vysílání alespoň v současném rozsahu, bude nutný přechod z nynějšího vysílacího standardu DVB-T na úspornější standard DVB-T2. A jelikož tento přechod přichází v době, kdy ještě operátorům sítí DVB-T platí kmitočtové příděly i pro pásmo 700 MHz, budou moci jednotlivé státy přistoupit ke kompenzacím, jež umožní nastartovat vysílání ve standardu DVB-T2 a provozovat několik let souběžně vysílání jak v končícím standardu DVB-T, tak v nastupujícím DVB-T2.
Ohrožení stávajících čtyř celoplošných multiplexů DVB-T odejmutím kmitočtového pásma 700 MHz
Které televize nakonec vstoupí do DVB-T2?
Brusel měl původně toto nařízení projednat a přijmout během letošního podzimu, nakonec to ale vypadá, že se k němu dostane až v lednu 2017. Všechny tyto okolnosti vedly operátory budoucích přechodových sítí DVB-T2 k odkládání žádostí o vydání individuálních oprávnění pro kmitočty těchto sítí. České Radiokomunikace se rozhodly požádat a na vlastní náklady provozovat svoji přechodovou síť v Praze, jež by měla odstartovat zhruba za dva měsíce. O stejném postupu uvažuje i konkurenční společnost Digital Broadcasting ostravského podnikatele Radima Pařízka, jež však stále čeká na výsledek mezinárodní koordinace kmitočtů. Česká televize vyčkává na řešení otázky financování provozu těchto sítí (původně měla její přechodová síť DVB-T2 startovat souběžně se sítí Českých Radiokomunikací).
Otevřená nadále zůstává i otázka obsahu přechodových sítí DVB-T2. Televizní stanice, které dnes vysílají v celoplošných multiplexech DVB-T, mají mít vysílání v přechodových sítích DVB-T2 zadarmo. Největší komerční televizní skupina Nova ale opakovaně prohlásila, že do těchto sítí za žádných okolností nevstoupí. Později své vyjádření upravila s tím, že nechce v DVB-T2 vysílat ve standardním rozlišení obrazu v kompresním standardu HEVC, který určuje vládní Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání, nýbrž v MPEG-4. To však odmítá jak tvůrce Strategie a předseda Koordinační expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Dvořák, tak operátoři budoucích přechodových sítí DVB-T2.
Postoj skupiny Nova k DVB-T2 nadále zůstává záhadou
SD rozlišení skončí společně se sítěmi DVB-T
Například České Radiokomunikace v sítích DVB-T2 vůbec s vysíláním ve standardním rozlišení obrazu nepočítají. Vedle klasického HD rozlišení chtějí nabídnout i „něco napůl“ mezi SD a HD kvalitou. Takzvané „čtvrtinové HD“ bude o něco kvalitnější než SD rozlišení, ale výrazně levnější než vysílání v HD kvalitě. V obou případech České Radiokomunikace počítají v souladu se Strategií s kompresním standardem HEVC. Tomu rovněž přizpůsobily svoji certifikační kancelář, jež testuje televizní přijímače DVB-T2 a jejich kompatibilitu s budoucím českým vysíláním v tomto standardu. Na webu www.dvbt2overeno.cz firma zveřejňuje a doplňuje seznam televizorů a set-top boxů, které jsou kompatibilní s českými sítěmi DVB-T2/HEVC.
Česko je tedy na start řádného vysílání ve standardu DVB-T2 připraveno, čeká se jen a pouze na Evropskou unii, vládu a zákonodárce. Na nich záleží, jak rychle se podaří vyřešit otázku financování přechodových sítí DVB-T2, ale i nákladů vynaložených veřejnoprávní Českou televizí na tento nový typ vysílání. Vzhledem k tomu, že přechodové sítě DVB-T2 by měly dosáhnout celoplošnosti do konce následujícího roku, čeká nás opravdu hektické období. Navíc když některé tyto sítě na sklonku roku 2017 převezmou roli končících regionálních sítí DVB-T a budou jako jediné v terestrice nabízet zdarma celoplošně televizní programy v HD kvalitě. Jisté to je však zatím jen u šesti programů České televize…
