Hlavní navigace

Digitální jüan ukazuje první zoubky. Míří i proti službám jako Alipay či WeChat Pay

28. 4. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
V Šanghaji, centru čínského obchodu, tento měsíc šest velkých státních bank v rámci obřího nákupního Festivalu 5. května v tichosti spustilo velkou kampaň za používání digitálního jüanu.

Začněme pro pořádek rychlou rekapitulací. Čínská lidová banka, která v zemi plní roli centrální banky, začala s projektem vlastní digitální měny a platebního systému (digital currency/electronic payment (DC/EP) již v roce 2014. Přestože projekt dosud nebyl plnohodnotně spuštěn na národní úrovni, e-jüan (e-CNY) má od loňského roku za sebou celou řadu víceméně úspěšných pilotů napříč největšími městy země a jde o co do rozsahu a v praxi zkoumaných aspektů nejpokročilejší projekt digitální měny centrálních bank (CBDC) na světě. 

První piloty proběhly „za zavřenými dveřmi“ v dubnu 2020 ve čtyřech městech: Čcheng-tu, Šen-čen, Su-čou a Xiong’an. V listopadu proběhla v Šen-čenu první loterie, kdy mohl určitý počet náhodně vybraných občanů utratit určitý obnos e-CNY, který jim přistál do jejich digitálních peněženek. Podobné schéma testování proběhlo později také v Su-čou a Čcheng-tu.

Přestože se zpočátku hovořilo o tom, že projekt nové digitální měny má být hlavně náhradou za hotovost v oběhu a cílí na domácí užití primárně v maloobchodu, již dnes je jasné, že ambice Lidové banky jsou mnohem větší.

Společnosti jako JD.com začínají v e-CNY vyplácet (zatím jen některé) své zaměstnance a nedávno proběhla dokonce první přeshraniční transakce. Peněženku e-CNY tento měsíc přidaly do svých služeb také další tři velké čínské firmy – logistická společnost SF Express, státní ropný gigant Sinopec a poskytovatel nabíjecích stanic pro elektromobily Star Charge. Probíhá také otevírání prvních korporátních účtů (které se používají pro zúčtování velkých transakcí, platby výplat, daní a podobně) v e-CNY. 

Li Bo, zástupce guvernéra Čínské lidové banky, také začátkem tohoto měsíce potvrdil, že Čínská lidová banka chystá v dohledné době rozsah zátěžových testů pro svoji digitální měnu zvýšit, a dokonce platby jejím prostřednictvím zpřístupnit zahraničním návštěvníkům země (v roce 2022 si budou moci digitální jüan otestovat návštěvníci zimních olympijských her v Pekingu). 

Zejména poslední bod je zajímavý, protože poukazuje na fakt, že je si Čína svým projektem digitální měny natolik jistá, že se nebojí nabídnout jej světu k otestování. Co to pro svět znamená? Jak se e-CNY liší od projektů CBDC demokratičtější části světa a může časem ohrozit pozici dolaru?

Digitální jüan na domácí půdě

Začněme tím jednodušším, jakou úlohu bude zatím mít e-CNY na domácí půdě? Pro začátek je třeba přiznat, že Čína stále řadu klíčových detailů ohledně e-CNY tají. Například dodnes není přesně jasné, jak přesně bude probíhat jeho distribuce. 

Víme jen, že Čína zvolila pro svůj systém distribuce CBDC dvouúrovňové schéma, kdy Čínská lidová banka nejprve rozdělí e-CNY komerčním bankám, a ty následně distribuují peníze mezi koncové uživatele a společnosti. Tento model je výhodný zejména tím, že nedestabilizuje pozici komerčních bank a zachovává tak status quo.

Také další kroky čínské vlády, jako například založení společného podniku se společností SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), ale napovídají, že by e-CNY mohl fungovat spíše v rámci současné finanční architektury, než ji nahrazovat.

Další střípek do mozaiky e-CNY odkrývá kampaň, ve které šest velkých čínských bank (mimo jiné Čínská průmyslová a obchodní banka, Čínská zemědělská banka, Čínská banka a Čínská stavební banka) přesvědčuje koncové uživatele, aby si stáhli digitální peněženky e-CNY (žádná z nich zatím nemá ostrou verzi), zkusili si platit v rámci pilotního programu během velkého komerčního festivalu přímo digitálním jüanem a obešli tak prostředníky, jako jsou platební služby Ant Group (Alipay) a Tencentu (WeChat Pay), skrze které dnes prochází 94 % e-commerce plateb v zemi. Čínská lidová banka nejspíš akci podpoří tím, že mezi občany formou loterie rozdistribuuje další „digitální hotovost“ zdarma.

„Lidem dojde, že platba skrze digitální jüan je tak pohodlná, že mohou s klidem zapomenout na Alipay nebo WeChat Pay,“ cituje Reuters blíže nejmenovaného bankovního úředníka zapojeného do zavádění e-CNY pro šanghajský test, který probíhá pod dohledem Čínské lidové banky.

Jeden z argumentů kampaně, proč dát státní digitální měně šanci, staví na nedůvěře Číňanů v zachování anonymity plateb a dostatečnou ochranu svých dat v momentě, kdy je svěří soukromým společnostem. „Velká data jsou bohatství. Kdokoli je vlastní, prospívá z nich. WeChat Pay a Alipay jich vlastní celý oceán,“ říká jiný citovaný bankovní úředník propagující e-CNY. Potíž je, že běžný Číňan v tomto ohledu o nic více nedůvěřuje ani bankám propagujícím projekt, za kterým stojí Čínská lidová banka. Právem?

Mu Changchun, ředitel institutu pro výzkum digitální měny v Čínské lidové bance, se snaží tyto obavy rozptýlit. Digitální jüan má podle něho disponovat funkcí „kontrolovatelné anonymity“. Otázkou je, co to vlastně přesně znamená. „Relativně malé transakce využívající digitální jüan budou v rozumné míře anonymní. Pokud jde o samotné technické provedení platby, jsou osobní údaje zašifrovány v elektronické peněžence a poté odeslány na e-commerce platformu. Výsledkem je, že platforma nezískává přístup k osobním informacím, což napomáhá ochraně soukromí,“ vysvětluje Mu. To nicméně není odpověď na otázku, co uvidí samotné banky a samotná Čínská lidová banka. Ač to může znít naivně, e-CNY měl být především náhradou za fyzickou hotovost, a ta je ze své podstaty anonymní a perfektně zaměnitelná.

Další otázkou zůstává, jaká data vidí telekomunikační operátoři, což je další významná síla, která se na vývoji digitálního jüanu podílí a je na jeho provozu silně zainteresovaná. Podle čínských zákonů sice operátoři nesmí předávat informace o zákaznících získané z mobilních telefonů třetím stranám, ale jsme v Číně. Navíc, když vás o data požádá přímo čínská centrální banka, těžko se bude odmítat. Také se zde střetávají dva protichůdné záměry – zajištění řádné identifikace versus ochrana soukromí v platebním systému. To je ovšem problém, který se netýká pouze e-CNY, ale všech CBDC, včetně těch západních. A není neřešitelný.

Pokud jde o digitální jüan, je jisté jedno: po období opatrné rétoriky Čínská lidová banka vyhlašuje otevřenou válku soukromým platebních kanálům Alipay a WeChat Pay a datové sklizni, kterou jejich prostřednictvím Ant Group a Tencent provádějí. Důkazem může být i to, že digitální peněženky pro e-CNY lze propojit s řadou populárních aplikací (Meituan, JD.com, Didi, Bilibili) ale ani s WeChat, ani s Alipay.

Vydá se Evropa podobnou cestou?

Pokud je na mlhavých obrysech digitálního eura zatím něco pozoruhodného, tak je to určitě nápadná podobnost rétoriky Evropské centrální banky a Čínské lidové banky, pokud jde o ochranu soukromí a transakčního soukromí uživatelů. Digitální euro také slibuje zvýšení transakčního soukromí oproti komerčním platebním systémům.

Citace „ECB nemá zájem monetizovat nebo dokonce shromažďovat platební údaje uživatelů. Digitální euro by tedy lidem umožnilo provádět platby, aniž by sdíleli svá data s třetími stranami, kromě případů, které vyžadují předpisy,“ z úst Fabia Panetty z výkonné rady ECB, by mohla být součástí kampaně na e-CNY nebo by ji mohl pronést Mu Changchun. 

Přesto je zde jistý subtilní rozdíl. Unie svými kroky několikrát prokázala, že to s ochranou soukromí svých občanů myslí vážně, a tak lze předpokládat, že to bude platit i pro její CBDC. U Číny si tím nejsem úplně jistý.

e-CNY jako vyzyvatel dolaru?

Ač taková vize zní na první pohled velmi naivně, první provedená přeshraniční platba prostřednictvím e-CNY nikam jinam ve skutečnosti nemíří. Digitální jüan nechce být jen náhradou za fyzický jüan a státní náhradou za dva nejrozšířenější platební systémy v zemi. Ostatně již v minulosti Čína vyzývala největší světové centrální banky ke kooperaci v oblasti CBDC a k zajištění vzájemné kompatibility jednotlivých CBDC. 

Tím, že země drží před zbytkem světa ve vývoji, a hlavně implementaci vlastní CBDC významný náskok, stává se její sen o sesazení amerického dolaru coby světové rezervní měny zase o maličko reálnější, byť by musela Čína v tomto směru urazit ještě dlouhou cestu. Dnes tvoří jüan jen 2 procenta světových devizových rezerv. To sice není vyloženě málo, ale americký dolar jich stále ještě tvoří téměř 60.

Důkazem, že Američané neberou tuto hrozbu na lehkou váhu, je současná horečnatá snaha Bidenovy administrativy pochopit všechny konsekvence vyplývající ze startu digitálního jüanu.

UX DAy - tip 2

Své pozorovací týmy dalšího vývoje e-CNY má americké ministerstvo financí i zahraničí, Pentagon i Rada národní bezpečnosti. Nutno ovšem jedním dechem dodat, že tyto týmy vznikly částečně za mnohem prozaičtějším účelem, a to snahou pochopit, zda nebude Čína nebo někdo jiný s její pomocí moci prostřednictvím digitálního jüanu obcházet americké sankce. Výjimečná pozice dolaru v přeshraničních platbách totiž v současnosti dává americkému ministerstvu financí pravomoc rozhodovat všude ve světě o odříznutí konkrétního byznysu, nebo dokonce celé ekonomiky od napojení na globální finanční systém.

Pokud jde o samotný digitální dolar, stále platí to, co řekl Jerome Powell letos v únoru. „Nepotřebujeme být první velká CBDC, potřebujme to udělat hlavně správně.“ Jisté je ovšem jedno, v USA se letos o digitálním dolaru rozhodně mluví podstatně více než ještě před rokem.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).