Nemáte pravdu. Objektivní odpovědnost je odpovědností bez ohledu na zavinění, a to buď s možností liberace anebo bez možnosti liberace (jak uvádíte absolutní odpovědnost).
Text odst. 1 § 178 ZP "Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení." by sváděl k tomu, že se jedná o odpovědnost objektivní. Avšak odst. 2 § 178 ZP jasně uvádí, že "Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění." Nejedná se o liberační důvod, nýbrž o přesunutí důkazního břemene na zaměstance. Pokud by se jednalo o odpovědnost objektivní, nemá smysl zavinění, resp. nezavinění vůbec dokazovat, zaměstnanec odpovídá bez ohledu na něj. V případě objektivní odpovědnosti i pokud prokážete, že jste škodu nezavinil, nesete odpovědnost. Zde tomu tak není. Tzn. pokud jste nezavinil, nenesete odpovědnost (subjektivní odpovědnost). Procesní otázkou je, zda-li to prokážete.
V pracovním právu zaměstnanec nikdy neodpovídá objektivně, a to ani v případě odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách.
Více viz doktrína, např. učebnice pracovního práva.