Dočkali jsme se české verze Creative Commons

Co se pod CC vlastně skrývá? Creative Commons je oficiální název mezinárodní neziskové organizace, která předpokládá, že ne vždy a ne všichni lidé chtějí využívat veškerá práva k duševnímu vlastnictví, která jsou jim zaručena zákonem, ostatně popularita licencí GNU GPL a GNU FDL jí v tomto ohledu dává jednoznačně za pravdu. CC proto vytvořila soubor licencí (stejného názvu jako organizace), které duševní vlastnictví umožňuje delegovat nebo šířit a to za podmínek, které si může autor v rámci systému svobodně škálovat. Výhodou oproti výše zmíněnému systému (GNU FDL) je především obrovská modularita CC a také větší čitelnost (průhlednost) modelu pro neprávníky. Určitou nevýhodou oproti GNU licencím je prakticky nulová aplikovatelnost na části softwarového kódu, CC licence cílí spíše na jiný druh obsahu (dokumenty, umělecká díla a pod.).

Licence CC tak představují zajímavý nástroj, který každému autorovi, dává možnost svobodně rozhodnout, jakým způsobem by se mělo jeho dílo šířit mezi uživateli. " CC na rozdíl od GNU GPL/GNU FDL pracují se šesti typy různých CC licencí. Autor má tedy větší svobodu při výběru konkrétní podoby licence. Autoři tak mají větší kontrolu nad vytvářením režimu zpřístupnění svého díla a získávají nástroj pro zvyšování autorského kreditu (volně dostupná díla + nutnost citovat původního autora). Uživatelům naopak CC přináší množství zdrojů s otevřeným přístupem, možnost díla sdílet a přetvářet (podpora kreativity) a je zde možnost jasně právně vymezené participace na výsledném produktu," tvrdí Lukáš Gruber z Webarchivu Národní knihovny České republiky, která se na projektu lokalizace CC podílí.

Kdy se v Čechách objevila snaha o vytvoření české verze CC

První impuls k vytvoření české verze licence Creative Commons přišel loni na podzim loňského roku. Tehdy pracovníci projektu WebArchiv hledali alternativní model, jak získat od vydavatelů souhlas s archivací a online zpřístupněním kopií jejich webových stránek. Současná autorskoprávní legislativa totiž upravuje pouze archivaci, ale nikoliv zpřístupnění, vysvětluje Gruber a dodává: Z tohoto důvodu je nutné uzavírat smlouvu s vydavatelem webových stránek, což představuje zátěž a není pro všechny vítané. Jako alternativní model získání vydavatelova souhlasu se jevily právě CC, které lze na webové dokumenty velmi jednoduše aplikovat. K úspěšné implementaci CC do českého prostředí bylo potřeba zjistit, kdo všechno už kolem CC v ČR něco dělá, dát jednotlivé subjekty dohromady a sehnat nějakou finanční podporu, to se ve finále podařilo díky podpoře CEE Trustu projektu „Reclaim your rights in the digital age“ IuRe, komentuje Gruber.

Na podzim 2007 tak z iniciativy Národní knihovna došlo k prvnímu setkání s osobami působícími v oblasti autorskoprávní legislativy (včetně zástupců Ministerstva kultury ČR), kde účastníci dospěli k závěru, že licenční schéma Creative Commons lze v českém prostředí legitimně aplikovat podle novely AZ zákona č. 216/2006 Sb. (§ 46, odst. 5 a 6). Stále zde však chyběla legitimní česká verze licence, která by zohlednila české autorskoprávní prostředí. K dispozici byla tzv. verze „unported 3.0“, která vychází z amerického copyrightu a je dostupná pouze v angličtině, upozorňuje Gruber. V prosinci 2007 NKP kontaktovala organizaci Creative Commons, která její pracovníky odkázala na občanské sdružení Iuridicum Remedium (IuRe), které již svůj zájem vytvořit pracovní skupinu pro vytvoření české verze licence Creative Commons oznámilo.

Motivace Iuridicum Remedium byla sice poněkud odlišná než praktický zájem webarchivu (IuRe se snaží posílit pravomoce autora při určování režimu zpřístupnění, pro WebArchiv znamenají CC licence legitimní nástroj, jak vyjádřit souhlas s archivací), dílčí motivace se však ve finále dobře doplňovaly.Protože se IuRe zabývá především ochranou soukromí ve světě moderních technologií, rozhodli jsme se rozšířit své aktivity i na oblast intelectual property a stát se tak českou „Digital Rights“ organizací (IuRe je členem evropské EDRi). Zavedení Creative Commons do českého právního prostředí bylo vyhodnoceno jako vhodná „startovací“ aktivita, komentuje motivaci IuRe právník Marek Tichý.

V čem celá lokalizace spočívá a jaký je její hlavní smysl

Lokalizace CC spočívá v přeložení plného textu vzorové CC licence do českého jazyka, přičemž je zohledněno české autorskoprávní prostředí, tzn. především autorský zákon. Při překladu se vychází buď ze zmíněné „obecné“ verze Unported 3.0 nebo již ze zavedené lokální verze licence v jiném státě, jehož autorskoprávní legislativa je blízká té zemi, která licenci zavádí, vysvětluje Gruber a dodává: „Naše pracovní skupina vycházela z německé verze licence CC. Pro konkrétní představu o komplexnosti plného textu CC licence je zde odkaz (http://mirrors.creativecom­mons.org/international/uk/tran­slated-license-2.0.pdf ) na anglickou verzi.“

Poté, co je dokončen první návrh, je nutné text připomínkovat, a to hned dvakrát. Nejprve mezi osobami znalými autorskoprávní legislativy a následně také veřejností, nebo spíše tou její částí, která se hodlá stát uživateli CC licencí. Následuje zpětný překlad a jeho zaslání organizaci Creative Commons, která se k němu taktéž vyjádří. A následně se ještě celé toto kolečko zopakuje. Definitivní text je opět přeložen do angličtiny. Česká a anglická verze plného textu licence vystavena na serveru organizace Creative Commons a vyhotoveno je tzv. zkrácené znění licence. To je vyhotoveno v šesti verzích (na základě šesti různých licencí CC) a zasláno organizaci CC. Ta je poté připojí k volně dostupnému generátoru CC licencí, doplňuje Gruber.

CC významně rozšiřují možnosti českého autorského zákona, hlavní motivem pro vytvoření lokalizované verze licence je snaha zajistit její snazší provoz v českém prostředí a umožnit zvýšit důvěryhodnost jejího používání zejména v souvislosti s vymahatelností škod.

V jakém stavu je lokalizace dnes?

Lokalizace je dnes ve fázi prvního draftu, t.j kroku III podle číslování CCi. První draft byl vytvořen studentem právnické fakulty Petrem Jansou pod záštitou Iuridicum Remedium a byl připomínkován vedoucím jeho diplomové práce. Nyní čeká na připomínkování od zástupců pracovní skupiny a dalších přizvaných expertů (především z řad znalců autorského zákona). Pokud má někdo čas a chuť se připomínkování prvního draftu zúčastnit, ať kontaktuje Iuridicum Remedium. Připomínky budou prodiskutovány na semináři dne 31. 7. na půdě Národní knihovny, vysvětluje Tichý. Samotné předložení textu licence k druhému veřejnému připomínkování po dobu jednoho měsíce je jednou z podmínek zadaných pro jednotlivé lokalizace přímo společností Creative Commons International. Toto připomínkování bude probíhat online a potrvá přibližně jeden měsíc. Začít by mělo počátkem letošního srpna a jednotlivé připomínky bude možné zasílat pomocí webového formuláře na stránkách české lokalizační iniciativy, e-mailem, popřípadě i telefonicky.

Má CC licencování nějaký smysl také pro autory, kteří chtějí na svém obsahu vydělávat?

Odpověď na tuto otázku je poněkud dvouznačná, záleží totiž na know-how každého autora. CC licence se hodí především k propagačním účelům před vydáním díla. Např. hudebník chce vydat své CD. Před jeho vydáním pustí na Internet (nebo vydá na fyzickém nosiči) jednu nebo několik skladeb z CD např. v MP3 pod CC (např. typ BY). Tato licence, kromě volného šíření díla, dovoluje např. vytvářet dalším osobám remixy. Protože MP3 budou volně dostupné a budou moci být dále zpracovány (ovšem za účelem uvedení autora), automaticky nastane „propagační efekt“, který se může odrazit na prodejnosti následně komerčně vydané plné desky, vysvětluje Gruber. Podobný názor ostatně zastává i Tichý: Stačí myslet kreativně – zpoplatnit obrázky v rozlišení pro tisk, hudbu v bezztrátové kompresi, texty s obrázky a mapami atd., vysvětluje některé možnosti sloučení fungujícího obchodního modelu s CC.

Známy jsou i případy, kdy dojde k vydání pod CC i kompletní desky. Ta pak pomáhá prodejnosti lístků na živé vystoupení kapely v rámci koncertního turné, upozorňuje ještě Gruber.