Appvn Apk is free to use Just download Appvn App and use it for an extended evaluation period.
ale ano....naprosto souhlasím s tím že blbým bastlířům na mizerném a neodladěném HW to padalo....obzvláště pokud si pod "náročným" využíváním počítače představujete nainstlovat tam cokoliv odkudkoliv. (tenkrát většinou z CD přiloženého k nějakému jakobyodbrnému časopisu) nebo co kdo odkud přitáhnul.....stylem Frantoooo už si viděl ten novej XXXYYYY to je bomba........
Existovala verzia MS DOS 4.0, ktora mala multitasking..
http://blogs.msdn.com/b/larryosterman/archive/2004/03/22/94209.aspx
Bude mi v některé z uvedených fungovat simulátor (E/P)ROM? Je to SW „propojený" přes sériový port na HW co, „se tváří" jako (E/P)ROM paměť.
- - -
Pokud jde o ten DOSBox, myslíte, že v něm bude fungovat aplikace, která „hrabe" nízkoúrovňově přímo na HW počítače - FDD mechaniku (obsluhuje řadič, čtecí/zapisovací hlavu) - konkrétně jde o program, který uměl pracovat s disketami - vytvářet přesné zrcadlové kopie (třeba i s chybami), číst a zapisovat „nelegální" stopy, atp.
S počítačema jsem začal na ZŠ, někdy v roce 1986, nejprve klubové Atari 800XL, pak gumák ZX Spectrum, ve školní učebně vystřídaly ty oranžové kraxny IQ151 asi o něco lepší PMD-85-2. Učili jsme se Basic, malovali vývojové diagramy tj. algoritmus (vždycky nám řikali, že s měkkým), u všeho kazeťák, většinou čb Tesla televizor jako monitor. A nikde žádný písíčko s DOSem. Doma jsem začal s Didaktikem Gama 89 (ZXS skoro úplně compatible), užíval jsem si her, kupoval FIFO, pak jsem programoval v Basicu různosti, jednoduché hry, později v assembleru náročnější hry a hlavně jsem se pokoušel o nějakou tu demoscénu, protože na Amigách, což bylo v 1990 něco "nadpřirozeného", se demoscéna nejvíce rozjela, ani Spectru se nevyhla a dema se na obou dělají dodnes, samozřejmě pro ty hi-end Amigy. Dost lidí mělo C64 nebo Atárka, dost ataristů přešlo na Atari ST, pro muzikanty navíc tehdy nejlepší MIDI sekvencer - až na ty kolikrát dva monitory. V roce 1992 jsem si vymodlil Amigu 500 s dodělanou 1 MB chip ram + 1.8 MB slow. Opět hry, programování (GFA, Blitz basic), grafika (víte proč je na PC Lightwave až od verze 6, nebo infokanál SCALA ...), později Amiga 1200, turbo s MC68030/50 MHz. Ve třídě měl písíčko jeden člověk, nějakou 386/40 a byl z toho pípání špatnej, ten modrej manažer vzbuzoval hrůzu, slovo "adresář" taktéž, všude to byl prostě česky "direktory" :-) Ale ve firmách holt jely profesionální písíčka, XT na 4.77 MHz, plazivej šnek, obrovská bedna, 5 1/4" diskety, možná někde 286/10 MHz. A pak přišel BOOM, teda vlastně - DOOM ! Když všechny 2D hry vypadaly všude lépe než na písíčku, včetně herních konzolí, tak DOOM dostal písíčka lidem domů (wolfenstein sice byl dřív, ale nebyl tak "dokonalý"). Ikdyž písíčka stály víc peněz, dost lidí to koupilo, bylo to v krámech, ST nebo Amigy pak kupovali spíš lidi, který to někde viděli. Kdo ještě neměl předtím žádný počítač, tak koupil písíčko. MS-DOS a Windows 95 mohly vesele řádit, samozřejmě za super marketingové podpory a mohutné reklamy, každý půl roku se písíčko upgradovalo, tolik hlásaná kompatibilita se zde moc nekonala, nicméně základní OS tak nějak jel na všem, ani nejednotný hardware to nezastavil. Commodore krachnul, ESCOM s tím nějakou dobu přežíval, pak Amiga Technologies, turbokarty s PowerPC od Phase 5, Amiga byla stále použitelná na kdeco, ale lepší HW výbava už byla dost drahá. Atari skončilo úplně. Poslední pokus o PowerPC Amigu skončil vývojem úhledné černé krabice, každý je podezřívá z toho, že to potom celé prodaly Microsoftu a máme z toho X-Box, ale potvrzené to není. V Americe to asi bylo trochu jinak, jistý vliv měl Apple a naštěstí to s ním dopadlo dobře, jak dnes vidíme. Písíčka jsou dnes pány číslo jedna, naštěstí tu máme Linux a jiné OS, ale všechno se točí kolem Intelu nebo ARMu. Okusil jsem vlastně až W98, nejstabilnější se mi zdají XP. Na stole mám stále ZX Spectrum +2(grey), Amigu 500, 1200 i 4000 a Pegasos II s MorphOS 2.7, mohu na nich dělat vše, co chci, na písičku s Linuxem dělám, co potřebuji a na písíčku s Windows dělám, co musím (taky je to dobré na emulátory, psát assembler na reálném Spectru nebo Amize by už asi dneska byl očistec, skutečně stačí přehlédnout jeden nastavený carry flag a program padne). Bohužel pryč je doba, kdy byl počítač koníčkem, někdy dost drahým koníčkem, měl ho, koho to bavilo, pryč je doba klubů a časopisů jednotlivých platforem, vůbec 80. a 90. léta měly své kouzlo, bylo to dost o poznávání. Kluby a časopisy pohltil internet, skalní příznivci organizují demo party, účast 20-30 lidí je výtečná - ale písíčka rozhodně nejsou tématem akce :-) Trochu delší komentář, zahrnující pouze mé vzpomínky a platformy, ale .... DOS mi opravdu nikdy nechyběl, ani tehdy, ani dnes.
Pokud jde o to patchovaní, tak by se vám Flasi mohlo líbit toto: http://www.soom.cz/index.php?name=articles/show&aid=504
Bylo to 49,7 dne. A vyšel na to patch. Ale ten vyšel tak někdy (střílím z hlavy) v roce 1999. Čili rok po Vydání W98 a 4 roky po vydání W95 (postiženy byly obě verze).
Ale byla to doba, kdy nebylo normální instalovat všechny patche - mnohem více patchů než dnes způsobovalo nějaké problémy. Taky bylo běžné, že při instalaci service packu (na NT si to z jistého důvodu přesně vybavuji, ale jistě to bylo i jinde, jenom už si to nepamatuji) to na začátku psalo - tenhle SP řeší problémy popsané tam a tam - kdo těmito problémy netrpíte, tak to NEINSTALUJTE.
To až posledních 5+ let je to naopak, že kdo neinstaluje automaticky vše, co výrobce vydá, tak je za pitomce.
Ach bože - člověk, co se nazývá admin píše, že padání Win98 je o tom, že admin je blbej...
Win 9x byly nesmírně citlivé na všechno - na ovladače (aby ne, když si každý ovladač sahal přímo na HW jak chtěl), na špatně napsané programy, na hromadu vlastních chyb. Na souběh 16bitového a 32bitového kódu (16bitový kód nebyl multitaskován preemptivně). Na výměnu HW - testovací počítač ve kterém se často měnil HW nikdy nevydržel více než pár měsíců od čisté instalace (a to přesto, že ty jednotlivé zkoušené kusy HW fungovaly dobře).
V praxi to bylo obrovská loterie, jestli tento počítač s touhle HW/SW/patches kombinací bude padat, nebo ne. Jistě - čím méně byl uživatel náročný (např. používal jenom MS Office), tím větší byla pravděpodobnost, že několik dní neuvidí BSOD. Tedy pokud pochopitelně omylem nestiskne tlačítko vysunutí CDčka, ze kterého se právě čte...
Lidé, kteří byli při využívání počítače nároční (např. používali různé vývojové nastroje a/nebo hráli hry) se většinou k celému dni bez BSOD nedostali.
Ono totiž spousta programů měla problémy s uvolňováním paměti (nebyly tak pokročilé nástroje na detekci téhle chyby) a nebyl tak široký výběr SW, u živých projektů nebylo běžné vydávat patche tak často jako dneska - takže často měl člověk na výběr používat program s memory leakem a buď čekat ne BSOD, nebo dobrovolně restartovat dříve, nebo nepoužívat nic - a to byl šéf obvykle proti :-)
Win 9x nedokázaly prvních pár let (než vyšel patch) běžet déle než 49 dní. Win 9x potřebovaly zrestartovat pokud jste měnil IP adresu mimo (mimo změny v rámci omezeného subnetu).
Jako vím, že nějací šílenci dávali na Win9x nadřazené řídící systémy (kde se při restartu/BSOD zase až tak moc nedělo) a dokázalo jim to tam běžet dlouho - ale to byly počítače, kde kromě OS běžel jenom ten jejich program :-D
Ale padaly, všechno padalo. Spectrum se resetovalo, W95 mělo svůj BSOD, Amiga zase svoje "Guru Meditation". Tehdy to ale člověku připadalo jako naprosto normální. Technika tak složitá a sofistikovaná prostě musela mít nějaké mouchy a lidi se s tím teprve učili zacházet. Jenom zřídka to spadlo kvůli chybě v systému, spíš kvůli nedostatečné odolnosti systému proti blbě napsaným programům a ovladačům.
No a co jste proboha na tom Spectru až do roku 1997 dělal? Na Spectru se dalo hrát (ať přímo hry, nebo "hrát" jako dělat v zásadě málo praktické věci), nebo se tam učit basic a následně assembler.
No a tím přestupem na Win98 to jste si teda od DOSu ukrutně pomohl. OS, který je z velké části jenom grafickou nadstavbou nad DOSem a který má hromadu 16bitového kódu z DOSu, to bylo fakt něco :-)
Jestli bylo něco opravdu odporné, tak to byla kultura Win9x, kdy si lidé zvykli, že je BSOD jednou za den je normální. :-) Hlavně sem teď pár z vás nezapomeňte napsat, že zrovna vám Win9x skoro vůbec nepadaly - to bude nesmírně důležité a přínosné. :-D