Hlavní navigace

Dotační miliardy na broadband jsou na spadnutí. Složité podmínky nahrávají velkým hráčům

16. 3. 2017
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Rozdělování evropských peněz na stavbu vysokorychlostního internetu má vysokou politickou důležitost, v praxi to ale poskytovatelé budou mít těžké.

Dnes už v podstatě letitá taškařice kolem rozdělování 14 miliard korun z evropských dotací na budování vysokorychlostního připojení v nepokrytých místech Česka se brzy dočká rozuzlení. Podle informací Lupy má nyní celá záležitost vysokou politickou podporu ze strany premiéra Bohuslava Sobotky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tak plánuje spustit první dotační výzvu na přelomu března a dubna. „Výzva bude stoprocentně vyhlášena, jde to z nejvyšší politické úrovně,“ říká jeden z informovaných zdrojů Lupy.

V první výzvě má být k dispozici 11,5 miliardy korun. Průběh programu pak přinese zkušenosti a na jejich základě by se pak měly rychle upravovat podmínky pro druhé kolo. To má mít k dispozici zbývající 2,5 miliardy korun a MPO by ho chtělo spustit ještě letos. Jisté to ale není. Peníze se musí vyčerpat do roku 2023.

Nedostatečná podpora

Celá akce ale zřejmě narazí na řadu problémů. MPO sice výzvu vypíše, nemá ale dostatečně odborné kapacity a už dnes se na ministerstvu v podstatě počítá s tím, že podpora úředníků směrem k žadatelům nebude příliš dobrá. 

Pro poskytovatele internetu také bude pravděpodobně velice těžké prokousat se byrokracií. Pracovní verze příručky pro čerpání, do které měla Lupa možnost nahlédnout, má 120 stránek. Běžně takové dokumenty mají kolem 40 až 50 stran.

Podle odhadů odborníků z trhu a lidí kolem evropských fondů bude jen papírová příprava trvat tři až čtyři měsíce. Každý žadatel navíc bude muset udělat dvě studie proveditelnosti.

Česko bude pro čerpání evropských internetových dotací rozděleno na 81 malých zón. V každé z těchto oblastí může podporu získat pouze jeden poskytovatel. Není ošetřeno to, co se stane, kdyby takový poskytovatel nakonec akci nezvládl – například způsob, jakým by jeho roli mohl převzít někdo další. Oněch 81 oblastí je ve své podstatě umělý výtvor, který příliš nedává logiku.

Na každou z těchto zón bude možné čerpat maximálně 200 milionů korun. Investor (provider) na pokrytí dostane dotaci ve výši maximálně 75 % z celkové částky, zbytek musí investovat ze svého. Dotace se každopádně vyplácejí zpětně, nejdříve tedy provideři budou muset vše zaplatit sami. V programu jsou i další podmínky. Například to, že vybudovaná infrastruktura musí fungovat nejméně pět let a další dva roky musí být k dispozici pro velkoobchodní nabídky.

Byrokratické a další podmínky jsou náročné a podle oslovených zdrojů něco takového menší provideři nemusí vůbec zvládnout. „Podmínky nahrávají větším hráčům, případně nějaké spojené skupině několika subjektů. Aby vše nakonec neovládl jeden velký modrý poskytovatel,“ říká jeden z nich.

Žádné převody

Některé oblasti navíc nejsou příliš atraktivní (dotace jsou koneckonců určeny na pokrytí míst, kde se budování broadbandu tržně nevyplácí) a je pravděpodobné, že celých 200 milionů na čerpání nebude třeba. Když se peníze na broadband nevyčerpají, zřejmě už ani nijak jinak použít nepůjdou. Evropská komise utahuje šrouby a nebude možné přesouvat finanční prostředky mezi různými programy, jako se to dělalo v minulosti.

MPO uvádí, že při sestavování mapy bílých míst a některých podmínek nemůže nerespektovat pravidla Evropské komise. „Mapování pokrytí na všechna adresní místa, tedy nikoliv jen obytné domy, zajistil Český telekomunikační úřad na základě pravidel EK, a teprve MPO zajistilo alokaci na adresní místa obytných budov v souladu s výsledky jednání MPO a EK a za souhlasu podnikatelského sektoru,“ říká ministerstvo. Výsledná mapa pokrytých a nepokrytých míst je k dispozici zde. Do 26. března ještě probíhá druhé kolo veřejné konzultace, která ji má upřesnit.

BRAND24

Menší internetoví poskytovatelé zřejmě budou potřebovat podporu konzultačních společností, které umí s dotačními projekty a výzvami pracovat. Těch vyloženě specializovaných na ICT u nás ale tolik není.

„Obrací se na nás značné množství internetových společností s žádostmi o rady a konzultace. Další hráči na trhu nejspíše nejsou,“ potvrzují například Ondřej Beránek a Miloš Ciniburk z firmy eNovation, která chodí na jednání na MPO a zpracovávala i studii na registr pasivní infrastruktury (ten bude nakonec na ministerstvu vnitra).

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).