Hlavní navigace

DVB-T ve střední Evropě: Polsko

21. 9. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
Čtyři přechodné digitální multiplexy spustí ještě do konce letošního roku naši severní sousedé. Polský Úřad pro regulaci telekomunikací sestavil po dvou vysílacích sítích ve dvou hustě osídlených regionech. Jeden pokryje Varšavu, druhý část Velkopolského vojvodství, konkrétně města Poznaň, Kališ, Koninu, Pilu a Hvězdno.

Přednost mají současné programy

V obou regionech se do vysílacích sítí přednostně dostanou současné analogové televizní programy. Konkrétně jde o veřejnoprávní kanály TVP1, TVP2 a TVP3, dále celoplošné komerční stanice Polsat, TVN a nadregionální soukromé programy TV4 a TV Puls. O další pozice budou usilovat specializované kanály, které již nyní provozují dvě největší komerční televize Polsat a TVN, ale také v dubnu spuštěná veřejnoprávní stanice TVP Kultura. Zatím není jasné, zda polská Rada pro rozhlas a televizi v této etapě umožní vznik nových televizních stanic. Jisté je, že v obou regionech bude digitálně vysílat osm až deset televizních stanic.

Provozovatele multiplexů vybere polský telekomunikační úřad do konce letošního roku. Dlouho se vedly debaty o tom, zda jimi mají být přímo provozovatelé televizních stanic nebo telekomunikační společnosti. Podobně jako v České republice se řeší otázka veřejnoprávního multiplexu, kdy na jedné straně stojí názor předsedkyně polské vysílací rady Danuty Waniek, podle něhož by TVP měla spravovat celou jednu celoplošnou síť, aby se její postavení po přechodu na digitální vysílání neoslabilo, a na druhé kritika komerčních stanic, které v případě zřízení speciálního veřejnoprávního multiplexu hrozí žalobami.

První dva multiplexy mají pokrýt až devadesát procent území obou regionů. Vládní strategie přechodu na pozemní digitální vysílání předpokládá, že souběžné analogové a digitální vysílání zde potrvá nejdéle šest až dvanáct měsíců. K definitivnímu vypnutí analogu ale nesmí dojít dříve než ve chvíli, kdy signál DVB-T pokryje 95 procent území regionu a 90 procent domácností bude mít digitální přijímač. Polsko tedy zvolilo stejný postup jako Německo, tzv. ostrůvkovou metodu, zaměřenou na hustě osídlené aglomerace s obyvateli o větší kupní síle, pro které by neměla být jednorázová investice do nákupu set-top-boxu větším problémem.

Armáda má uvolit další kmitočty

Aby se vůbec mohlo začít s řádným digitálním vysílání, musí armáda uvolnit kanály 43 až 47, 54 a 55. Bez nich by nebylo možné ve Varšavě ani Velkopolském vojvodství vysílat, protože třeba ve Varšavě se počítá s jedním multiplexem na kanále 48 (druhý využije kanál 21), v Kališi s kanálem 54 a v Koninu s kanálem 54. Předání kmitočtů do civilní správy a jejich další úprava si vyžádá náklady devět milionů zlotých (asi 63 milionů korun), které nyní telekomunikační úřad žádá ze státního rozpočtu.

Čeká se také na Radu pro rozhlas a televizi, která měla v srpnu předložit návrh na způsob udělování digitálních licencí. Po úplném přechodu na digitální vysílání Polsko počítá se sedmi celoplošnými multiplexy, přičemž signál DVB-T by měl být dostupný 90 procentům domácností. V současné době se telekomunikační úřad připravuje na mezinárodní koordinaci kmitočtů a sestavuje kmitočtové plány. Do roku 2006 má vysílací rada zpracovat Koncepci pro provozování doplňkových služeb, kterým má být zpočátku vyčleněno 20 procent kapacity datového toku v každém multiplexu. Čeká se také na přijetí nového vysílacího zákona, který zohlední problematiku digitálního vysílání (ten současný z roku 1992 s ní nepočítá).

Polsko sice přijalo v roce 2004 nový telekomunikační zákon, ten však nepokrývá všechny aspekty regulace digitálního vysílání. Podobně jako v České republice se hraje o kompetence vysílací rady a telekomunikačního úřadu. Obě instituce mají spravovat kmitočty, jedna má mít na starost provozovatele digitálních sítí a druhá provozovatele obsahu. Audiovizuální politiku určují Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro infrastrukturu, v roce 2004 vznikla Mezioborová komise pro digitální vysílání, která vypracovala Strategii přechodu z analogového na digitální vysílání (podle ní má Polsko ukončit analogové vysílání v roce 2014, ale Evropská komise určila jako nejzazší termín rok 2012). Mezitím veřejnoprávní Polská televize zprovoznila pět experimentálních vysílačů, na kterých šíří současných pět programů.

Experimentální vysílání Polské televize

První zkušební vysílání DVB-T proběhlo v roce 1998 ve Varšavě. Trvalo však pouze několik týdnů, protože signál rušil vysílání kabelové televize, a tak jej Polská televize (TVP) musela brzy ukončit. V dubnu 2004 zprovoznila TVP digitální vysílač v Suché Hoře v Podkarpatském vojvodství. Později na něj navázaly další dva vysílače ve Slezsku, které přesahují na území České republiky (signál lze zachytit třeba na Ostravsku) a nové experimenty ve Varšavě a Vratislavi (tyto vysílače pro TVP provozuje společnost EmiTel, dceřiná firma Polských telekomunikací). Podle neoficiálních informací se jen za loňský rok v Podkarpatí prodalo na pět tisíc set-top-boxů pro příjem pozemní digitální televize. Jejich cena se pohybovala mezi 400 a 500 zlotými (2800 až 3500 korun).

V rámci zkušebního vysílání šíří Polská televize plnoformátové programy TVP1 a TVP2, regionální TVP3, program TV Polonia pro Poláky žijící v zahraničí a tematický kanál TVP Kultura, který je jinak dostupný pouze po kabelu a satelitu. Experimentální vysílání ve Slezsku měly počátkem letošního roku rozšířit také programy komerčních televizí Polsat a TVN. Jejich majitelé si chtěli vyzkoušet, jak se změna programové nabídky projeví na prodejnosti set-top-boxů. V únoru 2005 ale obě televize veřejnoprávní TVP oznámily, že od původního plánu na rozšíření programové nabídky slezského multiplexu odstupují. Důvodem bych krach jednání o společném postupu při zavádění řádného digitálního vysílání.

Polská televize totiž původně přislíbila, že společně s Polsatem a TVN založí konsorcium, které by během přechodného období do vypínání analogových kmitočtů provozovalo dočasný celoplošný multiplex DVB-T se všemi současnými celoplošnými televizními programy. Po volbě nového ředitele TVP Jana Dworaka se ale situace změnila a Polská televize od společného postupu ustoupila. Mimo jiné proto, že podle právníků nemůže vstupovat do společné firmy s provozovateli komerčního vysílání. TVP také oznámila, že usiluje o samostatnou vysílací síť DVB-T a nechce se dělit o prostor s privátními kanály.

Polsat a TVN tedy samy založily společnost Polský televizní operátor (POT) a připravují se na přechod k digitálnímu vysílání bez TVP. Zástupci obou stanic nyní lobbují za vysílání ve standardu MPEG-4, který by umožnil v jednom multiplexu šířit více programů než čtyři nebo pět, s nimiž kalkuluje vládní Strategie přechodu na pozemní digitální vysílání. Oproti tomu Polská televize upřednostňuje kompresní standard MPEG-2. Ten přijala za vlastní také Francie, takže v MPEG-2 vysílají volné nekódované programy, zatímco ve standardu MPEG-4 budou vysílat placené televizní stanice (pro příjem signálu zkomprimovaného v MPEG-4 je potřeba speciální set-top-box).

DVB-T a placené kanály

Provozovatelé polských komerčních televizí také prosazují, aby už v první vlně digitalizace dostaly kromě volných televizních kanálů prostor rovněž placené stanice. Argumentují tím, že reklamní trh neutáhne tak markantní změnu a hrozí postupný krach slabších stanic. Placené digitální kanály v platformě DVB-T chce vysílat polská pobočka francouzské společnosti Canal+ a také filmový kanál HBO, který například v České republice o vysílání z pozemních vysílačů vůbec neuvažuje. Po vypnutí analogového vysílání by mělo v Polsku vysílat na třicet televizních stanic. Zastánci placené televize si nárokují třetinu z nich.

BRAND24

Placené kanály plánuje také veřejnoprávní Polská televize. Neuvažuje však o pozemním vysílání, ale digitální satelitní platformě, která by konkurovala dvěma už zavedeným službám: Cyfra+ a Cyfrowy Polsat. V jejím rámci by vysílaly jak volné programy Polské televize, tak nové tematické kanály, které by byly za příplatek. Televize by zároveň prodávala divákům satelitní set-top-boxy s příslušnými dekodéry. Krom toho TVP uvažuje o dalších specializovaných kanálech pro pozemní vysílání. Celkem by jich mělo být šest: vzdělávací, filmový, zábavný, dětský, parlamentní a sportovní. Na rozdíl od České televize neuvažuje TVP o zpravodajském kanále, který už provozuje komerční stanice TVN.

Podle Rafala Rastawickeho, mluvčího polské Rady pro rozhlas a televizi, zákon veřejnoprávní televizi jasně nezakazuje provozovat placené televizní programy. TVP by ale podle něj musela Radu požádat o udělení licence a dokázat, že na provoz těchto stanic nevyužívá finance z koncesionářských poplatků. Televize by také musela doložit ekonomickou soběstačnost takových projektů.

Začne digitální vysílání v Polsku dříve než v ČR?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).