Hlavní navigace

Studie vyčíslila náklady na druhou digitalizaci. Kolik kdo zaplatí za přechod na DVB-T2?

2. 9. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Stát nechal aktualizovat odbornou studii, proč je nutný přechod na DVB-T2 a proč zrovna v podobě, kterou si vybralo Česko. Analýza zhodnotila situaci na trhu a spočítala celkové náklady pro státní rozpočet, provozovatele sítí, televizní stanice i domácnosti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu na svých internetových stránkách zveřejnilo kompletní znění studie k přechodu na DVB-T2, kterou si objednalo u poradenské společnosti Arthur D. Little. Stát chce dokument využít pro jednání s Evropskou komisí, aby Brusel odsouhlasil českou cestu opouštění pásma 700 MHz.

Provozovatelé sítí mají dostat peníze a kmitočtové příděly jako kompenzaci za to, že z politického rozhodnutí předčasně skončí vysílání ve standardu DVB-T. Proti  kompenzacím protestují hlavně satelitní operátoři. Evropská komise má rozhodnout, jestli je český postup v souladu s unijními pravidly, anebo se má změnit.

Rozhodování se ale stále protahuje a opouštění pásma 700 MHz se blíží. Pokud nemá selhat celý trh zemského digitálního televizního vysílání, je podle státu jedinou cestou přechod na DVB-T2. Jinak by hrozily arbitráže od provozovatelů sítí, celoplošné televizní stanice by kvůli požadavkům na pokrytí nemohly naplnit podmínky svých licencí a ani Česká televize by nemohla dostát úkolům, které po ní chce zákon.

Studie tvrdí, že česká cesta vyhovuje evropským pravidlům. „Opatření směřují k dosažení společného cíle jednotného digitálního trhu prostřednictvím bezproblémového uvolnění pásma 700 MHz ve prospěch bezdrátových širokopásmových služeb,“ konstatuje dokument. „V případě absence kompenzací lze očekávat provedení přechodu střihem, které přenese finanční břímě na veřejné rozpočty v podobě možných prohraných soudních sporů a arbitráží a na dotčené domácnosti,“ varují autoři.

Proto je podle nich nejlepší současný postup, kdy existují přechodové DVB-T2 sítě a domácnosti díky nim mají řadu měsíců na to, aby si pořídily set-top box, nový televizor, nebo přešly na jinou formu příjmu televizního signálu. Televizní stanice zároveň nic neplatí za to, že v těchto přechodových sítích vysílají své programy.

Taková varianta je navíc podle kalkulací souvisejících nákladů celkově nejlevnější. Studie tvrdí, že postupný přechod na DVB-T2 je sociálně citlivý, představuje nižší náklady pro televizní stanice a levnější je i z pohledu státu. Celkové náklady při přechodu souběhem jsou vypočítány na 3,2 až 3,7 miliardy korun, zatímco při velmi rychlém přechodu během pár týdnů („střihem“) by se vyšplhaly na 8,9 až 10,3 miliardy korun.


Autor: Arthur D. Little

„Přechod souběhem má výhodu nejen sociálně a politicky přijatelného řešení, ale je také předpokladem bezproblémového uvolnění radiových kmitočtů ze strany držitelů přídělů, kteří budou považovat financování přechodové sítě a prodloužení platnosti kmitočtů za adekvátní náhradu odebraných přídělů,“ uvádí studie.

Stát předpokládá, že Českým Radiokomunikacím, Czech Digital Group, Digital Broadcasting a České televizi vyplatí celkem 613 milionů korun. „Kompenzované náklady se vztahují pouze k technickým úpravám zařízení technických operátorů sítí a montáží a uvedením do provozu nových zařízení,“ vysvětluje analýza.

Kompenzace půjdou z radiokomunikačního účtu (fond mimo státní rozpočet, který je financovaný z poplatků za využití kmitočtů), naopak informační kampaň a řízení digitalizace mají být hrazeny ze státního rozpočtu. Rozpočtové náklady odhaduje studie na 330 až 385 milionů korun.


Autor: Arthur D. Little

Studie argumentuje, že zemské digitální televizní vysílání je evropským politickým rozhodnutím o opuštění pásma 700 MHz jednostranně poškozeno. Je přitom důležité jako jediná platforma, která je bezplatná pro všechny socioekonomické skupiny obyvatel a umožňuje dodržet zákon z pohledu geografické dostupnosti vysílání České televize. Bez zemské digitální platformy by také hrozilo zrušení regionálního vysílání.

Analýza uznává, že regulací vyvolané náklady jsou obvykle považovány za součást podnikatelského rizika a podniky za ně zpravidla nemohou očekávat kompenzaci od státu. V tomto případě ale jde podle konzultantů z Arthur D. Little o specifickou situaci, kterou nelze považovat za běžnou regulatorní změnu, protože dopadá jen na jednu část funkčního trhu. Evropské rozhodnutí podle studie už samo o sobě narušuje hospodářskou soutěž.

Televizní vysílání sleduje prostřednictvím zemských digitálních sítí 58 % české populace (satelitní příjem využívá 25 %, kabelový příjem asi 17 % a IPTV kolem 8 % domácností). Součet je vyšší než 100 procent, protože mnoho domácností spoléhá na více zdrojů televizního signálu, například kombinuje příjem přes anténu s placenou nabídkou. Výhradně pozemní cestou bez kombinace s jakoukoliv další metodou přijímá televizní signál 40 procent domácností.

V případě oslabení pozemní distribuce by domácnosti začaly využívat hlavně kabel a satelit. „Pokud by se současná základna cca 2,5 milionu domácností na digitální terestrické televizi přerozdělila na alternativní platformy dle průměrného podílu na trhu v EU, na satelitní platformu by odešlo 855 tisíc domácností, na kabelovou televizi 1,3 milionu domácností a na IPTV 342 tisíc domácností,“ odhaduje studie.

Jako „extrémní“ případ dokument popisuje přechod všech domácností k nejlevnější placené platformě v podobě satelitu. Zdůvodňuje to kupní silou obyvatel. „Pro koncovou domácnost je nákladově nejefektivnější digitální terestrická platforma, která bude v případě nekompatibility se současnou vysílací technologií vyžadovat pouze nákup set-top boxu. Druhou nejvýhodnější variantou je satelitní platforma, v jejímž případě je nutné hradit relativně nižší měsíční poplatek (tzv. servisní poplatek). Tento poplatek se však pravidelně zvyšuje,“ dodává Arthur D. Little.

Jako nejhorší variantu analytici vykreslují postupný útlum zemského digitálního vysílání – tedy že by se po opuštění pásma 700 MHz na konci června 2020 už nehledalo žádné náhradní řešení. „Varianta útlumu představuje nejen rezignaci na dlouhodobé záměry vlády České republiky, Evropského parlamentu a Rady EU, ale zejména vyvolává enormní náklady na straně veřejných rozpočtů v souvislosti s odškodněním dotčených subjektů, socioekonomické poškození domácností a veřejnoprávního vysílání,“ varují.

UX DAy - tip 2

Stávající DVB-T sítě by totiž přišly o část kmitočtů, podstatně by se snížilo pokrytí obyvatelstva televizním signálem a domácnosti by musely chtě nechtě přejít na placené platformy. Ze šesti mezinárodně zkoordinovaných sítí by Česku zůstala jen jedna až tři použitelné DVB-T sítě s omezeným pokrytím. Vedlo by to ke snížení sledovanosti a zpochybnění role České televize, po které zákon požaduje minimálně 95% pokrytí obyvatel.

„Do výstavby digitální platformy pozemního vysílání byly v období 2010–2012 investovány významné zdroje a byly uzavřeny i příslušné smluvní závazky s provozovateli vysílání překračující časový horizont 2020. S ohledem na trvalé odebrání části platných přídělů lze tudíž očekávat vysoké finanční náklady státu na náhrady za předčasné odebrání platných přídělů a navazující prohrané arbitráže s držiteli přídělů a technickými operátory sítí,“ uzavírají analytici nejčernější scénář.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).