Hlavní navigace

E-mail na ústupu?

9. 6. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Elektronická pošta, přesněji její způsob využívání, je v poslední době stále více napadána kvůli různým negativním dopadům. Nestačí jen studie analyzující chování člověka vůči e-mailu, některé společnosti zaměstnávají na téma elektronických médií už i antropology. A někdo se dokonce domnívá, že e-mail je na ústupu.
Nedávno provedené studie za velkou louží, společná studie America Online Inc. (AOL) a Opinion Research Corp. a samostatná studie ClearContext Corp. o využívání elektronické pošty, došly k podobným (a nijak překvapivým) závěrům: prohlížení elektronických zpráv a správa elektronických poštovních stránek je v současnosti zcela běžnou rutinou denního režimu většiny lidí. Ale jak daleko je od věnování potřebné pozornosti elektronické komunikaci k závislosti na ní, na to neexistuje žádná jednoduchá a jednoznačná odpověď.

AOL svůj průzkum založila na sledování čtyř tisíc dospělých uživatelů v městských oblastech. V průměru stráví tito uživatelé kolem jedné hodiny denně „na e-mailu“ a na e-mailovou komunikaci spoléhají podobně jako na telefon. Přes tři čtvrtiny z dotázaných má víc než jeden e-mailový účet. Pro 40% sledovaných uživatelů je běžné zkontrolovat elektronickou poštu hned po ránu a stejné procento se věnuje e-mailu i uprostřed noci. Nejméně jedna čtvrtina dotázaných si nedovolí nevěnovat elektronické poště pozornost déle než dva tři dny.

Druhá studie ClearContext Corp. zjistila v průměru ještě o něco delší čas strávený prací s elektronickými zprávami: až dvě hodiny denně. Většina sledovaných uživatelů spravuje své e-maily prostřednictvím mobilních zařízení.

„Podnikoví“ antropologové (podle Financial Times si je najímají společnosti jako třeba PwC) a společnosti jako Behavioral Associates zkoumají do hloubky vazby člověka na Internet i e-mail. Úzká vazba na ně může být způsobena tím, že umožňují uživatelům vydávat se, za kohokoli chtějí. Neustálé kontrolování elektronických poštovních schránek ale spíše souvisí s jiným problémem: závislostí na práci.

Průzkumy sledovaly také podíl soukromé elektronické pošty: dvě třetiny dotázaných si kontroluje soukromé e-maily v práci, a jen jedna pětina z nich se kvůli tomu cítí nepříjemně – ženy dvakrát více než muži nerady posílají mimopracovní e-maily z kanceláře. Této oblasti jsme se věnovali již dříve, v článku E-mail, morálka a produktivita práce. Pro obhájce potřeby občas v práci vypnout (viz diskuse pod článkem) připojím informaci na okraj o tom, že některé podniky mimo jiné podporují blahodárné účinky podřimování svých zaměstnanců během pracovní doby jako součást zlepšení jejich celkového zdravotního stavu. Má se tím mimo jiné zabránit chybám a úrazům v práci a zvýšit produktivita práce.

Vliv spamu na důvěryhodnost e-mailu

Podle právě zveřejněné zprávy Radicati Group celá jedna třetina zaměstnanců stále ještě klidně otevře nevyžádanou zprávu, a dokonce klikne na webový odkaz uvnitř. Přitom polovina z 791 dotázaných připouští, že podíl spamu se stále zvyšuje. U běžných uživatelů se ještě vyššímu procentu (42 procent) nelze tolik divit, protože nejsou vystaveni předpokládanému důraznému poučování ze strany bezpečnostních složek společností. Dokonce 13 procent uživatelů z řad podnikové sféry a 11 procent běžných uživatelů nakoupilo produkty nabízené právě prostřednictvím spa­mu.

Vysoký podíl uživatelů, kteří stále – bez obav – reagují na nevyžádanou poštu, se samozřejmě projevuje v celkově bujícím objemu spamu. Dotázaní odhadují, že v jejich poštovních schránkách tvoří spam 39 procent. V podnicích se situace (33 procent) výrazně neliší od domácích uživatelů (42 procent). Téměř každý desátý uživatel e-mailu pro pracovní účely na něj spoléhá právě kvůli spamu o něco méně. Spim, spam v instant messaging, připouští každý pátý uživatel za poslední tři měsíce.

Spam ve velkém měřítku může samozřejmě potlačit zájem a možnost dohledat poštu se skutečným obsahem, ale pořád se jedná spíše o nepříjemnost, než o nebezpečí. Jiná je situace se zavirovanými e-maily a podvodnými praktikami označovanými jako phishing a pharming, kterým se na Lupě věnuje oprávněně prostor (tedy boji s nimi). Třetina uživatelů v rámci průzkumu Radicati Group odmítá on-line komunikaci s finančními institucemi, kvůli všem podvodným on-line aktivitám.

Jakkoli jsou tyto hrozby obecně zdůrazňované a uživatelé zdánlivě průběžně poučováni o příslušných rizicích, stále dobrá polovina z nich ani podvodný obsah zprávy neodhalí. To dokazuje nedávno zveřejněná studie mezi 1500 americkými uživateli „Open to Exploitation: American Shoppers Online and Offline“ [PDF, 129 KB], provedená University of Pennsylvania's An­nenberg Public Policy Center.

Tato studie se ovšem týká nejen phishing a možného zneužívání osobních informací, ale celkové situace amerického obchodování. Základní průzkum byl velice jednoduchý: ve formě testu skládajícího se ze 17 otázek, které dotázání označili jako pravdivé, nebo nepravdivé. Respondenti většinou testem neprošli, protože v průměru zodpověděli méně než sedm otázek správně. Průzkum ještě zahrnoval dvacetiminutová telefonická interview mezi uživateli Internetu, která přinesla víc odhalení o (ne)znalostech Američanů o jejich právech a přehnané důvěřivosti „dobře vypadajícím“ e-mailům. Závěry průzkumu mimo jiné naznačují potřebu důsledného vzdělávání nejen v oblasti spotřebitelských práv, ale i media literacy, a to prakticky od základních škol.

Ústup e-mailu ze slávy? Ale jděte…

Podle nedávného článku v PC Magazine dochází prý v poslední době k ústupu podílu e-mailů především v rámci osobní komunikace a k návratu k běžným dopisům. Pokud mám hovořit za sebe, takový trend na naší straně zeměkoule tedy zrovna nepozoruji. V některých případech se možná přesouvá část e-mailové komunikace do jiné formy elektronické komunikace, tedy instant messaging, takže uživatelé nahrazují e-mail jeho modernější obdobou. Na oblibu e-mailu sice může skutečně negativně působit rostoucí podíl spamu, ale se všemi anti-spamovými filtry se daří z velké části vyčistit poštovní schránky poměrně úspěšně od nepříjemného „balastu.“

BRAND24

Proto se mi nezdá, že obliba elektronické pošty nějak obecně klesá, zejména ne směrem k „pomalé“ poště. Samozřejmě jsou lidé, kteří v zájmu rychlé odezvy (interaktivní komunikace) dávají přednost telefonickému kontaktu, a ti nebývají zrovna příznivci e-mailu. A jsou také takoví, kteří bezvýhradně volí e-mail a telefonování se vyhýbají, kde to jen jde. Osobně patřím k tomuto druhému extrému, protože v první řadě při otevření své pošty chci mít před očima (případně k dohledání) všechno – pro mě – důležité dění, s veškerým potřebným informačním pozadím, které se snadno při telefonickém rozhovoru zapomene nebo přejde jako (momentálně) nepodstatné (době nesystematických, ztrácejících se a nečitelných různobarevných papírků s poznámkami už odzvonilo). A v druhé řadě telefonování mě obvykle nepříjemně vyruší z práce, a pokud telefonuji sama, pak mám obavu, že podobně vyruším volaný protějšek. E-mail umožňuje (většinou) pohodlně se zamyslet a zformulovat zprávu v době pro daný úkol z pohledu odesilatele nejvhodnější. V neposlední řadě jsou tu pořád nesrovnatelné náklady na e-mail a telefonování, zejména v mezinárodním sty­ku.

Ideální je asi zlatá střední cesta, dobře zvážit a porovnat efektivitu e-mailové a telefonické komunikace (a možná i formálnějšího dopisu) pro každý daný případ, odhadnout vhodnost z ohledem na příjemce, čas a hlavně na to, čeho chceme dosáhnout. A pak se rozhodnout pro daný typ komunikace. Takže zřejmě neexistuje jednoduchý a jednotný přístup k tak prosté věci, jakou se komunikace může zdát. Ale že by elektronická pošta zaznamenávala nějaký ústup, tomu se mi nechce věřit.

Pozorujete pokles smysluplných elektronických zpráv ve svých inboxech?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA je nezávislá síťová specialistka. Okusila český, španělský i kanadský vzdělávací systém. Vedla kurzy v 7 zemích a ve 4 jazycích, školila on-line pro UCLA.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).