Tady na názorném výkladu pana kolegy Aujezdského je krásně vidět, jak je autorský zákon vylobovaný pouze ve prospěch distributorů a odtržený od reality.
Základní premisou duševního vlastnictví je tzv. ubiquita, neboli naprostá nezávislost duševního vlastnictví na jakémkoliv hmotném substrátu a tu autorský zákon ve spoustě ustanovení popírá jen kvůli prachům pro vydavatele (viz např. kopie partitury nebo převod hmotného substrátu).
Je přece zcela absurdní, aby stejné autorské dílo - kniha, mělo ze zákona odlišný právní režim podle toho, jestli si ho koupím v papírové podobě, nebo na CD, paměťové kartě nebo ho stáhnu po zaplacení z internetu.
Podle tohoto výkladu, když si knihu stánu do čtečky z prodejního portálu, mám jiná práva než když si ji z téhož portálu objednám na CD nebo jiném paměťovém mediu a poté do čtečky skopíruji, neboť když si ji stáhnu, tak jí dál půjčovat nebo darovat nemohu, kdežto když si ji koupím na DVD a nakopíruju do čtečky, tak to DVD mohu poté klidně někomu půjčit nebo darovat. Absurdní že?
To víte, právníci. Kdyby byly zákony jasné, jednoduché a nekomplikované, většina právníků by se musela živit poctivou prací :-). Vydavatelé hudby dělali všechno možné i nemožné pro to, aby veřejnost přesvědčili, že hudba v digitální podobě se nekupuje, ale ve větší kvalitě a bez zbytečných omezení (pro platícího troubu zákazníka) stahuje z warezu. Pak tu praxi převzala filmová studia. A teď jsou na řadě knihkupci - a stále jim ještě nedošlo, že to prostě NEBUDE fungovat. Lobovat u politiků za právní nesmysly asi pořád vychází levněji, než vymyslet a rozjet způsob distribuce odpovídající podmínkám 21. století.
Tak nějakou knihu napište a pak si ji prodávejte za zmíněných 5 Kč (charitativní činnosti se meze nekladou), nicméně to nepožadujte po ostatních. Doporučují si přečíst ekonomickou analýzu ceny papírové knihy versus e-knihy, která zde v minulosti byla uvedena. Pak, pokud nemáte v hlavě lečo místo mozku, pochopíte, že e-kniha za 50% ceny papírové je na hranici - níž už to prostě ve většině případů nelze (možná tak ještě u již nechráněného obsahu).
Naopak, bez autorského práva (tedy ochrany duševního vlastnictví, obdobně se to týká i průmyslového vlastnictví - vynálezy, potažmo patenty) by nebylo pokroku. Většina autorů by nepsala (a vynálezců nevynalézala), protože by jejich dílo mohl použít kdokoliv a tímto by se následně autorská činnost omezila jen na tu „charitativní" - zdarma, a protože zadarmo ani kuře většinou nehrabe (autoři mají stejné životní potřeby jako ti ostatní - musí kupovat chleba, platit nájem atp.), nebyl by důvod psát. Vy snad poskytujete svou práci někomu zdarma? U vynálezů (potažmo patentů) je to obdobné - jen šílenec by věnoval stovky či tisíce hodin a vynakládal další náklady na vývoj něčeho, co by ihned po uvedení na trh mohl kdokoliv obšlehnout a vydělávat na tom (aniž by před tím investoval jedinou korunu do vývoje). Argumentace (už jsem se s tím setkal), že před tisíci roky žádné patentové právo nebylo, je nesmyslná - to byla totiž v mnoha ohledech úplně jiná doba.
Už jen ten, že pár kliknutím myši tu e-knihu může rozkopírovat třeba desetitisícekrát a takto ji šířit (tedy ji v reálném čase desetitisícekrát „půjčit" - což je v tomto případě silný eufemizmus). Ta papírová je stále jen a jen jedna. Někdy opravdu zírám, jak prosté věci lidem nedochází (buď nedostatek schopnosti o věcech přemýšlet v souvislostech, případně vliv selektivního myšlení). BTW: proč asi Amazon má s Kindle takové ochranné prvky? Myslí si někdo, že se jich vzdá? Pak by došlo k tomu, co popisuji výše - jeden koupí, deset šmajzne. O ceně e-knihy a porovnání nákladů zde bylo psáno - nelze mít audio CD za 30 Kč a e-knihu za 5 Kč, jak by si to socialisticky představovali různí týpkové - například nick "krakonoš" - proč se nikdo vehementně nedomáhá toho (a nekřičí po diskuzích), aby mu Škodovka Oktávku prodala za 30 tisíc, a ne za těch 500.000, které si dovolí „drze" požadovat? Ten papír a distribuce v žádném případě není 90% ceny knihy, jak se někteří naivně domnívají. By mě zajímalo, jaký názorový trend z těch, co tady různě vykřikují ba začali zastávat, kdyby se stali autory, pro které je psaní obživou. Napsání knihy může být proces, který trvá týdny, ale třeba i roky, a můžou s ním být spojené i velké finanční náklady.
Odpovězte férově na níže položené otázky?
Byl byste dnes ochoten psát knihy, kdybyste nebylo autorské ochrany, a kdokoliv mohl s vaším dílem jakkoliv nakládat?
Znám nějaké autory knih, a takto i jejich pohled na věc - nepsali by, až na dvě výjimky - ti ovšem jsou již v důchodu a píší spíše z přetlaku volného času a „grafománie" takové ty regionální nízkonákladové dokumentární brožurky se silně lokálním významem, které pak prodávají po známých atp., nebo nízkonákladovou poezii, kterou ale skoro nikdo nechce číst (zkoušel jsem to, nelze :-).
Byl byste dnes ochoten trávit spoustu času a vynaložit i velké finanční náklady na vymýšlení čehokoliv, kdybyste věděl, že to může kdokoliv opajcovat a začít vyrábět?
Pravdu bych prosil!
U patentu (teď myslím za udržování) neplatíte za to, že patent podáváte, ale za to, že je s tím velmi rozsáhlá (dalo by se říci celosvětová) administrativa. Za pouhé podání patentu se platí směšný obolus v rámci stokorun, a to zase jen proto, že to tam někdo musí zašanonovat, orazítkovat, atp. Takové náklady ale u autorského díla nejsou - to je dáno podstatou ochrany. Nemám energii to vysvětlovat - to je na dost dlouhý traktát, ale v nějaké knize byl ten rozdíl mezi autorským dílem a vynálezem z pohledu ochrany srozumitelně (určité rozumové a jiné předpoklady pro pochopení jsou samozřejmě nutné - takový nick „krakonoš" by nic nepochopil) vysvětlen na několika stranách. Zkrátka nemíchejte „švestky s jabkama" (z toho obvykle nebývá dobrá pálenka :-)
Za autorskou ochranu nikdo kolem NIC nikomu neplatí, to jen zřejmě věci špatně chápete. Pokud máte na mysli autorské poplatky (za média, paměti, HDD, kopírky, atp.) tak si napřed zjistěte, za co jsou.
Pokud jsem to já dobře pochopil, pokud je v omezeních souboru nastaveno, že jej nelze tisknout (což mají některé typy dokumentů možnost nastavit), tak si ho prostě nemůžete tisknout (z hlediska práva), protože když byste tuhle blokaci odstranili, tak porušíte zákon (porušením ochrany). A to je ta zrada :(
Nejsem autorem obsahu té kostky a některých dalších prvků, které byly doplněny, aby to dostalo lepší říz. Obecně bych tu novou podoby LUPY považoval spíše za hodně nešťastnou. Nicméně k těm jednotlivým bodům (asi jich zvládnu časově pouze několik).
Možnost vytištění slovesného díla bude záležet na interpretaci pojmu zhotovení rozmnoženiny (jedné?) pro osobní potřebu fyzické osoby a faktické situaci při zhotovování té úvodní elektronické rozmnoženiny od distributora. Bude to tedy na výklady, jestli těchto více rozmnoženin je ještě rozmnoženina pro osobní potřebu. V této souvislosti je nutné vzít v úvahu také výkladové ustanovení § 29 odst. 1 autorského zákona.
Ad dědění. Můžete pochopitelně zdědit samotnou čtečku, avšak ke slovesnému dílu nemá uživatel žádná práva, takže předmětem dědictví nebudou. Pokud na čtečce nějaká slovesná díla budou uložena, tak pochopitelně není vyloučeno, aby si je dědic přečetl. Ale pokud tam všechna uložena nebudou (kapacita čtečky je také omezená), tak bude mít dědic spíše smůlu.
Ad půjčování. Opět bude na výkladu, zdali půjčení rozmnoženiny (vytvořené pro osobní potřebu fyzické osoby) třetí osobě spadá ještě pod volné užití. To si spíše myslím, že nikoliv.
kdyz máte knihu koupenou napr. Amazonu. tak jeji prenos do jine ctecky je stale mozny. A myslim, ze to lze i na vice nez jednu, tedy kdyz budete mit treba 10 kindlu, tak lze knihu distribuovat na vsech deset. A v jinych pripadech (stazeni z "sede zony") neni take problem obstarat si znovu. Takze bych se toho tak nebal. Jen jsem zvedavy, kdy se dockame prvni zaloby nelegalniho sdileni e-knih.
Názor že prodej e-booku po internetu není „rozšiřováním“ ale „sdělováním díla veřejnosti“ má nějakou oporu, např. v judikatuře, důvodové zprávě, apod? Nebo je to autorův výklad zákona? Nerozumím rozdílu mezi situací, kdy je mi např. soubor formátu .epub zpřístupněn ke stažení anebo ho dostanu vypálený na CD. Díky
Pane Aujezdský, dosud jsem žil v tom, že OSVČ je fyzickou osobou. Můj dotaz zní: Mohu si já, syn podnikající fyzické osoby, pro svou potřebu stáhnout z internetu knihu v elektronické podobě, film, hudbu či nový díl oblíbeného seriálu?
(Otec se stahováním nemá nic společného, na tato díla se nedívá, pouštím/čtu si je já ve svém volném čase a nijak je nešířím.)
To máš jistě pravdu. Jenže v tomhle případě mi přijde, že je ten výklad stojí jen gramaticky na slovíčku hmotný vs. nehmotý (prodám písničku na nosiči vs. pustím ji v rádiu). Nicméně žijeme ve věku, kdy hmotný vs. nehmotný není zas tak určující a měli bychom se soustředit spíš na slovíčka rozmnožování vs. sdělování veřejnosti, znění celého ustanovení v kontextu celého zákona, na smysl zákona, atd.
Přijde mi, že všechny tyhle výklady spíš směřujou k tomu, že prodej ebooku po netu je rozšiřováním, ne sdělováním díla. A od toho se pak odvíjejí všechny ty další otázky, který díky tomu, že to autor posoudil jako sdělování díla, vedou k absurdním odpovědím a rozhořčení místních diskutujících.
Ne ne, software do toho netahejte. Elektronicky koupená kopie (kniha, hudba, film) je prostě kopie jako odkudkoliv stažená - tedy kopie pořízená pro vlastní potřebu a od toho se odvíjejí všechna ta omezení. Prostě si ji koupíte na hmotném nosiči, a pak si s ní můžete dělat co chcete, nebo si ji koupíte bez nosiče, ale pak máte totéž, jako když si ji zdarma stáhnete z nějakého uložiště. Tak si to páni vymysleli.
a článek podle mne směšuje dvě různé věci - když si knihu koupím na CD je to samé, jako když ji koupím v papírové podobě. Když si ale knihu od někoho okopíruji, tak samozřejmě bych takovou kopii neměl dále šířit, stejně jako nikoliv oficiálně (byť nikoliv nelegálně) stažený soft, hudbu.
A nezáleží na technologii, jakým způsobem se mi dostane "myšlenky".
Jinak řečeno - když si knihu koupím (papír, CD, stáhnu jako soubor), pak mohu toto prodat dále. Bez dalšího. Stejně jako CD, jako knihu, tak i soubor.
Jakýkoliv jiný výklad dělá z knihy (hudby, filmu) sofware - což samozřejmě chtějí vydavatelé - ale je to proti smyslu a podstatě věci. Osobní automobil také není jízdním kolem, i když ho tak pojmenuji ....
Přesně. Ten rozdíl sdělování vs rozmnožování je promítat film vs. dát film někomu na dvd, veřejně číst knížku vs. dát tištěnou knížku, pustit písničku v rádiu vs. dát ji někomu na cd.
To ustanovení §18-2 se asi snaží reagovat na technický vývoj a zatímco dřív mělo sdělování hromadný charakter (všichni najednou poslouchali/sledovali totéž), tak dnes se to asi snaží postihnout i streamování, kdy si může kdykoliv kdokoliv cokoliv pustit a není limitován tím davem.
Na druhou stranu ten zákon nereaguje na technický vývoj v těch ustanoveních o rozšiřování, kdy předpokládá hmotnou rozmnoženinu, přestože jestli je mp3 soubor na CD nebo odeslán po síti je v podstatě jedno.
Takže selským odhadem a bez dalšího studia souvisejících norem mi přijde, že bych mohl zkusit obhájit, že ta „hmota“ je v tomto případě ten soubor mp3 / epub / mov apod. a že ta norma prostě není dostatečně obecná, když trvá na hmotné podobě.
Ahojko,
je to veľmi slušný článok, páčilo sa mi. E-book som dovtedy nekupovala, ani neplánujem. Už aj ako detsko som veľa čítala, na narodeniny meniny som dostala vždy knihy, aj teraz je to tak, a aj ja sám sebe ich kúpim, aj do knižnice som dávnejšie hodila, takže nejak neviem to predstaviť, že °čítam displej° a nie papier. Maximum také e-knihy by som kupovala, ktoré ani nechcem čítať, elbo ma príliš nezaujímajú..a prečo také knihy čítam? No..univerzita :P
Mám pocit, že zrovna autorské právo docela výrazně harmonizováno, a to nejen v EU, ale i globálně na základě nějakých doktrín, majících původ i před víc než 100 lety. Samozřejmě neznám autorský právo ve všech zemích abych mohl porovnávat, jen chci říct, že ne všechno, co v autorském právu vypadá jako nesmysl, je nutně výplodem chorých mozků českých poslanců.
"Ad půjčování. Opět bude na výkladu, zdali půjčení rozmnoženiny (vytvořené pro osobní potřebu fyzické osoby) třetí osobě spadá ještě pod volné užití. To si spíše myslím, že nikoliv."
Tak to já si zase myslím, že spadá, bude-li to v okruhu rodiny nebo blízkých přátel. Totéž platí pro darování.
Řekl bych, že se tu překrucuje původní smysl autorského zákona - kniha není software. A to, že ji budu prodávat tištěnou nebo n pdf souboru - na podstatě slovesného díla nic nemění.
Podle mne je jedno, jestli ta kniha (slovesné dílo) je na papíře, průsvitné folii (a promítá se na zeď), na skle (básně na okně - anebo na fasádě administračky - Zlatý Anděl v Praze na Andělu) nebo na elektrickém nosiči v pdf souboru nebo doc souboru.
Ano, vydavatelům by se líbilo, kdy by kniha převedná do pdf souboru měla stejné postavení, jako soft, ale tak tomu není.
Stejně jako u fotografií - je jedno, jestli jsou na foto papíře, na folii jako plakát anebo jako raw soubory v PC.
Také bych zkusil trochu slovíčkařit. Autorský zákon, § 18, odst. 2 říká: Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.
Mám pocit (IANAL), že tato definice není úplně kompatibilní s běžným placeným poskytnutím práv k dílu. Pojem "sdělování" chápu tak, že po jeho provedení nezůstává zástupcům veřejnosti žádný artefakt (hmotný či nikoliv) reprezentující dílo.
Čili s využitím analogie: promítání v kině je sdělování díla veřejnosti (logicky pak není zážitek z návštěvy biografu děditelný ani převoditelný). Avšak v případě, kdy distributor mi nabízí nehmotnou reprezentaci filmu, kde z podstaty věci (nestreamovaný formát) je nevyhnutelné, abych před shlédnutím dílo uložil na svém nosiči, a nepožaduje, abych po konzumaci "zážitku" dílo odstranil, se mi zdá situace velmi odlišná...
coz je prave nesmysl. autorske svazy se mohou stavet klidne na hlavu a i presto si s knihou (v jakekoliv forme) budou lide delat co se jim zamane.
za chvili nam bude vylamovat dvere zasahovka od pekare aby zjistili, jestli jsme ten rohlik meli podle licence s maslem nebo jsme ho nahodou nesezrali ke gulasi.
Ad dědění.
Podívejt můj účet iTunes je vedený na nějaký email a heslo.
Pokud budu platit předplacenou kartou koupenou v Best Buy, nebo anonymním účtem na PayPalu, čili identita majitele je skrytá, je faktickým majitelem vždy "pán klíčů".
Tedy ten kdo zná jméno a heslo k účtu. Majitelem je fakticky "ten účet".
Řekl bych že bude v praxi velmi těžko prokazatelné kdo s tím účtem fyzicky manipuluje, neboli sedí před počitačem.
Možná pokuď si člověk zakládá nějakej takovej účet, tak je tam uvedeno ve Všeobecných podmínkách že musí uvést pravdivé údaje, schválně se na to podívám.
Jedině v připadě že by se pozůstalí domáhali soudně vydání připadného "účtu" po pozůstalém. by asi nastal problém.
Pokuď se budou domáhat neoficiálně. (budou se tvářit že nezemřel), a vyźadovat ztracené heslo, Ttak asi uspějí, že.
Řekl bych že by bylo přimo v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů aby obchodník smělu uchovávat údaje o životé as mrti zákazníkl kteři u něj nakupují. Nebo di dovedet představit že budet mí povinost hlásit do Tesca že Váš otec umřel ať si to upraví v databazi a zablokují mu v nakládáni s pohovkou, knihou nebo e-knihou?
Nevim jak vy, ale za takovou zmrseninu zase odmitam platit ja => vydavatel mi bud nabidne neco, co si koupim a muzu to dal prodat, nebo si od nej nic nekoupil a (zcela legalne) si to zdarma stahnu z netu.
Stejne jako se (jeste stale) bezne prodavaji hry (ktere lze mimochodem taktez kopirovat) nevidim duvod proc bych nemohl prodat e-knihu. A ano, i u tech her existuji snahy dalsimu prodeji zabranit.
K tem nekolika bodum uvedenym v 'pravni kostce':
Je vcelku jasne, ze neni povoleno prodat ctecku s e-knihama a odstranit DRM. Ale u dalsich bodu si vybec nejsem jist.
Pokud bezny uzivatel e-knih nema licencni smlouvu s drzitelem prav a jeho uzivani vychazi z volnych uziti podle aut. zakona, pak mi neni jasne, proc by si eknihu nemohl vytisknout - to preci spada pod vytvoreni rozmnozeniny pro svou osobni potrebu?
Stejne tak me neni jasne, proc by mel byt problem s dedenim - dedic sice neziska zadna prava (ty nemel ani puvodni uzivatel knihy), ale kopii (ziskanou spolu s nosicem) muze snad dal pouzivat v ramci volnych uziti? U prodeje nebo darovani to je jasne, tam zakon porusil prodejce ci darujici, ale ten v tomto pripade zemrel (a jako mrtvy uz zakon porusit nemohl).
Co se tyce darovani, tam by darujici zrejme porusil autorsky zakon, nebot darovani nosice s dilem je zrejme uziti dle autorskeho zakona (rozsirovani podle par. 14), ale u pujceni mi to jasne neni - pujcovani (podle par. 16) se vztahuje k cinnosti obecne nabizene verejnosti (knihovny), nikoliv k cinnosti jednotivce pujcujici dilo jinemu jednotlivci. Takze tady bych soudil, ze se nejedna o uziti dila dle zakona a nedoslo k jeho poruseni. Z takto pujceneho dila pak muze pujcujici jako soukroma osoba si udelat kopii pro osobni uziti (podle par. o volnem uziti).
Nejsem pravnik a mozna se pletu, zajimalo by me tedy, zda je ve vyse zminenen rozboru chyba.
Viděl bych to prakticky takto:
Pokud si pořídím nebo obstarám kopii autorského díla jakéhokoliv druhu jen pro svoje osobní užití jako trvalý paměťový prostředek, abych si ho mohl přečíst, prohlédnout nebo poslechnout znovu, neporušuji autorské právo. je to jen moje osobní paměťová pomůcka. Nikdo mne nemůže omezovat v tom, jakým způsobem konzumuji dílo, zdali si ho prohlédnu, poslechnu, ofotografuji, opíšu, zaznamenám. Je to jen důkladnější forma konzumace.
Pokud tento záznam, kopii a pod. ale začnu distribuovat jiným osobám, používat v komerční činnosti, nebo nedej bože prodávat, porušuji autorské právo bez ohledu na to v jaké podobě je.
Ttrochu vam to upravim, za tzv "osobni potrebu" se rozumi i rodina a blizci pribuzni. Jinak by ste totiz na DVD nemoh koukat s rodinou taky, protoze poradate verejnou produkci ;D.
Mimochodem, docela by me zajimalo, jak si tedy firma ma koupit e-book, kdyz to posle tohoto clanku vlastne nelze. Tutiz kdyz si ten book koupi firma, tak si ho zadna fyzicka osoba nesmi precist ... :D
... mno jdu si najit nakou peknou knizku na tpb nebo jinam ...
ešte inak, pre netechnikov: z nehmotnej podoby myšlienka prešla na papier, na disk počítača, pamäťové médium, ... to všetko vypočítavajú a uznávajú ako relevantné. a pretože z jedného hmotného na iné hmotné médium (v zmysle iluzionistov, komediantov) prechádza na podobnom princípe ako keď "mi to príde internetom", ide o podobný princíp. takže autor aj právnik nech si trhnú nohou.
No ja trebas nevidim zadny rozdil v tom, jestli si Kaju vypalim na CD/DVD/flash/hdd/... ale autorskej poplatek za MB zaplatim na kazdym tom mediu jinej. => to ze je neco kokotina jeste neznamena, ze ta kokotina neni v zakone. Staci se podivat na to co tam sedi a mam chut vypsat sbirku na nejakyho teroristu.
takze moji smrti zanika licence kterou jsem platil autorovi za uzivani dila, ovsem po smrti autora mam povinnost jeste 70-90 let platit tuto licenci. vyborne.
pani novakova je mi lito, ze v teto chvili co vam skonal manzel vam to musim rict, ale nase firma stavela tento dum a ikdyz nam za to vas manzel zaplatil ocekavame ze se do tydne vysehujete. dekujeme za pochopeni a uprimnou sousrast.
Nebudet si delat co se vam zamane. Protoze nemate zadnou technickou moznost jak e-knihu chranenou DRM prodat nekomu jinemu.
Proste ten file nejde otevrit jinde nez ve vasi ctece ktera ma unikatni ID a basta. Za takovejhle soubor vam nikdo nezplati.
Stejne tak v zasade muzete prodat Mp3 skladbu bez DRM legalne kouenou treba na Amazonu, Ale praktcky asi najdet tezko kupce. Alespon to jde...
Zákazníka nezajímá nákladová cena ale užitná hodnota.
A tento článek vcelku jasně naznačil jaká ta hodnota v porovnání s papírovou knihou je díky současnému AZ je.
Koukal jsem - zajímavě se k tomu postavil Fragment - příklad:
- Papírová kniha: 395,-
- Ebook: 175,-
- Papírová kniha + ebook: 449,-
Takže samotný ebook 45% ceny, jako doplněk papíru 13% ceny.
dodavateli nikdo neupira urcit si cenu. ma to ovsem sva ale. pokud produkt predrazi (jak je zvykem) a jeste k nemu napali drm a dalsi buzerace platicimu zakaznikovi tak ve vysledku proda prd. az se je to vse legitimni. a ted prichazi ono ALE jestlize si zacne stezovat na kopirovani a lobovat za zakony kde mu jeho pokrouceny byznys plati vsichni kolem aniz by o jeho produktech kdy slyseli, tak je to hodne spatne. kdyz se neumim prizpusobit trhu a vytvorit funkcni distribucni model tak proste krachnu a pudu se zivit hazenim lopatou.
ja tu nediktuji zadne ceny distributorum, jen povazuji cenu papiru=ebook s drm + dalsi omezeni za predrazeny spas.
a skodovku za 30k vam asi tezko nekdo udela protoze ji nevyrabi kliknutim jako vydavatel ebook, ale je k tomu potreba skutecny material a lidska prace. vydavatel vytvori jeden "master" a pak zcela bez dalsich nakladu dela kopie.
btw: nikdy zadne drm nezabranilo kopirovani tak proc se proboha vydavatele na to nevykaslou? vzdyt jen prudi platici zakazniky, ti co si to stahnou jedou bez drm. nechapu to.
Jsme v tržním prostředí, cenu tudíž stanovuje dodavatel (od regulovaných výjimek monopolů odhlédneme). Je jeho věcí, jak ji nastaví - pokud blbě, neprodá, či prodá málo - ale to je jeho věc (nemůže ovšem něco nabízet pod náklady). Vy ji buď respektujte a kupte (pokud má pro vás kniha užitnou hodnotu odpovídající ceně), nebo nekupte, a kupte nějakou jinou, levnější, která vaše představy o užitné hodnotě splňuje. Pro někoho jiného třeba ta cena jeho subjektivnímu hodnocení užitné hodnoty odpovídat bude, tudíž ji koupí (nelze se zavděčit všem - někteří by chtěli jakýsi skorokomunizmus - tedy mít to skorozadarmo). Ale zde i na jiných diskuzích často obvyklá argumentace („krakonoš" je zaběhlá zlodějská klasika), že když je to drahé, tak mám právo to stáhnou z nějakého warezu, je mimo - to, že je něco dražší, než je něčí představa, ho neopravňuje to krást.
Trošku z jiného soudku. Mně vadí jiný problém - nemůžu sehnat některé hudební tituly (a rád bych je koupil i za tu, jak na diskuzích mnozí vykřikují, předraženou cenu, protože pro mě tu cenu mají), protože zkrátka na celém světě nejsou - nevyšly vůbec na CD a LP už samozřejmě také není k dostání (je to z minulého století). Kdysi jsem jednomu člověku půjčil nějaká LPčka, on se po cestě v hospodě ožral, a někdo mu je asi ukradl nebo je někde ztratil (měl window, takže neví). Mezi nimi byly i ty, co následně nikdy nevyšly na CD. Vydavatelé už bohužel nehodlají reedice vydat.
Ten obchodní model přidaného e-booku má naprosto transparentní a běžnou ekonomickou logiku, a divím, se že ji nechápete (nemám energii to vysvětlovat, protože by mohlo reakcí být zase nějaké ALE/PROČ, a tak donekonečna, jak u zvědavého děcka :-).
a) bavime se tu o nenomercnim nakladani (prevazne). Dovedu si predstavit, ze pokud nekdo vyda neci dilo a vydela na tom, mel by mu poskytnout nejaky podil. Ovsem pokud nic nevydela, tak jaksi neni co autorovi poskytnout a tudiz autor nemuze nic pozadovat.
b) spousta lidi pise proste pro zabavu a nekolik z nich jednoduse uspeje natolik, ze se tim psani muzou i zivit.
c) 99% vyvoje se nepatentuje => kdokoli to opajcovat muze, vy mate jakozto zdroj tu vyhodu, ze muzete na trh dodavat driv nez konkurence. Naopak i zrusteni patentovatelnosti by vyvoji zasadne prospelo, protoze by se vyrobci museli snazit uplatit svuj vyvoj daleko rychleji. Dnes je celkem bezne patentovat i jen teoreticky koncept, ktery se v praxi vubec neuplatni nebo se nevi jak ho uplatnit.
d) Ostatne i knihu lze psat na zakazku - stejne jako scenar a dalsi, a pokud si nekdo objedna, predpokladam ze i zaplati, pak mi jakozto autorovi muze byt sumafuk co stou knihou bude delat dal - trebas ji bude rozdavat zdarma.
Chápu to tak, že pokud jste knihy koupil nikoliv se čtečkou nebo na cd či jiném médiu, jsou jen pro vás jako fyzickou osobu (pomíjíme nyní firmy). V tom případě si je můžete nahrát i do jiné čtečky a to do tolika, kolik je pro vaši osobní potřebu a kolik dovolí prodejce. Nesmíte je ale půjčovat, takže děti si to přečíst už nesmí, to je slušný paradox.
Co nesmíte, je odstranit DRM a knihu konvertovat do jiného formátu, protože to porušujete ochranu. Můžete konvertovat knihu bez DRM nebo s konverzí DRM knihy musí souhlasit prodejce.
no to není žádná teorie, hmotnost elektronu je 9,109.10-31 kg.
Teď jen spočítat, kolik elektronů ta kniha potřebuje a máte hmotnost nosiče spočítanou :-) A to nemluvím o tom, že ty eletrony v drátech nejsou jen tak samy o sobě, ale jako součást celých atomů, čili je otázka jestli neuvažovat hmotnost celých atomů - pak by ten nosič byl ještě mnohem hmotnější :-)
Nakonec klasická kniha je taky de facto uložena na atomech nějaké látky, čili je to v podstatě to samé.
ale uznávám, že toto pochopí technik, nikoliv soudce
Tak to jsem věděl, a proto bych si nikdy žádné autorské dílo v elektronické podobě nekoupil (týká se i hudby a filmů), když je to naprosto bezcenné hned po zaplacení. To si radši zdarma stáhnu, nebo koupím na hmotném nosiči, to se pak dá vždycky časem prodat (někdy ta cena dokonce i s časem vzroste).
Nicméně si myslím, že ten právní rámeček trochu přehání, zas až tolik to omezeno není. Tedy ke každému bodu by se dalo říct, že platí, ale ne tak úplně.
Jenomže to právě ne - to je to "softwarové" uvažování - všechno (kromě originálu obrazů, soch) jsou kopie - knihy, hudba, filmy - a Vy si tu kopii jen koupíte na CD, DVD, papíru, folii atd. atd.
A právě tenhle princip se ti vydavatelé snaží rozbít, oni se snaží tvrdit, že kopie jako PC soubor něco jiného (ze své povahy), než kopie na papíře, DVD, CD ....
A NENÍ to kopie pro vlastní potřebu - to je zase matení pojmů. Já si kupuji "originál" (a je jedno, jestli na papíře, CD, DVD nebo jao PC soubor), nikoliv že si stahuji nějakou kopii od svého známého - to, o čem hovoříte, je jako kopie papírové knihy na kopírce (to je ta kopie pro vlastní potřebu).
Když si koupím (KOUPÍM) originální soubor od oficiálního vydavatele, je to to samé, jako když si v knihkupectví koupím knihu.
Kopie pro vlastní potřebu je pak kopií z tohoto originálu - koupeného PC souboru anebo z koupené knihy.
A to je to matení pojmů a dezinterpretace, kterou se samozejmě vydavatelé snaží prosadit.
Logicky - kopírování PC souboru je samozřejmě daleko snažší, než na kopírce kopírovat 200 stránkovu knihu ...
Ale dělat to tak, že budu tvrdit, že bílá je černá ..... že kniha (slovesné dílo) vlastně není kniha (slovesné dílo) ...
Ale, co se divím, svět je plný manipulace, kdy se překrucuje pravda (klimatologové, ekonomové, Evropská unie) ....
Nějak nebere v potaz možnosti doby a skutečnost, že když jste kdysi půjčil knihu sousedovi (nejlépe se to demonstruje na té ručně přepisované), tak ten neměl možnost nějaké kopírky aby si udělal kopii - musel by tu knihu přepsat, což bylo dost náročné (prakticky rozsah výrobních nákladů). Ale v době, kdy ke kopírování stačí pár „kliknutí myší", jsou změny v ochraně nezbytné a tudíž logické.
Srovnání s Baťou je nesmysl - vždyť dnes také může autor/vydavatel konkurovat jiným cenou - třeba tak, že bude chrlit velká množství, jenže ... už docvaklo? Bota není kniha!
Napsání knihy je rozhodně proces. Mnohdy opravdu dlouhý, a namáhavý. Navíc, kniha vám může vydělávat až po dokončení, a autor i rodinou musí být z něčeho živ. V tom myslím není sporu.
Problémem je ohromný balík peněz který se z každé knihy, obzvláště té úspěšné, snaží za každou cenu "vysosat" vydavatelé a distributoři. Ti jsou tou zlou žábou na prameni. K autorům přiteče sotva pár procent.
Snaha o prolamování ochran, "pirátské kopírování" atd. je navíc přímo úměrná vysoké ceně. Produkty dostupné za relativně nízké ceny a s rozumnými nepříliš uživatele omezujícími podmínkami jsou snahám o bezplatné kopírování vystaveny nesrovnatelně méně. Týká se to přitom v některých případech i dosti populárních titulů.
Již dnes lze navíc nalézt například ve světě hudby praktické a velmi úspěšné příklady přímého prodeje hudby autory/interprety koncovým zákazníkům. Cena je pro zákazníka mnohem nižší, ve většině případů jsou i mnohem menší či žádná omezení zákazníků. Z druhé strany prodeje, a především výnosy jsou pro prodávající mnohdy lepší nežli přes šílenou mašinerii vydavatelství a spol.
Myslím, že i v oblasti knih již brzy dojde k výraznému nástupu jednodušších a především citelně přímějších modelů prodeje knih autory koncovým zákazníkům. Vynechání značné části vydavatelské a distribuční mašinerie oběma stranám (zákazníkům i samotným autorům) jen prospěje.
Nebude to ale jednoduché. Vydavatelé a další na ně navázané skupiny budou všemi dostupnými prostředky bránit podobným snahám i samotných autorů všemi dostupnými prostředky.
jak sem psal vyse. autor si muze klidne nechat "patentovat" knihu na x let za x penez tudiz nikdo by po danou dobu nemohl s jeho dilem jakkoliv nakladat. tudiz odpoved na vasi otazku je "ano byl bych ochoten psat knihy".
odpoved na dalsi otazku je opet "ano" mohu si totiz svoje cokoliv patentovat.
je jedno zda tomu budeme rikat patentovani ci autorska ochrana. podstatu oba chapeme predpokladam.
samozrejme ze autorske poplatky platime vsichni kolem, z ceho asi myslite ze se uzivi organizace jako osa, dilia, integram, ifpi, cpu a miliony dalsich nez vyberem autorskych poplatku uzakonenych pcr a to nejenom ze zaznamovych medii, ale i z vanocnich besidek, vyderacskych cen za tv/radio na hotelu, v nemocnici, v restauracich, v autobusech, ale i treba v trafice protoze pres okenko je slyset jak jej trafikantka posloucha. proste at si to uvedumejete nebo ne tak temto vyzirkum (osa a spol) platite neustale a ze vseho.
Hned na zacatku clanku je "které není distribuováno na hmotném nosiči".
Nasleduje vycet prikladu hmotnych nosicu. Jelikoz nestahuji pres WIFI a k Internetu pristupuji pouze po dratu, me E-Knihy takrka nikdyneopusti hmotne medium. Kdyz uz se zabydli v mem pocitaci, ze sitove karty pres PCI sbernici putuji do pameti a z te pameti pres nejaky ten mustek sup s nimi na harddisk. Na vsechny ty dratky v mem pocitaci si mohu sahnout a nektere mi svou hmotnou podstatu pripomenou tim, ze pekne pali.
Tak at mi sakra nikdo nerika, ze moje e-kniha nekdy opustila hmotne medium!
Přesně tak. Je vidět, že legislativa silně klopýtá za reálným životem.
Jednou jsem si přeci koupil dílo v elektronické formě a mělo by být jen na mně, zda si ho zobrazím, přečtu na elektronické čtečce, PC nebo mobilu popř. na všem. Za dílo jsem si zaplatil a pouze je užívám různými prostředky.
Zajímalo by mně, jaká je analogie s hudbou zaplacenou a staženou z internetu a přehrávanou v hi-fi věži nebo v mp3 přehrávači.
Ale ono se tam nikde nemluví o "hmotném médiu", ale o "hmotném nosiči" - i jste to sám citoval. Takže si to do počítače na hmotném nosiči musíte donést. A ani Wifi ani drát není z pohledu zákona nosič, neb na nosiči je věc z povahy uložena, ne jím jen prochází. Což vy nemusíte chápat, můžete to rozporovat, ale první soud vám to sdělí dost jasně a transparentně přes všechny odvolací instance.
a jaky vliv ma to jestli nekdo rucne prepisuje knihu nebo ji kopiruje kliknutim? kdyz sousedovi pujcim knihu tak si ji v obchode nekoupi. kdyz mu ji kliknutim mysi zkopiruji tak si ji take nekoupi. vysledek? ani v jednom pripade si ji soused nekoupi.
a opravdu si myslite, ze kdyz chcete ze zakaznika vyzdimat cca stejnou cenu za ebook jako za papir + navic na nej navalite tunu omezeni, ze se celej stastnej pohrne na vas eshop nakupovat?
proc se snazite platicimu zakaznikovi maximalne zneprijemnovat zivot ruznyma drm a delanim bubu pokud nebude uzivat knihu jak si nejaka duta hlava usmyslela? clovek co si sosne knihu na netu nejen ze vam nezaplati, ale vsech techto omezeni je usetren. zamyslete se.
To je omyl, pokud pomineme davnou historii, tak veskera autorska ochrana byla jesde donedavna smerovana tak, ze chranila jednoho vydavatele pred jinym vydavatelem, koncovych spotrebitelu se vubec netykala. Zjednodusene slo o to, aby nekdo nevzal knizku, nevydal nekolik M knih a puvodni tvurce/vydavatel by z toho dostal prd.
Nikdy se neresilo to, ze nekdo veme knizku a pujci/da ji sousedovi a ten ji posle dal a ten zase dal. To se resi az poslenich par let, a aktualne je to ve fazi, ze smysl vydavatelstvi (at uz knih nebo A/V) pominul, stejne jako kdyz prisel Bata a zacal delat boty ve velkem pominul smysl sevcu. Jenze takovej svec mel par medaku a hubu si moc votvirat nemoh, nezbejvalo mu, nez jit hazet lopatou (treba).
Nicméně - je to jako u CD/DVD - pořád je nám vtloukáno do hlavy, že si kupuji pouze práva k užití. Ta tvoří podstatnou část ceny produktu - tedy (plácám čísla jen pro názornost) DVD + booklet + krabička 20 Kč, ale já zaplatím 400 Kč - takže pokud se médium zničí, měl bych teoreticky mít možnost požádat o vydání média nového za náklady na výrobu. Prakticky tomu tak ovšem není.
"Autorské právo je brzda pokroku."
Opět nám nezbývá, než nesmyslnou právní úpravu ignorovat a řídit se vlastními potřebami. Nemohu se zbavit dojmu, že naši zákonodárci nás do této situace (kdy se člověk stává zločincem už jen tím, že je vůbec naživu) tlačí úmyslně a plánovitě. :-/
Vytisknout printscreen vam nikdo zakazat nemuze a dokazat, ze ste to udelal jinak vam pujde jen velmi tezko. Zase sme u toho, ze omezovat (nebo se snazit omezovat) pouziti neceho, co je k takovemu pouziti principielne urceno (jako omezovani poslechu muziky, kdyz je k poslechu urcena, omezovani zobrazeni videa, kdyz je k tomu urceno ...) je proste kravina, ktera ani teoreticky nemuze fungovat.
Ten software je vážně ještě v jiném režimu než užití kopií ostatních autorských děl pro vlastní potřebu. A je to tak v tom zákoně už dlouho.
Píšete: " Já si kupuji "originál" "
To se vám jen zdá, podle zákona si v e-obchodě pořizujete právě jen tu kopii pro vlastní potřebu, třebaže za ni platíte (spadá do stejného režimu možností užití). Když si naskenujete knihu z knihovny, nebo koupíte hotový sken, dostanete v obou případech kopii, na kterou se vztahují úplně stejná pravidla.
Zkuste si ten článek přečíst ještě jednou, nebo několikrát. Když si ten soubor koupíte na hmotném nosiči, máte "originál", když si tentýž soubor koupíte bez nosiče, máte kopii pro vlastní potřebu. Já si to nevymyslel. Tak praví zákon. Oba se nejspíš shodneme, že blbej zákon, ale to je tak všechno, co s tím naděláme.
Píšete: "Když si koupím (KOUPÍM) originální soubor od oficiálního vydavatele, je to to samé, jako když si v knihkupectví koupím knihu."
Záleží na tom, jestli na hmotném nosiči nebo ne. O tom ten celý článek je. Pokud ten soubor koupíte na lísovaném CD, bude to stejné jako ta kniha. Avšak pokud zaplatíte a soubor si stáhnete, máte z pohledu zákona jen kopii pro vlastní potřebu.