Hlavní navigace

Eurotel představil svou vizi UMTS

9. 9. 2005
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Způsob, jakým čeští mobilní operátoři hodlají využít své UMTS licence, není úplně stejný. Již v červnu se pochlubil T-Mobile a včera se přidal také Eurotel. Oskar/Vodafone se zatím nevyjádřil. Jak tedy vypadá vize Eurotelu a v čem se liší od toho, co prezentoval T-Mobile? Na co se můžeme těšit a v jakém časovém horizontu?

Všichni tři čeští mobilní operátoři již vlastní licence na sítě třetí generace (alias UMTS), do kterých investovali opravdu nemalé peníze. Jen pro připomenutí: Eurotel a T-Mobile (resp. ještě tehdejší Radiomobil) získali své licence v prosinci 2001 za 3.535.000.000 ko­run, resp. 3.861.000.001 ko­run. S dovětkem, že musí své nové UMTS sítě spustit (v komerčním provozu) nejpozději do 1. ledna 2005. Nikoli celoplošně, ale nejméně na 90 procentech území Prahy (podrobněji). Český Mobil tehdy do soutěže o třetí licenci nevstoupil.

Za zmínku stojí také způsob splácení obou licencí: to bylo rozloženo do deseti let s tím, že jednu miliardu zaplatili oba operátoři okamžitě a zbytek měli splácet postupně (v průběhu deseti let). O dva roky později, v roce 2003, se stát dohodl s oběma operátory na změně splátkového kalendáře. Konkrétně na rychlejším splácení licencí, výměnou za roční odklad povinnosti spustit nové sítě – z 1. ledna 2005 na 1. ledna 2006. Nebýt toho, už jsme zde mohli UMTS mít.

Konečně v únoru letošního roku získal zbývající UMTS licenci i Oskar, a to jen za 2 mld. korun. A aby to ostatním dvěma operátorům nepřišlo líto, stát (resp. Český telekomunikační úřad, ČTÚ) jim přesně 16 dnů poté povolil další odklad spuštění jejich 3G sítí: z 1. ledna 2006 na 1. ledna 2007. Oskar přitom dostal termín „do 1. ledna 2008“.

Operátoři naznačují….

Jak se ale nyní ukazuje, poslední odklad byl nejspíše zbytečný. Jak Eurotel, tak i T-Mobile totiž už dali najevo, že své mobilní sítě UMTS hodlají spustit ještě do konce letošního roku (resp. do 1. ledna 2006) – a asi ne náhodou právě na území hl. města Prahy. Alespoň se mohou pyšnit tím, že podmínky licence splní s ročním předstihem (rozuměj: po odkladu o dva roky).

T-Mobile přitom poodkryl své karty již před letošními prázdninami, konkrétně v červnu (podrobněji viz tento článek zde na Lupě). Včera udělal to samé Eurotel. Také ale jen „poodkryl“ své karty, resp. naznačil některé obrysy své strategie a vize. Konkrétní detaily typu pokrytí, cen, dostupnosti koncových zařízení apod., pochopitelně neprozradil. Nejspíše i proto, že je ještě sám nezná a teprve na nich pracuje. Slíbil být konkrétnější alespoň na letošním Invexu, kde se chystá tématu UMTS intenzivněji věnovat.

Nejspíše zde tedy širší veřejnosti ukáže to, co bylo k vidění i na včerejší tiskovce, tj. videohovory z mobilních telefonů 3G, a snad také nějaké rychlejší datové přenosy. Možná představí i mobily třetí generace, které následně uvede na trh, a třeba naznačí i něco konkrétnějšího ohledně termínu spuštění, cen a dalších podmínek. Uvidíme.

Nejmladší z trojice českých mobilních operátorů, Oskar, zatím svou UMTS vizi nepředstavil. Pouze médiím vzkázal, že v současné době UMTS technologii testuje, a přitom pochopitelně spolupracuje s mateřskou společností Vodafone. Ta již UMTS sítě úspěšně provozuje.

Co naznačil Eurotel?

Pojďme ale nyní podrobněji k tomu, co včera Eurotel přece jen naznačil. Není toho mnoho, ale aspoň hlavní obrysy celé jeho strategie jsou nyní již patrné.

Jde zejména o to, že se rozhodl jít cestou „klasického“ UMTS, co do technologického řešení i co do základního repertoáru nabízených služeb. A jako vylepšení hodlá přidat ještě rychlejší datové přenosy prostřednictvím technologie HSDPA. To je poněkud odlišný přístup, než jaký zvolil český T-Mobile (viz dále).

Z hlediska použité technologie to znamená, že Eurotel si vybral stejné řešení jako většina mobilních operátorů v Evropě (ale i mnohde v zahraničí). Příjemným důsledkem bude možnost roamingu, stejně jako podstatně širší nabídka koncových zařízení (než jaká by připadala v úvahu při použití méně standardního řešení).

Z hlediska poskytovaných služeb se Eurotel chystá nabídnout nejen datové služby, ale také služby hlasové a k nim i služby obrazové. Zejména v podobě videotelefonie, resp. videohovorů, kterými se včera dost oháněl. Celá UMTS síť by se přitom měla chovat jako určitá nadstavba nad stávající sítí GSM – v tom smyslu, že když nějaký mobil s podporou 3G bude v dosahu UMTS sítě, bude používat ji. Pokud nebude v jejím dosahu, bude pracovat v síti GSM a využívat jejích služeb. Také třeba telefonní čísla, přidělovaná koncovým uživatelům (resp. jejich SIM kartám), by měla být stejná, resp. ze stejných číselných rozsahů jako čísla pro GSM sítě.

Takže „UMTS zákazník“ bude moci volat (a být volán) bez ohledu na to, zda se bude právě nacházet v dosahu sítě UMTS či jen sítě GSM. Stejná by měla být i cena příchozího hovoru (pro volajícího, který tudíž nepozná, zda volá do sítě UMTS nebo do sítě GSM). Mimo dosah sítě UMTS (na straně volajícího i volaného) pochopitelně nebude k dispozici videotelefonie.

Služby sítě UMTS by přitom měly být dostupné jak tarifním zákazníkům, tak i „prepaid“ zákazníkům. Dokonce by zřejmě ani nemuseli podstupovat žádnou specifickou aktivaci pro UMTS. Snad ale netřeba zdůrazňovat, že budou potřebovat mobil podporující UMTS, resp. 3G.

Datové služby v UMTS Eurotelu

Také dostupné datové služby se budou lišit podle toho, v rámci jakého pokrytí se uživatel právě bude nacházet. I v rámci GSM sítě může být v dosahu „pouhého“ GPRS nebo „lepšího“ EDGE. V rámci UMTS sítě by mohl uživatel používat její „nativní“ datové služby, které ale také neoplývají žádnými závratnými rychlostmi. Kdysi slibovaných „až 2 Mbit/s“ patří spíše do říše zbožných přání.

Právě proto se Eurotel rozhodl „obohatit“ svou klasickou UMTS síť o rychlejší datové přenosy skrze technologii HSDPA (High Speed Downlink Packet Access). Včera naznačil, že spuštění svého HSDPA chystá brzy, ale ne nutně souběžně se startem samotné UMTS sítě. Mělo by jít o verzi HSDPA 5.0, která umožňuje dosahovat až 1,8 Mbit/s. Později, v roce 2006, hodlá upgradovat na verzi HSDPA 5.1, slibující až 7,2 Mbit/s. A v roce 2007 pak plánuje přejít na verzi 5.2, slibující až 14,4 Mbit za sekundu.

Uvidíme ale, jak to dopadne v reálné praxi, s reálnými počty uživatelů a s reálným provozem. Rychlosti „až tolik a tolik“, uváděné při nejrůznějších prezentacích, sice vypadají impozantně, ale skutečnost může být „poněkud“ skromnější. Třeba právě včera, když Eurotel srovnával ve svých tiskových materiálech jednotlivé technologie podle rychlosti, měl u svého „Eurotel CDMA“ uvedeno 2450 kbit/s. To je ještě více než 1,8 Mbit/s u H­SDPA 5.0.

Pravda, oněch 2,45 Mbit/s je teoretický horní limit (pro CDMA EV-DO, Rev.0), kterého by koncový uživatel mohl dosáhnout za optimálních podmínek – pokud by byl v příslušném sektoru sám a operátor nijak neomezoval maximální dosažitelnou rychlost. Sám Eurotel, když své CDMA uváděl na trh, však raději hovořil o očekávané efektivní přenosové rychlosti (na downstreamu) na úrovni 256 kbit/s. Podle měření serveru DSL.cz (například zde) se reálně dosahované rychlosti pohybují někde mezi 300 a 350 kbit/s.

Pokrytí a Fair Use Policy

Otázka pokrytí byla jednou z věcí, o kterých Eurotel včera nechtěl moc mluvit. Naznačil jen to, co je možné tak jako tak odhadnout: že jeho UMTS bude zpočátku pokrývat hlavně části Prahy a teprve postupně se bude rozšiřovat, hlavně na velká města.

Pravda, jedna konkrétní informace ohledně pokrytí se objevila přímo v tiskových materiálech:

společně s naší technologií CDMA pokrýváme a zajistíme pokrytí bezdrátovou širokopásmovou konektivitou více než 80 procentům populace České republiky."

To ale prakticky nic neříká. Mluví to o pokrytí dohromady za CDMA i UMTS, a to ještě ne se vztahem k územní rozloze ČR, ale k počtu obyvatel. A kolikpak asi bude těch lokalit, kde nebude CDMA, ale budou pokryty sítí UMTS?

Na včerejší tiskovce pochopitelně padaly dotazy také ohledně Fair Use Policy u datových služeb. Konkrétní odpovědí bylo to, že „nějaká FUP“ bude aplikována již od začátku. Ovšem detailnější odpovědi se zástupci Eurotelu včera vyhýbali. Mají prý k dispozici mechanismy, řešící FUP nezávisle na technologii, a tak bude záležet na konkrétním profilu služeb, které si zákazník zvolí. Jinými slovy, jak to ostatně platí i pro některé dnešní služby: může to být třeba tak, že uživatel bude mít k dispozici více možností připojení, a budou se mu počítat nějaké součty objemů, přenesených jednotlivými způsoby (nebo nějaké vážené průměry). Nebo bude mít v každé variantě připojení samostatné limity. Nebo to bude ještě jinak. Uvidíme.

Na konkrétní věci typu cen, pravidel FUP a podobně je asi skutečně příliš brzy. Třeba se dozvíme něco konkrétnějšího již na Invexu.

V čem se Eurotel liší od T-Mobile?

Zkusme si na závěr alespoň naznačit, v čem konkrétně se včera naznačené plány Eurotelu liší od toho, co již v červnu prezentoval český T-Mobile.

Zajímavý rozdíl je již v tom, že T-Mobile prezentuje svou vizi jako „třídílnou“ (Triple 3G), resp. sestavenou ze tří složek, které hodlá realizovat postupně:

  • EDGE (již je dostupné, cílově s plošným pokrytím),
  • „Fast UMTS“ (má být spuštěno ještě letos, s cílem pokrýt města),
  • „klasické“ UMTS s HSDPA (až někdy kolem roku 2007, s pokrytím velkých měst).

Je samozřejmě otázkou, zda EDGE vůbec počítat mezi mobilní technologie třetí generace. To ale nemusí být až tak podstatné. Pravdou je, že Eurotel EDGE do své vize UMTS explicitně nezahrnuje. Stejně jako T-Mobile však potřebuje nějak kompenzovat nízké počáteční pokrytí své sítě UMTS, a tak si vypomáhá alespoň svým CDMA – skrze již zmiňované tvrzení o tom, že „společně s CDMA“ nabídne pokrytí více než 80 procentům populace ČR.

Zajímavější je spíše to, s čím budou oba operátoři nově začínat. Právě zde se jejich vize a plány liší asi nejvíce. T-Mobile totiž vsadil na mnohem méně tradiční řešení UMTS na principu tzv. časového duplexu (TDD, Time Division Duplexing), které sám označil jako „Fast UMTS“. Hodlá jej nasadit nejprve v nepárové části svého přídělu v pásmu 1,9 GHz, které získal v rámci 3G licence. Tímto způsobem by měl pokrýt rozhodující část Prahy, a to ještě v letošním roce. Pak ale hodlá nasazoval stejnou technologii (TDD UMTS) spíše v jiném pásmu – v pásmu 872 MHz, které získal také nedávno. Svým způsobem půjde o jeho reakci na CDMA Eurotelu, které funguje v pásmu 450 MHz. S postupem času nejspíše bude rozšiřovat i TDD UMTS v pásmu 1,9 GHz, a teprve někdy v roce 2007 by měl začít i s „klasickým“ UMTS na principu frekvenčního duplexu (FDD, Frequency Division Duplexing), již včetně HSDPA v párové části pásma 1,9 MHz, které získal v rámci své 3G licenci.

Naproti tomu Eurotel rovnou vsadil na klasické UMTS (FDD UMTS), které začne již od začátku nasazovat v párové části svého licenčního přídělu v pásmu 1,9 GHz.

Již zmiňovanou výhodou Eurotelu je to, že bude moci již od počátku využít relativně širokou nabídku existujících koncových zařízení a svým zákazníkům nabídnout možnost roamingu – díky tomu, že většina zahraničních operátorů zvolila stejné technologické řešení jako on.

Naproti tomu T-Mobile to bude mít těžší. Jednak s roamingem, protože jím zvolené řešení používá mnohem méně zahraničních sítí. A pak také s mobilními terminály, kterých také bude na výběr podstatně méně. Na druhou stranu jím zvolené řešení by mohlo nabízet větší přenosové kapacity pro datové služby. Proč?

Párové a nepárové pásmo, TDD a FDD

Rozdíl mezi technikami frekvenčního a časového duplexu (FDD a TDD) je v tom, jak řeší možnost komunikace v obou směrech. Tzv. frekvenční duplex (FDD) předpokládá použití dvou samostatných frekvenčních pásem pro jednotlivé směry. Proto se také hovoří o „párovém pásmu“ – což není nic jiného než dva (stejně velké) frekvenční rozsahy, které musí operátor získat. Představu naznačuje následující obrázek.

1896

Naproti tomu technika tzv. časového duplexu vystačí jen s jedním rozsahem frekvencí neboli s „nepárovým pásmem“. Mezi oba směry přenosu jej rozděluje skrze přepínání v čase – chvíli jej používá v jednom směru a chvíli zase v druhém.

1897

Nevýhodou frekvenčního duplexu je to, že obě části párového pásma jsou obvykle stejně velké – ale „spotřeba“ pásma v obou směrech stejná nebývá. Ve směru ze sítě (pro potřeby stahování) bývá podstatně vyšší než v opačném směru. Pak to dopadá tak, že v jedné části párového pásma se kapacity nedostává a ve druhé naopak přebývá.

Naproti tomu u časového duplexu je možné rozdělovat celkovou dostupnou kapacitu mezi oba směry různě, podle momentální potřeby. Stačí jen vhodně volit příslušné časové intervaly (časová kvanta, resp. časové sloty). To vede k efektivnějšímu využití celkové dostupné kapacity.

BRAND24

Navíc je třeba si uvědomit i to, co vlastně operátoři dostali v rámci svých 3G licencí. Všichni tři čeští operátoři dostali jak dvě „párové“ části, každou o šířce 20 MHz, tak i jednu „nepárovou“ část spektra o šířce 5 MHz, viz tabulka.

Párové pásmo (FDD) Nepárové pásmo (TDD)
Licence I 1920–1940 MHz a 2110–2130 MHz 1900–1905 MHz
Licence II 1940–1960 MHz a 2130–2150 MHz 1905–1910 MHz
Licence III 1960–1980 MHz a 2105–2170 MHz 1910–1915 MHz

Eurotel, který se rozhodl výhradně pro klasickou variantu FDD UMTS, tak vlastně nevyužije nepárovou část přiděleného spektra. Naproti tomu T-Mobile začne využívat nejdříve nepárovou část (v pásmu 1,9 GHz), pak opět nepárovou část v pásmu 872 MHz, ale cca od roku 2007 i párovou část svého licenčního přídělu v pásmu 1,9 GHz.

Co znamená zkratka UMTS?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).