Hlavní navigace

Evropská komise a přechod na DVB-T2. Jak definovat veřejnou podporu?

Autor: Jan Sedlák
Patrik Brom

Lednové rozhodnutí Evropské komise ohledně veřejné podpory v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz v sousedním Německu může napovědět, jak bude analogický proces posuzován v tuzemských podmínkách.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Satelitní operátoři vítají rozhodnutí Evropské komise ohledně veřejné podpory související s uvolněním pásma 700 MHz v Německu, píše ve svém článku pro server DigiZone jednatel České asociace satelitních operátorů Patrik Brom.

ROZHOVOR: Podle Patrika Broma prosazuje vládní strategie přechodu na DVB-T2 pouze jedinou možnou variantu

V polovině ledna zveřejnila Evropská komise celý text svého rozhodnutí týkajícího se veřejné podpory související s uvolněním pásma 700 MHz v Německu. Její rozhodnutí poskytuje vodítko pro přístup evropských orgánů při posuzování podobných záměrů členských států Evropské unie. Mezi ty patří i Česka republika se svým záměrem rozsáhlé veřejné podpory v souvislosti s přechodem pozemního televizního vysílání na novou technologii DVB-T2.


Autor: Karel Choc

Patrik Brom

Dva paralelní procesy, dokončený jen jeden

S ohledem na poznámky představitelů Ministerstva průmyslu a obchodu a příslušných příjemců veřejné podpory ohledně údajně pomalého postupu Evropské komise při schvalování české žádosti, začněme pro pořádek shrnutím hlavních milníků obou paralelně probíhajících schvalovacích procesů.

Německo oznámilo Evropské komisi svůj záměr kompenzovat operátorům pozemního televizního vysílání náklady související s vyklizením pásma 700 MHz začátkem roku 2017. Tímto oznámením byl zahájen tzv. prenotifikační proces. 

Svoji prvotní informaci doplnilo Německo v květnu a formální notifikační proces byl pak Německem zahájen v listopadu 2017. V průběhu tohoto procesu zaslala Evropská komise od prosinec 2017 do července 2018 tři žádosti o doplnění informací, které byly v každém případě zodpovězeny do dvou měsíců. Komise nakonec v této věci definitivně rozhodla loni v prosinci, tedy do dvou let od zahájení prenotifikace.

Česká republika zahájila prenotifikační řízení téměř současně s Německem, konkrétně v prosinci 2016. V rámci tohoto předběžného řízení obdržela Česká republika od Evropské komise do dnešního dne celkem pět žádostí o doplnění informací, přičemž pro zodpovězení rozsáhlejších žádostí EK se její reakční doba blížila třem měsícům. 

Odpověď na poslední žádost EK z 21. listopadu 2018 byla ještě v polovině ledna ve stádiu příprav. Do dnešního dne, tedy po více než dvou letech intenzivní komunikace s Evropskou komisí, nepřikročila Česká republika k formální notifikaci. 

Ač je na jednu stranu pochopitelná frustrace příslušných osob na české straně z toho, že „se to vleče“, výše uvedený přehled podporuje spíše závěr, že hlavním důvodem zdržení je neschopnost České republiky uspokojivě zdůvodnit Evropské komisi své záměry.

Kolik a jak – Česko vs. Německo

Rozsah a forma státní podpory zamýšlené Českou republikou byly tématem série článků České asociace satelitních operátorů, které byly na serveru DigiZone uveřejněné v létě minulého roku

Pro pohodlí čtenářů zrekapitulujeme jednotlivé položky:

  • Proplácení nákladů operátorů pozemního televizního vysílání (jak privátních, tak České televize) souvisejících s přeladěním vysílačů na frekvence „pod pásmem 700 MHz“ a s provozem tzv. přechodových sítí – celkem až jedna miliarda korun podle ministerstva průmyslu
  • Bezplatné frekvenční příděly pro jejich současné privátní držitele (skupinu České Radiokomunikace a firmu Digital Broadcasting) do roku 2030 – další oficiálně „přiznaná“ forma veřejné podpory, která nicméně nebyla ze strany ministerstva průmyslu nikdy kvantifikována. Jediným veřejně dostupným odhadem její výše je tak výpočet ČASO s dolním limitem jedenáct miliard korun
  • Kampaň na propagaci vysílání v DVB-T2 – ačkoliv se má jednat o kampaň propagační, ministerstvo průmyslu ji nepřesně označuje jako „informační“ a jako takovou ji chybně neuvádí v přehledu veřejné podpory zamýšlené Českou republikou.

Pro úplnost dodejme, že z výše uvedené veřejné podpory nebylo doposud poskytnuto Českou republikou naprosto nic. Žádosti o proplácení nákladů byly stejně jako žádosti o prodloužení frekvenčních přídělů zaslány Českému telekomunikačnímu úřadu, který o nich rozhodne ve správním řízení (více informací snad brzo na stránce regulátora). 

Tzv. informační kampaň v gesci ministerstva průmyslu je nadále zahalena mlhou. Zdrženlivost českých úřadů ohledně poskytnutí veřejné podpory v jakékoliv formě před definitivním rozhodnutím Evropské komise je jednou z mála dobrých zpráv v této věci.

Na rozdíl od rozličných forem veřejné podpory plánovaných Českou republikou se veřejná podpora schválená Evropskou komisí pro Německo omezuje výhradně na proplácení takových nákladů (v bodě 21 zmiňovaného rozhodnutí Evropské komise označovaných jako „technical conversion costs“), které vzniknou operátorům pozemního televizního vysílání v důsledku přelaďování vysílačů do a v rámci frekvencí „pod pásmem 700 MHz“. Pouze tyto a žádné jiné výdaje jsou způsobilé k proplacení z veřejných zdrojů. Celkem by se mělo jednat o částku nepřekračující padesát milionů eur.  

KL-tip-hlasovani2019

Takto definovaná veřejná podpora je podle názoru České asociace satelitních operátorů zcela v souladu s evropskými pravidly pro poskytování veřejné podpory a s příslušným evropským rozhodnutím o uvolnění pásma 700 MHz. Toto stanovisko prezentovalo asociace satelitních operátorů už několikrát v rámci komunikace s Evropskou komisí ve věci své stížnosti proti plánům České republiky.

Naopak, veškeré ostatní položky veřejné podpory zamýšlené Českou republikou jsou dle názoru asociace s evropskými pravidly nekompatibilní a Evropská komise by je měla zamítnout. V pokračování tohoto článku hodlám analyzovat, jaké vodítko dává citované rozhodnutí Evropské komise týkající se Německa pro plány České republiky.