Hlavní navigace

Názory k článku Evropské akademické sítě

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 22. 10. 2001 3:36

    Martin Kopta (neregistrovaný)
    > Vypadlo mi slovícko, správne melo být "coz bylo jest ocekávati" a to je myslím dobre.

    ---> Výrazy "bylo očekávati" a "bylo jest očekávati" jste mě dostal zcela mimo mně známé mluvnické kategorie (budu se muset lépe procvičit v historické češtině), proto se omlouvám, že jsem chybný tvar v textu ponechal nechtěje zasahovat do autorského slohu.

    Vulgárně řečeno: Moderní čeština použitý výraz nezná, a já neznám natolik historickou češtinu, abych o výrazu mohl s jistotou prohlásit i v jejím případě totéž. Slibuji, že to letos dám do pořádku. :-)
  • 19. 10. 2001 9:19

    Petr Kratochvíl (neregistrovaný)
    Dovolil bych si malé přirovnání k automobilovému průmyslu. Vyrábějí se auta, která bez problémů jezdí rychlostmi o kterých se nám může jen zdát (200 a víc) a spoustu lidí pochybuje, k čemu je to dobré. Snad aby nás bohatlíci mohli (nejen) na německých dálnicích "vyblikávat" z rychlejšího pruhu?
    Jen málo lidí ovšem ví, že technologie, která se teď objeví v těhlech autech se za pár let objeví i v běžných sériových vozech. Kde myslíte, že se poprvé objevilo víceprvkové zavěšení kol, abs, deformační zóny, keramické brzdné kotouče?

    Stejně tak je to i s internetem. Za čas tyhle rychlosti nebudou připadat tak ďábelské (uf - už aby to bylo) a budou patřit k běžnému standardu. Ale aby to fungovalo a vychytaly se všechny "mouchy" musí to někdo vyzkoušet.
    A myslím, že právě akademičtí pracovníci jsou ti praví, kdo odolají nástrahám pornografických serverů a vybudují pro nás světlé zítřky na vysokorychlostních sítích.
    :-)))))

    Petr K.

    PS: V jednom máte skutečně pravdu - vše je hlavně o lidech nikoli o grantech. Ale pokud si odmyslím jednu maličkost (automaty a formální jazyky od pk :-))) je liberecká VS ve svém přístupu ke studentům výborná a o její odbornou úroveň nemám nejmenší obavy.

  • 18. 10. 2001 21:26

    Pavel Satrapa (neregistrovaný)
    Nemate tak uplne pravdu. Vysoke skoly se do zminenych projektu zapojuji (napr. distribuovane vypocetni MetaCentrum zahrnuje Prahu, Brno, Plzen a Ostravu a vyuzivat je mohou pochopitelne i z jinych mest). Krome toho jsme tu trochu v problemu slepice vs. vejce. Proc rychlou sit, kdyz nemame pokrocile aplikace? Jak muzeme mit pokrocile aplikace, kdyz nemame rychlou sit? Soucasny trend (dany predevsim ekonomicky) je rozetnout tenhle kruh ze strany sitove - nabidnout vysoke kapacity, protoze se to da zajistit s nerostoucim rozpoctem.
    Ohledne omezovani "beznych vysokych skol": Castecne se to deje - gigabitova infrastruktura je jen mezi velkymi uzly CESNETu, ty mensi jsou pripojeny podle potreby. Ovsem setreni zde ma sve limity. Pokud trasu pronajmete jako temne vlakno (coz je zpusob, na ktery CESNET prevadi vetsinu svych spoju), platite pevny poplatek, bez ohledu na to, zda tam provozujete 10 Mb/s nebo 10 Gb/s. Lisi se jen cena aktivnich prvku, ktera v porovnani s pronajmem tras neni zase az tak zavratna. Takze v pomeru cena/vykon se u pomalych tras dostavate na horsi hodnoty.
    O novych aplikacich uz se tu psalo. Jednak jsou to Vami zminovane videokonference/multimedialni prenosy (tam se predevsim zkousi, kam az se da jit s kvalitou). Hodne popularni jsou v posledni dobe gridy (vysoce vykonne vypocetni systemy realizovane velkym poctem relativne malych spolupracujicich pocitacu), o kterych se tu take psalo. Gridy vyzaduji hodne kvalitni sit, kterou ale nezatizi trvale. Jejich provoz je narazovy, kdy kratkou chvili prenaseji znacne objemy dat a pak zase chvili skoro nic. Rychla sit prave tohle umoznuje.
    IP telefonie nevytvari prilis velke objemy dat. Slysel jsem nazor, ze za par let se telefony stanou vedlejsim produktem (protoze celkem bezvyznamnym z hlediska objemu dat) pocitacovych siti.Nevim, odkud berete tech 12 Gb/s. Pater CESNETu ma 2,5 Gb/s, jeho mezinarodni pripojeni k evropskemu GEANTu bude 1,2 Gb/s.
    Jinak rozcilovat se nad vecmi, ktere jsou zjevne spatne, ma myslim vzdycky smysl. Bez toho se to pravdepodobne nespravi...
  • 18. 10. 2001 16:30

    Dusan Bolek (neregistrovaný)
    Ano, tohle jsem si jiz precetl na strankach CESNETu. :-) Akorat, ze bezne vysoke skoly tyhle technologie nerozvijeji a tudiz by se dalo jejich pripojeni omezit a tim by vznikla mene zatezovana kapacita pro ty lidi hledajici nove aplikace. :-)
    Mimochodem mozna byste mohl nekdy napsat na Lupu clanek o techto novych aplikacich. A to myslim zcela vazne, bezna pocitacova verejnost (vcetne te "sitove") asi predstavy o aplikacich, ktere vyuziji 12Gbps nema. Neco jsem se docetl v seznamu projektu, konkretne IP telefonie, videokonference ci multimedialni prenosy. Nicmene tohle se da zvladnout (mozna ne v idealni kvalite) i na beznych linkach.
    Co se tyce lepsici se situace na skolach, nevim. Myslim, ze je to vice o lidech nez grantech a penezich vubec na novou vypocetni techniku. Mnohde se asi ani nechce aby studenti vetsi pristup meli, je to pak moc prace pro spravce a dalsi lidi ze staffu.
    Na jedne nejmenovane VS zase pristup studentu k neprebernemu mnozstvi protokolu a aplikaci na dnesnim internetu "vylepsili" tim, ze zrusili vsechny Unixy a misto nich nakoupili NTcka a Exchange. Jedine poskytovane sluzby jsou web a mail pres POP3, studenti uz se o existenci UNIXu ani nedozvi. K tomu sikulove nakoupili ruzne komercni firewally a podobne aplikace, delajici presne to co predtim na FreeBSD meli zdarma, vse s novymi servery, protoze NTcka s Exchange pro tisic klientu uz na PII400, 1024MB RAM jaksi nebezi. No a pak vidim rektora teto nejmenovane VS v TV jak place, ze nejsou penize. Docela by mne zajimalo kolik z penez vydanych na IT se vratilo do kasicek tech co o cele akci rozhodovali, ale to je proste v nasem state bezne a asi nema smysl se rozcilovat. :-(
  • 18. 10. 2001 15:51

    Pavel Satrapa (neregistrovaný)
    To, co popisujete, je pohled bezneho koncoveho uzivatele. Kvuli E-mailum a brouzdani po WWW strankach gigabitove kapacity jiste nepotrebujeme.
    Ovsem pak tu jsou jeste lide, kteri se snazi hledat nove aplikace a postrkovat sitove technologie (at uz ty prenosove nebo aplikace na siti bezici) nekam dal. A hlavne kvuli nim a otevirani novych moznosti se stavi site takovych parametru.
    Situace s pocitaci pro studenty je dnes myslim jiz vyrazne lepsi (alespon na vetsine vysokych skol).
  • 18. 10. 2001 14:38

    Dusan Bolek (neregistrovaný)
    Skoda, az ted jsem si vsiml, ze moje odpoved z dopoledne tu neni. No mozna jsem trouba a dvakrat jsem to neodklikl i kdyz se mi to nezda. Nu co, zkusim to zrekonstruovat.
    Puvodni prispevek nebyl zcela vazne minen, nicmene kdyz prisla vazna odpoved zkusim reagovat.
    Nikdy jsem prilis nepochopil na co potrebuje akademicka sfera kapacitu, ktera je radove vetsi nez ta kterou vyuziva sfera komercni. Pokud si zavzpominam na stare casy kdy jsem byl na VS, tak maximalni forma komunikace byla predstavovana emaily a sem tam vyuzitim online sluzeb zejmena encyklopedickeho charakteru.
    Tehdy byla kapacita cerstve zupgradovana na 155 Mbps a uz pri teto kapacite se k ni pristupovalo systemem: "no sice se to neda v zivote k nicemu smysluplnemu vyuzit, ale kdyz uz to tu je tak si neco stahneme". Proste to bylo neco predimenzovaneho, nepotrebneho, ale spadlo nam to z nebe za cenu vice nez priznivou tak proc to nevyuzit. Rychlost pripojeni byla limitovana ciste serverem na druhe strane ci podmorskym kabelem a pripojeni skoly bylo bezvyznamne z hlediska limitu rychlosti. Nejsem si jist, ze se od te doby tolik zmenilo.
    Pokud jsou pocitace k dispozici studentum k volnemu pouziti vsude tak jak na jedne nejmenovane skole, tedy 10 pocitacu na vice nez tisicovku studentu tri dny v tydnu na dve hodiny, tak maji zamestnanci co delat aby dokazali (pracovne) vyuzit zbytek 12Gbps konektivity. Dle meho nazoru je to vzhledem k poctu osob na siti nemozne.
    Nemam nic proti stahovacum ci sdilecum souboru, aspon nelezi tato sit ladem. Mam totiz dojem, ze kdyby jich nebylo, tak by na logy z routeru byl velice smutny pohled.
    Co se tyce obratu "coz bylo jest ocekávati" je velice pekny a tesi mne s ohledem na moji zalibu ve sbirani tisku z 19. stoleti, to sem vsak nepatri, jelikoz Lupa jest tematu zcela odlicneho. :-)
  • 18. 10. 2001 10:03

    Pavel Satrapa (neregistrovaný)
    Vypadlo mi slovícko, správne melo být "coz bylo jest ocekávati" a to je myslím dobre.
    Ano, existují kolejní stahovaci warezu a MP3. A máme to podle Vás kvuli nim zabalait? My se samozrejme snazíme ve spolupráci s lokálními správci sítí proti temhle lidem bojovat a úcinnost naseho snazení má jiste daleko ke 100 %. Máte-li konkrétní návrhy, rád je uslysím. Jinak mi není moc jasné, k cemu mají být ty reci o warezácích dobré. Zrusil jste si E-mail, protoze jím chodí spamy?
    Ciste pro informaci: na schuzce Internetu2 se jeden z Americanu vyjádril zhruba následovne: "Napster je jako Godzilla. Nemuzeme ho zastavit, ale muzeme alespon sledovat, kam jde."
  • 18. 10. 2001 8:45

    Dusan Bolek (neregistrovaný)
    Kdyz se navisi kapacita zahranicnich linek. Kolejni stahovaci warezu a MP3jek budou jiste nadseni. :-) Stejne by mne zajimalo kolik z te kapacity jde na skutecne akademicke ucely, nemyslim si ze to bude vic nez ctvrtina.
    BTW: Vyraz: "což jest očekávati", je sice zajimavy, ale jeho souladem s cestinou at uz nasi ci obrozeneckou si zdaleka nejsem jist. :-)