Hlavní navigace

Facebook a vlastní kryptoměna?

Autor: Depositphotos
Karel Wolf

Deník New York Times překvapil překvapivým odhalením, že Facebook v utajení pracuje na vlastní kryptoměně. Ať už dělá na čemkoli, jde skutečně o kryptoměnu?

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Podle zprávy NYT Facebook pracuje na nové kryptoměně, která cílí na uživatele messagingových aplikací (WhatsApp, Messenger) a Instagramu, kterým by umožnila vyměňovat si mezi sebou  peníze. Jde ale skutečně o kryptoměnu?

Deník dokonce s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací uvádí, že je společnost už tak daleko, že řeší zalistování svého, říkejme raději platebního digitálního, tokenu na kryptoměnových burzách a na veřejnost by s ním měla jít v druhé půlce letošního roku.

To, že Facebook v oboru experimentuje, není úplná novinka, první spekulace o podobném projektu se objevily v prosinci minulého roku, kdy přišel Bloomberg se zprávou, že Facebook chystá tzv. stablecoin, což je digitální token s velmi nízkou volatilitou, zpravidla cenově ukotvený k nějaké zákonné měně (zpravidla v paritě), nebo krytý nějakým dalším – pokud možno nepříliš volatilním – aktivem. To potvrzuje i NYT (který hovoří dokonce o koši měn) a nic jiného než stablecoin ostatně v případě Facebooku ani nedává smysl, respektive by si to Facebook kvůli regulátorům nemohl dovolit, protože by měl okamžitě na krku popotahování kvůli tvorbě neregistrovaných cenných papírů. Ono už takhle se to možná bude komplikovaně vysvětlovat.

Mluvit v případě stablecoinu o skutečné stabilitě je popravdě trochu naivní, ve skutečnosti se jedná spíše o jakési „hedge coiny“, které poskytují alespoň iluzi stability a bezpečí v rozbouřených vodách volatilních kryptoměn. To je nicméně spíš téma na jiný samostatný článek, pro nás je důležitější něco jiného. 

TIP: Rychlé a levné platby Bitcoinem? Lightning Network má vyřešit velký problém kryptoměn

Stablecoiny totiž nejsou v pravém slova smyslu kryptoměny, ale jen obyčejné digitální tokeny, i když mají tendenci běžet na blockchainu. Jde o tokeny, které se více či méně úspěšně pokoušejí přinést některé vlastnosti zákonných měn – zejména minimální volatilitu, případně regulovatelnost do světa kryptoaktiv. Aby toho bylo možné dosáhnout, musí se popravdě řečeno základních výhod kryptoměn vzdát – především decentralizace a luxusu nemuset v procesu důvěřovat třetí straně.

Kryptoměna je z definice taková digitální forma peněz, která nemá centrální vydávající ani regulační orgán, ale místo toho využívá decentralizovaný systém k zaznamenávání transakcí a řízení vydávání nových jednotek, který se spoléhá na kryptografii a aplikovanou teorii her, pokud jde o snahu zabránit padělání a podvodným transakcím. Zkráceně mu říkáme veřejný blockchain a je zajímavý především tím, že aby mohl efektivně plnit svoji úlohu, musí být extrémně nákladný na svůj provoz, přičemž platí, že čím je dražší, tím je lepší/bezpečnější (ano, hovoříme zde o proof of work konsenzu, v praxi se ale zatím žádný jiný stejně dobře neosvědčil). Ve spojení s volným trhem je pak daní za takovýto způsob fungování sice poměrně vysoká volatilita, ale tou jsou vykoupeny jiné zásadnější vlastnosti, jako je třeba necenzurovatelnost transakcí a nemožnost skutečnou kryptoměnu zabavit.

Oproti tomu stablecoin, aby mohl plnit funkci, která je po něm požadována, bude (výjimkou jsou kolateralizované instrumenty jako NuBits či projekt Dai) centralizovaným systémem postaveným čistě na důvěře v jeho vydavatele. Takovýto token nemá žádnou hodnotu sám o sobě, ale je pouze závazkem vydavatele, že dodrží svůj slib a proplatí ve slibované hodnotě a výši tokeny za legální měnu (dolar, euro, korunu) drženou na svém účtu. Jde vlastně o obyčejný digitalizovaný dlužní úpis. Výhodou je, že nemusí řešit náklady na vlastní decentralizovaný blockchain, samotný token je možné postavit třeba nad Ethereem (jako ERC20 token), nebo využít nadstavbové platformy, jako je třeba Omni Layer Protocol (open-source protokol běžící nad bitcoinovým blockchainem), známé především díky nejpopulárnějšímu stablecoinu Tether (USDT). Teoreticky se dokonce bez blockchainu obejde úplně, blockchain ale díky svým vlastnostem tokenizaci neuvěřitelně usnadňuje a zefektivňuje. 

TIP: Co se stane s bitcoiny po vaší smrti?

Právě na Tetheru se v minulosti pěkně ukázalo, jaký je rozdíl mezi skutečnou (decentralizovanou) kryptoměnou a regulovaným digitálním tokenem. Když došlo v listopadu 2017 ke krádeži 30 950 010 tokenů z online peněženky společnosti Tether Limited, stačilo lusknout prsty, provést rollback, zablokovat pár adres hackerských peněženek a bylo po problému. To by se vám se skutečnou kryptoměnou stát nemělo (od krizového forku Etherea po DAO hacku v roce 2016 bohužel nelze říci, že vůbec nemohlo, respektive to platí pouze pro Bitcoin). S ERC20 tokeny by to sice tak snadné již nebylo, na centrální banku si ale můžete (a jako vydavatel stablecoinu dokonce musíte) hrát i s nimi.

Wt100_Právo

Centralizace a regulace ze strany vydavatele ale představuje i problém pro něho samotného, na rozdíl od skutečných kryptoměn, které vládní regulatorní orgány nemohou jednoduše zakázat a vypnout, v případě vydávání vlastních digitálních peněz jedním subjektem to už neplatí. A to, že bude podobný počin pro regulátory jako pro vosy sklenice s limonádou, na to můžete vzít jed.

Bitcoin přišel do moderního finančního systému jako punk rock do operní síně, s ničím se nemazal, nic nenechal stát, kde bylo předtím. Nenabídl pohodlný pokrok, ale ne zrovna příjemnou revoluci. Tím ale případný Facebook coin určitě nebude, jeho hlavní funkcí (vedle obohacení Facebooku) mají být snadnější finanční transfery mezi uživateli, spekulovat lze také o mikroplatbách v rámci systému. Radikální inovaci tak vystřídá pokrok v mezích zákona (inkrementální inovace) a i o tom je možné vést pochybnost. Systémovou změnu nahrazuje změna kosmetická, byť z Fintech pohledu při množství uživatelů Facebooku možná zajímavá. Slavná „kryptoměna“ v podání Facebooku tak bude spíš pokusem o Facebook Credits 2.0. Uvidíme, zda bude i podobně „úspěšná“.