Hlavní navigace

Filip Malina (WIA): V budování bezdrátových sítí je Česko progresivní země

21. 8. 2019
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Společnost WIA koupila telco divizi Casablanky a dál chce posilovat v B2B konektivitě. Proč k transakci došlo a jak vidí český trh?

Společnost WIA funguje jako poskytovatel internetového připojení zejména do firem a organizací, k čemuž přidává i nadstavbové služby zajišťující vyšší marži. Firma nedávno od podniku Casablanca koupila jeho telco divizi, což znamená poměrně významné posílení současného byznysu. Ředitel WIA Filip Malina v rozhovoru pro Lupu popisuje, proč k obchodu došlo.

Telco divizi měl od firmy Casablanca koupit Dial Telecom, nakonec ji ale získala WIA. Co se kolem transakce odehrálo?

Casablanca se domluvila na prodeji telco divize do rukou Dial Telecomu, nicméně k tomu fakticky nedošlo. Postup, kdy se odkup oznamuje ještě předtím, než k obchodu dojde, je asi poněkud netradiční. Ale důvody, proč k uzavření transakce nedošlo, nám známy nejsou. Telco divize Casablanky nám produktovým portfoliem byla dlouhodobě blízká, takže už jsme zájem měli dříve, nicméně k intenzivnějším jednáním nedošlo. Když jsme viděli, že transakce mezi Casablankou a Dialem nebyla naplněna, rozjeli jsme jednání. Iniciátorem obchodu jsme byli my, protože jsme viděli, že je divize na trhu k dispozici.

Byla telco divize Casablanky zdravá a funkční?

Ta divize asi není úplně známá. Casablanca dříve bývala pojem a historicky udělala hodně zásadních věcí, například z pohledu housingu v klíčových dobách. Otevřeli řadu byznysů a velká část českého internetu v Casablance běžela. Také tato firma od začátku dělala byznysová data a hlas, pouze se o tom zdaleka tak nemluvilo.

Telco divize není vůbec malá a jsem přesvědčený, že je zdravá. Jinak bychom do toho obchodu nešli. Komunikace prodeje možná navenek byla trochu zvláštní, ale byznysový zákazník to zase tolik nevnímá. Jde mu o to, jestli jsou služby funkční. To v Casablance fungovalo. Zákaznická báze a celá divize jsou z našeho pohledu kvalitní. Dívali jsme se na historii a zákazníci neubývali. Nyní jsme ve fázi, kdy musíme infrastrukturu zkonsolidovat a vytěžit z toho maximum.

Je nákup této divize pro WIA významný krok z pohledu počtu zaměstnanců, finančních ukazatelů a podobně?

Je to pro nás poměrně zásadní. My jsme v loňském roce v čistě telekomunikačních službách přesáhli hranici obratu přes 100 milionů korun. Nákupem telco divize Casablanky se zvětšujeme asi o 40 procent. Tržby té divize jsou tedy ve vyšších desítkách milionů. Kupní cenu komentovat nebudu, ale dali jsme nabídku a ta byla akceptována. Z našeho pohledu bylo jednání dynamické a rychlé.

Kupovali jste část Casablanky i kvůli nedostatku IPv4 adres? A jak přistupujete k IPv6?

Problém je v tom, že IPv6 nastoupilo tak pomalu, že už vlastně zastaralo. Ani nevím, proč k implementaci došlo tak pomalu, protože IPv6 už je potřeba dlouho. Tím, jak jde o starou technologii, už má bohužel řadu technologických omezení. Velkým problémem začínají být věci spojené s bezpečností. Naše síť je IPv6 ready a IPv6 používáme pro interní potřeby, jako je řízení sítě a podobně. Zákazníci u nás IPv6 využívají, ale nízkou motivaci u B2B klientů nasadit IPv6 skutečně vidíme. Požadavků na zavedení je málo a zákazníci IPv6 nechtějí.

S IPv6 jsou spojeny i komplikace. Já vyznávám zásadu, že to, co funguje, tak na to se nesahá. Je tedy otázkou, jak má k této problematice přistupovat dobrý správce sítě. Ten by neměl zbytečně vytvářet potenciální problémy. Bohužel tím, jak IPv6 stále není pro všechny úplně nativní, doprovází ji technologická omezení. Musí se řešit témata jako dual stack a tak dále.

IPv4 namespace je rozebraný, RIPE s tím bojuje a nejsem přesvědčený, že úplně úspěšně. Pořád se na RIPE konferencích diskutují B rozsahy, které má zaregistrovány zcela anonymizovaný Číňan. Když pak seriózní operátor chce příděl, tak ho nedostane. Když ho chcete, musíte si třeba někoho koupit. Dříve se hodně rozdávalo a pak prostě IPv4 adresy došly. S tím velmi souvisí technické řešení akvizice části Casablanky, kdy přechází velká část IP rozsahu k nám. Pro zákazníky se nic nemění. Naše sítě jsou propojené, IP adresy přejdou a zákazníků se to technicky nijak nedotkne. Tranzity máme podobné a zákazníci nově získají Peering.cz.

Filip Malina, WIA
Autor: WIA

Filip Malina, WIA

Proč se vedle NIX.CZ připojujete také do Peering.cz?

Peering.cz je komerční peeringový uzel, který v sobě agreguje velké množství národního trafficu. My jsme z hlediska peeringových politik zastánci svobodného propojování a tím, že prodáváme zákazníkům přístup k internetu, je naší snahou zajistit, aby tento přístup byl co nejvíce kvalitní. To znamená spojovat se s co největším počtem ostatních sítí. V Peering.cz je traffic, který je zajímavý, a je tam i traffic, který jinde není. A toho obsahu je tam více. Pokud chcete slyšet Ulož.to, tak to není jediné téma. Peering.cz už je z hlediska váhy s NIXem naprosto srovnatelný.

Kde po odkupu části Casablanky vidíte byznysový prostor?

Když se bavíme o telekomunikacích jako takových, je zde dnes velké zaměření na rezidenční služby. To souvisí s tím, že je tam značný zájem finančních investorů, dochází ke konsolidaci a uspokojí se velcí i menší hráči. Rezidenční klientela je téměř vždy v poslední době společným jmenovatelem proběhlých akvizic. B2B možná zůstává trochu opomíjen. Funguje zde „velká trojka“, která služby pro B2B dělá dobře. Nicméně ze strany firem cítíme, že je zde poptávka po alternativě. A zde je prostor pro hráče, jako jsme my, který není svázán procesy, produktovou nabídkou a podobně. Konkurentů, kteří by nám byli podobní, značně ubývá.

Čím to je?

Do jisté míry je to i onou konsolidací. Jde o hráče, kteří dělali rezidenční služby a k tomu i nějaké B2B. Když v tomto případě dojde k akvizici, z našeho pohledu pak B2B byznys nebývá rozvíjen, nebo někam zapadne. Dalším důvodem je pak to, že někteří hráči B2B byznys opustili či opouští, protože se soustředí na jeden produkt, ve kterém jsou silní. Koneckonců je to i příklad Casablanky. Nemohu komentovat jejich strategii, ale Casablanca vidí budoucnost někde jinde a chce se soustředit na jeden druh byznysu a segment telco opouští.

Jak své postavení na B2B trhu vnímáte nyní?

My vždy říkáme, že jsme malý hráč. Byly doby, kdy jsme se za to možná trochu styděli, ale velmi rychle jsme tento komplex překonali. To, že se snažíme být menší firmou, je ten hlavní asset, se kterým jdeme na trh. Chceme, aby bylo cítit, že jsme menší a dynamičtí a na druhé straně, že jsme technologicky vysoko a umíme konkurovat největším hráčům na trhu.

Telekomunikační služby jsou dnes pro každý byznys zásadní. Pouze tím, jak se z nich postupně stala komodita, dostaly se do situace, kdy jsou na nákladovém účtu mezi položkami na svoz odpadu a podobně. Komoditizace už dosáhla svého vrcholu a firmy si začínají uvědomovat, že telco služby jsou pro ně opravdu klíčové a že když nejedou, firma stojí.

My vše stavíme na datech a provozujeme vlastní datovou síť. Není plošná, ale je na velké části Česka, kdy máme POPy v 45 městech. To je velký rozdíl od Casablanky, která byla výhradně pražská. Neznamená to, že děláme všechny služby na vlastní infrastruktuře, ale snažíme se k ní tak přistupovat.

Nad daty se snažíme hledat nějaké další možnosti a dělat nadstavby. Je zde tak stále prostor pro telefonní řešení. I když se často říká, že pevná linka už nikoho nezajímá, ale je málo firem, které si odváží pevnou telefonii zrušit. Dále je potřeba kvalitní Wi-Fi s analytikou, e-mailové řešení. Roste poptávka po managed security. To je bezpečnost, kterou si na Alze nekoupíte. Standardně také naši konektivitu dodáváme duplikovanou. Na to jsme technologicky hodně pyšní, protože výpadek jedné větve ani nezaznamenáte.

Je třeba nad samotnou konektivitou poskytovat tyto nadstavbové služby kvůli vyšším maržím?

Marže se v tom pochopitelně hledá a míříte správně. Čistý datový access je komoditní záležitost a pohybujete se někde u vzorečku „náklady plus deset procent marže“. I proto se snažíme dodávat kompletní řešení.

Jak vypadá vaše síťová infrastruktura?

Vždy jsme byli firma hodně orientovaná na mikrovlny. V Česku je penetrace optikou relativně nízká. Sice roste, ale děje se tak pomalu. Mikrovlny tady byly, jsou, a ještě hodně dlouho budou. Jsem přesvědčený o tom, že pokud se mikrovlny dělají odborně, tak jsou plnohodnotnou alternativou. Koneckonců z fyzikálního hlediska říkáme, že optika je skvělá věc do okamžiku, když se s ní něco stane. Oprava překopnutého kabelu je mnohem delší než řešení problémů u mikrovln. To je z hlediska dostupnosti u B2B zákazníků důležitá věc.

Takže jsme hodně opření o mikrovlny. Páteře používáme optické a z velké části si je pronajímáme, a to od všech hráčů. Jinak na rozdíl od Wi-Fi hráčů používáme carrier class mikrovlnné technologie. Takřka výhradně používáme licencovaná pásma. Ta jsou tak u 95 procent našich realizací. Technologická omezení zde moc necítíme. Oblast mikrovln se vyvíjí hodně rychle a v současné době používáme technologie, které umí přenést 10 Gb/s.

Existují u výstavby mikrovln podobné překážky a komplikace jako u výstavby optiky (věcná břemena a spol.)?

U budování optických sítí se s tímto tvrzením ztotožňuji. V budování bezdrátových sítí z pohledu regulací ale patří Česká republika k progresivním zemím. Zde ČTÚ pracuje. Určitě by ale některé věci mohly být lepší. Chybí možnosti regionálních licencí a kmitočtových přídělů. Když v současné době k firemnímu zákazníkovi stavíme spoj, je to spoj typu bod-bod, který pracuje ve vyhrazeném kmitočtovém přídělu. Proces je takový, že zažádáme o licenci na daný bod, ČTÚ provede koordinaci, přidělí nám kmitočet a my podle toho vybereme konkrétní technologii. Spoj má vždy pevně definované parametry. Proces je relativně zdlouhavý. Za každou koordinaci zaplatíme peníze – jak jednorázový poplatek, tak měsíční. Když stavíme vyšší stovky bodů ročně, je kolem toho dost administrativy. Příjemná by byla cesta regionálních přídělů, kdy bychom si zaplatili balík a pak si plánovali sami.

Na jakých technologiích stavíte bezdrátové POPy?

Nemáme výhradního partnera. Na trhu mikrovln neexistuje jeden výrobce, který by pokryl všechna pásma a technologie. Používáme technologie všech předních dodavatelů, jde o Ericsson, SIAE Microelecttronica, Ceragon Networks, český Racom a historicky také Huawei. Ten je největším výrobcem mikrovlnných technologií na světě. Pak je Ericsson a následují SIAE a Ceragon. Musí to být takto rozmanité, protože žádný z těchto výrobců není schopný sjednotit produktové portfolio z hlediska pásem a konkrétních parametrů. Když se bavíme o 10Gb spojích v pásmu 80 GHz, tam používáme Ericsson. U rádií v pásmu 32 GHz na poslední míli používáme SIAE. V čase se to proměňuje.

Jak se jako provider, který používá technologie od Huawei, stavíte k poslednímu vývoji kolem této společnosti?

Když se Huawei objevil na trhu, byla to firma, která de facto kopírovala Cisco. To už je ale strašně dávno. V současné době je Huawei absolutní technologický lídr. 5G sítě bez Huawei neexistují. My v core hodně používáme Cisco. Ne vždy jsme spokojení s tím, kam se Cisco z hlediska strategie vydává, protože je ve fázi přerodu z čistě technologického výrobce do firmy, která poskytuje řešení, nakupuje firmy a dává je dohromady. To nám nevyhovuje, protože u Cisca máme rádi jeho boxy. Dostáváme se do situace, kdy nejenom Cisco, ale i další výrobci mají něco ve svých roadmapách, ale Huawei přijde a řekne, že už to má hotové a může to nabídnout. Představu, že budeme dělat sítě Huawei-free, vnímám jako politickou hru, ale pokud nechceme zastavit technologický vývoj, to takto dál nepůjde. My jinak Huawei v síti moc nepoužíváme. Máme pár rádiových technologií, v core je nemáme. Takže se na to spíše díváme z dálky.

Vedle B2B provozujete také rezidenční byznys. Jak si stojí?

Máme i rezidenční zákazníky, kteří v našem byznysu dělají kolem 20 procent. Zkusili jsme si v Chebu postavit metropolitní optickou síť. Bereme to jako technologický pilot, ale zatím jsme toto know-how příliš nerozšiřovali dále. Důvodem je to, že nejsme stoprocentně přesvědčeni o tom, že v rezidenční optické infrastruktuře je taková budoucnost. Když se v Čechách má stavět kvalitní optika, investice jsou stále vysoké, návratnost je dlouhodobá a my nespoléháme na externí investory. S nástupem 5G vidíme, že se zde budou rozšiřovat možnosti. Ale nějakou optiku také stavíme, nicméně zásadní rozvoj zde neděláme.

Bude tedy fixní bezdrátový broadband na 3,7 GHz velkým zásahem do trhu s koncovým připojením?

V současné podobě ne. Pásmo 3,7 GHz je LTE, a pokud dojde k zásadnímu zásahu, tak až s nástupem skutečného 5G a doplnění o další pásma. Současná nabídka se příliš neliší od toho, co nabízí současní provideři na post Wi-Fi technologiích. Ti už se sice také konsolidují, ale ti, kteří na trhu nadále působí, to většinou dělají velice dobře a mají spokojené zákazníky.

UX DAy - tip 2

Nordic Telecom a Libli jsou toho názoru, že se musí dojít k větší konsolidaci providerů, protože jinak není možné odpovídajícím způsobem investovat do rozvoje. Vidíte to podobně?

Zdaleka bych v tom nebyl tak kategorický. Penetrace broadbandem u nás není zdaleka tak špatná, jak se někdy říká. Konsolidace je každopádně zásadní a zdaleka neskončila. Možná se ale obávám jedné věci, a to je to, abychom nepřišli o rozmanitost. Menší provideři poskytují konektivitu, IPTV, sítě rozvíjejí a investují.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).