Hlavní navigace

František Zeman (Algotech): Tchaj-wan byl inspirativní. Přijímali nás ředitelé firem s miliardovými obraty

 Autor: Algotech
Šéf společnosti Algotech byl jedním ze zástupců tuzemského IT sektoru v rámci cesty české delegace na Tchaj-wan. V rozhovoru pro Lupu popisuje své zkušenosti.
Jan Sedlák 9. 9. 2020
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

František Zeman se jako výkonný ředitel české IT společnosti Algotech, která působí jako integrátor a provozuje vlastní datacentrum a cloud, zúčastnil obchodní části delegace České republiky na Tchaj-wanu. Pořádal jí předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS) a stalo se tak v době, kdy se svět začal politicky a technologicky odklánět od Číny, jenž má z Tchaj-wanem nevyřešené historické problémy.

Ostrovní země zároveň platí za jednu z nejvyspělejších hi-tech ekonomik světa. Sídlí zde třeba největší výrobce čipů světa TSMC nebo Foxconn. Ten má v Česku dvě továrny a řadí se mezi zdejší největší společnosti a plátce daní. Začíná se mluvit o tom, že čím dál větší izolace Číny povede ke změnám ve světovém dodavatelském řetězci a že by česká návštěva mohla přinést investice i k nám.

Zeman jako jeden ze zástupců českých firem v rozhovoru pro Lupu popisuje své zkušenosti z návštěvy Tchaj-wanu, co mu přinesla a jak možnosti vytěžit dále. „Akce byla precizně zorganizovaná. Když někdo někam nemohl, protože to původně kvůli koronaviru nedovolili tchajwanští hygienici, řeklo se panu Vystrčilovi a druhý den to bylo možné. I díky tomu jsme i v době Covidu viděli věci, které bychom jindy neviděli. Přijímali nás výkonní ředitelé firem, zakladatelé podniků s miliardovými obraty v dolarech a věcem jsme viděli pod pokličku,“ říká mimo jiné.

S čím jste se z Tchaj-wanu vrátil?

S nesmírnou inspirací. První věcí je produktová rovina a to, co se na Tchaj-wanu vyrábí, co by mohlo pomoci našim firmám, co naše firmy nedělají a co by se k nám dalo přivést. Druhou věcí je pohled na tchajwanské podnikání – většina firem je tam malých a středních (SMB). Ty velké typu Foxconn se počítají na kusy, ale základem jsou menší podniky.

K první rovině – na Tchaj-wanu jsem viděl věci, které jsou použitelné v praxi. Nejde tedy pouze o buzzwordy, ale bylo možné vidět, jak konkrétně se daný robot vyrábí, k čemu se používá, jakým softwarem je ovládaný, jaké informace posílá a jak se na konci daný software rozhoduje, jestli bude komunikovat se zákazníkem. Vidím velký rozdíl mezi tím, co jsem viděl na Tchaj-wanu a jak to vypadá v podnicích u nás. Do toho nemůžeme počítat firmy typu Škoda Auto, která je technologicky hodně na výši.

Takže šlo primárně o automatizaci, robotiku, senzoriku ve výrobě a podobně?

O senzoriku ve výrobě, smart machines a další. Jde obecně o úroveň integrace nad stroji. Připomíná mi to devadesátá léta, když jsme v Česku dělali computer telephony integration. V té době bylo propojení telefonů a počítačů zázrak. Dnes se dostáváme k tomu, že potřebujeme dostat informace z výrobních a dalších strojů do počítačových systémů. První částí jsou samotné stroje. 

Druhou částí je rozhraní, aby bylo možné dostat data do počítačů. Často je to hardware, který na Tchaj-wanu umí napojit na různé výrobce. Když máte ve fabrice roboty nebo soustruhy od deseti různých dodavatelů, je integrace těžká. Pak je to napojení posbíraných dat do ERP a dalších softwarových systémů. 

Čtvrtou vrstvou je cloudová infrastruktura. Na tohle se nyní chceme zaměřit u nás v praxi. Když s našimi zákazníky mluvím, zjišťuji, že u nás neexistuje firma, která by všechny popisované vrstvy dokázala pokrýt. To je pro nás velká příležitost.

To je to hlavní, co jste si z návštěvy přivezl?

To je to zásadní, ale je v tom schovaná řada detailů. Jde o inspiraci, kterou jsem mohl vidět v praxi. Ačkoliv v Česku chodíme na různé americké IT konference, nikde nikdy takové informace nezazní. Nyní máme kontakty, nápady a domluvili jsme si první schůzky se zákazníky.

A nebude to tím, že konference v Česku, o kterých mluvíte, jsou často pouze marketingové a obchodní prezentace?

Asi to říkáte přesně. Ale kdybych popisované věci teď neviděl na vlastní oči, tyto obchodní a marketingové řeči neodfiltruji. Řečí o smart machines a internetu věcí jsem na různých akcích slyšel hromady. Konkrétní informace už ale tolik nedostávám. Když se zeptám, jak to bude s tím 5G ve výrobě, dostanu odpovědi, že to bude rychlejší. A tak dále. V Česku vám dodavatelé ukáží slajdy s názvy jako internet věcí a internet of everything s tím, že je to budoucnost, ale to je tak vše.

Zaujaly vás také přímo IT a cloudové firmy a technologie?

Jednou ze zajímavých věcí bylo státem placené středisko aplikovaného výzkumu (ITRI). Není zaměřené čistě na IT, ale šest tisíc zaměstnanců, z toho velká část Ph.D., zkoumá věci, jako jsou polovodiče a podobně. Ale i témata typu materiály nebo cirkulární ekonomika. Na Tchaj-wanu už asi 55 procent věcí recyklují a využívají v dalším zpracování. Asi 48 procent čipů a Wi-Fi komponent na celém světě je vyrobeno na Tchaj-wanu nebo díky tchajwanskému výzkumu. Viděli jsme tedy, kde vznikají nápady typu jak zrychlit sběrnici.

Pak jsme navštívili tamní národní superpočítačové centrum NCHC spadající pod NARLabs, kde mají pětadvacátý nejrychlejší HPC na světě. Ten se používá pro modelování živelných katastrof, které jsou v Asii častou věcí, nebo dopravy, ale také se pronajímá pro komerční výpočty.

Národní superpočítačové centrum IT4Innovations máme v Ostravě také, princip využití je podobný.

Každopádně výzkumnou infrastrukturu takového rozsahu u nás nemáme. Je to výzkum přímo nasměrovaný na hi-tech věci. Zajímavý příklad je s rouškami. ITRI dostalo v lednu od státu zadání, že je třeba vyrábět roušky. Během dvou dnů se dali dohromady lidé přes materiály, strojaři či lidé přes bezpečnost a byli schopní vyrábět dvacet milionů roušek denně. Byli okamžitě soběstační.

František Zeman, Algotech
Autor: Algotech

František Zeman, Algotech

Podívali jste se také k výrobcům čipů? Na Tchaj-wanu jsou třeba TSMC nebo MediaTek.

Byli jsme ve Foxconnu, ale ten si nepřeje, aby se o detailech veřejně mluvilo. Věci jako TSMC jsme neviděli. Nejde pouze o Covid. Přístup do těchto továren je problematický z více důvodů, typicky kvůli prašnosti. A je pravda, že naše delegace určitě měla omezení, protože kvůli Covidu na Tchaj-wanu rozhoduje epidemiologická komise, ne vláda. Nerozhoduje se na základě průzkumu veřejného mínění, ale na základě reálného stavu věcí. Vy znáte Asii, takže asi víte, že když tam lidem řeknete, aby nosili ploutve, tak budou nosit ploutve.

Budete chtít do Česka přinést nějaké tchajwanské produkty, třeba jako integrátor?

Ano, to je to, co naše společnost dělá s americkým softwarem a hardwarem. Díky Tchaj-wanu bychom se chtěli rozšířit i do oblasti propojení strojů a informatiky. A Tchaj-wan zase hledá partnery jako jsme my, protože bez partnerů to k nám nedostanou.

Podepsali jste už nějaké smlouvy nebo memoranda?

Já ne, ale někteří kolegové ano (například Veracity Protocol rozšiřuje spolupráci s Foxconnem či tamní tiskárnou cenin se svým softwarem pro rozpoznávání objektů z obrázků – poznámka redakce).

Takže máte kontakty a leady, se kterými teď budete pracovat?

Ano, přivezl jsem si čtyři vizitkovníky plné vizitek. Budeme chtít být integrátorem tchajwanských technologií, a to s přidanou hodnotou. Tam prostor vidím.

Existuje prostor i opačným směrem – že byste byli schopní nabídnout něco na tamním trhu?

Z pohledu IT si to nemyslím, z pohledu zbytku delegace určitě. U IT by to bylo nošení dříví do velice pěkného lesa. Není co tam nosit, jsou hodně daleko. Na Tchaj-wanu byli také lidé z Bohemia Interactive Simulations, kteří dělají vojenské simulátory, ale ti to prodávají armádám. Takže ti mají co nabídnout, jsou dále. Ale z pohledu českého integrátora našeho typu není co nabídnout. My se jeli přiučit a rozhlédnout se, co v naší nabídce dále používat. To se podařilo.

Budete vytvářet nějaké společné projekty na zdejším trhu? Už zde pár let funguje SafeDX, což je joint-venture podnik mezi českým KKCG a tchajwanským Foxconnem, který vedle Sazky provozuje datové centrum a cloudové služby. Vy ostatně datacentrum a cloud také provozujete.

O něčem takovém budu jednat s Česko-taiwanskou obchodní komorou. Entita z Tchaj-wanu, která by operovala jako investor a vytvářela u nás pracovní místa, a my bychom s tím pomohli, je něco, co nás zajímá. 

Delegace a ohlas, který kolem ní byl, vytvořila vlnu, po které se tak dva, tři roky bude dát jet, a zanechala dobrý dojem. Mohli jsme se potkat se správnými lidmi, ne referenty nákupu. Dobrý dojem po nás na Tchaj-wanu zůstal. Věřím, že když tam nyní řekneme, že jsme byli součástí delegace, budeme mít otevřené dveře. Jsou to věci, na kterých teď musíme pracovat.

Takže zatím nejde návštěva Tchaj-wanu kvantifikovat?

To samozřejmě každého zajímá. První schůzky byly minulé pondělí. V současné době lze pouze odhadovat z debat, které jsem vedl s dalšími přítomnými podnikateli. Mohou se uzavřít obchody od miliardy do deseti miliard. Může to být více. Nebo naopak, když nám někdo začne házet klacky pod nohy, tak to může být méně.

Budou dál s byznysem pomáhat představitelé obou států?

Existuje Česko-taiwanská obchodní komora. Ta není nijak velká, ale ví, kam mají zavolat. Přes tento kanál budeme řešit joint-venture věci. U politické podpory pak určitě nebude fungovat něco takového, že by Miloš Vystrčil zřídil call centrum, kam bychom mohli volat. Na druhou stranu není problém napsat e-mail s žádostí například o propojení a informace a politici rádi pomohou.

Lze tedy očekávat dlouhodobě nastavené oficiální komunikační kanály, aby nešlo „jen“ o jednorázovou pěknou akci?

Řeknu vám, proč si myslím, že to tak bude. Pro politiky, kteří šli proti proudu, bude velmi důležité, aby se v následujících měsících a letech celá akce dala odůvodnit. Jde o měření si svalů dvou stran (Číny a Tchaj-wanu – poznámka redakce). Jedna strana ukázala svaly před pěti lety a řekla, že do Česka přijdou miliardy, ovšem nepřišlo nic. Druhá strana teď udělala jinou akci a schválně neříká nic o číslech, to je totiž ošemetné. Ale tvrdí, že akce byla úspěšná. Za delegáta, který to viděl, toto mohu potvrdit. Politici pravděpodobně třeba za rok nějaké číslo říci budou chtít. Proto si myslím, že podpora podnikatelů bude trvat do doby, kdy to všem stranám bude vyhovovat.

Je možné, že vám tato akce otevře vrátka i do jiných zemí?

Věřím tomu, že u lidí v Evropské unii, kteří pečlivěji čtou noviny, bude mít efekt české výpravy váhu. Dostávali jsme monitoring zahraničních médií a všichni o tom psali na předních stránkách. Věřím, že u investičních partnerů ze zemí typu Německo, se kterými se bavím, to rezonovat bude a prolomí to ledy.

To skoro vypadá, že jsme si po Izraeli našli novou kamarádskou zemi. Tchaj-wan a Izrael jsou si v mnohém podobné. Jde o menší země s naštvanými sousedy, vyspělým hi-tech průmyslem a kladným vztahem k Česku. Když jsem párkrát v Izraeli byl jako součást oficiální delegace, všude byly otevřené dveře a dalo se mluvit v podstatě s kýmkoliv.

cif20-tip-online-recnici

Srovnání nemám, ale znám příběhy z delegací do některých jiných zemí. Delegace na Tchaj-wan a jinam se podle nich často nedá srovnávat. Jednou věcí je množství schůzek. Na Tchaj-wanu bylo oficiálně přes 260 schůzek a dle mých odhadů ještě výrazně více. Podnikatelská delegace tentokrát byla postavená jinak. Firmy se hlásily samy, protože tam chtěly jet. 

Napsal jsem na e-mail Senátu a dostal jsem odpověď, že to dává smysl. Díky tomu byla skladba delegace jiná než jinde v případě privatizátorů z devadesátých let. Bál jsem se, že pojede řada alfa samic a alfa samců a že do sebe budou narážet ega. Ale bylo to přesně naopak a všichni si pomáhali a propojovali se.