Hlavní navigace

Seznamte se: Noví členové Rady České televize a jejich plány

 Autor: Repro YouTube/Pražská šachová společnost/MUNI
Poslanci obsadili další volná místa v Radě České televize, která volí generálního ředitele nebo schvaluje rozpočet. Jak si Hana Lipovská, Pavel Matocha a Luboš Xaver Veselý představují svou budoucí práci?
Filip Rožánek 28. 5. 2020
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Rada České televize má po středečním hlasování poslanců znovu 15 členů a příští týden se tedy sejde na svém veřejném zasedání v kompletní sestavě. V dalších týdnech a měsících na ni čeká několik důležitých úkolů. Musí si například zvolit nové místopředsedy a předsedu (nebo předsedkyni). 

V létě také projedná výroční zprávu o hospodaření České televize v loňském roce, kterou Rada ČT musí předložit poslancům do konce srpna.

Celkem už poslanci letos obměnili 6 míst v televizní radě. K Romanu Bradáčovi, Pavlu Kysilkovi a Jiřímu Šlégrovi zvoleným v březnu nyní přibývají Hana Lipovská, Pavel Matocha a Lubomír Veselý, který je v médiích známý jako Luboš Xaver Veselý.

Mandáty televizních radních mají podle zákona délku šest let. Mimo jiné tedy rozhodnou o tom, kdo se v budoucnu stane generálním ředitelem či ředitelkou České televize, až ve funkci skončí Petr Dvořák.

S jakými názory a plány vstupují do Rady České televize její tři nejnovější členové?

Hana Lipovská

Ekonomka Hana Lipovská kandidovala do Rady ČT za Českou biskupskou konferenci. Působí na Masarykově univerzitě v Brně.

„Pro člověka mé generace mají audiovizuální média mnohem menší význam než pro generaci starší,“ řekla poslancům kandidátka narozená v listopadu 1990. „Jsem národohospodář a zabývám se otázkou blahobytu České republiky. K tomu patří otázky demokracie a svobody. A potom nelze ignorovat ‚slona na naší zahrádce‘, média veřejné služby. Neumím posoudit, jestli vysílá dobré filmy nebo jaké jsou sportovní přenosy. Ale umím posoudit vztahy a jako ekonom je nejlépe umím poznat z peněžních toků,“ vysvětlovala.

„Je-li ohroženo financování České televize, je ohrožena svoboda a demokracie v České republice,“ zdůrazňovala při svém vystoupení před poslanci. Dostane-li se ČT pod tlak od politiků, na něž má dohlížet, pak je svoboda ohrožena. „Kdo sleduje výroční zprávy a poslouchal jejich schvalování, ví, že tento stav nemusí trvat dlouho,“ dodala.

Sama s některými politiky spolupracovala, odmítá ale, že by ji to ovlivňovalo.

„V Institutu Václava Klause nepůsobím od 31. 12. 2019. Skončila mi tam smlouva, která byla z jistého hlediska formou stáže, a já končím doktorské studium. Na druhou stranu, a jsem na to hrdá, si sednu k jednomu stolu s politikem z jakékoliv strany a hnutí. Jde mi jako ekonomovi o to, aby vládli lidé, kteří rozumí ekonomice. Je mi jedno, z které je strany, pokud mám jistotu, že naslouchá ekonomickým argumentům. Neumím si představit, že by mě mohl kterýkoliv politik ovlivňovat, to se nepodařilo ani prezidentu Klausovi. Dodnes si pamatuji okamžik, kdy po mně čímsi lehce hodil,“ podotkla.

Rada ČT nesmí být podle Lipovské sborem „přikyvovačů“, má diskutovat a hádat se.

„Předesílám, že Rada ČT nesestavuje rozpočet, a nesestavovala bych ho tedy ani já. Je tam prostor pro zefektivňování, zejména v jevech a vysíláních, která probíhají cyklicky. Problém je v mistrovstvích světa, olympiádách a volbách, které jsou vždycky nárazové, a způsobují tedy výdajové problémy. Neškrtala bych ani ve mzdách. Kde lze šetřit, jsou kapitálové výdaje a investice. Už nebudou doufejme sněmovnou schválené další vlny digitalizace. Takže velkých kapitálových výdajů jsme se snad už zbavili,“ okomentovala ekonomickou stránku fungování ČT.

„Je otázkou, zda musíme být ve fyzické variantě v každém kraji. Já bych škrtala – ale racionálně, ne natvrdo – v kapitole investičních výdajů,“ nadhodila k počtu regionálních studií.

„Jako ekonom vnímám tři různé náplně termínu veřejnoprávnost. První vrstva je subjekt veřejného práva. Druhá vrstva je používána ve smyslu být vyživovaný televizními poplatky – a tam jako ekonom budu tvrdit, že máme prozkoumat všechny způsoby financování. A třetí vrstva je v zákoně, že úkolem ČT je poskytování veřejné služby. A s tím já nikdy v životě nebudu polemizovat,“ okomentovala smysl existence České televize.

Musí se však podle ní kontrolovat a hlídat, aby byla dodržena litera zákona. „A já jako ekonom se budu ptát – má tohle naplňovat subjekt státní, veřejnoprávní, soukromý, nebo jaký? Zajímá mě, která forma bude nejefektivnější pro hlavní cíl, tedy plnění veřejné služby.“

Po svém zvolení do Rady České televize vzkázala: „Děkuji Otci kardinálovi Dominiku Dukovi, České biskupské konferenci, těm, kdo mě volili, ale také těm, kdo mě nevolili. Budu se snažit pracovat tak, aby na konci i oni věděli, že to vše mělo smysl. Práce teprve začíná – a já slovy Sv. Jana Pavla, jehož sté výročí narození si v květnu připomínáme, pokorně prosím: Když udělám chybu, opravte mě!“

Pavel Matocha

Tři organizace včetně právnického spolku Všehrd navrhly do Rady ČT novináře Pavla Matochu. Vystudoval sociologii na Univerzitě Karlově, pracoval v médiích a stále do nich přispívá. Momentálně je redaktorem České pozice, která je součástí Lidovek.cz. Nejdéle byl v týdeníku Euro, má také dvouletou externí zkušenost s Českou televizí, kde pracoval v pořadu Černé ovce.

Před 16 lety založil Pražskou šachovou společnost, která zve do Prahy velmistry a světové špičky šachu. Šachový svaz je ostatně mezi organizacemi, které ho nominovaly. Pavel Matocha se stará o popularizaci a rozvoj šachové hry, pořádal například devět Šachových vlaků, které projížděly Evropou.

„Šach zmiňuji, protože má podobný moment a aspekt jako Česká televize. Spojuje lidi napříč geografickými, sociálními i věkovými skupinami, sejdou se u šachovnice. Česká televize by měla společnost spojovat tím, že bude nastolovat důležitá témata, přinášet informace a zasazovat je do správných kontextů,“ vysvětloval poslancům.

Českou televizi podle svých slov sleduje dlouhodobě, považuje ji za důležité médium, které má unikátní postavení díky financování a mělo by přinášet unikátní službu. 

„Do Rady ČT kandiduji, protože moje zkušenosti a znalosti mohou pomoci k tomu, aby Česká televize takovým médiem opravdu byla. Důležitý je nejen kvalitní obsah, tedy kvalitní novináři a tvůrci, ale i rozpočet ČT. Žádný subjekt si nemůže dovolit dlouhodobě mít vyšší výdaje než příjmy. Pokud budu zvolen, na oba tyto aspekty bych upínal pozornost,“ slíbil při své kandidatuře.

„Je pravda, že ze šachového prostředí se dobře znám s Václavem Klausem mladším, jsme ze stejného šachového klubu. Když si ale přečtete moje texty, nebo kdokoliv si je přečte, ten by vám mohl garantovat, že na něm budu naprosto nezávislý. Nemyslím si, že to má jakýkoliv vliv na moji případnou práci v Radě ČT,“ podotkl ke svým politickým známostem.

Podle Pavla Matochy má Česká televize výhodu, že nemusí soutěžit o podíl na reklamním trhu. „ČT má luxus, že se může soustředit na to, aby práci, kterou má dělat, dělala dobře,“ zdůraznil před poslanci. Byl by rád, kdyby ČT posílila ještě více zahraniční zpravodajství. 

V řadě oblastí podle jeho názoru bude muset televize šetřit, nicméně v rozpočtu by měl být větší prostor pro zahraniční zpravodaje a pravidelné cesty redaktorů do různých koutů světa.

Luboš Xaver Veselý

Moderátor Luboš Xaver Veselý, civilním jménem Lubomír Veselý, kandidoval do Rady ČT za Centrum pro občanské svobody.

„Přes 20 let se pohybuji v médiích, pracoval jsem 17 let na Frekvenci 1, spolupracoval jsem s Českou televizí, TV Nova, spolupracuji teď s Českým rozhlasem a internetovou televizí XTV. Pochopil jsem, že pokud chce člověk napomoci nějaké změně, nestačí psát kritické statusy na Facebook, ale musí udělat nějaký krok,“ řekl během veřejného slyšení kandidátů ve sněmovně.

Podle svých slov cítil při záměru kandidovat do televizní rady podporu veřejnosti. Jak prohlásil před poslanci, Českou televizi považuje za velmi důležitý element v dnešní době a nemyslí si, že by měla být zrušena. „Za 101 věcí bych ji kritizoval a za tisíc pochválil,“ dodal. 

V Radě České televize by chtěl zkrátit vzdálenost mezi koncesionáři a televizí veřejné služby. „Mám pocit, že tak trošku ztrácí důvěru velké části občanů. Nepřicházím proto, abych šel dělat nějakou revoluci. Kritika neznamená vždycky útok. V Radě ČT mají mít zastoupení všechny názorové proudy, které v České republice existují, tedy i ten, kdo jde s kůží na trh a je ochoten Českou televizi kritizovat. Jsem si vědom, že pravomoci radního jsou omezeny a vyjmenovány v zákoně. Skoro bych měl pocit, že kdybych seděl v Radě ČT, seděl bych tam místo dost velké skupiny občanů.“ 

Moderátor ujišťoval zákonodárce, že rozumí zákonnému omezení, podle něhož radní nesmějí zasahovat do výroby a do programů. Původní česká tvorba a práce s tvůrci je ovšem podle jeho názoru velkou rezervou ČT. Dále jsou pro něj důležité regiony, transparentnost v hospodaření a prostor pro každý názor. „ČT by neměla být jakýmsi VIP klubem,“ podotkl.

„Velmi často hovořím s politiky ve všech médiích, ve kterých jsem pracoval. Stačí se podívat do historie posledních 20 let a z toho je vidět, že hovořím úplně se všemi, kteří jsou ochotni přijít do mých pořadů. Po jisté zkušenosti s ČT, která byla velmi tvrdá, jsem na podzim oznámil svým divákům, že budu kandidovat. Také jsem oznámil, že to spočívá v tom, aby vás někdo nominoval. Během několika hodin se na Facebooku objevil status Václava Klause mladšího, že mě podpoří, aniž bychom si volali nebo se domlouvali. Pak se mě diváci ptali, jak to vypadá, a já popravdě řekl, že se nenašel nikdo, kdo by mě nominoval. Nechci jim lhát, že jsem celoživotní včelař,“ vysvětlil své kontakty s předsedou hnutí Trikolóra. 

Když se nenašla žádná organizace, která by ho do Rady ČT navrhla, poslal Luboš Xaver Veselý textovou zprávu Václavu Klausovi mladšímu. Ten mu obratem nabídl kandidaturu za své Centrum pro občanské svobody. Moderátor to přijal s tím, že je to zcela transparentní, každý ví, kdo za ním stojí. Václavu Klausovi mladšímu ani jinému politikovi se kvůli tomu necítí zavázán.

„Jsem natolik silný člověk, že problémy, které nastaly v důsledku jednání některých nekorektních jedinců z České televize, si u svého publika vyrovnám a vysvětlím,“ odmítl moderátor jakoukoliv mstu za reportáže pořadu Newsroom ČT24, které se věnovaly nekritickému stylu, jímž vedl rozhovor s premiérem Andrejem Babišem (ANO) ve vysílání Českého rozhlasu.

Jako ilustrativní příklad, kde by se daly hledat úspory, vzpomněl průběh natáčení svého pořadu před několika lety v Brně. Když bylo potřeba přivézt hosta z Prahy, jel pro něj řidič z Brna, který pak hosta zase odvezl do Prahy a vrátil se do Brna. Týden co týden se prý moderátor ptal, proč hosty z Prahy nepřivezou z pražského studia, protože by to bylo o polovinu levnější. 

Politické ohlasy

Na výsledek středečního hlasování sněmovny oficiálně zareagovalo hnutí Trikolóra. „Luboš Xaver Veselý i Hana Lipovská jsou v Radě České televize. Velká gratulace oběma!“ napsalo na svém Facebooku. „Mám upřímnou radost, že dnes vyhrál rozum!“ dodala místopředsedkyně Zuzana Majerová Zahradníková.

Já i mí kolegové z klubu jsme volili jinak, ovšem výsledky respektuji. Jen připomínám, že smyslem rady je zajistit vyváženost a férovost, ne zastupovat Hrad a spol.,“ vyjádřila se místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

Ostře reagoval Petr Gazdík ze Starostů a nezávislých: „Vládní koalice s komunisty a SPD možná chce veřejnoprávní televizi – ale jedině na oprati! Jinak by nevolili i člověka, který chce ČT dokonce i zrušit. Ať žije Faltýnek TV!“

Bezprostředně po ohlášení výsledků vystoupil ve sněmovně Miroslav Kalousek (TOP 09). „Samozřejmě, že všichni respektujeme demokratickou tajnou volbu Parlamentu, výsledek voleb je legitimní. Ale současně mi také dovolte vyslovit soud, že je to začátek konce nezávislé veřejnoprávní televize. A k tomu bych rád dodal, že za to nese 100% plnou odpovědnost sociální demokracie. Já vím, že tak nevolili a že budeme slyšet, jak jsou ty volby tajné a že oni si přáli něco jiného. Ale byl jsem příliš dlouho součástí různých koalic, abych věděl, čemu se dá zabránit a čemu se zabránit nedá. A vy jste, kolegové ze sociální demokracie, měli možnost tomu zabránit. A vy jste to neudělali,“ prohlásil na adresu koaliční ČSSD.

MIF mobilni aplikace

„My máme svědomí čisté. A o tom, kdo byl zvolen, rozhodla sněmovna. V té sněmovně má ČSSD 14 hlasů, vy o něco méně, ale každopádně ani naše dva kluby dohromady nedají stovku ani náhodou. Takže prosím, oslovujte ty, kdo takto volili, protože já si nejsem vědom toho, že by někdo z ČSSD něco takového dělal,“ reagoval na Kalouskova slova místopředseda sociálních demokratů Ondřej Veselý.

Své stanovisko zveřejnil rovněž předseda ODS Petr Fiala. „Dnešní volba členů Rady ČT je odrazem současné většiny ve sněmovně. Můžeme s tím stokrát nesouhlasit, ale změnit se to dá jedinou cestou – volbami. Všichni si musíme uvědomit, co všechno je v sázce. Snaha o ovládnutí medií je jen předehrou ke snaze zmocnit se celého státu,“ zdůraznil.