Hlavní navigace

Hearthstone, NBA i Apple. Západní firmy si kvůli čínským investicím samy nasazují náhubky

Jan Sedlák

Dění posledních dní ukazuje, jak se Čína prostřednictvím internetových firem snaží získávat vliv ve světě.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Mladík Ng Wai Chung vystupující pod přezdívkou Blitzchung dlouhodobě patří mezi nejlepší profesionální hráče v regionu Asie a Pacifiku v online karetní hře Hearthstone. Před pár dny se po zápase v turnaji Grandmasters Hearthstone posadil před kameru a během rozhovoru s moderátory prohlásil „osvoboďte Hongkong, revoluci našich dní“.

Následovala rychlá reakce. Živý stream, který rozhovor přenášel, byl přerušen a Blitzchung přišel o finanční výhry a dostal roční zákaz na účast v turnajích. Mezi hráči dlouhá léta velice populární společnost Blizzard (Diablo, WarCraft, StarCraft či Overwatch) spadající pod vydavatelský kolos Activision, která stojí i za Hearthstone a s tím spojeným e-sportem, uvedla, že dotyčný hráč porušil pravidla turnaje. Potrestáni byli i dva moderátoři.

Na internetu se rozjela vlna kritiky, na což Blizzard reagoval snížením trestu. Blitzchung dostane své prize money a zápasů se nesmí účastnit půl roku. Prezident Blizzardu J. Allen Brack pak dodal důležitou věc, a to, že „naše vztahy s Čínou nemají žádný vliv na naše rozhodnutí“.

Diablo a Call of Duty v Číně

Jenže právě tomu lze jen těžko věřit. Pro Activision a Blizzard je Čína zásadní a rostoucí trh, na což zareagovala i společnost Tencent. Ta je největším čínským producentem videoher (provozuje také WeChat) a jako investor získala pětiprocentní podíl právě v Activision Blizzard.

Od té doby se spolupráce postupně rozvíjí. Activision před pár dny vydal mobilní verzi hry Call of Duty, kterou vyvinul Tencent a která ze značné míry míří na obrovský čínský trh hrající primárně na mobilech. Stejně tak je v přípravě mobilní Diablo Immortal, kde lze opět očekávat značný zájem čínského publika. Je zde tedy jasné podezření, že americká zábavní společnost jedná tak, aby nadále mohla na vysoce regulovaném a cenzurovaném čínském trhu působit.

Nejenom v České republice se v posledním roce rozjely debaty o tom, jak moc jsou nebezpečné čínské společnosti Huawei a ZTE a jejich komponenty v západních sítích. Prozatím to ale vypadá, že lepším nástrojem Číny na ovlivňování dění v cizích zemích jsou investice do řady firem podobných Blizzardu. Komerčním zájmem hnané společnosti mohou být náchylné k požadavkům, které z Číny vzejdou.

Sázka na finanční vstupy a takzvanou soft power a dopady toho všeho nejsou nyní vidět pouze v případě Blizzardu. Čínští investoři jen ve Spojených státech mezi roky 2005 až 2019 investovali přes 180 miliard dolarů, přičemž řada financí míří do technologických nebo zábavních institucí. Například Tencent vedle Blizzardu stoprocentně ovládá Riot Games (League of Legends) a drží 40 procent v Epic Games (vysoce populární Fortnite).

Producenti jako Tencent Pictures a Alibaba Pictures (součástí internetové Alibaba Group) také slouží jako spoluinvestoři u hollywoodských filmů, které pak pomáhají doručit na čínský trh. Restrikce dovolují v tamních kinech uvést jen několik západních filmů ročně. Řada ohlasů z branže mluví o tom, že západní studia kvůli čínským penězům a vládě natáčejí filmy tak, aby na východní trh mohly vstoupit – nejsou v nich například akcentována citlivá témata.

Poučení pro NBA

Tencent hraje důležitou roli i v další kauze z posledních dní. Americká basketbalová liga NBA se stala v Číně velmi populární. V sezóně 2017 až 2018 se podle oficiálních údajů na tyto zápasy dívalo přes 600 milionů diváků z Číny. Velká část pak přes internetový streaming, na který má práva Tencent Sports.

Právě tato sekce Tencentu nyní oznámila, že přerušuje vysílání pre-season zápasů NBA. Stejně tak od spolupráce s NBA dává ruce pryč výrobce chytrých telefonů a sponzor Vivo a čínská státní televize CCTV. Čínské partnery a investory znepokojilo vyjádření šéfa týmu Houston Rockets (pro Číňany zásadní tým, protože v něm historicky uspěl čínský hráč Yao Ming) Daryla Moreyho. Ten uvedl, že podporuje protesty v Hongkongu a tamní boj za svobodu.

Morey zprávu z Twitteru sice rychle smazal a NBA samotná vydala poněkud podlézavé prohlášení, Čína ale nadále NBA bojkotuje. Třeba na čínských internetových obchodech jako Alibaba nebo JD.com dnes nelze vyhledat produkty, které s Houston Rockets souvisí.

Podobným příkladem je TikTok, což je první sociální síť vytvořená v Číně, které se v masivním měřítku podařilo prorazit také na západ. Mobilní aplikace, kde lze nahrávat „lip sync“ videa, je populární u mladých lidí, má přes miliardu stažení (nejsou započtena stažení pro Android v Číně) a má dvě verze. Obě jsou v podstatě totožné a vytvořené čínskou firmou ByteDance, ovšem verze pro Čínu je cenzurovaná (pod názvem Douyin). Nyní se vliv Číny rozšiřuje i do verze západní.

Deník The Guardian nedávno získal interní dokumenty ukazující, jaká cenzorská pravidla jsou na TikTok uplatňována. Postihován je obsah, který souvisí s citlivými tématy točícími se kolem Číny. Jde o Tibet, kritiku sociálního kreditu a řadu dalších oblastí. TikTok zároveň přišel se zprávou, že na své platformě kompletně zakazuje jakékoliv reklamy a sdělení týkající se politiky. Nemá to prý zapadat do jeho zaměření na zábavu.

Americká vláda už v minulosti vyjadřovala obavy z toho, že má TikTok přístup k řadě informací o západních uživatelích (lokalita, fotky a další údaje), které pak může sdílet s čínskými úřady. Zakladatel ByteDance mimo jiné prohlásil, že jeho firma musí posílit spolupráci s čínskou vládou. Firma zároveň dodává, že mezinárodní TikTok stojí mimo Čínu.

Podřizuje se i Apple

Apple zase z obchodu App Store stáhl aplikaci HKmap Live, pomocí které se navigovali protestující občané v Hongkongu a mimo jiné mohli v reálném čase sledovat lokality, kde se pohybují policisté a další bezpečnostní složky. Apple oficiálně argumentuje, že aplikace byla využívaná k ohrožení vymahatelů práva, což si firma měla ověřit u hongkongských úřadů. Dále prý firmu „kontaktovalo mnoho znepokojených občanů“.

Jakmile se ovšem aplikace původně na App Store objevila, čínská státem kontrolovaná média tento krok veřejně kritizovala. Aplikace prý měla „otevřít dveře pro násilné protesty“ a „otrávená aplikace měla zrazovat pocity čínského lidu.“

Pro Apple je Čína jedním z největších a nejdůležitějších trhů. Firma v celé oblasti vnitrozemské Číny, Hongkongu a Tchaj-wanu jen v posledním kvartálu vygenerovala tržby ve výši 9,6 miliardy dolarů.

Kdo chce v komerčně velmi lukrativní Číně dělat byznys, musí se stoprocentně podřídit tomu, co se líbí, nebo nelíbí tamní vládě, která navíc postupně utahuje šrouby. Situaci ještě vyostřuje probíhající obchodní válka hnaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kvůli které se letos zásadně propadl objem čínských investic v USA.

tip email_nove

Jeho pohled lze i při nesympatiích k merkantilismu v některých ohledech chápat. Čína vybudovala své technologické giganty typu Tencent i díky tomu, že na svůj trh nikdy pořádně nevpustila konkurenci. Například PayPal dostal licenci na platební služby až tento měsíc. V době, kdy doma nerušeně mohly růst státem podporované služby WeChat Pay a Alipay, kteří mají v podstatě neohrozitelnou pozici.

Na druhou stranu Čína dlouhá léta získávala svými investicemi vliv v západních firmách. Google situaci pochopil už v roce 2010, kdy se odmítl čínským pravidlům podřídit a z trhu se svým vyhledávačem odešel. A když o osm let později uvažoval o návratu, po protestech zaměstnanců i uživatelů nakonec projekt raději ukončil.