Hlavní navigace

Hlučný náměstek Malý končí, nastupuje Pilný zastánce operátorů

Ondřej Vyhnanovský

Náměstkovi ministryně průmyslu pro internetizaci Ondřeji Malému se stalo osudné to, co při jeho konci v Radě ČTÚ. Šel příliš svou cestou.

Doba čtení: 4 minuty

Odvolání Ondřeje Malého z pozice náměstka ministryně průmyslu a obchodu ČR pro internetizaci je škoda. Ne kvůli Ondřeji Malému, ale kvůli nám všem. A bohužel také znovu ukazuje, že telekomunikace a celé „digitálno“ politiky zajímá, jen když se jim hodí do volebního krámu.

Česká republika má v této oblasti řadu nedostatků, jejichž následky mohou být do budoucna pro ekonomiku i společnost zásadní. Pokud se ale budou lidé zodpovědní za digitál střídat rychleji, než jak dlouho trvá vytvoření vládní strategie (vypsání dotací, předložení zákonů atd.), těžko se k nějakému opravdovému řešení dostaneme.

Je to jako neúspěšný fotbalový tým, který mění trenéra po každém druhém zápase. Ondřej Malý byl ve funkci teprve od letošního února. Předchozí politický náměstek MPO zodpovědný za koordinaci agendy elektronických komunikací a digitalizace, Marek Ondroušek, byl jmenován v březnu 2017 a ještě tentýž rok skončil při střídání vlád spolu s exministrem Jiřím Havlíčkem.

Malého na pozici náměstka pro internetizaci „přesunul“ na začátku roku Andrej Babiš z pozice vládního koordinátora digitální agendy, do které ho jmenoval předchozí premiér Bohuslav Sobotka jen o tři čtvrtě roku dříve. Nejdéle se o digitál staral Malého předchůdce Tomáš Prouza, který si digitální agendu přibral coby státní tajemník pro evropské záležitosti. Za 17 měsíců toho však mnoho neudělal a celé digitální angažmá působilo spíš jako Prouzovo PR.

V současnosti je agenda nejasně roztříštěná. Digitalizaci státní správy má oficiálně na starosti šéf státních podniků Státní pokladna Centrum sdílených služeb a NAKIT Vladimír Dzurilla, který byl v únoru jmenován vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci. Zbytek by měl spadat pod MPO.

Jak přilákat čtvrtého operátora

Proč vlastně Malý končí? On sám odmítá cokoliv komentovat. Oficiálním důvodem má být to, že mezi hlavní priority ministryně Marty Novákové patří „snižování byrokracie ve státní správě“. Okamžité nahrazení Malého bývalým ministrem financí Ivanem Pilným ale z tohoto pohledu nedává moc smysl. Možné důvody personální změny se tak nakonec začnou vynořovat, až když se podíváme, co Malý během svého krátkého funkčního období dělal.

Podle informací Lupy z MPO se náměstek mimo jiné snažil, aby druhé kolo výzvy na přidělování evropských miliard pro rozvoj rychlého internetu v ČR nedopadlo podobným fiaskem jako kolo první, do kterého se přihlásily tři projekty v hodnotě několika desítek milionů. Prosadil například to, aby lokální poskytovatelé připojení mohli ke splnění požadavků na pokrytí používat i volná frekvenční pásma 10 a 17 GHz, která předtím jiní úředníci vyškrtli.

Malý rovněž patřil mezi odpůrce plánu na vytvoření státního operátora. Jde o návrh řešení aukce televizních kmitočtů určených pro 5G sítě, o kterém Lupa nedávno informovala a který se těší zájmu ministryně průmyslu. Náměstek si k záměru vyžádal stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které mělo dorazit tento týden.

V souvislostí s chystanou aukcí Malý zároveň pracoval na plánu, jak by stát mohl do Česka aktivně přilákat čtvrtého operátora. MPO se tím mělo zabývat na základě programového prohlášení vlády, ve skutečnosti však úřad tímto směrem žádnou aktivitu nevyvíjí. S návrhem, jak oslovovat zahraniční operátory a investory, jak jim představovat český trh a jak vstup do Česka zatraktivnit, už Malý dokonce začal seznamovat některé lidi z vedení resortu.

Pilný ve prospěch operátorů

Je otázkou, jak všechny tyto aktivity dopadnou pod vedením bývalého poslance, na krátko i ministra financí a naposledy zmocněnce pro oblast digitálního vzdělávání na ministerstvu školství a neúspěšného kandidáta do Senátu (zato však čerstvého pražského zastupitele) Ivana Pilného.

U jeho jména se při uvádění do všech funkcí zmiňují stále stejná základní fakta: v 90. letech 20. století zakládal a šest let vedl tuzemskou pobočku Microsoftu. Ve veřejných funkcích, které v minulosti zastával, toho ale pro telekomunikace a internet mnoho viditelného neudělal. A když už ano, stavěl se spíš na stranu zdejších velkých telekomunikačních firem než spotřebitelů. Coby předseda sněmovního hospodářského výboru se například při projednávání poslední novely zákona o elektronických komunikacích, která zákazníkům mobilních operátorů navrátila větší ochranu, stavěl proti jejímu posílení.

Hmatatelným „úspěchem“ Pilného tak je snad pouze jím prolobbovaný pozměňovací návrh, který technologicky neutralizuje frekvence 450 MHz, na nichž operátor O2 provozuje zastaralou CDMA síť a ke kterým mu letos mělo vypršet individuální oprávnění. Podle zákona však O2 může na frekvencích nově spustit LTE a licence se tím prodlouží o 15 let.

Pro Martu Novákovou je oblast elektronických komunikací zjevně pouze nepříjemnou překážkou v poklidném chodu jejího ministerstva. Hlučný Ondřej Malý se proto na jejího náměstka příliš nehodil. Zkušenosti Pilného by podle slov Novákové měly vést k „realizaci zavádění parametrů digitálního státu a všech souvisejících aktivit“. Sice nikdo neví, co to znamená, ale asi to bude pořádná „jízda“.

Našli jste v článku chybu?