Hlavní navigace

Horních deset tisíc internetových obchodů

24. 8. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 74287
Je u nás e-shopů už příliš mnoho, nebo budou naopak ještě přibývat? Obojí je pravda. Zástupci internetových gigantů na českém trhu soudí, že se to tu musí pročistit, protože e-shopů je příliš mnoho. To ale vůbec neznamená, že trh s e-shopy je nasycen. Výrobci některých druhů zboží totiž Internet ještě vůbec neobjevili.

S zajímavým názorem přišlo v uplynulých dnech Aktuálně: pod titulkem „Webové obchody přestřelily, mizí malí i velcí hráči“ v něm redaktorka Veronika Skálová cituje především zástupce internetových gigantů na českém trhu, kteří soudí, že se to tu musí pročistit, protože e-shopů je příliš mnoho.

Martin Rozhoň, šéf a majitel Vivantisu, uvádí, že v ČR působí asi deset tisíc internetových obchodů, což je dle něj světová rarita a dovozuje, že to je příliš moc, slabí hráči odpadnou a silní se dostanou k zajímavým akvizicím. Souhlasí s ním Jan Samko, šéf marketingu Alzy, který říká, že přesycenost trhu je zřetelná, konsolidace (tj. pročištění) logická, a že odpadnou jak malí, tak i velcí hráči, a zavěštil si: myslím, že postupně zůstane na trhu několik (!?) prověřených a tematicky specializovaných obchodů.

Ve vyjádřeních obou pánů samozřejmě slyšíme naplno drnčet marketingové mlýnky – pochopitelně by bylo pro obří hráče na trhu výhodné, kdyby jim vymizela konkurence, protože tlak na marže je velký a zákazníci stále nemají problém dát přednost neznámé garážovce, pokud na obligátním zboží ušetří dvě tři stovky, oproti velkému, značkovému internetovému obchodu. Situace s čištěním trhu je ale daleko složitější.

Lze s oběma pány souhlasit, že na českém Internetu je velmi mnoho – možná stovky, možná tisíce – obchodů zbytečných, tedy jen po x-té duplikujících stejnou nabídku, staženou z B2B systémů distributorů jako je eDlink od edSystemu, nepřinášejících žádnou hodnotu navíc a koneckonců i s rozdíly v cenách v rámci zaokrouhlovací chyby. Tyto obchody vznikaly doslova po stovkách před pár lety, nejčastěji jako „studentské pokusy“ – ale není potřeba na nich vidět nic špatného. Dnes z nich spousta zanikla, spousta žije, spousta živoří a spousta jich – ať se to Alze líbí nebo ne – ještě vznikat bude. Tak to v podnikání chodí, zejména v takovém, kde je vstupní bariéra nízká či téměř nulová. Ne každý si může postavit vlastní automobilku, ale každý si může zřídit internetový obchod, a může jej dokonce i velmi kvalitně provozovat, pokud je šikovný – třeba z obýváku. (Jak vznikali dnešní giganti? Jako garážovky s mizerným servisem a důrazem na nízkou cenu.)

To ale není podstatné. Přes na první pohled gigantické číslo deseti tisíc e-shopů – a Martin má pravdu, když to označuje za raritu vzhledem k počtu zákazníků u nás – to vůbec neznamená, že trh s e-shopy je nasycen! Naopak: jsem přesvědčen, že co se týká možné šíře nabídky, jsme někde na dvaceti, třiceti procentech a další internetové obchody se sortimentem, který není vůbec nebo je nedostatečně zastoupen, budou i v dalších letech vznikat ne po stovkách, ale po tisících. Namátkou: existují u nás tisíce mikro-výrobců nejrůznějšího hand-made zboží, kteří jsou většinou schopni oslovit jen region „do dvaceti minut autem“. Ti ještě z větší části Internet neobjevili, což má jistě souvislost právě s „ručním“, řekněme poněkud archaickým způsobem jejich práce a obchodu (nemyslím to pejorativně). Zcela nedostatečně je zastoupen svět obuvi, odívání a oděvních doplňků – jistě i proto, že prodávat obuv a oblečení na Internetu je těžké. Zcela nedostatečně, ba skoro nulově je zastoupen segment ne zcela obligátního zahraničního zboží, obvykle typického pro zemi či její region, přesto s potenciálem prodeje i dál za hranice.

Samozřejmě: žádný z obchodů soustřeďujících se na tyto komodity a komoditní skupiny, nemá šanci dorůst do x-miliardového obratu zvící Alzy. Ale nebudou úspěšné a bavíme se koneckonců o počtu obchodů, ne o jejich obratu; musím nicméně ještě dodat, že velmi mnoho kamenných gigantů (které šanci sáhnout si na miliardy mají) rovněž Internet dosud neobjevilo, či se spíše ještě nerozhodli na něj všemi silami vrhnout. Ale všechno přijde; zejména se těším na špičkové internetové potravinářství. Kdy si sakra budu moci koupit na Internetu pravý uherák od Picka?

Zdá se, že je zde logický rozpor: na jednu stranu souhlasím s tím, že deset tisíc e-shopů je příliš mnoho, na druhé se už těším na druhých deset tisíc.

Rozpor je snadno odstranitelný, uvědomíme-li si existenci takového eBay (nebo v Polsku Allegro) s tím, že u nás nic v této podobě zatím není etablované. Web eBay mají Češi zapsaný v myslích jako obří internetovou aukci, ale to je dnes menší část pravdy. EBay je dnes tržiště gigantických rozměrů, kam chodí lidé nakupovat stejně jako do e-shopu – přijdou, koupí a odejdou. Mikro-krámky na eBay nejsou nijak propracované, jejich design je dán vnější šablonou a vlastní tvořivost odpovídá obvykle HTML 1.0. Nikomu to nevadí, na tržišti pod širým nebem také neočekáváme světový design stánku a obsluhu v dvouřadém obleku – podstatné je přece zboží, obchod funguje, zákazníci přicházejí po statisících a nakupují po vagónech. V Polsku se údajně přes Allegro točí polovina celkového místního e-nakupování…

U nás se z ne zcela jasných důvodů nic podobného zatím neujalo – pokusy přitom byly, například dávná Vltava2000 (prošla vzestupem, pádem, resuscitací a dnes jakž-takž funguje), cosi podobného nabízí i nedvojsmyslná doména www.eshop-zdarma.cz, potažmo www.zdarma-eshop.cz. Nově se službou, která zřejmě ze všeho nejvíce připomíná e-shopy u eBay, přišla služba Krámky, a i česká pobočka Allegra, velmi úspěšné Aukro, přišlo s vlastním „Aukro shopem“. Mám pocit, že důvody dosavadního neujmutí se pokusů o české mega-tržiště jsou následující:

BRAND24

  • Málo pragmatické obchodní uvažování Čechů (v kontrastu k Polákům, Američanům atd., zkrátka národům, které mají obchodování v krvi), jakási divná obchodnická pýcha. Mám na prodej dva omalované hrníčky, ale chci na to vlastní doménu a profesionální systém s napojením na SAP.
  • Když už, tak všichni chtějí zadarmo, ale ani oběd není zadarmo. Mikro-prodejci odmítají platit byť i velmi nízké paušály (desetikoruny) či provize (jednotky procent), a nespočítají si, že vybudování, provoz a hlavně propagace samostatného e-shopíčku je vyjde o řády dráž.
  • Služby, které jsou zcela zadarmo, logicky nejsou a nemohou být nejvyšší kvality. EBay, stejně jako u nás Aukro, je úspěšné tím, že masivně investuje peníze vybrané od klientů jednak do technologického rozvoje, jednak do marketingu. Řečeno kamennou technologií, chová se eBay jako „odbytové družstvo“: tisíce mikrovýrobců sdruží prostředky a vytvoří silnou obchodní společnost, protože tisíc obchodních mikrospolečností je kravina. Jak se zdá, čeští internetoví mikroprodejci stále nejsou schopni tuto jednoduchou logiku pojmout a jsou názoru, že každý, kdo od nich požaduje korunu, je vydřiduch a zloděj, protože ten vedle přece totéž nabízí zadarmo…

Myslím si ovšem, že i toto se začíná pomalu změnit. Dvacet pokusů prorazit hlavou zeď z ní (tedy z té hlavy) vymlátí i nejzatvrzelejší předsudky a člověk pak nazná, že je přece jen lepší vejít dveřmi.

Internetové obchody budou vznikat i zanikat, a jsem názoru, že počet vznikajících bude stále převyšovat počet zanikajících. Přesto je však nutné dát za pravdu v jednom zmíněným názorům představitelům největších českých e-shopů: největší tlak totiž bude mezi významnými českými e-shopy působícími v tradičních, „velkých“ komoditních skupinách, jako je například výpočetní či bílá/černá technika. Zde v duchu hesla get big, get small or get out skutečně není mnoho místa pro „střední“ hráče a jejich další spojování či kupování bude s jistotou na pořadu dne.

Prodáváte zboží přes e-shop, některou z webových služeb nebo internetovou aukci?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je zakladatel společností Computer Press a InternetShops, novinář a autor odborných publikací, v současné době soukromý investor (mj. Fayn Telecommunications.). Jeho další materiály naleznete na www.bloc.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).