Připravit se na GDPR není sice snadné, avšak je to příležitost nejen udělat si v datech pořádek, ale také očistit trh od podvodníků a napravit mu pověst.
Připravit se na GDPR není sice snadné, avšak je to příležitost nejen udělat si v datech pořádek, ale také očistit trh od podvodníků a napravit mu pověst.
Internet Advertising Conference, která se ve čtvrtek 5. dubna sešla už po jedenácté, je výroční konference pořádaná Sdružením pro internetový rozvoj, oborovým sdružením těch firem, pro které je internet hlavním příjmovým kanálem, nebo jedním z významných, anebo významným prostředím styku se zákazníky, popřípadě které ostatním pomáhají – jakožto agentury – využívat internetu v obchodě a podnikání.
SPIR provozuje měření návštěvnosti i reklamy podle jednotné metodiky odsouhlasené členy sdružení, tedy umožňuje věrohodné poměřování v rámci odvětví, a vůbec se zabývá zkoumáním českého internetového trhu a jeho vývoje; mimoto zastupuje zájmy odvětví vůči úřadům českým i evropským (tedy „lobbuje“, jak se nezdráhá říci jeho výkonná ředitelka Kateřina Hrubešová) a svým členům i nečlenům nabízí poradenství v oborových právních otázkách.
Dosavadní předseda Výkonné rady SPIR Ján Simkanič (také výkonný ředitel firmy Internet Info, vydavatele Lupy – pozn. redakce) se ve svém příspěvku ohlédl za deseti lety vývoje, které se odehrály mezi dosavadními jedenácti ročníky konference, včetně toho letošního.
Před desetiletím bylo na internetu méně než pět milionů Čechů starších deseti let; dnes je jich téměř sedm a půl milionu – z dospělých skoro všichni. V průměru přitom každý využívá dvou a půl zařízení připojených k internetu, téměř polovina lidí tří a více zařízení, jak později uvedl Petr Houzar z Googlu.
Infografika „Češi online 2017“
Celkové výdaje na internetovou inzerci vzrostly za tu dobu pětkrát: v roce 2008 činily pět miliard korun – jen čtvrtinu oproti reklamě v tisku a méně než pětinu oproti reklamě v televizi; podílely se tehdy 8,6 % na všech druzích placené inzerce. V roce 2017 dosáhly 23,3 miliardy korun a podílu 22,5 % – na druhém místě ze všech mediatypů, před inzercí v tisku. Tomu šla před deseti lety třetina všech výdajů, tenkrát ve výši dvaceti miliard korun; loni 19,3 miliardy, poměrně jen 18,6 %. Daleko vepředu zůstává v Česku reklama televizní a drží si zhruba stálý celkový podíl – 45,4 % v roce 2008 oproti 46,4 % v roce 2017.
Tenkrát se mluvilo o „webu 2.0“; řešil se potenciál videa na internetu nebo internetu v mobilu; ještě se u nás neprodával iPhone. Facebook byl poměrně nová sociální síť, zatím provozně ztrátová a s nejasným obchodním modelem, která zatím „pálila peníze“ od jednotlivých investorů.
V Česku se od té doby proměnilo vlastnictví médií, došlo k takřka úplné oligarchizaci (zdroj: nfpk.cz). V Evropě se prosazuje významná regulace. Světově čelí internet duopolu Googlu a Facebooku, popřípadě k nim lze přiřadit Amazon v e‑commerce a Apple. Tito obři mají dostatek prostředků vstupovat do nových vertikál (oborů) a narušovat je, popřípadě ovládnout.
Google a Facebook mimoto pohlcují podstatnou část všech výdajů na reklamu – podle výzkumné společnosti WARC čtvrtinu příjmů z veškeré reklamy vůbec a 61 % z reklamy online. Do jejich měření přitom nevidíme, musíme jim věřit
, upozornil Simkanič, a občas vyjde najevo, že důvěra není docela na místě.
K českému prostředí vyjádřil Ján Simkánič mimo jiné názor, že státní zásahy do internetového prostředí jsou tu neprofesionální
, že místní slabinou je hlavně to, že státu schází schopnost chápat, co toto odvětví potřebuje
.
Poměrně optimisticky vyznělo následné vystoupení Vincenta Peyrègne, výkonného ředitele WAN‑IFRA, světového sdružení vydavatelů novin. Peyrègne se především zaměřil na vývoj skladby příjmů světových novin za poslední roky:
Trocha dalších dat, sice plný přístup je placený.
Část konference se zaměřila na GDPR, tedy všeobecné nařízení o ochraně osobních údajů, které nabude účinnosti 25. května jakožto přímo platná norma EU.
Blok věnovaný GDPR uzavřela panelová debata. Vydavatele v ní zastupovali Marie Makovcová z Vltava Labe Media a Tomáš Hůlka z Burdy Praha – oba mají v těchto vydavatelských domech na starosti (mimo jiné) soulad s GDPR; Tomáš Bičík řídí ochranu dat a soulad s GDPR v pražské pobočce skupiny GroupM; Adam Nykles se zúčastnil za Adform, z Dánska pocházejícího mezinárodního dodavatele softwarových platforem pro online reklamu.
Zleva Tomáš Hůlka, Marie Makovcová, Tomáš Bičík a Adam Nykles
Rozprava vyzněla vůči GDPR smířlivě – přes vysoké náklady na to, že si v těchto společnostech museli sestavit týmy, které je dlouhodobě připravovaly na účinnost GDPR. Například Adform stálo uvedení jejich produktů v soulad s GDPR odhadem jedenáct tisíc „člověkodnů“, v průběhu čtyř let, prozradil Adam Nykles. Zástupci českých vydavatelů odhadovali dosavadní náklady na stovky tisíc korun.
Účastníci debaty se veskrze shodli, že GDPR přináší příležitost udělat si v datech pořádek
– v nakládání s nimi i v tom, kdo k nim má přístup. Přes všechny neduhy GDPR je potřeba pohřbít ty, kteří průmyslu dělají špatné jméno,
vyslovil též Adam Nykles a na příklad zmínil vykrádání dat při každé reklamní impresi a následný jejich prodej v takové podobě, že už nejde dohledat původ. Základní myšlenka sjednotit úpravu v EU není špatná,
vyjádřil Tomáš Hůlka.
Marie Makovcová ve vlastním konferenčním příspěvku provedla posluchače svou zkušeností s přípravou vydavatelství na GDPR. Obecná doporučení za SPIR přednesla na konferenci Kateřina Hrubešová a v roli moderátorky debaty se vyjadřovala také Jana Břeská, jež se ve SPIR zaměřuje právě na otázky právní. Vypíchnout lze především tato souhrnná doporučení od zástupců SPIR:
Kdyby se hráči na trhu chovali eticky, nemuselo na GDPR nikdy dojít. Regulace je teprve důsledkem selhání trhu, podníceného tím, že neřízené využívání a zneužívání dat se natolik vyplácí.
Kterými zásadami se řídit, aby vám uživatelé a zákazníci svěřovali údaje ochotně a dlouhodobě udržitelně? Na to se pokusil ve svém vystoupení odpovědět Vesselin Popov, ředitel obchodního rozvoje Střediska psychometrie při Univerzitě v Cambridge.
Je to podle něj čtvero zásad:
Právě připravujeme k vydání rozhovor s Vesselinem Popovem.
Ondřej Skřehota, partner v agentuře Brighten Digital, je přesvědčen, že mnohé weby jsou příliš „hrr“ ve snaze udělat z návštěvníka zákazníka a že kdybychom se stejnými postupy snažili o drahé polovičky, lidstvo by mohlo vyhynout
.
Doporučuje tři postupné fáze:
Volný autor
Server o českém Internetu. ISSN 1213-0702
Copyright © 1998 – 2018 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.