Hlavní navigace

ICO – spása, nebo prokletí kryptoměn?

22. 2. 2018
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Violka08 / Depositphotos
Nová možnost, jak mohou startupy snadno získat peníze, nebo ideální nástroj podvodníků? Co to vlastně je ta „prvotní nabídka tokenů“?

Initial coin offering (ICO) je dodnes jeden z mála druhů smart kontraktů, který se usídlil v povědomí široké veřejnosti. Je také jejich zásluhou, že se nejpopulárnější současná platforma pro smart kontrakty loni vyhoupla z 8 na více než 800 dolarů za jeden ETH token a začátkem letošního roku dokonce poměrně vysoko nad tisíc. Co ale přesně ICO představují, jak to bude s jejich regulací a o jak moc legitimní cestu získávání prostředků se jedná?

Zatímco o jiných formách transformačního potenciálu (veřejného) blockchainu se zatím zejména hovoří, ICO představují jednu formu aplikace, která už přinesla revoluci do celé řady oblastí. Technologické startupy pohybující se okolo kryptoměn dnes v případě nedostatku kapitálu mnohem pravděpodobněji spustí vlastní ICO, než aby se vydaly na obtížnou cestu přímého oslovování a přesvědčování držitelů venture kapitálu, případně ještě mnohem trnitější cestou přímého vstupu na burzu.

A nemusí jít koneckonců pouze o kryptostartupy, zavedené společnosti a korporace, ale také třeba jen „tým“ programátorů o dvou lidech, nebo patnáctiletý kluk může zkusit štěstí prostřednictvím tzv. initial coin offering. Získávat kapitál ještě nikdy nebylo tak snadné. Podobně, jako je snadné prostřednictvím ICO sbírat kapitál, je stejně jednoduché do něj také investovat. Jenže není ještě všechno zlato, co se třpytí.

Co to vlastně přesně je

Nad správným zařazením initial coin offering, neboli prvotní nabídky tokenů, se dnes potí nejeden právník, účetní a finanční regulátor. Mnohé ICO na první pohled vypadají jako nabídka cenných papírů, svědčil by pro to ostatně i ten nešťastně zvolený název, který musí regulátory dráždit jako červený hadr býky, ale zdaleka ne vždy je to skutečně pravda.

Faktem ale zůstává, že ICO je z větší části zatím neregulovaná forma financování, jedná se ovšem o financování čistě projektové. Jako když se kamarádovi složíte na expediční auto a pak doufáte, že z té slávy budete také něco mít, ale žádné podíly na expedici vám to samo o sobě nezaručí. Prostřednictvím crowdfundingové formy předprodeje, která využívá některé vlastnosti kryptoměn, se zde prodává více či méně (záleží na plánované praktické užitečnosti tokenu) symbolický podíl na projektu.

V rámci ICO se většinou určité procento zcela nově vytvořeného limitovaného množství digitálních tokenů nabídne potenciálním investorům budoucího projektu výměnou za zákonné platidlo (například některou z fiat měn) nebo podkladovou kryptoměnu (případně jinou respektovanou kryptoměnu – nejčastěji bitcoin nebo ethereum).

Výměna peněz za podíl na projektu, to je také hlavní rozdíl oproti podobně znějícímu initial public offering (IPO), neboli prvotní nabídce akcií, která zakládá vlastnický nárok na podíl v samotné společnosti. Potíž spočívá v tom, že si zde kromě příslibu budoucího projektu nekupujete prakticky nic. Často zde neexistují žádné záruky. A to je druhý podstatný rozdíl oproti IPO.

Jak to všechno začalo

Dnes jednoznačně nejpopulárnější formu ICO představuje Ethereum (podíl na ICO trhu přes 50 %), které díky svému tokenu ECR20 zjednodušilo tvorbu dalších nových tokenů tak, jako nikdy předtím. Ethereum samotné také začalo svoji kariéru v roce 2014 coby bitcoinové ICO, tehdy nebyl ovšem ještě termín tak zavedený a hovořilo se spíše jednoduše o předprodeji nové kryptoměny. Ten pomohl tvůrcům dnešního „distribuovaného superpočítače“ vybrat hned do začátku docela zajímavý kapitál v podobě 31 000 bitcoinů (3700 BTC jen během prvních 12 hodin).

Ethereum ale nebylo první ICO v historii, tím se stal předprodej tokenu Mastercoin (dnes známější pod svým novým názvem Omni) v červnu přesně o rok dříve. Za projektem stál programátor J. R. Willet, člověk, který se tak stal duchovním otcem ICO. Mastercoin po nevalném rozjezdu, kdy lidé projektu nejprve vůbec nedůvěřovali, ve finále vybral 5000 BTC, v tehdejší hodnotě asi půl milionu dolarů.

Token sliboval umožnit nad bitcoinovým blockchainem provozovat pokročilejší aplikace, jako jsou právě smart kontrakty (softwarový protokol, který zajišťuje anebo vynucuje automatické provedení nějaké dohody), sám Mastercoin se měl přitom chovat jako základní protokol. Autor rozhodně nepostrádal zvláštní smysl pro humor, neboť zatímco historie bitcoinového blockchainu začíná Genesis blokem, historie Mastercoinu/Omni začíná tzv. Exodus adresou, tedy bitcoinovou adresou, ze které byly v srpnu 2013 vygenerovány první Mastercoiny.

Zajímavé je, že již v době, kdy Willet představoval na bitcoinové konferenci svůj nápad veřejnosti, našlo se několik jedinců, kteří v nabídce mincí viděli jasnou paralelu s nabídkou cenných papírů a začali Willetovi vyhrožovat udáním na SEC. Ten měl ale v té době (rok 2012) pravděpodobně úplně jiné starosti. Před Ethereem stihlo vzniknout také dnes již trochu pozapomenuté ICO Karmacoin.

Masová ICO hysterie

Skutečná ICO horečka ale zasáhla svět až loni na jaře. V červnu 2017 oznámil projekt Bancor, jehož základní smart kontrakt měl jen 40 řádků kódu, že se mu podařilo v kryptoměnách vybrat kapitál v hodnotě 153 milionů dolarů a stal se tak ve své době největším crowdfundingovým projektem v dosavadní historii.

Na vlnu stále ještě hodně technicky orientovaných ICO v létě navázala první mainstreamová vlna. Aplikace, jako je mobilní messenger Kik, vybraly během několika týdnů stovky milionů dolarů (Kik konkrétně 175 milionů ve dvou vlnách), pro vývojáře ve vysoce kompetitivním prostředí, kde pravidla určují nemilosrdní poskytovatelé platforem, donedávna něco absolutně nepředstavitelného.

V souvislosti s těmito masovějšími ICO se také objevuje první ICO phishing, a to zejména na populárních sociálních sítích. Roste také množství vyloženě podvodných ICO a projektů spíchnutých natolik horkou jehlou, že se doslova rozpadají před očima. Zatímco peníze a kryptoměny mizí v rukou podvodníků a hackerů (v případě zneužitých chyb v narychlo splácnutých smart kontraktech), investorům to – zdá se – příliš nevadí a z prodeje tokenů se stává nový investiční hit. Během loňského roku se prodalo tokenů za 4 miliardy dolarů.

S úderem listopadu 2017 stíhal trh vychrlit okolo 50 nových tokenových nabídek měsíčně. Novým rekordmanem v rychlosti sběru kapitálu se stává webový prohlížeč Brave, jehož ICO zvládlo vybrat kryptoměny v hodnotě 35 milionů dolarů během pouhých 30 vteřin.

Odhaduje se, že 10 % všech ICO na Ethereu dnes tvoří jednoznačné podvody (phishing, Ponziho schémata atd.). Kvůli častým podvodným nabídkám také letos v lednu Facebook plošně zakázal reklamy na ICO (a kryptoměny obecně) ve svém reklamním systému.

Regulace na obzoru

ICO mohou být využity k široké škále aktivit, která sahá od firemního financování přes charitativní sbírky až k vyloženým podvodům. Americká Komise pro cenné papíry (SEC) připouští, že ICO v řadě případů představuje férovou, zákonnou a zajímavou nabídku k investování, ale zároveň je zděšená například jen množstvím „pump and dump“ (na regulované burze zakázaná praktika umělého napumpování ceny nějakého aktiva a jeho následný rychlý výprodej) schémat, která se mezi ICO vyskytují.

BRAND24

Regulátora začínají zajímat také další typy ICO projektů. Na rozdíl od starších kryptoměn a tokenů, které nějakým způsobem aspirovaly na funkci měny, splňuje velké množství současných tokenů celkem jednoznačně definici cenných papírů, a to je trochu problém. Problém technologicky řešitelný, například tím, že se tokenům přiřadí nějaká užitná funkce – například půjdou vyměnit za určité množství nějaké služby.

Je zde ale reálné riziko, že v případě, kdy budou tokeny s jasnou povahou cenných papírů dlouhodobě převažovat, regulátoři přestanou brát na zbytek trhu ohled a vytvoří pro celé prostředí jednotná přísná pravidla, například taková, jaká dnes platí na těžce zregulovaném IPO trhu. To by ovšem byla pro zbytek trhu obrovská brzda a celý vývoj by se tak mohl vrátit o několik let zpět.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).