Aktuálně je televizním divákům k dispozici pět různých technologií HDR s tím, že Číňané vyvíjejí vlastní, šestý systém. Jak přiznává Thomas Wrede, který je u satelitního operátora Astra odpovědný za nové technologie a standardy, každý z formátů má své výhody, což vede zákazníky k dilematům při rozhodování o koupi nového televizoru.
ROZHOVOR: Thomas Wrede – Ultra HD je vysokým rozlišením zítřka
Nákup nového televizoru je dnes snad komplikovanější než koupě nového automobilu,
uvedl v narážce na množství různých technologií Wrede na bratislavském diskusním setkání nazvaném Business Meeting, které ve spolupráci se společností SES uspořádal server BroadbandTVnews.com.
Většina televizorů dnes využívá HLG
Snaha o zachycení skutečné úrovně světelnosti provází videoprůmysl už několik desetiletí, jeho anglické označení zní „scene reffered“. Výsledkem je formát HLG (Hybrid Log Gamma), který společně vyvinuli dva veřejnoprávní vysílatelé – britské BBC a japonské NHK.
Velkou výhodou tohoto systému je, že při vysílání nepožaduje žádná dodatečná metadata. Proto také vyhovuje vysílatelům, jako je třeba satelitní operátor Astra. Také většina dnes prodávaných Ultra HD (4K) televizorů je, vedle základního HDR10, vybavena právě zmiňovanou technologií HLG.
Statické a dynamické HDR
Pro takzvané „display reffered“ formáty, které označují standardy HDR10+ (využívané Samsungem), Technicolor a Dolby Vision, je charakteristická snaha o co nejvěrnější zobrazení v rámci používané obrazovky. Zároveň ale všechny uvedené formáty vyžadují pro své vysílání dodatečná metadata.
I pro ty ale platí dva rozdílné přístupy. Statická metadata, která využívá formát HDR 10, jsou distribuována na začátku filmu a jejich nastavení trvá po celou dobu jeho promítání. Dynamická data pak definují každý snímek zvlášť a je potřeba je distribuovat po celou dobu promítání. Jsou využívána systémy Dolby Vision, Technicolor a HDR 10+.
Zájem režiséra versus divácký zážitek
Satelitnímu operátorovi, jako je třeba Wredeho mateřská společnost SES, nabízí každý výrobce televizní techniky jiné testovací materiály. Wrede sice uznává, že dynamická metadata nejlépe reprezentují úmysly režiséra daného díla, ale zároveň dodává, že on je pochopitelně nezná. A osobní vkus diváka se může od režisérova pochopitelně lišit,
upozorňuje Wrede.
Podle Wredeho je pro diváky obtížné od sebe rozlišit jednotlivé technologie HDR. Dynamická metadata budou podle něj prosazovat hlavně filmová studia. Z hlediska vysílání je ale ideální formát HLG,
deklaruje Wrede.
Dalším vývojovým stupněm obrazových technologií pak podle Wredeho bude nasazení HFR (High Frame Rate, tj. zvýšení kvality přenosu obsahu vyšším počtem snímků za sekundu), i když očekává, že regulérního HFR vysílání se dočkáme až za několik let. Rozšíření HFR záleží na dostupnosti kompatibilních displejů, kterých zatím moc není, myslí se Wrede. Podle něj vyniknou kvality HFR obrazu hlavně při sportovních přenosech.