Hlavní navigace

Internetové sázky: legální forma v nedohlednu

27. 2. 2007
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: 74287
Na setkání Business Tuesday se nedávno probíralo internetové sázení a Lupa u toho nemohla chybět. Na některé sporné otázky jsme se zeptali i nezávislého advokáta. Jak tedy vypadá situace s internetovým sázením v Česku a je tato činnost vůbec legální? Hrozí sázkařům nějaký postih? A jaké záměry má s online sázením ministerstvo financí?

Sázení po Internetu je pro řadu lidí šedé téma. Na veřejnost prosakují informace, že sázet online není tak úplně právně v pořádku, ale samotné sázení je už víceméně běžná praxe. Na začátku února proběhla v rámci pravidelného setkání Business Tuesday zajímavá diskuze na téma Internetové a mobilní sázky a loterie. Pozvání přijali pánové Aleš Hušák ze Sazky, Vratislav Randa z TipSportu a Jindřich Rajchl, právní zástupce sázkové kanceláře Bwin pro Českou republiku. Z ministerstva financí se dostavil Petr Vrzáň, ředitel odboru státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi.

Diskuze znovu ukázala diametrálně odlišné pohledy na věc zástupců tuzemských sázkových kanceláří Sazka a TipSport, zástupce zahraniční kanceláře Bwin a ministerstva financí. Obrátili jsme se proto na nezávislého advokáta Josefa Aujezdského z advokátní kanceláře Mašek, Kočí, Aujezdský, která provozuje server eAdvokacie.cz, s otázkou, zda je možné za současné legislativní úpravy v České republice provozovat kurzové sázení po Internetu.

Je to legální? Ano i ne

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, uzavírání sázek prostřednictvím Internetu či prostřednictvím jiné komunikační sítě výslovně nezakazuje. Zcela běžně jsou v praxi sázkových kanceláří uzavírány sázky prostřednictvím telefonu, říká úvodem Josef Aujezdský, ale vzápětí dodává: Nemožnost uzavírat kursové sázky prostřednictvím Internetu pro české sázkové kanceláře vyplývá z přístupu ministerstva financí, které dle ustanovení § 21 odst. 1 zákona o loteriích stanovuje podmínky provozování kurzových sázek a schvaluje herní plán sázkových kanceláří. V tuto chvíli nemáme informace o tom, že by ministerstvo financí nějakému subjektu schválilo herní plán obsahující možnost přijímat sázky prostřednictvím Internetu.

To je současný stav z pohledu legislativy a ministerstva financí. Praxe je však trochu jiná. Na českém trhu nyní „působí“ devět sázkových kanceláří, které online sázení provozují. Sídlo mají v zahraničí, ale česká měna a česky komunikující sázkaři pro ně nejsou problém a navíc se jejich reklama objevuje na dresech českých sportovců a stejně tak na stadionech či v rámci sportovních přenosů českých televizních stanic. Jak je to se sázkovými kancelářemi, které mají sídlo v zahraničí, ale své služby provozované v češtině s podporou české měny inzerují v České republice? Dopouštějí se nějakého prohřešku? Mají na ně české úřady nějakou páku? Znovu jsme se zeptali Josefa Aujezdského:

Loterie a jiné podobné hry (včetně kurzového sázení) mohou být v České republice provozovány pouze na základě povolení vydaného příslušným orgánem – žádná, ani česká, osoba tak nesmí tyto hry provozovat bez příslušného oprávnění. Zahraniční subjekty provozující kurzové sázky bez tohoto povolení ve většině případů navíc nemají oprávnění k podnikání na území ČR. Dle ustanovení § 21 odst. 4 obchodního zákoníku ‚oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku.‘ Pokud mají tyto zahraniční subjekty v ČR hmotný a nehmotný majetek a pracovníky, jedná se z jejich strany o neoprávněné podnikání. Skutečnost, že server umožňující online sázky je umístěn v zahraniční, není rozhodná ve vztahu k tomu, že provozovatel serveru vykonává v ČR podnikatelskou činnost. Navíc neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry je v České republice trestným činem dle § 118a trestního zákona, a výše uvedené jednání tedy může způsobit vznik trestní odpovědnosti na straně statutárních orgánů jednotlivých subjektů, ale i dalších osob, které této činnosti vědomě napomáhají. Jinou otázkou pak je, že zahraniční subjekty povolení k provozování loterií nebo jiných podobných her nemohou vzhledem k ustanovení § 1 odst. 6 zákona o loteriích získat, což může být problematické ve vztahu k legislativě Evropských společenství.

My budeme preferovat naše provozovatele v kamenných pobočkách a určitě půjdeme cestou redukce ostatních subjektů. Vnímáme rozvolnění tohoto trhu jako další zmnožení hazardu, a to je věc, která je často kritizovaná.
Petr Vrzáň, ministerstvo financí

Předmětné zahraniční subjekty mají ve většině případů v ČR majetek (bankovní účty apod.), takže postup orgánů veřejné správy by nemusel být výrazně jiný, než jaký volí v případě postupu vůči českým subjektům (samozřejmě mohou nastat určité praktické problémy např. s doručováním apod.).

Za nejzajímavější bychom v této souvislosti však považovali skutečnost, že proti subjektům neoprávněně provozujícím v ČR kurzové sázení a osobám, které jejich služby inzerují, nejsou, pokud víme, doposud vznášeny žádné soukromoprávní nároky z titulu nekalé soutěže. Vzhledem k tomu, že zmiňované zahraniční subjekty neplní povinnosti stanovené českými předpisy pro provozování loterií a jiných podobných her, dochází z jejich strany k nekalé soutěži vůči subjektům, které tyto podmínky plní. Nekalosoutěžní odpovědnost pak může dle našeho názoru vniknout i osobám, které společným jednáním s těmito zahraničními společnostmi neoprávněné provozování loterií umožňují (reklamní agentury, poskytovatelé inzertního prostoru, sportovní kluby, které tyto zahraniční společnosti propagují, apod.).

Otázkou je, co bude dále, protože současný stav není ideální pro žádnou ze zainteresovaných stran. Po pozorném poslechu vystoupení výše zmíněných pánů na setkání Business Tuesday je zřejmé, že jasné odpovědi na tuto otázku se jen tak nedočkáme.

Jde i o konkurenci

Josef Aujezdský se ve své vyčerpávající odpovědi zmínil o nekalosoutěžním jednání. Rozdílným podmínkám českých a zahraničních sázkových kanceláří se v diskuzi na setkání Business Tuesday věnovala značná pozornost zejména obecně ve vztahu ke vstupu zahraničních sázkových kanceláří na český trh. Kdybych měl hovořit úplně upřímně, tak řeknu, že se mi to nelíbí. Je myslím úplně logické, že každý konkurent nemá rád, když konkurenti přijdou, ale to je trošku v nadsázce. Je úplně logické, že si nemůžeme myslet, že tady budeme sami a že trh je rozdělen navždy. Ale myslím si, že všichni máme právo požadovat spravedlnost v čemkoliv i v podnikání. To, že podnikáme za nestejných podmínek, považuji za nespravedlivé, uvedl Vratislav Randa, ředitel sázkové kanceláře TipSport.

Následně vystoupil Petr Vrzáň z ministerstva financí, který opakovaně označil současné online sázení za nelegální. Podle něj je potřeba současnou zahraniční konkurenci na českém trhu, o které mimo jiné mluvil výše citovaný ředitel TipSportu, eliminovat, protože ji ministerstvo financí považuje za nelegální. Nemá totiž od něj patřičné povolení, o kterém se zmiňoval ve své odpovědi na náš dotaz také Josef Aujezdský. Petr Vrzáň prý chápe tuzemské sázkové kanceláře, že se cítí ohroženy: My jim pochopitelně chceme pomoci a snažíme se o to, co nám síly stačí, řekl ředitel odboru státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi. Ministerstvo financí se prý vydá jakousi nestandardní cestou vedoucí k ukončení současných aktivit zahraničních sázkových kanceláří na českém trhu. Podle Petra Vrzáně může být jasno do 30. června tohoto roku, ale zároveň upozorňuje, že sám státní dozor na tuto operaci, o níž nechtěl konkrétněji mluvit, nestačí a bude potřebovat pomoc jiných státních orgánů.

Jiný pohled na věc nabídl právní zástupce sázkové kanceláře Bwin pro Českou republiku Jindřich Rajchl. Podle něj není možné mít na trhu soukromé tuzemské komerční sázkové kanceláře a zároveň zakazovat resp. neumožnit vstup na trh sázkovým kancelářím ze zahraničí. Říká, že jedinou možností by v členské zemi Evropské unie bylo vydat se cestou konzervativní Francie a Německa, kde existuje jedna státní sázková kancelář a žádná jiná soukromá, ať už zahraniční či tuzemská. To by ale v České republice znamenalo, že by zůstala třeba Sazka a například konkurenční TipSport, Chance, Synot nebo Fortuna by musely zaniknout. My jsme se nevydali tímto směrem, tady neexistuje pouze Sazka. Existují tady další subjekty, jako je TipSport, Chance a tak dále. Z tohoto pohledu nelze prostě říci, že sem zahraniční subjekty nesmí. Buď můžete říct, že tady bude pouze jedna státní loterie (státní monopol), která bude jako jediná poskytovat službu a bude financovat sport a další bohulibé zájmy v této republice, a nebo musíte říct ano, privátní subjekty, pojďte k nám, prohlásil Jindřich Rajchl.

Jak by se třeba českému mobilnímu operátoru líbilo, kdyby teď přišla třeba Penta a řekla: My máme licenci na telefonní služby, kterou nám dali na Gibraltaru, tady je stanovisko EU, že můžeme podnikat kde chceme, tak si v Česku spustíme mobilní síť.
Aleš Hušák, Sazka

Jindřich Rajchl zastupující Bwin také řekl, že nerovné podmínky pro tuzemské sázkové kanceláře a sázkové kanceláře zahraniční vlastně nejsou něco tak nezvyklého, a připomíná, že řada českých firem se za nižšími daněmi papírově přesunula na Slovensko, přestože nadále podniká v České republice.

Počítač jako výherní automat?

Diskuze se místy od internetového sázení dostala do roviny souboje zahraničních a tuzemských sázkových kanceláří, kde je zřejmě z pohledu ministerstva financí a minimálně části tuzemských sázkových kanceláří zakopaný pes. Ostatně Petr Vrzáň nevyloučil, že by se třeba díky zákonodárcům v dohledné době nemohlo umožnění online sázení dostat i do příslušného zákona. Přišel ale s absurdní představou, že by zjednodušeně řečeno pak bylo nutné otestovat sázkařův počítač podobně jako např. výherní automat, což vyvolalo u přítomných úsměv i údiv. Ostatně tužka, kterou vyplňujete tiket, také žádnou speciální certifikací projít nemusí… Tuto představu snad ani nebudeme dále rozvíjet, absurdní je skutečně sama o sobě.

My bychom museli každé to domácí písíčko osvědčit jako výherní automat, a tam se obávám, že by to shořelo na různých nelegálních softwarech a podobně.
Petr Vrzáň, ministerstvo financí

Jindřich Rajchl za Bwin také razantně odmítl výtku směřující k možnosti praní špinavých peněz přes zahraniční sázkové kanceláře, se kterou přišel ředitel TipSportu Vratislav Randa. Pravda je, že často dochází k zaměňování legitimních sázkových kanceláří nabízejících své služby i po Internetu a různých pochybných online heren, jejichž spam zahlcuje naše e-mailové schránky. Ostatně i ve světě „kamenných sázek“ existují solidní společnosti a pochybná uskupení vydělávající třeba na kohoutích zápasech.

Zároveň Jindřich Rajchl odmítl obavy z důsledků anonymity online sázkaře ve srovnání se sázením na přepážkách běžných sázkových kanceláří: Kdokoliv zná Internet, tak určitě ví, že není potřeba certifikovat každý počítač a že Internet jako takový funguje na úplně jiné bázi a že jsou tam velice jednoduché nástroje, jak zkontrolovat úplně všechno, na co si vzpomenete: od věku sázejícího přes platbu, identifikaci platby, identifikaci daného sázejícího a tak dále. Ono totiž paradoxně je internetové sázení daleko méně anonymní než sázení v pobočkách. Když přijdete do kamenné pobočky, tak si podáte tiket, a nikdo se vás neptá na jméno, nikdo se neptá, odkud jste, kde jste vzal peníze.

S tímto tvrzením však nesouhlasí šéf Sazky Aleš Hušák, který ale řekl, že Sazka není proti sázení přes Internet. Uvedl také, že každá velká sázková kancelář je na něj připravena nebo se alespoň aktivně připravuje a čeká na potřebné změny v zákoně. Aleš Hušák je přesvědčen, že by Sazka v takovém případě byla v oblasti online sázení velkým hráčem na trhu. Zároveň ale odmítl sázení přes hranice.

Samotné téma online sázení ustupuje do pozadí kvůli bouřlivé diskuzi, zda zahraniční sázkové společnosti na českém trhu ano či ne. Aleš Hušák ze Sazky staví regulaci sázek a loterií na úroveň regulace prodeje zbraní či léků. Na rozdíl od právního zástupce Bwinu Jindřicha Rajchla tvrdí, že členský stát může podniknout kroky omezující vstup zahraničních subjektů na trh.

Nezaujatý pozorovatel si nutně musí položit otázku, jestli za všemi těmi obavami o ekonomický dopad, sociální dopad a bezpečnost provozování online sázek zahraničními společnostmi na českém trhu není ve skutečnosti jenom obava z konkurence, která si ve světe online sázek nějaké to jméno přece jen již udělala. Ostatně by nešlo o první případ, kdy se tuzemští podnikatelé brání zuby nehty vstupu konkurence ze zahraničí. Zde stojí určitě za zmínku protiargumenty Aleše Hušáka, který tvrdí, že Sazka je dostatečně silný hráč, aby obstála. Vše prý je o penězích, aby jich bylo dost na reklamu a aby se sázková společnost nepoložila na lopatky po jednom pro sázkaře úspěšném dnu.

Když se zamyslíte nad postoji, argumenty a názory všech zúčastněných, tak každý má svůj díl pravdy. Nalezení nějakého průsečíku se ale na obzoru zatím neobjevuje a nevypadá to, že bychom se ho v nejbližší době dočkali.

Můžu si vsadit?

Tuzemské sázkové kanceláře se do sázení přes Internet nyní tedy pouštět nebudou. Ty zahraniční se nadále budou a nebudou na českém trhu pohybovat jak chytrá horákyně. Z dílny ministerstva financí se dočkáme snad nějakého návrhu na změnu zákona, který ale soudě dle dostupných informací nebude sám o sobě pamatovat na online sázky obecně. Než se změní legislativa nebo než dojde k oné nestandardní akci, kterou slibuje Petr Vrzáň, budou si muset zájemci vsadit české koruny u papírově zahraničních společností, samozřejmě za komunikace v češtině. Otázkou však je, jestli se tím i samotný sázkař nevystavuje riziku postihu. Na to jsme se opět zeptali Josefa Aujezdského z advokátní kanceláře Mašek, Kočí, Aujezdský. Dopouští se občan České republiky nějakého trestného činu při sázení u internetových sázkových kanceláří, které své sídlo mají v zahraničí?

UX DAy - tip 2

Sázející by se účastí na sázkách v zahraničí trestného činu neměl dopustit. Může se však dopustit přestupku, neboť ustanovení § 4 odst. 11 zákona o loteriích výslovně uvádí, že účast na sázkách v zahraničí je zakázána. Dle ustanovení § 48 odst. 1 písm. f) citovaného zákona uloží orgán státního dozoru pokutu do výše 50.000 korun účastníku kursových sázek, pokud jednal v rozporu s tímto zákonem. V praxi jsme se zatím s uložením této pokuty nesetkali. Je poměrně zajímavé, že zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) s výhrami z loterií, sázek a podobných her provozovaných v zahraniční výslovně počítá, přičemž jsou osvobozeny od daně z příjmů. Otevřenou otázkou samozřejmě může být soulad těchto ustanovení zákona o loteriích s právem Evropských společenství, řiká Josef Aujezdský.

Tolik tedy podle mého názoru spíše špatná zpráva pro všechny zájemce o pohodlné sázení z tepla domova na závěr.

Mělo by podle vás být provozování sázení přes Internet legální?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Se serverem Lupa.cz spolupracuje již řadu let jako externí redaktor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).