Hlavní navigace

IPv6 v evropských akademických sítích

17. 4. 2003
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Od té doby, co nejvýznamnější výrobci směrovačů nabídli podporu IPv6 ve svých řadových produktech, nastal v rozšíření protokolu nezanedbatelný posun. Jako obvykle najdeme mezi pionýry této nové technologie akademické sítě. Ostatně právě experimentování s novými technologiemi a službami je jejich největším přínosem.

Když se rozhlédneme po národních akademických sítích evropských zemí, najdeme více či méně pokročilé nasazení IPv6 víceméně všude. Zpravidla staví na tunelech, kdy jsou IPv6 datagramy zabaleny do IPv4 a přepravovány na místo určení běžnou IPv4 sítí. Existují však výjimky, které jsou s podporou IPv6 dál a snaží se integrovat nový protokol jako běžnou službu sítě. Právě těm se dnes budu věnovat.

SURFnet (Nizozemsko)


Nizozemci notoricky patří v síťování k absolutní evropské špičce, a proto jistě nepřekvapí, že s podporou IPv6 jsou dnes nejdál. Jejich akademická síť existuje již v páté generaci. SURFnet5 byl uveden do provozu v roce 2001 a od samého začátku nativně podporoval IPv6. To znamená, že směrovače páteřní sítě podporují jak IPv4, tak IPv6 (tzv. dual stack řešení).

SURFnet5 lze celkově považovat za sen každého mladého síťaře. Jádrem sítě je čtveřice do kruhu propojených směrovačů a každý uzel je připojen nezávislými okruhy ke dvěma směrovačům jádra. To vše na rychlosti 10 Gbit/s tec­hnologií IPoverDWDM s POS rámci. Používají se směrovače Cisco GSR 12416.

Také připojení koncových sítí se zpravidla odehrává pod obojí způsobou. Ve výjimečných případech je koncová síť připojena dvěma okruhy – jedním pro IPv4 a druhým pro IPv6. Připouštějí i připojení tunelem, ovšem pouze jako dočasné řešení. Takový zájemce musí připravit plán, jak přejít na serióznější IPv6 komunikaci, tedy dual stack či nativní IPv6 okruh.

Jako směrovací protokol používají IS-IS, který dokáže pod jednou střechou řešit směrování obou protokolů. Databáze linek, z níž IS-IS vychází, je společná a IPv4 se od IPv6 odlišuje jen atributy.

Provozovatelé SURFnetu přiznávají, že postavení IPv6 není zcela rovnocenné starší verzi protokolu, protože je pomalejší. To je způsobeno použitým hardwarem. Zatímco IPv4 směruje přímo karta rozhraní, IPv6 je předáváno centrálnímu procesoru směrovače a jeho směrování tudíž neprobíhá plnou rychlostí (wirespeed). Proto chystají výměnu karet rozhraní za novější model, který již podporuje rovnocenné směrování obou verzí IP.

Funet (Finsko)


Skandinávie patří mezi další notorické příklady kvalitní síťové infrastruktury. Z pohledu IPv6 je ze skandinávských zemí nejdále Finsko, které také podporuje jak IPv4, tak IPv6 v nativní podobě. Páteřní směrovače tedy mají implementovány oba protokoly.

Finská páteřní síť byla v roce 2001 povýšena na 2,5 Gbit/s s t­echnologií POS (v roce 2001 se v síťové Evropě vůbec děly Věci, ten letopočet ještě uvidíte). Zároveň změnili dodavatele klíčových prvků. Dřívější Funet stavěl výlučně na směrovačích Cisco, nová generace sítě k nim přidala Juniper M20.

Právě toto smíšené prostředí způsobilo správcům sítě nejednu vrásku na čele. Rozhodli se totiž nasadit dva samostatné směrovací protokoly – OSPFv2 pro IPv4 a IS-IS pro IPv6. Bohužel se ukázalo, že Juniper odmítá použít IS-IS jen pro IPv6 a přibaluje k němu i některé IPv4 informace, s nimiž mělo pro změnu problém Cisco. Zkrátka ladění vzájemné spolupráce obou platforem a objevování nedokumentovaných vlastností, jež umožnily problém vyřešit, bylo pracné a frustrující.

Cíle se však nakonec podařilo dosáhnout a ve druhé polovině roku 2002 začalo jádro Funetu nativně podporovat IPv6. Problematičtější je situace v přístupových sítích, jejichž prostřednictvím se připojují koncové sítě. Zavádění IPv6 do nich teprve probíhá, takže ne každý se zatím může k Funetu připojit po nativním IPv6.

Renater (Francie)


Francie sice nemá pověst síťové velmoci, nicméně v oblasti IPv6 hraje významnou roli již od velmi raného stadia příprav nového protokolu. Současná akademická páteř nese označení Renater3 a nativní IPv6 podporuje přibližně od poloviny roku 2002.

Páteřní linky mají kapacitu 2,5 Gbit/s a jsou osazeny směrovači Cisco GSR. Podpora IPv4 a IPv6 je zcela rovnocenná, a to i z hlediska výkonnostního. Pro směrování se používá kombinace IS-IS a iBGP.

Síť Renater3 má ovšem poměrně málo uzlů, přibližně 30. Přístup jednotlivých institucí k páteři proto zprostředkovávají regionální sítě, které nejsou, přinejmenším z pohledu IPv6, nijak koordinovány. Radikálně se liší míra jejich podpory IPv6 i způsoby, kterými je realizována. Použité metody sahají od 6PE přes virtuální sítě a dual stack až po tunely či vyhrazené ATM PVC kanály.

Mezi zajímavostí patří, že v síti Renater3 je poměrně dobře rozvedena virtuální síť M6Bone, která je určena pro přenos skupinově adresovaných IPv6 datagramů (čili IPv6 multicast). Právě skupinové adresování je na stávajících platformách málo podporováno a v dopisech Ježíškovi patří u všech akademických sítí na přední místa.

GARR (Itálie)


Tady se s nativním podporou IPv6 prostřednictvím dual stack směrovačů teprve začíná. Klíčové směrovače jádra sítě již byly povýšeny (jedná se o modely Cisco GSR 12416 a Juniper M20) a v současné době pracují na konfiguraci směrování. Zatím se IPv6 směruje jen staticky, cílovým stavem by mělo být použití OSPFv2 pro IPv4 a OSPFv3 pro IPv6 (vzhledem k neutěšenému stavu implementací OSPFv3 mi to připadá jako potenciální zdroj problémů). Přibližně do poloviny roku plánují rozšířit IPv6 na celou síť.

6WiN (Německo)


Všechna doposud popsaná řešení vycházela ze stejného konceptu – dual stack směrovačů s podporou obou protokolů. Lišily se jen technické detaily. Naproti tomu v Německu se rozhodli vyrazit jinou cestou. Zdejší akademická síť G-WiN s páteří o rychlosti 2,5 Gbit/s má zůstat čistě IPv4 sítí.

Pro IPv6 se odhodlali postavit novou, samostatnou síť nazvanou 6WiN. V současnosti zahrnuje šest směrovačů propojených okruhy s kapacitou 34 Mbit/s, určených výlučně pro přenos IPv6. IPv6 směrovače jsou umístěny vedle svých IPv4 sousedů a jsou s nimi propojeny Fast Ethernetem, především pro potřeby tunelů.

Většina koncových sítí (konkrétně 10 ze 12) je totiž připojena tunelem. Alternativou je mít dvě samostatné linky, pro každý protokol jednu, což přece jen představuje poněkud nákladné řešení. Aby se optimalizovaly datové přenosy, je koncová síť připojena vždy k topologicky nejbližšímu IPv6 směrovači.

Hlavní motivací pro tento oddělený model bylo, aby provoz IPv6 neměl negativní dopad na stabilitu, spolehlivost či výkon základní IPv4 sítě. Toho se jistě podařilo dosáhnout, ovšem zvolené řešení nebude příliš dobře škálovat. Troufnu si předpovědět, že s rostoucím objemem IPv6 provozu a počtem připojených institucí budou Němci nuceni svou koncepci přepracovat.

GÉANT (evropská páteř)


Na konec jsem si nechal evropskou páteřní síť GÉANT, která propojuje akademické sítě jednotlivých zemí. Do provozu byla uvedena – jak jinak – v roce 2001 a již tehdy se pyšnila jádrem s kapacitou 10 Gbit/s.

Plány ohledně IPv6 nejsou nijak ambiciózní. V projektu bylo poskytování IPv6 přislíbeno do listopadu 2004. S jeho praktickou realizací se však začíná právě teď. Stejně jako u většiny zde zmiňovaných sítí vsadili architekti GÉANTu na nativní podporu obou protokolů, čili dual stack.

BRAND24

Příprava na IPv6 si již vyžádala jednu poměrně bolestivou změnu – přechod na jiný směrovací protokol. Do prosince roku 2002 GÉANT používal OSPFv2, který IPv6 nepodporuje. Do provozování dvou směrovacích protokolů se správcům sítě nechtělo, proto se rozhodli přejít na IS-IS. Tento protokol používá (pro IPv4) řada sítí a je tedy dostatečně ověřen. Navíc umožňuje směrovat obě verze protokolu zároveň. Koncem loňského roku proto GÉANT úspěšně přešel na IS-IS.

To však byl teprve první, přípravný krok. K poskytování plnohodnotné IPv6 služby zbývá ještě dost práce – jak technické, tak organizační. Nicméně není důvod se domnívat, že se nepodaří stihnout slíbený listopad 2004. Spíš bych očekával, že GÉANT nabídne IPv6 dříve.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor dělá nepořádek v příslovích, protože sítě nejen dělá, ale i učí a dokonce také řídí. Působí na Ústavu nových technologií a aplikované informatiky na Technické univerzitě v Liberci. Píše knihy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).