Kdyby měli tohle prokazovat všichni zbohatlíci a měli jsme pořádné zákony, tak by všichni bručeli v lochu a makali v kamenolomech. Jenže to by byla totalita a dyškrymynácija! Protože platilo, platí a bude vždy platit, že každodenní poctivá práce je poslední zoufalý způsob, jak přijít k penězům.
Mně se nejvíc osvědčilo Aukro vůbec nepoužívat. Dále věci jenom inzerovat a prodej dělat výhradně osobně s platbou pouze hotově.
Jednou za čas pak vyměnit mobil i telefonní číslo. Samozřejmě uvádět jen přezdívku a měnit i tu.
Nehodlám o sobě Burešovi posílat žádné údaje.
Jenom se mi líbí, že běžný občan musí prokazovat každou stovku, ale Bureš a spol nemusí nijak prokazovat jak přesně přišel k prvním miliardám...
Ale zapominas na to, ze to nesmi vykazovat znaky podnikani, protoze jinak navic dostanes pokutu za to, ze podnikas bez zivnostenskeho listu. Pricemz pro financni urad je to jednoduche: koupis mobily v Cine, ozkousis si je, nevyhovuji ti a prodas je, budes-li to prodavat za stejnou nebo dokonce nizsi cenu nez jsi nakoupil, nemuze to byt podnikani, nevykazujes zisk, v opacnem pripade budes horko tezko dokazovat, ze to podnikani nebylo. To same se tyka manika co nakupuje na zkousku kola a pocitacove komponenty. Koupis novou super grafickou kartu a za tri mesice vyjde nova lepsi, tu svou grafiku prodas a poridis zase tu novou a tak stale dokola, prodas-li ji za cenu stejnou nebo nizsi nez jsi nakoupil, stezi muze FU tvrdit, ze s tim podnikas, v opacnem pripade ale budes tezko dokazovat ze ne. (samozrejme pri opakovanych prodejich, ne jednou dvakrat rocne)
technicky vzato je to věcí názoru správce daně a dokazování opaku na tvojí straně. V tomhle případě neexistuje jednoznačná definice.
Zákon to obkecává až to není hezké, ale prakticky probíhá k finančnímu úřadu dokazování, že jsi danou věc nekoupil za účelem zisku (prodeje), ale za osobním užitím.
Těžko se ale dokazuje, že jsi 20 náramkových hodinek koupil původně pro osobní potřebu, ale nehodily se ti, tak je po měsící prodáváš na aukru. A tohle kolečko opakuješ každý čtvrt rok s jiným zbožím.
Pěkně zavádějící článek. V prvé řadě platí, že příjmy z prodeje movitého majetku nepodléhají dani z příjmů (žádný limit 30 tisíc apod. u toho není) a toto je základ. Samozřejmě současně musí platit, že činnost nesmí nabývat znaky podnikání - tj. soustavné pravidelné činnosti směřující k zisku.
Ale třeba já mám doma mnoho sbírek - skoro plný dům :), které sbírám od malička. Už v 80.letech jsem denně chodil po antikvariátech, burzách a kupoval různé "blbosti". Občas, nepravidelně něco přestávám sbírat, či se zbavuji duplikátů. To ale klidně představuje statisícové částky. Ale to není obchodování-podnikání. Nebo často měním jízdní kola, vyzkouším pár měsíců, prodám, koupím další. Obdobně u řady počítačových komponent. A toto vše nepodléhá dani z příjmů, byť se jedná o nemalé sumy.
Něco jiného by bylo, kdybych třeba na Aukru pravidelně vystavoval 10ks nějakého nového zboží překupovaného z Číny a tučnou přirážkou - to je pak podnikání.