Hlavní navigace

Jak decentralizované jsou opravdu decentralizované finance a čeho se bojí Banka pro mezinárodní platby

8. 12. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Banka pro mezinárodní platby (BIS), která se věnovala problematice kryptoměn dávno předtím, než to bylo cool, přináší nemilosrdný report o skutečném stavu decentralizovaných financí (DeFi).

Banku pro mezinárodní platby (BIS) rozhodně nelze podezřívat z toho, že by sektoru takzvaných decentralizovaných financí (DeFi) nějak nadržovala. Zaujatost ale může pochopitelně figurovat na opačné straně, ostatně to naznačuje i závěr reportu, který se dá shrnout do teze, že celý sektor DeFi má ve skutečnosti problém s centralizací a regulátoři by toho měli využít a sektor zregulovat. Pojďme se ale raději podívat, co bance, ke které vzhlížejí centrální banky, ve skutečnosti na DeFi sektoru vadí a jaký dopad může mít DeFi sektor na finanční stabilitu. 

Příznivci světa decentralizovaných financí tvrdí, že hlavním smyslem DeFi je zvýšení efektivity finančních transakcí a odstranění tradičního prostředníka, jako jsou banky nebo směnárny, při pro využívání finančních produktů (typicky různých druhů půjček) a měnové konverzi. 

K letošnímu prosinci se jedná o byznys za 162 miliard dolarů, jen od letošního dubna sektor vyrostl o 26 procent, a to se mu velmi nadprůměrně dařilo již loni. V praxi to ale vypadá, že každý sofistikovanější smart kontrakt vyžaduje více méně centralizovanou správu, která bude schopná pružně reagovat na nečekané situace. Právě to BIS považuje nejen za největší technickou slabinu, ale hlavně mezeru, která umožňuje do sektoru propašovat „trojského koně“ v podobě regulátora.  

Další problém podle reportu spočívá v přirozené tendenci konsensus mechanismů veřejných blockchainů ke koncentraci moci u poměrně úzké skupiny uživatelů. Této pasti se ostatně úplně nevyhnul ani bitcoin, který se od začátku snaží mít rozložení sil co nejvíce vyrovnané. Více o tématu si můžete přečíst v našem starším článku Proč Bitcoin nikdo neřídí, a přesto funguje. Tato tendence koncentrace rozhodovací moci pak často vede k tomu, že velmi malé množství uživatelů má neproporčně velké rozhodovací pravomoci.  

„Neodmyslitelné řídící struktury decentralizovaných financí jsou zcela přirozenými vstupními body pro regulatorní zásah,“ uvádí report. Naopak riziko pro finanční stabilitu tradičního světa je podle reportu minimální. „Navzdory rychlému růstu je svět DeFi zatím uzavřený sám v sobě, a potenciál narušit stabilitu finančního systému je proto minimální,“ uvádí report. 

Potenciální hrozby ale banka přeci jenom vidí. První z nich je, zcela nepřekvapivě, problém s likviditou u stablecoinů, které DeFi sektor velmi rád využívá. Jejich úloha je zjednodušování transakcí nebo třeba vyplácení úroků. Divokou kartu mezi zranitelnostmi pak představuje funkce, která má být ve skutečnosti jednou z hlavních výhod sektoru decentralizovaných financí, a to vzájemná propojenost jednotlivých aplikací. Oproti sektoru tradičních financí (CeFi) zde podle BIS chybí nárazníky, které by v případě krize absorbovaly potenciální šoky, ty v našem světě obvykle tvoří nechvalně proslulé „banky příliš velké, abychom je mohli nechat padnout“.

Jak je to ve skutečnosti s tou decentralizací 

„Decentralizovaná povaha sektoru komplikuje efektivní regulaci, my ale tvrdíme, že plnohodnotná decentralizace v DeFi je ve skutečnosti iluze,“ říká report. Jedním z problémů jsou takzvané governance tokeny. Ty mají jednoduchý účel. Reprezentují volební sílu v decentralizovaných organizacích (DAOs) a jejich smysl je původně přesně opačný, tedy větší decentralizace řízení. Podle BIS ale celé schéma fungování připomíná spíše akciové společnosti, problematické je i to, že jedna taková organizace často řídí více DeFi projektů. 

„Takový prvek centralizace může sloužit jako základ pro uznání DeFi platforem coby právnických osob podobných korporacím,“ uvádí zpráva. To je zároveň přirozený vstupní bod pro regulátory. Jako příklad uvádí model, který nasadil americký stát Wyoming, kde se mohou DAO registrovat jako společnosti s ručením omezeným.

Jakmile budou regulátoři jednou uvnitř, nastane hon na čarodějnice, který dobře známe. Velcí inkvizitoři se v něm jmenují ochrana spotřebitele, obrana před praním špinavých peněz a trestnou činností a svatá válka ve jménu finanční stability. To ostatně poněkud zaobalenějšími slovy potvrdil během pondělní tiskové konference k reportu i Hyon Song Shin, šéf výzkumu a ekonomický poradce BIS. Jak moc bude regulace agresivní, má záviset na dvou faktorech, na tom, jakou roli podle BIS budou hrát decentralizované finance vůči tradičnímu finančnímu systému, a na tom, jak celý sektor i nadále poroste rychle. I když jej totiž zatím BIS jako přímou hrozbu nevnímá, může se stát, jako se to ostatně již stalo u stablecoinů, že se zvětší rychleji, než se regulátoři rozhoupou, co s ním, a hrozbou pro finanční stabilitu se doopravdy stane. 

Hlavní zranitelnosti sektoru podle BIS

Jak už jsme zmínili, jedním z hlavních rizik u DeFi projektů je hrozící koncentrace pravomocí u malé skupiny velkých investorů. To podle zprávy usnadňuje tajné dohody a zvyšuje riziko, že například malý počet validátorů změní historii blockchainu kvůli okamžité finanční motivaci. Dalším možným útokem ze strany velkých validátorů je riziko zahlcení blockchainu uměle vytvořenými transakcemi mezi jejich vlastními peněženkami nebo insider trading, uvádí zpráva.

Zpráva si také všímá dalšího fenoménu, který je pro sektor typický, a to, že DeFi půjčky jsou zajištěné výrazně vyšší hodnotou, než kolik si dotyčný půjčuje. Projekty se tak zajišťují před rizikem volatility. Prostředky, které si ale uživatel jednou půjčí, mohou být znovu využity jako kolaterál v jiných transakcích, což vede k zajímavému efektu. Uživatel může postupně budovat stále větší expozici pro dané množství kolaterálu. Tím vzniká pákový efekt, kdy je možné za počáteční kapitál nakoupit více aktiv. BIS vnímá jako problematické to, že když je potřeba snížit dluh, investoři jsou nuceni se těchto aktiv zbavovat, což vytváří tlak na snižování cen.

Nebyla by to BIS, kdyby ze svého reportu opomněla také rizika stablecoinů. Termín stablecoin odkazuje k platebnímu tokenu, který zkouší navázat svoji tržní hodnotu na nějakou externí referenci (kryptoměnu, komoditu, fiat měnu, koš aktiv) ve snaze minimalizovat svoji vlastní volatilitu. V kryptoměnovém světě se stablecoiny objevily především proto, aby zajišťovaly hedgeovací funkci vůči volatilitě kryptoaktiv a pomáhaly obcházet některé legislativní problémy s používáním zákonných platidel. Historicky prvním známým stablecoinem byl Realcoin (2014), dnes známější pod současným označením Tether. V rámci DeFi jsou stablecoiny velmi oblíbeným nástrojem, který usnadňuje transakce na jednotlivých platformách.

ICTZ_2022_EARLY

„Stablecoiny jako tether (USDT) v sobě obsahují nesoulad rizika likvidity, jsou totiž často kryté komerčními dluhopisy, což jsou cenné papíry s relativně nelikvidními sekundárními trhy. Další riziko představují čistě algoritmizované stablecoiny kryté kryptoaktivy, jejich hodnota totiž navzdory tomu, jak sofistikovaně je koš záložních aktiv postavený, může velice snadno při větším výkyvu trhu sklouznout pod svoji nominální hodnotu. Ve světě tradičního bankovnictví tento problém podle BIS díky povinným rezervám nehrozí.

BIS také předvídá, že se svět tradičních financí a DeFi bude s expanzí finančních institucí do kryptoměnového prostoru stále více sbližovat, takže riziko přelévání kryptoměnových průšvihů do současného finančního systému poroste. První regulované ETF fondy na bitcoinové futures kontrakty toho mají být důkazem.

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.