Hlavní navigace

Jak definovat kryptoměny? Evropský rámec pro regulaci kryptoaktiv je za dveřmi

 Autor: Depositphotos
Po skončení veřejné konzultace, která přinesla téměř dvě stovky připomínek, Evropská komise finišuje nový evropský framework pro nakládání s kryptoaktivy. Má přinést sjednocení národních pravidel a řadu dalších změn.
Karel Wolf 8. 9. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Když německá politička a současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen představovala v listopadu 2019 v Evropském parlamentu svůj program, došlo i na lepší podchycení blockchainových technologií. Evropská komise na to konto již v prosinci téhož roku předložila k veřejné konzultaci prvotní nástřel evropského „crypto-asset frameworku“, o kterém jsme se na Lupě několikrát zmiňovali.

Ten se nyní dostává do finální fáze a měl by být oficiálně představen veřejnosti ještě ve třetím čtvrtletí. Veřejná konzultace skončila v březnu s celkovým počtem 198 veřejných připomínek. Co tedy o regulačním rámci EU pro kryptoaktiva zatím víme?  

Přesná podoba nových pravidel zatím není k dispozici, z dokumentů, které byly dostupné v rámci veřejné konzultace, ale vyplývá, že Evropská komise hodlá provést několik úprav, které budou mít značný dopad hlavně na finanční trhy a také na tradiční poskytovatele služeb v oblasti kryptoměn. 

Za prvé je v plánu úprava směrnice (EU) 2014/65 (směrnice o trzích finančních nástrojů alias „MiFID II“). Změna má vytvořit pravidla, podle kterých bude možné okamžitě říci, kdy se kryptoaktiva právně kvalifikují coby finanční nástroje. Dojde také k ustanovení jednoznačné definice, která by měla zahrnovat všechny druhy kryptoaktiv (včetně například stablecoinů či security tokenů).

„Cílem je obsáhnout všechny možné druhy digitálních tokenů – platební tokeny, security tokeny, utility tokeny, ale také třeba stablecoiny a globální stablecoiny. Naším cílem je podchytit všechna přítomná i potenciální rizika, která tyto tokeny představují. Toho dosahujeme tak, že postupně sbíráme zpětnou vazbu z trhu,“ prohlásil během březnového setkání se serverem Lupa.cz k již skončenému konzultačnímu procesu Jan Ceyssens, vedoucí oddělení digital finance generálního ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů (DG FISMA) Evropské komise.

Dále by mělo následovat stanovení tříletého pilotního režimu pro tržní infrastrukturu založenou na blockchainu a DLT technologiích (širší definice blockchainu zahrnující „privátní blockchain“) a měl by být na základě výše zmíněné definice stanoven nový režim šitý na míru kryptoaktivům, na která se nyní nevztahují stávající nařízení (typicky platební tokeny“ a takzvané utility tokeny). Ten by se měl objevit ve formě nového nařízení o trzích s kryptoaktivy.

Jaké změny to přinese v praxi?

Dnes je například v jednotlivých zemích Evropy rozdílný přístup k tomu, zda se security tokeny kvalifikují jako klasické finanční instrumenty (podle současné definice v rámci MiFID II). Vytváří to jednak zmatek a nejistotu pro uživatele kryptoaktiv a na druhé straně prostor pro regulatorní arbitráž ze strany jejich vydavatelů. Problému se již dříve dotkl Evropský orgán pro cenné papíry (ESMA) a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), a to jmenovitě v doporučení ESMA o Initial coin offering a krypto-aktivech a ve zprávě EBA s radami pro evropskou Komisi ohledně krypto-aktiv. Ani jeden z dokumentů ale nemá právní platnost a jedná se pouze o doporučení.

Jak ukazuje praxe, ještě problematičtější se ukazuje právní nejistota pro napojení kryptoaktiv na oficiální finanční systém a plně regulovanou tržní infrastrukturu. Například tak v současné době nemohou na evropské půdě vznikat centrální depozitáře cenných papírů (CSD), které by umožňovaly obchodování a vypořádání kryptoaktiv na tradičních regulovaných finančních trzích. To má pro změnu za následek nemožnost a praktickou neochotu tradičních hráčů ve finančním sektoru se kryptoaktivy zabývat, respektive s nimi mít cokoli společného. 

Právě pro ně (tedy například pro multilaterální obchodní systémy nebo zmiňované CSD) chystá Evropská komise již zmíněný tříletý pilotní program, který bude probíhat v jakémsi sandbox režimu. Zatím není jasné, co to bude přesně znamenat pro současnou tržní infrastrukturu, tedy například pro centralizované kryptoměnové burzy, které až na KYC/AML (AMLD5) nepodléhají stejným pravidlům a regulacím jako například tradiční MTF a CSD.

Co je ale jisté již dnes, že na provozovatele současné tržní infrastruktury čeká řada nových povinností, které byly dosud víceméně volitelné. Dohlížet na jejich plnění bude evropská ESMA ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány (u nás ČNB). Jedná se o zásady, které ve světě tradičních financí nejsou ničím novým, tedy například požadavky eliminující infrastrukturní riziko – segregace aktiv, zvláštní požadavky na zálohování a zabezpečení IT infrastruktury.

Současná evropská pravidla a plány do budoucna

Řada kryptoaktiv dlouho v Evropě regulaci z větší části unikala. Jedná se především o platební tokeny a utility tokeny, to nicméně částečně skončilo s historicky relativně nedávno přijatou směrnicí (EU) 2018/843 (AMLD5) a požadavkem, aby poskytovatelé služeb pracujících s (podle definice AMLD5) „virtuálními měnami“ dodržovali nová pravidla pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu. Problém je, že tato směrnice byla do různých národních právních rámců převedena rozdílným způsobem, takže namísto jednotných pravidel přinesla další fragmentaci evropských pravidel a prostor pro arbitráž.   

Nový právní rámec (framework) proto má situaci napravit tím, že přinese jednotný a plně harmonizovaný režim pro nakládání s kryptoaktivy ve všech státech EU. Harmonizovaný režim by neměl poskytovat žádný prostor pro ohýbání a vlastní interpretaci (Německo, nebo třeba francouzský Plan d’Action pour la Croissance et la Transformation des Entreprises), jak ke kryptoaktivům a MiFID II instrumentům přistupovat. Právě k tomu by měla sloužit již na začátku zmiňovaná jednoznačná definice kryptoaktiv.

Část kryptoaktiv již dnes zahrnuje právě MiFID II, zbylou část, která dosud regulaci unikala (zejména platební a utility tokeny), pokryje nová direktiva. Ta by měla především definovat minimální požadavky, které musí splnit vydavatel digitálního tokenu (dosud nebyly žádné), požadavky, které musí splňovat poskytovatelé služeb, jako jsou operátoři obchodních platforem, kustodiální úschovny a směnárny. Patří mezi ně například pravidla pro správu aktiv, zvláštní požadavky na obezřetnost a z toho vyplývající závazky, nebo pravidla týkající se úschovy prostředků klientů a standardizované postupy vyřizování stížností.

Tvůrcům a vydavatelům digitálních tokenů a poskytovatelům služeb přibude také nový regulatorní dohled v podobě evropské EBA a příslušných národních orgánů (u nás ČNB) a v neposlední řady by měla nová regulace omezit rozšířené praktiky manipulace trhu s kryptoaktivy, protože se na ně začne vztahovat evropské nařízení (EU) 596/2014 (nařízení o zneužívání trhu), které postihuje praktiky jako insider dealing nebo jinou tržní manipulaci.

cif20-tip-online-recnici

Čemu se naopak nová regulace podle všeho vyhýbá, a to je jednoznačně dobře, jsou pokusy určovat pravidla pro samotné převody kryptoaktiv. Suverenita kryptoaktiv a odluka peněz od státu tak zůstává legálně nedotčena. 

Otazník zatím v tomto ohledu ale visí nad tzv. stablecoiny, kterým věnuje Evropská komise zvláštní pozornost. Důvodem je především to, že globálně distribuované stablecoiny mohou podle Komise potenciálně destabilizovat finanční trhy a představovat reálnou hrozbu pro monetární politiku. Tématu jsme se věnovali samostatně v textech  G20 a stablecoiny – proč jsou najednou takovým strašákem? a Hrozí tvrdá regulace, nebo dokonce zákaz stablecoinů?