Hlavní navigace

Jak Elon Musk otestoval likviditu Bitcoinu a co to může vypovídat o budoucnosti kryptoměny

5. 5. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Trh s kryptopůjčkami, kde Bitcoin představuje nejžádanější zástavu, roste velmi rychle. Když s tímto fenoménem propojíme jeho rostoucí popularitu coby aktiva ve firemních rozvahách, nabízí se lákavá otázka – mohl by být stejně úspěšný v rámci repo operací?

Když jsem se před dvěma lety v článku Slouží Bitcoin jenom ke spekulacím? A do jaké míry je to skutečně problém? zamýšlel nad neustále se proměňujícím narativem za králem kryptoměn (jehož dominance mezi kryptoměnami se mimochodem začíná přibližovat historickému dnu z ledna 2018), argumentoval jsem, že zase tolik nevadí, když většina lidí nepoužívá Bitcoin k placení (což byla pravda ke konci bear marketu a je dodnes), protože jeho budoucnost leží spíše jinde. Měl se stát podkladovou vrstvou pro finanční operace nad bitcoinovou sítí, nad níž se budou provádět transakce s dalšími tokeny, a hlavně s konvenčními penězi.

Argument v sobě latentně obsahoval dvě vize – autonomní necenzurovatelný paralelní finanční systém a cennou umělou komoditu, která bude fungovat jako perfektní zástava. Ve spojení s Lightning Network, dalšími L2 vrstvami a různými obfuskačními nástroji (například mixéry) měl Bitcoin vytvořit jedinou globální transakční síť umožňující fungovat mimo tradiční globální finanční systém s jeho exkluzivitou (vyloučením části populace z účasti), všudypřítomným velkým bratrem a cenzurou. Jednou ze slabin současného finančního systému je totiž například privilegovaná pozice dolaru v devizových rezervách a přeshraničních platbách. Díky ní může americké ministerstvo financí rozhodovat prakticky všude ve světě o odstavení konkrétního byznysu, nebo dokonce celé ekonomiky od napojení na globální finanční systém.

Dva roky poté musím kriticky přiznat, že tato anarchistická vize Bitcoinu jako svobodného finančního přístavu se zhmotňuje jen velmi zvolna a do budoucna to bude mít nejspíš kvůli masivní regulaci mnohem těžší. Za to ale začala být markantnější druhá role bitcoinu, která – trochu ironicky – z něho dělá komfortní aktivum napojené na současného finančního molocha. Z bitcoinu se začal stávat velmi zajímavý a vyhledávaný druh finanční zástavy, který již přesahuje hranice trochu do sebe zahleděného kryptosvěta.

Co ukázal Elon Musk

Jak ukázala zpráva pro americký SEC k finančním výsledkům automobilky Tesla za první čtvrtletí 2021, firma, která v lednu nakoupila bitcoin za 1,5 miliardy dolarů, ve stejném čtvrtletí ještě stihla prodat zhruba 10 % držených bitcoinů za částku v hodnotě 272 milionů USD, čímž nejspíš přidala 101 milionů dolarů ke svému kvartálnímu zisku.

Jak prohlásil její zakladatel a ředitel Elon Musk, společnost tak učinila, aby prověřila likviditu trhu. Přestože u většiny Muskových prohlášení je potřeba číst mezi řádky, v daném případě nemá smysl informaci prvního řádu příliš zpochybňovat. Ať již byly postranní úmysly jakékoli, prodejem signifikantního množství svých bitcoinů Tesla demonstrovala přesně to, co Musk (samozřejmě i s ohledem na regulátory) řekl, a pro trh to byl poměrně významný krok.

V době, kdy lidé jako Thomas Jordan, předseda Švýcarské národní banky, veřejně zpochybňují likviditu kryptoměn, demonstrovala Tesla na bitcoinu pravý opak. Tento krok byl důležitější, než to na první pohled vypadá. Je totiž snadné opájet se iluzí likvidity během nákupu, obzvláště při cestě kryptoměny nahoru. Něco jiného ale je její prodej, obzvlášť když nejste zrovna v manické fázi býčího trhu. Tesla pro ostatní instituce demonstrovala, že tento dlouhodobý strašák dnes již není takový problém, jak se prezentuje. Pokud lze plynule přepínat mezi kryptoměnou coby rezervním aktivem a tradičním provozním kapitálem, není při správně nastaveném risk managementu čeho se dále obávat. 

Tesla ale tímto krokem demonstrovala ještě něco jiného. Pokud by stejný krok prováděla s tradičnějšími peněžními ekvivalenty ve svých rezervách, pravděpodobně by se to na jejím čistém zisku příliš nepodepsalo. V případě bitcoinu si ale připsala hezkých 101 milionů dolarů. To je druhý důležitý signál, který okolnímu světu firma dala. Bitcoin není jen další rezervní aktivum sloužící pro diverzifikaci a uchování hodnoty, ale potenciální generátor dalšího zisku.

Ten pak může sloužit jako potenciální nárazník v situaci, kdy zisky nevypadají zrovna růžově. Žádná společnost přitom nemusí zacházet do takových extrémů jako Tesla nebo třeba problematické MicroStrategy, jehož hlavní byznys se, zdá se, přesunul z vývoje BI nástrojů do sféry kryptoměnových (respektive bitcoinových) spekulací. I malá expozice firemních prostředků v bitcoinu představuje sázku na potenciálně zajímavý bonusový zisk při (zatím zdá se) akceptovatelném riziku. 

Nechápejte ale výše uvedené jako investiční doporučení, jen popisuji to, co se již na trhu děje.

Od diverzifikačního aktiva ve finančních rozvahách ke kolaterálu

Vraťme se ale zpět k hlavnímu tématu. Tímto krokem se totiž nenápadně, zato však nezpochybnitelně otevírá cesta k něčemu mnohem většímu – bitcoinu coby zástavě pro finanční repo operace, tedy prodeji aktiva se současným závazkem tento cenný papír odkoupit v daném termínu zpět výměnou za dočasné získání likvidity. Na repo operacích se dnes protočí (a to schválně vynechávám repo operace centrálních bank) nižší biliony eur denně. I kdyby bitcoin ztratil jiné využití, pokud by se z něj stala populární alternativa k prověřeným cenným papírům jako zástavě v repo operacích, ospravedlnilo by to jeho další existenci dostatečně.

Teď ale záměrně trochu přeháním. Kdyby bitcoin ztratil své ostatní funkce, které jej činí užitečným již dnes, jen těžko by si mohl dělat ambici stanout po boku vládních dluhopisů a dalších preferovaných cenných papírů coby chtěný kolaterál. K tomu má ostatně zatím ještě trochu daleko. Likvidita bitcoinu na spotových trzích se nedá zatím ani náznakem srovnávat s tradičními trhy s cennými papíry a pochopitelně i riziko volatility je zde podstatně vyšší. Na druhé straně bitcoin již ukázal, že může sloužit jako velmi dobře fungující a žádaný kolaterál v kryptosvětě (hlavně v podobě tokenizovaných BTC v rámci DeFi půjček), jak dokazuje například únorový report Arcane Research Banking on bitcoin – The state of bitcoin as collateral nebo dubnová výsledovka společnosti Genesis, která aktuálně představuje největší proxy do světa kryptoměn pro institucionální hráče.

Tip Lupa_temata

Samozřejmě lze oprávněně namítnout, že nelze srovnávat situaci uvnitř kryptoměnového trhu, který nyní nápadně připomíná zhmotnění ideje samoúčelné glasperlenspiel německého spisovatele Hermanna Hesseho, s desetiletími prověřeným tržním mechanismem, jehož kořeny sahají těsně před dvacátá léta minulého století. Pro rychlé (jednodenní) půjčky na repo trhu ale bitcoin disponuje některými zajímavými vlastnostmi. Z pohledu společnosti (a časem možná i samotné banky), která si půjčuje, je zde například již na začátku zmiňovaná vidina vylepšení ziskovosti bez nutnosti vynaložit jinou námahu, než je počáteční nákup kryptoaktiva, nebo alespoň držení aktiva, které z dlouhodobého hlediska neznehodnocuje inflace. Z pohledu instituce, která půjčuje, to zase může být nadstandardní výnos vyplývající z rizikovosti aktiva a oproti cenným papírům mnohem snadnější přenositelnost nebo transparentnost vlastnictví. Bitcoin a potažmo další kryptoměna jako kolaterál rozhodně není bez rizik, má ale také zajímavé jedinečné vlastnosti, které pro změnu tradičním zastavovaným aktivům chybí.

Technicky využívání bitcoinu jako kolaterálu také moc nebrání, infrastruktura pro půjčování kryptoměn již začíná být spíš přebujelá než nedostatečná. Hlavní slovo v úspěchu bitcoinu a potenciálně dalších kryptoměn jako kolaterálu toho velkého světa tak budou mít vedle risk managerů hlavně regulátoři.

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz.