Hlavní navigace

Jak jsem potkal čínského špiona a jak Huawei v Barceloně ukázalo prostředníček USA

6. 3. 2023
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák
V Česku se rozjel velký boj o to, zda Huawei a další firmy budou mít přístup do zdejších sítí, kde Číňané stále hrají velkou roli.

Na konferenci Mobile World Congress 2023 (MWC), která se minulý týden odehrála v Barceloně, nešla přehlédnout jedna věc. Čínská společnost Huawei byla největším sponzorem a vystavovatelem. Pronajala si asi dvě třetiny ze čtrnácti tisíc metrů čtverečních první haly katalánského výstaviště. Na expozici Huawei mířily velké počty návštěvníků včetně těch vysoce postavených. Přes stánky ukazující různé technologie se dalo projít až na velkou venkovní zahradu, kde se servírovalo jídlo a pití včetně čínských knedlíčků.

„Celé to bylo postavené tak, aby Huawei ukázalo prostředníček Joeovi Bidenovi a demonstrovalo, že americké sankce mají nulový dopad na celosvětový byznys této společnosti,“ napsal Lupě John Strand z analytické telco společnosti Strand Consult. Vedení Huawei navíc nedávno uvedlo, že firma je z nejhorší krize venku a jede se „business as usual“.

O nulovém dopadu sankcí a zákazů ale nelze mluvit. Firma se například stala irelevantní v produkci chytrých telefonů, kde v minulosti dominovala společně se Samsungem. Huawei nemá přístup ke službám Googlu nebo 5G modemům. Útlum koncového byznysu vedl i k propouštění v tuzemské pobočce a propadu lokálních tržeb o polovinu.

Společnost alespoň zvládla prodat značku Honor, která potřebné licence drží a na MWC rovněž byla hodně vidět. Při prezentaci pouštěla poněkud bizarní patriotickou písničku ve stylu „chtěli nás zničit, ale my přežili“.

Mnoho problémů se objevilo v dalších divizích. Huawei kvůli americkým zásahům nemá přístup k nejmodernějším čipům a snaží se budovat vlastní dodavatelský řetězec. Společnost prodala divizi x86 serverů a snaží se dodávat ty s vlastními ARM čipy Kunpeng a Ascend. V Česku se prodaly asi dva. Čipy ARM jsou ale také součástí datových úložišť Huawei, která se u nás prodávají stále dobře.

Problémy mohou nastat i v klíčových telekomunikačních prvcích, kde je čínský moloch stále velice silný. Tyto prvky často nepotřebují nejpokročilejší výrobní procesy čipů, i trend snižování nanometrů ale do síťařiny promlouvá, mimo jiné kvůli tlaku na energetickou efektivitu. Nokia se na MWC prsila postupným nasazováním 5nm procesu a hláškami, že Huawei k těmto a nižším procesům nemá přístup a brzy to na jeho produktech začne být znát.

Stále silný byznys

Na druhou stranu Huawei ukazuje až pozoruhodnou přizpůsobivost. Čínská společnost mimo jiné nadále drží velký podíl v 5G sítích v Evropě. Její technologie (nikoliv v core částech sítě) v rámci 5G v Česku nasazují Vodafone a T-Mobile.

CETIN v bezdrátové části přešel na Ericsson, to je ale dáno zejména politikou a tím, aby u nás například mohl získávat citlivé zakázky. CETIN působí i v Maďarsku a dalších východních zemích, kde podle informací Lupy Huawei rovněž vyhrálo tendry. Maďarsko a spol. proti Číně netáhnou a naopak investice vítají.

Huawei se také pouští do nových byznysů. V energetice už úspěšně expanduje na českém trhu, těží z know-how v energetickém provozu sítí. Příklad: Vantage Towers, která provozuje pasivní infrastrukturu pro Vodafone, nasazuje solární energetiku Huawei u některých vysílačů. Čínskému kolosu se rovněž nadále daří vyhrávat IT zakázky, čemuž údajně pomáhá i to, že se o vyhraných projektech nepíše jako dřív. Číňané rovněž v Evropě expandují s Huawei Cloudem.

Huawei je jedním z nejviditelnějších objektů již několik let se hrotících obchodních a politických vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Organizace GSMA, která pořádá MWC a sdružuje světové telco hráče, a většina mobilního trhu ale tyto bitky nevidí příliš ráda.

Na MWC kromě obří expozice Huawei bylo možné vidět velké stánky ZTE, China Telecomu, Xiaomi nebo řady čínských dodavatelů síťové techniky. A to včetně firmy Tongyu, která se stala zalistovaným dodavatelem antén do CETINu. Číňané také na MWC přednášeli v hlavních blocích.

Klíčový souboj v Česku

Spory o to, zda jsou dodavatelé z Číny v pohodě, nebo nikoliv, nyní vrcholí také v Česku. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) představil návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti, jehož součástí je i mechanismus pro posuzování rizikových dodavatelů.

NÚKIB chce získat pravomoc sbírat informace o dodavatelích, a pokud se mu budou zdát nebezpeční či nedůvěryhodní, v sítích kritické infrastruktury, což je asi 150 subjektů, je zakazovat či omezovat.

Trhu se aktuální podoba návrhu směrnice nelíbí. Operátoři hrozí vymáháním nižších desítek miliard korun po státu v případě, že budou muset Huawei ze sítí odstranit. Provozovatelé kritické infrastruktury rozjeli kritiku v řadě bodů. Soukromý sektor dle očekávání nechce, aby mu někdo mluvil do tržního výběru partnerů, navíc v procesu bez možnosti přezkoumání a odvolání. Nevoní to ani některým politikům.

Na pozadí se rozjel velký lobbistický spor, kde se mimo jiné za operátory a Huawei angažuje bývalý premiér Petr Nečas. Trh spustil své akce a NÚKIB se snaží nasadit své spojence.

Celý spor „trh versus NÚKIB“ je zajímavé sledovat. Často to vypadá tak, že obě strany sice mluví českým jazykem, ale nerozumí si ani slovo. Jejich mluva se liší stejně jako různé čínské dialekty.

Operátoři dlouhodobě NÚKIBu říkají, že si technicky a provozně umí své sítě zabezpečit, nikdy nepoužívají jednoho dodavatele a že přímé zákazy nechtějí. NÚKIBu třeba poslali technické posouzení bezpečnosti 5G (PDF). Úřad ale kontroval svou rétorikou a dokumentem, který reflektuje geopolitiku a další „soft“ aspekty (PDF), což trh často označuje za dojmologii a aktivismus.

Hlasitá BIS

NÚKIB má každopádně za sebou určité silné spojence. Šéf bezpečnostního výboru ve sněmovně Pavel Žáček (ODS) na riziko Číny a Huawei upozorňuje delší dobu. Před pár týdny také ve sněmovně spolupořádal konferenci na téma vztahů Česka s Čínou v uplynulém desetiletí.

Existuje “červené tlačítko„, kterým nám umí Čína vypnout sítě? Přečtěte si také:

Existuje “červené tlačítko„, kterým nám umí Čína vypnout sítě?

„V ČR se změnila situace v neprospěch Číny. Dokazují to události z října 2019, kdy byla zrušena sesterská smlouva mezi Pekingem a Prahou, nebo na konci léta 2020, kdy proběhla návštěva předsedy Senátu Vystrčila na Tchaj-wanu. ČR má teď nezávislou zahraniční politiku,“ uvedl ve sněmovně šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.

Koudelka Čínu označil za hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu: „Bezpečnostní rizika pro Českou republiku pocházející z Číny jsou záludnější než rizika přicházející třeba z Ruské federace. Prosím, poslouchejte nás nyní, když říkáme, že čínské aktivity představují riziko pro ČR a my musíme být připraveni a odhodláni jim efektivně čelit. Dnes čelíme protivníkovi disponujícímu obrovskou lidskou silou, špičkovými technologiemi a neomezenými finančními prostředky.“

Podle Koudelky je nutné s Čínou komunikovat, ale je nutné se mít na pozoru. Řekl také, že se Číně podařilo vytvořit široké povědomí o tom, že je pro nás jedním z hlavních ekonomických partnerů, což je iluze.

BIS také v posledních dvou výročních zprávách upozornila na kyberšpionážní aktivity Číny na našem území. V roce 2021 měly být zaznamenány akce „státních/státem podporovaných kyberšpionážních aktérů, které se zaměřovaly na cílen nejen v ČR, ale směřovaly také proti dalším členským zemím EU a NATO“. Rok předtím BIS mluvila o průmyslové špionáži.

Riziko pro bezpečnost výzkumu

Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v listopadu 2022 vydala analýzu (PDF), kde Čínu hodnotí jako riziko pro bezpečnost výzkumu a akademickým a výzkumným institucím předkládá několik doporučení.

„Autoři netvrdí, že veškerá spolupráce s Čínou je ze své podstaty problematická nebo nebezpečná. Účast českých, slovenských a rakouských výzkumných pracovníků na výzkumných projektech (spolu)financovaných z čínských zdrojů nebo přítomnost studentů z Číny na vysokých školách a ve výzkumných institucích by neměly být automaticky interpretovány jako bezpečnostní hrozby. Samotná doporučení reflektují silný a opodstatněný zájem na tom udržet a rozvíjet kulturní a akademickou spolupráci s Čínou. Cílem doporučení je pomoci univerzitám, výzkumným institucím a jednotlivým vědcům pokračovat ve spolupráci s Čínou, avšak zároveň zvýšit povědomí o možných rizicích výzkumné spolupráce a nabádat k náležité opatrnosti,“ shrnuje mimo jiné studie AMO.

Se zvláštním chováním Číňanů jsem se setkal osobně. Ozval se mi zástupce jisté čínské firmy s tím, jestli bych nezašel na kávu. Tam mi vyprávěl, jak u něj ve firmě čtou mé články mimo jiné průběžně informující o vzniku a fungování nových výzkumných a vývojových center zahraničních IT společností na našem území.

Dotyčný mě požádal, zda bych mu nepřipravil seznam zejména západních IT firem, které u nás takové R&D mají, a nepřipojil k tomu i podrobnosti o aktivitách. Když jsem se ho zeptal, k čemu něco takového potřebuje, odvětil, že jeho firma také zvažuje, že v Praze založí vývoj a že si mapuje trh. Řekl jsem mu, že si na to může najmout analytické společnosti nebo oslovit CzechInvest, na což reagoval vykrucováním. Dodal jsem, že si může přečíst ony zmiňované veřejné články a že to, co vím off-record, rozhodně předávat nebudu. Pak jsme se rozešli.

V prostředí Číny, technologií a Huawei se pohybuji docela dost let. Ohledně Huawei jsem na trhu nikdy nenarazil na kritiku ve smyslu „oni nás sledují, mají tady špiony, někam posílají data, nevěříme jim, instalují backdoory a vydírají nás“. Zákazníci naopak mluví o pragmatických snahách Huawei dělat dlouhodobý byznys, kvalitních technologiích a rychlých reakcích. Informace, které mají tajné služby, neznáme.

Trh ale nepochybuje o tom, že Huawei těží z ekonomické podpory vlády, díky čemuž je v řadě oblastí dále než konkurence, která takovou podporu nemá.

V Česku se snaží prosadit další dodavatel 5G sítí z Číny. Tongyu uspěl u CETINu Přečtěte si také:

V Česku se snaží prosadit další dodavatel 5G sítí z Číny. Tongyu uspěl u CETINu

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.