Hlavní navigace

Jak nabízet nové ADSL?

12. 9. 2003
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Pondělí 15. září, kdy mají být spuštěny nové varianty ADSL, již doslova klepe na dveře. Existence objemových limitů, zavedených Českým Telecomem, nutí internetové providery vymýšlet různé strategie toho, jak zmírnit dopady těchto limitů na své vlastní zákazníky. Jak vypadají jednotlivé strategie a v čem se od sebe navzájem liší?

Pondělí 15. září je dnem, na který Český Telecom naplánoval spuštění nových variant ADSL. Těm také on sám, coby „všemocný vládce nad českým ADSL“, jednoznačně určil jejich základní podobu a hlavní parametry, včetně základu ceny (skrze svou velkoobchodní nabídku, na bázi přístupu). Pro čtenáře Lupy snad není třeba podrobněji rozvádět, že tyto změněné podmínky obnáší (u původních verzí Home):

  • zvýšení nominální rychlosti ze 192 na 512 kbit/s, resp. z 512 na 1024 kbit/s
  • zavedení objemových limitů 10 GB, resp. 20 GB, a explicitní zpoplatnění dat přenesených navíc („velkoobchodní“ částkou 300 korun za každých, byť jen započatých 10 GB).

Jak jsem již psal v jednom z předchozích článků (ADSL: kdo by měl být zlý), považuji zavedení objemových limitů na straně Českého Telecomu za koncepční chybu. Jde sice o řešení objektivně existujícího problému s přetěžováním linek notorickými stahovači, ale je aplikováno na špatném místě. Tento problém by měli řešit, stejně jako jinde ve světě, ti, kteří poskytují službu koncovému zákazníkovi. Tedy internetoví provideři (ISP), a nikoli jejich subdodavatel (Český Telecom).

Koncepčně správné by bylo, aby existující problém s přetěžováním řešili, formou eventuelních omezení, právě internetoví provideři. Tedy aby „zlí“ byli oni a mohli soutěžit o zákazníka i v tom, kdo na něj bude „méně zlý“. V České republice je to ale celé postavené na hlavu: „zlý“ je Český Telecom, který uplatňuje konkrétní restrikce a tím vlastně řeší cizí problém (problém internetových providerů). Za to také právem sklízí negativní ovace. Naproti tomu internetoví provideři se nyní předhánějí v tom, kdo z nich bude na zákazníka nejvíce „hodný“ a co nejvíce eliminuje dopady toho, co jednostranně „upekl“ Český Telecom.

Dnes, prakticky v předvečer 15. září, se už rýsují základní varianty toho, jak jednotliví provideři reagují a jak moc se snaží „být hodní“. Naznačme si jednotlivé strategie.

Vezmeme to na sebe

Asi nejvíce „hodná“ je strategie, kdy provider úplně odstíní svého zákazníka od restrikcí zavedených Telecomem. Tedy když zachová cenu i možnost přenosu neomezeného přenosu dat – a pokud pak zákazník překročí „velkoobchodní“ limit, provider zaplatí nadlimitní data ze svého.

Tuto strategii si zatím zvolil pouze GTS, který je naším největším alternativním operátorem, a tak si zřejmě může dovolit jít do eventuelního rizika. Navíc jeho koncové ceny za ADSL patří k těm vyšším, což jistě také hraje svou roli. Ovšem ani GTS si nezvolilo tuto variantu jako trvalou, ale zatím jen do konce roku s tím, že dál s uvidí. Jak jsem již citoval ve včerejším článku:

‚Koncem roku chceme problém tarifikace dat znovu otevřít,‘ řekl Tomáš Budník, ředitel Komerční divize GTS. ‚Pokud se náš model ukáže ekonomicky životaschopný, nebudou zákazníci GTS omezeni ani nadále. A to i přes zpoplatnění dat ze strany Českého Telecomu,‘ dodal Budník.

Připlaťte si na naše riziko

Další zajímavou strategií je ta, kterou zvolila společnost Český Bezdrát. Ta také ponechala koncovým uživatelům neomezený objem přenesených dat, tj. vzala na sebe riziko, že bude muset ze svého zaplatit data přenesená nad objemový limit, ale za toto riziko si naúčtovala určitý příplatek: původní ceny zvýšila o 200 korun (u přípojky s novou rychlosti 512 kbit/s), resp. o 500 korun (u přípojky s novou rychlostí 1024 kbit/s).

Plaťte po menších kvantech

Další „hodnou“ strategií je taková, při které internetový provider sice zpoplatňuje svého koncového zákazníka za data přenesená nad limit, ale po menších kvantech. Když zákazník například přečerpá limit 10 GB jen o 100 MB, měl by správně zaplatit za celých (započatých) 10 GB – ale zde zaplatí jen část, například jen čtvrtinu. Právě tuto strategii již dříve ohlásil IPEX, který s ní nyní také skutečně přichází: základní cena s limitem 10 GB, resp. 20 GB zůstává beze změny, a za každých započatých 2,5 GB koncový zákazník zaplatí navíc rovnou stovku (bez DPH).

Předplatné je lacinější

Ještě další možnou strategií, jak se vyrovnat s existencí objemového limitu, je nabídnout uživateli, ať si na určitý objem dat připlácí pravidelně a dopředu, v rámci základní ceny. Aby to mělo smysl, musí být zvýšení měsíční paušální ceny menší než cena dat zpoplatňovaných až ex-post při jejich skutečném vyčerpání.

Takovouto strategii zvolil Skynet: verze 512/128 kbit/s s limitem 10 GB stojí stejně, jako původní přípojka 192/64 kbit/s bez limitu. Stejně rychlá přípojka s limitem 20 GB pak přijde měsíčně o 300 korun dráže. Podobně pro přípojku 1024/256 kbit/s, s limitem 20 GB, která stojí stejně jako původní přípojka 320/128 kbit/s, zatímco stejná přípojka s limitem 30 GB přijde opět každý měsíc o 300 korun dráže. Jinými slovy: předplatné 10 GB navíc, povinně zahrnuté do měsíční paušální ceny, přijde na 300 korun. Pokud uživatel přečerpá objemový limit, lhostejno zda 10 GB, 20 GB nebo 30 GB, zaplatí (ex-post) za každých započatých 10 GB již částku 399 korun.

Věrná kopie

Za samostatnou strategii je třeba považovat i situaci, kdy internetový provider nemění podmínky velkoobchodní nabídky a pouze je přenáší (kopíruje) na zákazníka. Tedy když mu nabízí obě přípojky se základním limitem (512/128 kbit/s s limitem 10 GB a 1024/256 kbit/s s limitem 20 GB) a samostatně zpoplatňuje každých dalších, byť jen započatých 10 GB.

Takovouto strategii zvolil například Internet OnLine, patřící samotnému Českému Telecomu. Za každých, byť jen započatých 10 GB nad limit si účtuje 399 korun.

Končíme

Specifickou variantou je i reakce, se kterou přišla společnost Tele2 (viz včerejší článek ADSL vs. kabelový Karneval). Ta nové varianty ADSL nebude nabízet vůbec a s poskytováním ADSL služeb skončila úplně, s poukazem na jejich nízkou kvalitu a snižující se výhodnost pro uživatele.

BRAND24

Počkáme

Dalším možným přístupem k nastalé situaci je prozatím nic neměnit, tj. ponechat v nabídce jen dosavadní varianty (které bude Český Telecom zřizovat ještě do konce října) a nové varianty ještě nenabízet. Pro tuto variantu se zřejmě rozhodl Contactel, který čeká na termín 19. září – do kdy mu regulátor slíbil rozhodnout jeho spor o propojení na ADSL. Včera k tomu Contactel vydal tiskovou zprávu, ve které svá očekávání k 19. září znovu zopakoval:

Contactel, vedoucí poskytovatel telekomunikačních služeb a řešení, věří v obrat vývoje na trhu ADSL, tedy služeb širokopásmového přístupu k Internetu. Nepříznivou situaci by mělo změnit rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, který prodloužil lhůtu pro vydání správního rozhodnutí ve správním řízení do 19. září 2003.

Na tiskové zprávě Contactelu je zajímavé i to, že se vyjadřuje ke strategii „Končíme“ (byť Tele2 explicitně nezmiňuje):

Špatná technická úroveň a funkčnost služby v nepoměru k vysokým cenám je dostatečně známá. Plně v logice se stavem věci pak klesá počet nových zájemců o zřízení širokopásmového přístupu. Posledním důkazem nepříznivého stavu v oblasti ADSL je rozhodnutí jednoho z poskytovatelů zastavit nabízení této služby zejména z důvodu její ‚velmi nízké kvality‘.

‚Contactel na jednu stranu plně chápe důvody, které tohoto poskytovatele vedly k zastavení nabídky ADSL. Nenabízet jej však není řešení. Zákazník má nepochybně právo vybírat si z různých nabídek ADSL v kvalitě odpovídající současným evropským standardům, a to za rozumné ceny,‘ říká Michal Čupa, generální ředitel Contactelu. ‚Proto jsme v červnu letošního roku požádali regulátora o nastolení propojovacího režimu pro ADSL obdobně jako v jiných oblastech telekomunikačního trhu. Chceme věřit, že ČTÚ svým rozhodnutím zvrátí nepříznivé trendy poslední doby a přinese tak ADSL blíže k zákazníkům.‘

Která strategie vám nejvíce vyhovuje (kromě "vezmeme to na sebe")?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).