Hlavní navigace

Jak operátoři dodržují síťovou neutralitu v Evropě? Nejvíc se řeší zero-rating

Autor: Depositphotos
David Slížek

Hledání mezer i velký boom služeb, které nezapočítávají data z konkrétních aplikací do datového limitu. BEREC vydal zprávu o tom, jak se regulátorům daří prosazovat nová pravidla pro síťovou neutralitu.

Doba čtení: 6 minut

Když uvážíte, jak moc operátoři proti přijetí pravidel pro dodržování síťové neutrality v nařízení (EU) 2015/2120 protestovali, byl to nakonec vlastně hodně klidný rok. Aspoň podle aktuální zprávy shrnující aktivity evropských regulačních úřadů, kterou vydalo Sdružení evropských regulátorů BEREC. Operátoři se snaží hledat limity pravidel hlavně v oblasti tzv. zero-ratingu a překvapivé ticho zatím panuje kolem potenciálně kontroverzních tzv. speciálních služeb.

Zpráva vychází z dotazníkového šetření mezi regulátory a týká se jejich aktivit od dubna 2016 do dubna 2017 s tím, že přidává informace o veřejně známých případech až do října 2017. Podle materiálu se regulační úřady v souvislosti se síťovou neutralitou v uplynulém roce nejčastěji zabývaly právě zero-ratingem.

Služby, které vyjímají určité aplikace nebo typy provozu z hlavního datového limitu, se zatím neobjevily jen ve čtyřech zemích EU, konstatuje BEREC. Jde o Estonsko, Finsko, Slovensko a Slovinsko. Ostatní trhy už se zero-ratingem nějakou zkušenost mají. Zákaz zero-ratingu při schvalování nařízení z pravidel nakonec vypadl a nezapočítávání dat se stalo hlavní oblastí, kde operátoři testují, kam až mohou pravidla pro dodržování síťové neutrality natahovat.

Jen do vyčerpání limitu

Evropa tak má už několik případů, kdy regulátoři zasáhli a nařídili operátorům jejich nabídky změnit. Hlavním důvodem bývá to, že nabídky umožňovaly u zařazených aplikací čerpání dat i v okamžiku, kdy uživatel vyčerpal hlavní datový balíček a nemohl tak používat žádné jiné služby. Podle BERECu jde v tomto případě o nepovolenou diskriminaci, kterou nařízení zakazuje. Obecně ale evropští regulátoři zero-rating nezakazují.

Nizozemský Authority for Consumers and Markets (ACM) posuzoval podle zprávy BERECu nabídku bezplatného hudebního streamingu od T-Mobilu a rozhodl, že pravidlům neodporuje. Zásadním důvodem bylo, že operátor žádnou ze služeb nediskriminuje a všem nabízí bezplatný vstup do balíčku za stejných podmínek. V rámci služby je tak k dispozici široký výběr hudebních služeb a uživatelé mohou sami operátorovi navrhovat další, které by měl do nabídky zařadit. Nizozemská nabídka je podle informací ACM k dispozici jen u datových balíčků nad 6 GB. „Vzhledem k velikosti takových balíčků mohou uživatelé vedle hudebních služeb, u kterých se data nezapočítávají, používat také další služby,“ konstatoval regulátor.

Ani belgický Belgian Institute for Postal services and Telecommunications (BIPT) nezjistil porušení pravidel u nabídky operátora Proximus, ve které si uživatel může vybrat jednu z aplikací (Facebook, WhatsApp, Snapchat, Instagram, Twitter nebo Pokémon Go), jejíž data se nebudou započítávat do datového limitu.

Problémy v nabídce operátora naopak našel švédský Swedish Post and Telecom Authority (PTS), který rozhodoval v případu operátora Telia. Ten nabízí jednak zero-rating pro vybraná sociální média (Facebook, Instagram, Messenger, Whatsapp, Twitter, Kik, Pinterest, Viber, LINE a Welcome App) a také pro audioslužby zahrnující streamování hudby a poslech internetových rádií nebo audioknih. Za 59 SEK měsíčně může uživatel streamovat až 100 GB audiodat bez toho, že by se mu odečítaly z datového balíčku. Poslouchat přitom může i poté, co hlavní balíček vyčerpá – a právě tuto praxi regulátor považuje za nedovolenou diskriminaci datového provozu. PTS nařídilo, aby Telia nabídku upravila. Operátor se obrátil na soud, který v případu ještě nerozhodl. Podobný případ řešil švédský regulátor také s operátorem Tre, který ale sám přislíbil, že svou nabídku upraví.

Video jen v SD

Zajímavé spory kolem zero-ratingu řešily úřady u balíčku StreamOn, který na jednotlivých evropských trzích v různých variantách nabízí operátoři ze skupiny Deutsche Telekom (v Česku například T-Mobile). Německá Bundesnetzagentur posuzovala německou nabídku StreamOn, kterou si zákazníci mohou zadarmo zapnout u vybraných tarifů. U levnějšího tarifu má přitom videostreaming omezenou rychlost na 1,7 Mb/s (tedy SD kvalitu) a neomezený (tedy umožňující přehrávání videa v HD kvalitě) je jen u nejdražšího balíčku. Regulátor ve svém rozhodnutí s takovým postupem nesouhlasil a nařídil operátorovi, aby podmínky změnil. Verdikt ještě není pravomocný.

Chorvatskou variantu StreamOn posuzoval také tamní Croatian Regulatory Authority for Network Industries (HAKOM). Také tomuto regulátorovi se podmínky nelíbily. Omezování rychlosti videostreamingu (v Chorvatsku na 2 Mb/s, čili 480p) podle něj představuje nerovné zacházení s datovým provozem, které pravidla zakazují.

Uvidíme, jak se s nabídkou T-Mobilu vyrovná Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který ji momentálně také posuzuje. ČTÚ se zabývá také nabídkami dalších dvou síťových operátorů: u O2 jde o zero-rating hudební služby Spotify, u Vodafonu jeho doplňkové balíčky Passy.

Mimochodem, za Česko ČTÚ do zprávy BERECu nahlásil 103 stížnosti, které se týkaly poskytovatelů služeb elektronických sítí (electronic communication service provider, ECS), z nich se 30 % týkaly poskytovatelů připojení (internet access services, IAS).

Blokování portů

Kromě zero-ratingu evropští regulátoři řešili také několik dalších sporných situací, které souvisely se síťovou neutralitou. V několika případech šlo například o stížnosti na blokování portů poskytovateli připojení. V Německu Bundesnetzagentur několikrát uznala, že šlo o blokování oprávněné, protože sloužilo k ochraně integrity a bezpečnosti sítě a koncových zařízení uživatelů. Operátorům ale nařídila, aby tato opatření zákazníkům jasně sdělovali v podmínkách svých služeb.

The Communications Regulatory Authority (LTT) v Lotyšsku rozhodoval o stížnosti uživatele, že mu jeho poskytovatel blokování portu 25 znemožňuje používání SMTP serveru na jeho zařízení k odesílání e-mailů (přes jiné porty to v tomto případě nebylo možné). ISP se bránil tím, že blokování dotyčného portu slouží k ochraně sítě, ale podle RTT dostatečně neprokázal, že by odblokování portu 25 jeho síť skutečně ohrozilo. Regulátor tak konstatoval, že jde o nepovolené omezení práv uživatele a nařídil poskytovateli port odblokovat.

Dva evropští regulátoři (nizozemský ACM u T-Mobile a Tele2 a belgický BIPT u Lycamobile) také řešili případy zákazu tzv. tetheringu (tedy sdílení připojení z mobilního zařízení pro jiná zařízení). Mobilní operátoři zakazovali tethering ve svých podmínkách. Podle regulátorů ale jde o porušování pravidel, která dávají uživateli právo používat koncové zařízení podle vlastního výběru. T-Mobile a Tele2 v Nizozemsku své podmínky upravily.

Specializované služby

Zajímavé ticho zatím panuje kolem tzv. specializovaných služeb, které mají potenciál vyvolávat ostré spory. Jde o takové služby poskytovatelů, „…které jsou optimalizovány pro konkrétní obsah, aplikace nebo služby, případně jejich kombinaci, pokud je optimalizace nezbytná ke splnění požadavků na obsah, aplikace nebo služby pro určitou úroveň kvality“. Podle pravidel ale takové služby nesmí fungovat na úkor služeb přístupu k internetu a nesmí zhoršovat kvalitu nebo dostupnost připojení k internetu pro koncové uživatele.

Většina evropských regulátorů zatím podle zprávy BERECu nevydala žádná zvláštní pravidla pro používání specializovaných služeb a v případě potřeby odkazují na pokyny BERECu. Jen čtyři regulátoři hlásí, že už provedli formální posouzení konkrétních specializovaných služeb a seznali, že neporušují pravidla. Je mezi nimi i český ČTÚ.

PR Summit 2018 Tip Flixbus

V Rakousku regulátor posuzuje, zda se dá za specializovanou službu pokládat stav, kdy je video-on-demand služba prioritizovaná před službou umožňující lineární sledování televize. Rozhodnutí zatím nepadlo. Podobný problém, který se týká IPTV, řeší regulátor v Maďarsku, ani tam ale ještě regulátor nedošel ke konečnému verdiktu. Skutečný rozmach specializovaných služeb se ale očekává až s nástupem technologií pro 5G sítě, které mají umožnit například tzv. network slicing – tedy dělení sítě do více nezávisle fungujících virtuálních vrstev.

Celkově je zpráva BEREC vlastně poměrně optimistickým čtením. Situace v USA, kde to s pravidly pro dodržování síťové neutrality vypadá bledě, je momentálně mnohem dramatičtější. Zásadní zhodnocení přínosů či problémů evropského nařízení má ale Evropská komise v plánu až na duben 2019.

Našli jste v článku chybu?