Hlavní navigace

Jak se na sdílené elektrokoloběžky dívá české právo?

15. 9. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Karel Wolf
Půjčování, nebo někdy též (poněkud diskutabilně) sdílení, elektrokoloběžek už není jen pražskou doménou.

Na to, jak si současný provoz elektrokoloběžek stojí z pohledu českého práva, jsme se podívali s Hanou Gawlasovou z právní kanceláře Squire Patton Boggs.

Historie a základní princip služby

Veřejné půjčování elektrokoloběžek do České republiky jako první přinesla americká bikesharingová společnost Lime, která v Praze od roku 2018 nabízí půjčení elektrických koloběžek na sdíleném principu. Schéma je jednoduché – zaparkovanou elektrokoloběžku si půjčíte přes mobilní aplikaci (stáhnutelnou přes Google Play nebo App Store) napojenou na platební kartu. Mobilní aplikace zobrazuje na mapě polohu a stupeň nabití jednotlivých elektrických koloběžek volných k vypůjčení, přičemž elektrokoloběžku je možné i prozvonit. Elektrokoloběžku lze pak odemknout na místě naskenováním QR kódu koloběžky nebo zadáním registrační značky do aplikace, přičemž cena za odemknutí je 25 Kč a cena za jízdu je 4 Kč/min. Na podobném principu funguje i konkurence.

Při jízdě na elektrokoloběžce je nutné dodržovat pravidla stanovená Lime, jako jsou například nošení helmy, věk nad 18 let, zákaz jízdy pod vlivem alkoholu a zákaz více jezdců na jedné koloběžce. Po jízdě koloběžku jezdec zaparkuje na vhodné místo mimo hlavní chodník a uzamkne přes aplikaci. Jízda koloběžkami Lime je zatím možná jen v širším centru Prahy. V ostatních oblastech není možné ukončit nebo přerušit jízdu, a navíc se v nich maximální rychlost omezuje na 14 km/h. Navíc pro některé oblasti v centru (jako např. Karlův most nebo okolí Náměstí míru) platí stejná omezení, vyplývající z dohod s jednotlivými městskými částmi. O sběr a dobíjení koloběžek pečují sběrači neboli „juiceri“.

TIP: Pohonné hmoty v poslední době začli prudce růst, proto je možná nejvyšší čas při cestě do práce ve měste používat právě elektrokoloběžky. Pokud máte pocit, že byste ji využili naplno, je lepší si koupit vlastní, než používat sdílené. Proto si prohlédněte test elektokoloběžek a vyberte si tu podle vašich představ.

Na podobném principu jako Lime v Praze pak fungují aplikace pro sdílení elektrokoloběžek v jiných městech v Česku, jako jsou Bird v Brně a Bolt a Eagle Scoots v Olomouci.

Kdo nese odpovědnost v případě nehody?

Odpověď na tuto otázku řeší ve svých odborných textech právník Vojtěch Lovětínský. Ve svém článku Elektrokola, elektrokoloběžky a objektivní odpovědnost například podává poměrně přesvědčivé argumenty pro to, že se na provoz elektrokoloběžek bude vztahovat objektivní odpovědnost provozovatele (v tomto případě společností nabízejících krátkodobý pronájem koloběžek, tedy Lime nebo Bolt, případně lokální hráči) ve smyslu § 2927 občanského zákoníku. Například proto, že převažující zdroj pohybu je u koloběžek zásadnější než omezení rychlosti. To je poměrně špatná zpráva pro provozovatele, zejména v souvislosti s pražskými turistickými incidenty. Nebo je realita přeci jenom ještě trochu složitější?

„Provozovatel elektrokoloběžky je povinen nahradit škodu způsobenou třetím osobám bez ohledu na to, zda sám jednal, či nejednal nedbale. Této povinnosti se může zprostit jen v případě, že prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. V tomto případě se rozlišuje mezi okolnostmi, které mají původ v provozu, u kterých zproštění není možné, a okolnostmi, které původ v provozu nemají, u kterých zproštění možné je,“ uvádí možné výjimky Gawlasová.

Koloběžky a provoz na komunikacích

Abychom zjistili, jaká pravidla ale platí pro samotné koloběžky z pohledu silničního a dalšího provozu, musíme nejprve úspěšně určit, do jaké kategorie spadají. Aktuální postoj Ministerstva dopravy v tomto ohledu připomíná trochu následující pasáž z Hamleta:   

Hamlet: Vidíte tamten mrak? Nepodobá se tak trochu velbloudu?
Polonius: Na mou duši, opravdu jako velbloud.
Hamlet: Ale mně se zdá, že je to spíš lasička.
Polonius: Hřbet to má jako lasička.
Hamlet: Nebo jako velryba?
Polonius: Nachlup jak velryba.

Podle aktuálního postoje Ministerstva dopravy k používání elektrických koloběžek mohou být podle zákona elektrické koloběžky považovány buď za jízdní kola, nebo za motorová vozidla. To, jak na koloběžky budeme nahlížet, záleží na více parametrech, nejvíce ale na výkonu a maximální rychlosti. „Tyto podmínky vycházejí z bodu 8 přílohy č. 12 písm. C) – Technické požadavky na výbavu jízdních kol, potahových vozidel a ručních vozíků vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Tímto postojem se řídí i policisté a městské části,“ vysvětluje Gawlasová.

Pokud maximální konstrukční rychlost elektrokoloběžky nepřesáhne 25 km/h a její výkon nepřesáhne 1 kW (a splní i některé další podmínky vymezené vyhláškou), bude se považovat za jízdní kolo. „Proto se na jízdu na elektrokoloběžkách budou vztahovat dopravní pravidla platná pro cyklisty (vymezená v zákonu č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích), řidič elektrokoloběžky pak například nemůže jezdit po chodníku. Lime v Praze provozuje koloběžky s výkonem 250 wattů a s maximální rychlostí 24,9 km/h, proto se na ně vztahují pravidla platná pro jízdní kola,“ dodává.

V případě, že by elektrokoloběžky nesplňovaly uvedené požadavky, by se na ně pohlíželo jako na motorová vozidla. Řidiči by tedy například museli mít řidičský průkaz a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jedno je ale jisté v obou případech, koloběžky na chodnících a pěších zónách, kde je v realitě stále poměrně často vídáme, nemají co dělat.

Pražský odboj aneb pokus o lokální regulaci

V září 2018 uzavřelo město Praha memorandum o spolupráci v oblasti rozvoje veřejných systémů sdílených kol na území hlavního města mimo jiné i se společností Lime jako provozovatelem elektrokoloběžek (na které se memorandum také vztahuje). Toto memorandum upravuje základní podmínky spolupráce mezi městem Praha a provozovateli bikesharingu. Memorandum mimo jiné upravuje i podmínky provozu sdílených kol a elektrokoloběžek a základní kritéria bezpečného systému sdílení jízdních kol a elektrokoloběžek v Praze. Provozovatelům ukládá různé povinnosti, týkající se hlavně zajištění umísťování vozidel na vhodných (a legálních) místech, řešení problémů vznikajících z nevhodného umístění vozidel a správné zajištění bezpečnosti a dodržování platných zákonů. Problém memoranda ovšem je, že není z pohledu českých zákonů právně závazné.

O rok později v říjnu 2019 se ale hlavní město rozhodlo memorandum se společností Lime vypovědět z důvodu nespokojenosti s dodržováním jeho podmínek. Vzhledem k nezávaznosti memoranda tímto město vyjádřilo hlavně svůj postoj k porušování memoranda společností Lime, na samotný provoz elektrokoloběžek neměl tento krok žádný vliv. Momentálně se s provozovateli sdílených služeb jedná o podobě nového memoranda, které má obsahovat zpřísněné podmínky a zvýšení pravomocí města.

UX DAy - tip 2

Vzít situaci do vlastních rukou se rozhodly dvě nejpostiženější městské části v centru města. Praha 2 podala pro porušování dohod mezi městskou částí a společností Lime na společnost trestní oznámení z důvodu podezření spáchání trestného činu obecného ohrožení. Městská část se sice dohodla se společností na vymezení celého území Prahy 2 jako červené zóny (kde není možné jízdu přerušit ani ukončit), společnost však údajně tato pravidla porušovala i nadále. Je to právě Praha 2, kdo přitom nejhlasitěji poukazuje na slabou legislativní úpravu fungování elektrokoloběžek. Pro nerespektování červených zón zavedlo město pokuty ve výši 100 Kč. Městská část Praha 1 na druhé straně schválila podobu nových značek, které zakazují elektrickým koloběžkám vjezd do pěších zón.

V souboji hlavního města s provozovateli sdílených služeb to tedy zatím vypadá, že mají sdílené služby z pohledu zákona lehce navrch, to ale nemusí trvat věčně.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).