Hlavní navigace

Jak vznikaly internetové „zlaté stránky“

7. 11. 2008
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 29
Mediální skupina Mafra oznámila koncem října spuštění katalogu firem s názvem TOPkontakt.cz. Není to první produkt, který míří na malé a střední podnikatele. Minulý rok společnost spustila neobvykle řešený katalog produktů Take IT. Připravili jsme pro vás krátkou exkurzi do historie firemních katalogů.

Provozovatelé firemních katalogů využívají na Internetu v podstatě stejný obchodní model jako známý telefonní seznam Zlaté stránky. Právě tento známý žlutý telefonní seznam dlouho hřešil na obchodní úspěch tištěné verze. Jeho vydavatel měl od roku 1992 podepsanou s tehdejším telekomunikačním operátorem SPT Telecom smlouvu o vydávání oficiálních telefonních seznamů. Na Internetu byly Zlatestranky.cz od roku 1997, nová verze se objevila v roce 2007. Vydavatel se přitom vážně zajímal, jak by mohl vstoupit na Internet: Před více než dvěma roky jsme řešili i na úrovni skupiny European Direcotries otázku, zda vybudovat na českém trhu další portál se vším, co k tomu patří, tj. free e-mail, chat a řada dalších služeb, uvádí Petr Voplakal, marketingový ředitel společnosti Mediatel pro segment uživatelů.

TOPkontakt

Nejnovějším projektem Mafry v oblasti firemních katalogů je zatím spuštěný katalog TOPkontakt

Nakonec se rozhodli zaměřit se pouze na katalog a vyhledávání, protože tyto portálové služby údajně přinášejí minimální obchodní potenciál pro segment malých a středních firem. Návštěvnost webu v září dosáhla hodnoty 539 091 reálných uživatelů. Návštěvnost hodlají podpořit třeba nově spuštěnou službou Click 2 Call, která umožňuje zdarma volat na libovolnou pevnou linku i mobilní čísla. Stále klesající počet pevných linek a ani rozvoj internetových vyhledávačů přitom nepovažují za ohrožení svého byznysu. Zlaté stránky se zásadně liší typem uživatelů. Uživatelé jdou do Zlatých stránek ve chvíli, kdy jsou rozhodnutí k potencionálnímu nákupu zboží nebo služby, vysvětluje marketingový ředitel.

Firemní internetové katalogy a papírové „zlaté stránky“ se od sebe příliš neliší. Firma dostává po registraci základní zápis zdarma, zveřejnění dalších údajů stojí peníze. Přestože s webovými stránkami firmy jsou katalogy propojeny většinou pouze uvedením odkazu, najdou se i dnes firmy ochotné utratit za firemní profil nemalé peníze. Významný podíl na tom mají obchodní zástupci, kteří klienta osobně nebo telefonicky přesvědčí o nutnosti investice do internetové reklamy.

Prehistorie firemních katalogů

Jak vlastně firemní katalogy na českém Internetu vznikly? V září roku 2001 spustil český portál Seznam.cz službu s názvem Seznam Firmy. Dodavatelem 55 000 záznamů se stala společnost Inform Net Partners, druhou část tvořilo 5500 údajů o finančních výsledcích firem za posledních pět let. Mimo finanční výsledky jste mohli nalézt také aktuální kurz akcií nebo přehled o valných hromadách. Zdrojem druhé databáze byla firma ASPEKT kilcullen. Samotná aktualizace těchto databází probíhala každý týden. Portál zároveň firmám nabídl možnost přednostního výpisu na prvních třech pozicích ve výsledcích hledání. Spolupráce s prvně zmíněnou firmou neměla dlouhé trvání a k jejímu ukončení došlo koncem února roku 2002.

Ve stejné době se Seznam spojil se společností Internet Trading, která do společného projektu firmy.seznam.cz vložila 17 tisíc firem. Ani toto partnerství nevydrželo. Dostali jsme výpověď ze smlouvy, ale ukončili jsme ji dohodou. Objem peněz a s tím související příjmy byly tak velké, že by IT mohl být pro Seznam možná rizikový partner, komentoval později spolupráci Milan Hronec, obchodní ředitel a jednatel Internet Tradingu. V roce 2003 byl katalog rozdělen na nekomerční webové stránky a firemní zápisy. Rozdělení tehdy nebylo úplně striktní; dnes jsou správci mnohem přísnější. Například internetové obchody jsou zařazeny do nekomerčního katalogu jako samostatná sekce, protože patří mezi uživatelsky zajímavé služby, ale v komerčním katalogu jsou uvedeni provozovatelé těchto obchodů, tedy podnikatelské subjekty, vysvětloval na Lupě tehdejší tiskový mluvčí Tomáš Fiala. S rozvojem Internetu došlo také logicky k nárůstu počtu odkazů: když portál začínal, měl jich pouze 1500, sedm let později se v databázi nacházelo 340 000 údajů.

Jenže ani konkurence nezaspala. V roce 2000 se pod logem Centrum.cz objevila nenápadná záložka s názvem „Firmy“, která směřovala na stránku s adresou firmy.centrum.cz a formulářem pro pokročilé hledání firem. Dva roky poté se na adrese objevil katalog firem, opět ve spolupráci s Inform Net Partners. S odstupem můžeme říci, že tato firma neměla na portály příliš štěstí. Roku 2003 ji nahradil jiný dodavatel v podobě společnosti Internet Trading. Spolupráce přitom neprobíhala pouze na Internetu, v dubnu roku 2004 se na trhu objevilo sto tisíc kusů CD CentrumFirem s databází 87 tisíců firem. V médiích se při této příležitosti objevila zmínka o doméně Centrumfirem.cz. Jak ovšem vyplývá z mediálního archivu Newton I. T., portál tuto doménu v komunikaci směrem k médiím zřejmě příliš nepoužíval, protože byla ve sledovaných zdrojích citována pouze čtyřikrát. Samotná doména navíc nepatřila portálu a jejím vlastníkem byl Internet Trading.

Ještě v roce 2005 se katalog firem nacházel na adrese firmy.centrum.cz, ale ve stejném období došlo ke změně a na této adrese se začala zobrazovat pouze podpora vyhledávání firem. V této podobě zůstala stránka dodnes. Obě firmy začaly provozovat společnou databázi na adrese centrumfirem.cen­trum.cz, přičemž cílem této změny bylo pravděpodobně podpořit značku Centrum Firem. Navenek to vypadalo, že obě firmy budou v této symbióze pokračovat. Internet Trading však měl jiné plány a následující rok v listopadu spustil vlastní firemní katalog TakeIT. Tím začal svému obchodnímu partnerovi konkurovat, takže následovalo celkem očekávané ukončení části spolupráce. Databáze byla rozdělena, obchodníci druhé firmy však stále pokračovali v prodeji placených výpisů a dalších služeb Centrum.cz. Později po sloučení Atlas.cz a Centrum.cz pod střechu Centrum Holdings došlo k úplnému ukončení spolupráce. Rostoucího vlivu vyhledávačů se provozovatelé nebojí. Zhruba 80 % zejména malých firem nemá své vlastní webovky. Na rozdíl od fulltextu je katalog specializovaným vyhledávačem s rozšířenými funkcemi pro snadné srovnání mezi firmami, tisk vizitek vybraných firem a podobně. Možná to vše jednou fulltext umět bude, ale rozhodně to neumí dnes, říká za Centrum Holdings tiskový mluvčí Petr Kapalín.

Pokud vám v naší exkurzi do historie chyběl ještě jeden hráč, měli jste správný pocit. Třetí český portál svoji svoji firemní databázi spustil ještě během spolupráce s Microsoftem (respektive msn.atlas.cz) koncem srpna roku 2000. Dodavatelem databází byla společnost Inform Net Partners a ABC českého hospodářství. Na adrese firmy.atlas.cz bylo k možné vyhledávat také v obchodním a živnostenském rejstříku, aukcích, obchodech a inzerátech. Zvláštností byla úprava firemních údajů, která zpočátku neprobíhala online a vyžadovala ověření u dodavatele databáze. V roce 2002 se firemní databáze propojila s HBI Monitor, takže uživatelé portálu získali přístup k 22 875 ověřeným firemním údajům. O tuto databázi se starala společnost HOPPENSTEDT BONNIER Information s.r.o.

Duben roku 2004 byl ve znamení spuštění nové sekce Atlas firem, kdy došlo ke sloučení katalogu firem s odkazy na webové stránky. Firemní zápisy byly také zvýhodněny proti neplaceným výpisům, pobočky firmy se zobrazovaly na Mapy.atlas.cz. Podle vyjádření zástupců portálu tvořila služba 60 % veškerého zisku. Významného rozšíření se firemní katalog dočkal o rok později. Z veřejných zdrojů získaná databáze podnikatelských subjektů navýšila celkový počet záznamů na dva miliony. Katalog internetových odkazů na Atlas.cz byl rozčleněn na 3500 kategorií, z nichž 1300 bylo určeno pro firemní zápisy. Databáze se aktualizovala jednou měsíčně ze čtyřiceti různých datových zdrojů. V květnu otevřel portál převážně telemarketingové centrum v Brně, které zaměstnalo 50 telefonních operátorů. Jejich úkolem byla prodejní podpora služeb portálu. Portál později zjednodušil registraci firem na pouhé tři kroky, propojil ji více s databází adresních bodů a změnil vzhled. To už se ovšem dostáváme téměř do současnosti.

Mafra zakládá a ruší katalog Klikni

Zpravodajský portál iDnes spustil svůj katalog v roce 2000 pod značkou Klikni.cz. Nejprve jsme kontaktovali ostatní katalogy na českém trhu a nabízeli jednání o spolupráci, protože když se spojí dva silní a dobří, je to lepší, než když jdou proti sobě. Byla to však slepá ulička, neboť na českém webu není příliš vůle ke spolupráci, popisoval vedoucí iDnes Jan Kubíček na Lupě. Z oslovených serverů přikývl na spolupráci Mobil Server. Dalším krokem bylo vytvoření robota, který zpracoval databázi internetových adres. Tyto adresy následně ručně upravovali spolupracovníci iDnesu. Strategické zaměření na firmy bylo více vidět v roce 2006, kdy byla zahájena spolupráce s firmou Mediatel a jejich Zlatými stránkami. Katalog byl bohatší o 310 000 firemních zápisů a 110 000 odkazů. Mafra se rovněž připojila k nově spuštěnému projektu TakeIT, takže dnes najdeme v podstatě totožný obsah na doménách takeit.idnes.cz a TakeIT.cz. Na něj vedou zeleně podtržené odkazy z celé rodiny zpravodajských serverů iDnesu (někdy ale odkaz směřuje přímo na cílový web inzerenta).

Nejnovějším projektem Mafry v oblasti firemních katalogů je zatím spuštěný katalog TOPkontakt. Původní katalog Klikni byl tímto krokem v podstatě zrušen, protože všechny odkazy směřují právě do nového katalogu firem. Obchodní model zůstává stále stejný: podnikatelé si mohou koupit přednostní výpisy i reklamu na serverech iDnesu. Za tímto lákadlem se ovšem skrývá výrazná nevýhoda. Konkurenti většinou prodávají viditelné zviditelnění v podobě různých přednostních výpisů a zveřejnění podrobných údajů, iDnes zobrazuje firmy na svých portálech. Čtenáři těchto médií ovšem mají možnost vidět loga a inzerující firmy v obsahu článků teprve ve chvíli, kdy aktivně vyberou záložku „Firmy“. V případě hledání z iDnes se inzeráty z TOPkontaktu zobrazují pouze v případě, když uživatel použije možnost hledání „na internetu“. Kromě přednostních výpisů a podtržených slov v textu článků je asi nejvíce vidět zobrazování firem ve výsledcích hledání jízdních řádů IDOS. Zde se inzeráty zobrazují po pravé straně, označené jako TakeIT.

TOPKontakt 2

Registrované společnosti se zobrazují v záložce „Firmy“. Jako první je přitom aktivní záložka Počasí, takže si uživatel musí překliknout.

TOPKontakt 3

Na záložku Firmy je opět nutné ručně překliknout (první je AutoModul).

BRAND24

Nový projekt přichází na trh v době, kdy konkurenční Firmy.cz zaznamenaly návštěvnost v září 2 155 174 reálných uživatelů a Centrum Holdings chystá propojování katalogů. Jejich úspěch proto závisí hlavně na talentu obchodníků. Ti se budou zřejmě snažit firmy přesvědčit, že inzercí osloví tři miliony uživatelů iDnes a jejich reklama bude „zásah napříč celým webem“. Otázka je, nakolik tento zásah přinese firmám peníze a další zákazníky.

TOPKontakt 4

Nejen, že platíte iDNESu za přivedení návštěvníků na váš profil, ale ještě se vám v rámci profilu zobrazují konkurenční firmy.

Vyplatí se inzerce v internetových katalozích pro firmy?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor poskytuje poradenství v oblasti internetového marketingu pro živnostníky, malé a střední firmy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).