Já vím, že se vám nechce hledat. Já vám to hledat nebudu, jen bych rád upozornil na to, že stále žijete v minulém století. Diodový můstek dnes už v usměrňovačích moc nenajdete. Nehledě na to, že ve stejnosměrných sítích obvykle nenajdete ani ty usměrňovače.
https://www.gme.cz/irg4pc50w-to247ac
https://www.gme.cz/ixdn75n120-sot227
Jo a baterie se dnes obvykle recyklují.
https://en.wikipedia.org/wiki/Battery_Directive
https://en.wikipedia.org/wiki/Battery_recycling
https://www.batterysolutions.com/recycling-information/how-are-batteries-recycled/
http://powerquality.eaton.com/lithiumbattery/battery-recycling.asp
Když tak přemýšlím, je v Česku nějaký komerční datacentrurm, které používá bezkyslíkovou atmosféru? Jednak tím zcela řeší požár a pak i vhodný plyn je plusem pro chlazení. Pravda, je to těžká otrava jít měnit disk v dýchací masce. A skoro plynotěsná konstrukce sálu, plus trvalý dofuk, takže to s tím už muselo být počítání od projektů. Cena řešení asi bude jinde, než hosting za 200 Kč/měsíc. Ono i jen to obložení tou nerez 3 mm ocelí celého zevnitř bude asi pálka. :-)
Nebo něco s potlačovanou koncentrací kyslíku pod 17%, aspoň kvůli tomu, ať to nehoří. Něco takového Wagner DE do Česka někam párkrát dodával také?
Ajaj, tady někdo neví, co jsou to tolerance.
N = nominální hodnota. Tu máme v ideálním případě a od ní se nějak odchylujeme.
MIN = minimální dovolená hodnota
MAX = maximální dovolená hodnota
Pokud uvedu "Tolerance x%", platí x = (MIN-MAX)/N * 100 [%]. Takže velikost tolerančního pole. Uvedení tolerance 3% bez dalšího může znamenat cokoliv:
1) MIN = N, MAX = 1,03N - hodnota se smí odchýlit jenom nahoru od 0 do +3%
2) MIN = 0,97N, MAX = N - hodnota se smí odchýlit jenom dolů od -3%do 0%
3) MIN = 0,985N, MAX = 1,015N - hodnota je syemtrická kolem středuv rozsahu -1,5% až +1,5%
4) Může tam být offset proti N, napříkad strojaři mají horní mez tolerance o nějakou setinku menší než N u díry pro nalisování kolíku
Když napíšu "Tolerance +3%", je to případ 1 (smím se odchýlit do plusu), "Tolerance -3%" znamená, že jsu do nominální hodnoty do mínusu, "Tolerance +/- 3%" znamená, že skutečná tolerance je 6% v rozsahu od -5% do +5%
Ale chápu, je to jenom nějaký znamínko hloupější než ty. Ono je vlastně jedno, jestli je venku +30 nebo -30, jestli mám na účtu v bance +1M nebo -1M a jestli mám za plyn přeplatek nebo nedoplatek...
Ano a to z důvodu, že generátory nebudou nijak spojeny s nosnou konstrukcí budovy. Obdobně se řeší například ukotvení a umístění jednotek přímého výparu, aby se vibrace od kompresorů nepřenášely na sál k serverům (což je častý stav v českých datacentrech - umístění jednotek přímého výparu na dvojitou technologickou podlahu a přenáší vibrací do racků se servery).
Tak jinak, jsou tři tolerance.
Vaše 3% jsou reálný stav. Normou daná tolerance dodávky je +/-5%, do té jste se vešel, ale je potřeba s tím počítat. No a s tím souvisí ta třetí tolerance, +/-10%, na kterou se zařízení obvykle konstruuje, aby byla rezerva při nedodržení normy od dodavatele energie. A částečně to pokryje i přechodový jevy, jako přepnutí linky atd. (indukčnost vedení x kapacita izolátorů).
Musím říct, že u toho napájení jsem se hodně pobavil. Super jsou hlavně ty baterky přímo na šínách, ale i ten vtip s nedostupností konvenčních serverů s DC napájením je dobrej hlod.
(pro vysvětlení, je potřeba počítat s kolísáním +/- 20% a to se baterkám bude opravdu líbit - budou se vybíjet ve špičce a přebíjet při odlehčené síti. A stabilizátor 400V AC s takovým výkonem je taky super vtip - budete přepínat odbočky na trafu pomocí tyristorů?)
S tím nepřímým freecoolingem je to otázka. Jak píšete, přímý odpar mít musíte pro celý instalovaný výkon (v létě freecooling nelze). Tzn investice do přímého odparu (a jeho údržba) tu bude vždy. Pak musíte posoudit zda se vyplatí budovat vzduchotechniku (začínáme na průžezu 1m²) pro nepřímý freecoling v porovnání s adiabatickým chlazením nasazeným na chladiči u jednotky přímého odparu.
Uvažované použití neupravené dešťové vody vidím jako poměrně optimistické. V průmyslové oblasti bude voda "špinavá", těžko říct jaká bude případná sedimentace na prvcích kde se bude voda odpařovat. To bude záležet na konkrétní lokalitě a může se to v čase měnit aniž by jste to mohli ovlivnit. Druhou věcí je, že dešťové vody nebude dost, na to jediné bych si vsadil.
Držím palce s konstrukcí vlastního HW jak ji popisujete. Může to být konkurenční výhoda, ale vzhledem k tempu jakým obor doslova uhání se nevyhnete udržování (rozsáhlého?) týmu který bude kontinuálně pracovat na upgrade HW. To bude hodně o lidech které se Vám podaří sehnat a v kontextu České repliky se budou nejspíš počítat na ruce jedné ruky.