Hlavní navigace

Jaké jsou návrhy na dial-up?

5. 11. 2002
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Představy o řešení komutovaného přístupu k Internetu, které prezentoval ČTc a alternativní operátoři na nedávném Fóru na půdě ČTÚ, mají mnohé společné rysy. Současně se ale i v mnoha významných aspektech zásadně odlišují. Jak tedy vypadá alespoň orientační srovnání těchto návrhů? Podaří se najít nějaký společný kompromis?

Přesně před týdnem se na půdě ČTÚ konalo „veřejné projednání návrhů nových modelů pro vytáčený přístup k síti Internet v České republice“, na kterém oba tábory (Český Telecom na straně jedné, a alternativní operátoři a ISP, sdružení v „Zájmové sekci alternativních operátorů APVTS“, na straně druhé) prezentovaly své výchozí představy. Pro jejich projednání, následné sbližování a snad i stanovení jednotného finálního řešení pak vzniklo „Fórum pro vytáčený přístup k síti Internet“, jehož gestory jsou ČTÚ a APVS. O vzniku tohoto fóra jsem psal zde na Lupě v článku Budoucnost určí internetové fórum.

Pojďme si nyní alespoň orientačně porovnat tyto návrhy, zejména v částech, které se zabývají možnostmi konkrétního řešení. Je zajímavé, že se v mnohých aspektech shodují – například v tom, že každá ze stran uvažuje o 3 hlavních možnostech, které se dosti podobají. Současně se ale i v mnoha významných aspektech lisí.

Snad nemusím zdůrazňovat, že dále uvedený rozbor není žádným oficiálním stanoviskem, ale pouze mým subjektivním názorem.

Varianta č. 1

Podstatou této varianty je vedení internetového provozu „v hlasové podobě“ od volajícího účastníka přes nejbližší místní ústřednu a dále skrze veřejnou telefonní síť Telecomu, až k „výstupnímu bodu ze sítě ČTc“, kterým je buď:

  1. místo, kde je k síti ČTc připojen ISP
  2. místo, kde je propojena síť ČTc se sítí jiného (alternativního) providera (tzv. OLO, Other Licenced Operator). Dnes jde výhradně o tzv. tranzitní ústředny, protože k propojení mezi ČTc a OLO dnes dochází pouze na tranzitních ústřednách. Internetový provoz pak pokračuje dále skrze síť OLO až do místa, kde je k síti OLO připojen příslušný ISP.

Oba tábory se v pohledu na tuto variantu shodují v tom, že ve verzi b) jde o klasické „hlasové“ propojení dvou telekomunikačních sítí, a tudíž se na něj vztahují mj. i příslušné cenové verdikty ČTÚ.

Telecom označuje tuto variantu jako „terminační“ a je u ní ochoten zachovat „jednosložkovou“ cenu pro koncové uživatele i celoplošné pokrytí. Požaduje ale, v souladu s nedávným cenovým rozhodnutím regulátora č.02/2002, aby tato koncová cena zahrnovala tyto nákladové složky (a vedle nich i přiměřený zisk):

  • náklady ČTc na „hlasový“ přenos skrz jeho síť
  • náklady na propojení (propojovací poplatek, nejnověji dle cenového rozhodnutí č. 8/2002 ve výši 40 haléřů za minutu ve špičce)
  • náklady na internetové služby ISP (ve smyslu: provize pro ISP)

Upozorňuje ovšem na to, že „čím více systémových prostředků (telefonních ústředen,…) se bude nacházet v řetězci mezi koncovým uživatelem a sítí internet, tím bude tento "řetězec“ nákladnější" – což chápu jako další náznak snahy zvýšit koncovou cenu v případě, kdy bude provoz veden přes síť OLO.

Druhá strana (OLO) tuto variantu označuje jako „Propojení pro Internet na tranzitní úrovni“ a příliš se zde neliší od představ Telecomu. Snad jen v následujících ohledech:

  • prosazuje obecný požadavek, aby koncové ceny nebyly diskriminační – aby se nelišily v závislosti na technickém řešení, směrování provozu a výběru ISP (požaduje dokonce, aby princip takovéto nediskriminace cen stanovil přímo ČTÚ).
  • říká, že o propojovací poplatek se OLO podělí s ISP, neboli že ISP dostane svou provizi z propojovacího poplatku, který bude inkasovat OLO (a že toto dělení bude probíhat v plně konkurenčním prostředí). To je zřejmě reakce na předchozí snahy Telecomu převést propojovací poplatek na koncové uživatele (což ale regulátor Telecomu zatrhnul ve svém cenovém rozhodnutí 2/2002).

Pokud jde o koncovou cenu pro uživatele, ta by podle OLO měla u této varianty být stanovena Telecomem (po konzultaci s ČTÚ, OLO a ISP), nebo přímo regulována od ČTÚ. Faktem je, že nedávné cenové rozhodnutí regulátora 02/2002 zařazuje koncovou cenu mezi ceny regulované.

Varianta č. 2

Podstatou této varianty je vedení internetového provozu v hlasové podobě skrze síť ČTc pouze od koncového uživatele k nejbližší ústředně (tj. ústředně typu HOST), kde by došlo k odbočení – tj. hovor by dále nepokračoval skrze hlasovou síť ČTc směrem k tranzitním ústřednám či jinam.

Ovšem v představě toho, jak a kam by měl být provoz na ústředně HOST sveden, se oba tábory výrazně rozchází:

  • Telecom označuje tuto variantu jako „datovou“ a snaží se prosadit, aby hovor byl okamžitě převeden do datové podoby a dále veden datovou sítí – buďto již patřící OLO resp. ISP, nebo ještě Telecomu. V každém případě by ale OLO/ISP přebíral datový provoz, a nejednalo by se již o „hlasové propojení“.
  • OLO/ISP označují tuto variantu jako „propojení na místní úrovni“, protože předpokládají, že na úrovni HOST ústředny budou přebírat stále ještě „hlasový provoz“, tj. půjde o klasické hlasové propojení (a jelikož jej Telecom na úrovni HOST ústředen dosud nenabízí, požadují OLO, aby tak činil nejpozději v Q1 2003 (pomocí DSS1), resp. nejpozději od Q2 2003 (pomocí signalizace SS7)).

Od tohoto odlišného pohledu se dále odvíjí i odlišný pohled na zpoplatnění koncového uživatele:

  • Telecom zde počítá s dvousložkovým zpoplatněním, přičemž první složku by inkasoval on a pokrývala by (zřejmě) jen přenos od koncového uživatele na úroveň HOST ústředny, kde dochází ke konverzi do datové podoby a k předání do datové sítě. Druhá složka by pak pokrývala vše ostatní.
  • OLO/ISP naproti tomu počítají i zde pouze s jednosložkovou koncovou cenou, ze které by jim Telecom odváděl propojovací poplatek. O jeho výši dokonce předpokládají, že by měla být vyšší než v případě propojení na tranzitní úrovni, neboť „cena za ukončení Internetového provozu je vyšší v případě propojovacího bodu na místní úrovni“

Osobně se u této varianty přikláním spíše k argumentu Telecomu, že rozdělení ceny na dvě složky (bez toho, že by si obě strany cokoli vzájemně platily) zvětší prostor pro cenovou flexibilitu – žádná ze stran zde nebude vázána tím, co jí umožní či neumožní druhá strana.

Varianta č. 3

Třetí varianta připadá v úvahu pouze pro OLO (nikoli pro čisté ISP) a opět počítá s vedením internetového provozu skrze síť Telecomu v hlasové podobě, a to až k bodu propojení sítě ČTc se sítí OLO (bez ohledu na to, zda jde o propojení na úrovni HOST ústředny či tranzitní ústředny). Charakteristické je pro tuto variantu něco jiného: cenu za své služby (za transport hovoru skrze svou síť) neúčtuje Telecom volajícímu (koncovému uživateli), ale účtuje ji příslušnému OLO (alternativnímu operátorovi). Jde fakticky o tzv. originaci hovoru, používanou v rámci volby operátora. Je pak na OLO, jakým způsobem s hovorem dále naloží a jak si „zkasíruje“ koncového zákazníka v síti ČTc.

Principiálně je tato varianta dostupná již dnes (od zavedení volby operátora). Využít se ji chystala společnost InWay, která ještě v září oznámila, že na Invexu představí dial-up přístup k Internetu právě skrze volbu operátora. Od té doby jsem ale žádné konkrétní představení této služby nezaznamenal (ani na Invexu, kde jsem se po tom pídil přímo na stánku InWay). Důvodem je nejspíše skutečnost, že současné nastavení poplatků za originaci hovorů (rovných poplatkům za terminaci plus příplatek 6 haléřů za minutu) neskýtá dostatečný prostor pro využití této možnosti.

Další významný problém je v tom, že Telecom nabízí originaci hovorů pouze za minutový tarif, a nikoli za paušální poplatek (tomu se ve světě říká FRIACO – Flat-rate Internet Access Call Origination). Bez nabídky FRIACO nemají OLO u této varianty šanci nabídnout zákazníkům flat-rate tarif (když sami musí platit za každou minutu). Telecom ve svých představách FRIACO explicitně nezmiňuje, zatímco OLO po něm hlasitě volají.

Co říci závěrem?

Potud tedy první pokus o orientační srovnání výchozích představ, které zazněly minulý týden na úvodním jednání Fóra. Asi nejblíže mají k sobě obě strany u první varianty – ale ta je velmi blízká současnému (zafixovanému) sta­vu.

BRAND24

O všech variantách by se dalo diskutovat podstatně déle a zabývat se například tím, jak velký či malý prostor skýtají pro působení konkurence, pro nabídku dalších služeb atd. Ale nechme také něco na samotné Fórum, určitě ještě bude dost příležitostí se k tomuto tématu vrátit …

Za sebe bych rád vyjádřil názor, že hledání budoucího řešení není ani tak o technickém řešení, jako o ekonomických otázkách a o konkurenčním boji – vždyť proti sobě stojí přímí konkurenti, a každý z nich má přirozenou snahu prosadit se co nejvíce, na úkor svých konkurentů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).