Hlavní navigace

Jaké plány má GTS Novera?

8. 3. 2006
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Největší tuzemský alternativní operátor, GTS Novera, včera představil svoji strategii dalšího rozvoje. Orientace na firemní klientelu zůstane zachována, přibudou produkty na bázi LLU ve formě balíčků (Internet, data a hlas), a také služby IP telefonie. Dohodu s mobilními operátory na virtuálním mobilním operátorství však GTS Novera stále nemá. Pomůže si alespoň konceptem UMA?

Představovat čtenářům Lupy společnost GTS Novera by asi bylo nošením dříví do lesa, stejně jako opakování toho, jak ve velmi nedávné době „posílila“ skrze akvizice Contactelu , Nextry a Telenor Networks (když o rok dříve koupila i Aliatel). Stala se tak zdaleka největším „tahounem“ konsolidace operátorů na našem trhu. Ovšem další pokračování seriálu akvizic zřejmě není na pořadu dne, nebo alespoň ne ve své aktivní podobě – v tom smyslu, že by vlastníci GTS Novery sami aktivně hledali další subjekty ke koupi. To už prý ne. Snad jen kdyby někdo sám přišel s nějakou zajímavou nabídkou, za rozumnou cenu ….

Co přinesly akvizice?

GTS Novera včera uspořádala setkání s novináři, na kterém představila svoji strategii budoucího rozvoje. Nejprve však zhodnotila přínos svých nedávných akvizic, a to takto:

  • Contactel: jeho akvizicí získala GTS Novera cca 10.000 zákazníků ADSL služeb. Z větší části jde o zákazníky využívající „přeprodávané“ služby Českého Telecomu, nechybí ale ani zkušenost s prodejem a provozem „unbundlovaného“ ADSL, i dalších služeb na bázi zpřístupnění místní smyčky (LLU). Dalším přínosem je zvládnutá technologie VoIP, včetně služeb virtuálních telefoniích ústředen (Centrex).
  • Nextra: akvizicí české Nextry získala GTS Novera dalších cca 10.000 zákazníků ADSL služeb, opět jak v „přeprodávané“, tak i „unbundlované“ verzi. Dále podporu IP telefonie.
  • Telenor Networks: skrze tuto akvizici získala GTS Novera přístup k celému „unbundlovanému“ byznysu, protože právě Telenor Networks měl smlouvu o unbundlingu s Českým Telecomem a služby na bázi LLU sám nabízel na velkoobchodní bázi. Dalším přínosem této akvizice jsou licence na sítě FWA v pásmu 26 a 28 GHz. Součástí akvizice však nebyla samotná značka „Telenor Networks“, kterou si nadále podrží původní vlastník, a GTS Novera ji tak používat nemůže.

Celkově si tedy GTS Novera „polepšila“ jak co do infrastruktury (má ještě větší vlastní síť), tak i co do rozsahu technologií, které je schopna nabízet. Nejvíce si zřejmě cení technologií na bázi VoIP, a pak také již rozjetého byznysu kolem LLU. Ten jí totiž umožňuje nabízet další služby zcela nezávisle na službách Českého Telecomu. V současné době má takto „v dosahu“ svého LLU na 850.000 místních smyček, což je asi 25 procent celého trhu. V plánu má ale další zvyšování tohoto „pokrytí“.

Pro letošní rok počítá GTS Novera s výnosy v objemu cca šest miliard korun, což odpovídá dříve uváděným odhadům. Svůj podíl na trhu fixních služeb elektronických komunikací odhaduje na cca 15 až 17 procent a na celém trhu (včetně mobilních komunikací) pak na cca šest procent.

Tip: podrobnější představu o stávajících nabídkách GTS Novery, Contactelu, Nextry i všech dalších důležitých poskytovatelů ADSL připojení najdete v naší databázi.

Jaká je cílová skupina?

Skrze své akvizice získala GTS Novera také nové zákazníky, a to jak v oblasti středních a malých firem, tak i v oblasti rezidenčních klientů (tj. domácností). Celkový počet zákazníků, které dnes má, však GTS Novera nechtěla moc upřesnit. To právě kvůli tomu, že jde o kombinaci zákazníků rezidenčních až větších firemních zákazníků, a není úplně korektní mechanicky sčítat jejich počty.

Zaznělo však ujištění, že i nadále zůstane zachována orientace hlavně na firemní segment. Do rezidenčního segmentu prý GTS Novera půjde až tehdy, kdy podnikání v této části trhu nebude pro alternativní operátory ztrátové. To byla narážka na to, co Novera zdůrazňovala již dříve – že třeba v oblasti DSL jsou velkoobchodní ceny Českého Telecomu nastaveny dokonce nad úrovní maloobchodních cen (pokud se vezmou v úvahu i všechny jednorázové a akční slevy na straně inkumbenta). Toto stanovisko včera zaznělo znovu, s dodatkem, že pokud si stát přeje konkurenci také v segmentu rezidenčních zákazníků, bude muset dojít k výrazným změnám na trhu a v oblasti regulace. K jakým, k tomu se ještě dostaneme.

Předpokládám ale, že zaměření „hlavně na firemní segment“ neznamená, že by GTS Novera nějak odstřihla a přestala obsluhovat ty rezidenční zákazníky, které získala akvizicí Contactelu a Nextry. Jen asi to nové, co nyní chystá, bude oslovovat spíše firemní klienty než ty rezidenční (tj. soukromé osoby, resp. domácnosti).

Co tedy GTS Novera chystá nového?

Nové portfolio

Své nové portfolio služeb včera GTS Novera nepředstavila. Chystá si jej až na začátek dubna, kdy jej teprve uvede. Už včera ale naznačila, co v něm bude nového. Především:

  • nové produkty na bázi LLU: bude se jednat o balíčky zahrnující hlas, data a Internet (s jedním účtem pro zákazníka),
  • hlasové služby na bázi VoIP, včetně služeb virtuální telefonní ústředny (IP Centrex),
  • tzv. trunking (připojování velkých zákazníků i s jejich pobočkovými ústřednami).

Nové služby, resp. celé nové portfolio, by mělo být k dispozici zřejmě od 1. dubna 2006 a mělo by zahrnovat i služby pro koncové zákazníky, dosud nabízené novými akvizicemi (tj. Contactelem a Nextrou).

Zajímavé je, že v tomto nástinu budoucího portfolia chybí explicitní zmínka o mobilních službách, resp. o službách poskytovaných buď ve spolupráci s mobilním operátorem, nebo na principu virtuálního mobilního operátora (MVNO). Ohledně pokroku v jednání s mobilními operátory, o roli virtuálního mobilního operátora pro GTS Noveru, včera nezaznělo skoro nic – jen že jednání probíhají.

UMA místo MVNO?

Jedna zajímavá drobnost, ohledně „virtuálního mobilního operátorství“, však včera přeci jen zazněla. To když generální ředitel GTS Novery Milan Rusnák řekl, že mobilní služby jsou pro ně tak důležité, že se „dívají i na jiné varianty“, a to skutečně na všechny. Dále už to nebylo rozvedeno, ale z celkového vyznění následné diskuse po skončení tiskovky jsem si odnesl dojem, že by se mohlo jednat o využití konceptu UMA (Unlicensed Mobile Access). O co jde?

V maximální stručnosti o takové mobilní služby, které na rozdíl od služeb klasických mobilních operátorů nevyužívají ke svému fungování licenční pásma, ale naopak pásma bezlicenční. Konkrétně třeba skrze technologie Bluetooth či WiFi, pochopitelně jen v dosahu příslušných základnových stanic. Statistiky prý říkají, že až 80 procent všech hovorů z mobilních telefonů je vedeno buďto z bytu, nebo z kanceláře – a zde všude může být člověk v dosahu nějaké základnové stanice (např. AP WiFi), připojené k (pevné) datové síti. Tak proč nevyužívat klasické mobilní sítě jen pro zbývajících cca 20 procent hovorů, které člověk vede skutečně někde „na cestách“, třeba v autě, ve vlaku apod., a oněch 80 procent hovorů vést naopak přes „nelicencované pásmo“ (WiFi, Bluetooth) do pevné sítě, a odsud „dál“? Pravda, vyžaduje to o něco chytřejší mobilní telefon, který se umí sám rozhodnout, jaký způsob vedení hovoru je v dané chvíli nejvýhodnější. Ale při inteligenci dnešních mobilů by to neměl být nepřekonatelný problém.

Pokud si vzpomenete ještě na nedávné vyjádření společnosti Unient Communications, že se stala naším prvním virtuálním mobilním operátorem, pak i její náznaky vedou spíše směrem ke konceptu UMA než ke klasickému MVNO, který vlastně jen přeprodává kapacitu klasických mobilních operátorů, v jejich licencovaném pásmu.

Budoucnost ve znamení konvergovaných služeb

S konvergencí služeb a splýváním mobilních a pevných hlasových komunikací souvisí i zajímavá otázka, kterou včera dostal generální ředitel GTS Novery Milan Rusnák: jak hodnotí ze svého pohledu oznámenou fúzi Českého Telecomu a Eurotelu, a zda se neobává balíčků a konvergovaných služeb, které chystá jeho konkurent. Odpověď byla docela překvapivá: žádné nářky na upevňování pozice inkumbenta a možného zneužití dominantního postavení, ale naopak přivítání tohoto kroku a jeho kladné hodnocení. A proč? To se GTS Novera neobává, že Český Telecom nabídne sám sobě, skrze už začleněný Eurotel, lepší podmínky pro zakončování hovorů v mobilní sít, než jaké mají všichni ostatní, a ti mu tak nebudou moci konkurovat? Prý ne, protože až takové služby Český Telecom nabídne, bude muset poskytnout stejné podmínky všem. A celkový trend prý k takovýmto konvergovaným službám skutečně vede.

No, uvidíme. Celkově mi ale tento optimistický pohled na konvergované hlasové a mobilní služby poněkud kontrastoval s tím, jak GTS Novera naopak kritizovala situaci na tuzemském trhu, jednak v oblasti LLU, a pak také pokud jde o broadband obecně a hlavně DSL.

Kde vidí problémy?

Jedna skupina problémů, na které GTS Novera včera upozorňovala, se týká podmínek pro využití mechanismu zpřístupnění místních smyček (LLU). Jde o přesně stejné argumenty, které již dříve vznášel Telenor Networks, a které nyní logicky převzala i GTS Novera: že ceny za unbundling jsou přemrštěné a zejména jednorázové zřizovací poplatky jsou několikanásobně vyšší než v celé EU. V důsledku toho se pak samotný unbundling rozvíjí mnohem méně, než jak by mohl, protože je málo konkurenceschopný.

Právě v oblasti unbundlingu se ale situace nejspíše brzy změní, protože regulátor už dokončil analýzu relevantního trhu č. 11 (právě k unbundlingu), a do konce dubna by měl určit nápravná opatření. Ta nejspíše budou zahrnovat i regulaci cen za zpřístupnění místní smyčky a také za tzv. kolokaci. A zřejmě také budou do unbundlingu nově zahrnuty i ty místní smyčky, které nejsou aktivní (aktuálně využívané koncovými uživateli). To zvýší počet potenciálně zpřístupnitelných smyček o další stovky tisíc (například o již odhlášené telefonní linky).

Souvisejícím problémem jsou pro GTS Noveru také vysoké poplatky za přenositelnost čísel v pevné síti. Zde si Český Telecom účtuje (na mezioperátorských poplatcích) 2850 korun za přenesení jednotlivého čísla, zatímco průměr EU je kolem 400 korun. Proto se také většina dosavadních nabídek alternativních operátorů na přenesení stávajícího čísla do jejich sítě, zejména pro potřeby služeb na bázi VoIP, pohybuje kolem takovéto částky (plus DPH).

BRAND24

Kolik je u nás WiFi přípojek?

Další problematickou oblastí, na kterou včera GTS Novera poukazovala, je nízká penetrace broadbandu v ČR, a pak také jeho specifické složení. Zde mne docela překvapilo, že GTS Novera víceméně převzala statistiky ukazující, že ADSL u nás tvoří méně jak 50 procent veškerého broadbandu a podíl WiFi je naopak velmi vysoký – a ani se nepozastavovala, na rozdíl od 11. hodnotící zprávy EU, nad jejich reálností. Podle GTS Novery má u nás ADSL podíl ve výši 44 procent (Český Telecom uvádí 38 procent, ČTÚ 40 procent), zatímco v Evropě až 80 procent. Naopak podíl WiFi má u nás dosahovat 32 procent, zatímco jinde je tento podíl malý až zanedbatelný. Ovšem třeba právě 11. hodnotící zpráva EU říká, že údaj o tak vysokém počtu WiFi přípojek (navíc v kategorii broadband) je podezřele vysoké číslo, které by obnášelo až 66 procent všech unijních bezdrátových přípojek – a tak by se toto číslo mělo ještě znovu prověřit. Osobně si myslím, že problém bude jak v nadneseném počtu našich (skutečně broadbandových) WiFi přípojek, tak i v tom, že ostatní země vůbec nezahrnují bezdrátové přípojky do výčtu svého broadbandu.

Nicméně problém, na který GTS Novera včera upozorňovala, je spíše někde jinde: v tom, že na trhu není prostor pro reálné působení alternativních operátorů v oblasti DSL, když velkoobchodní ceny jsou nad úrovní cen maloobchodních (viz výše, s uvážením všech slev na jednorázových poplatcích). Nefunguje ani ADSL propojení, a regulátor – místo snah o naplnění svého rozhodnutí právě o ADSL propojení – ho raději chce zrušit (s odůvodněním, že se nepoužívá). Důsledkem je pak to, že pozice inkumbenta se stále upevňuje, a drtivá většina nově objednávaných přípojek jsou „jeho“ objednávky. Jediná cesta ke skutečné alternativě pak vede přes LLU – ale tam je zase postavena velká bariéra v podobě neúměrně vysokých cen. Kruh se uzavírá.

Jsou či budou pro vás služby GTS Novery zajímavé?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).