Hlavní navigace

Jakub Nešetřil: Česko.Digital je moje nová životní etapa, přes IT chceme pomoci společnosti

Jan Sedlák

Zakladatel Apiary spouští organizaci Česko.Digital, do které hledá dobrovolníky z řad vývojářů. Open source má pomoci Česku a společnosti.

Doba čtení: 14 minut

Sdílet

Jakub Nešetřil v roce 2017 prodal svůj technologický startup Apiary do rukou obra Oracle, kde následně působil jako viceprezident produktového vývoje. Dnes ale oficiálně po několika měsících příprav začíná novou etapu života a spouští projekt nazvaný Česko. Digital. Ten chce pomocí technologií pomoci v rozvoji státu i společnosti. 

Nešetřil se do projektu pouští na plný úvazek a neziskovou organizaci hodlá i financovat. Do správní rady přizval Michala Bláhu z Hlídače státu, Ditu Přikrylovou z Czechitas a Roberta Basche z Nadace OSF. V rozhovoru pro Lupu pak popisuje, jak přesně má nová organizace fungovat, co bude dělat a co vůbec stálo za tím něco takového rozjet.

Jednu ze svých posledních přednášek jsi pojmenoval „Máte na víc, než si myslíte“ a apeloval jsi na programátory a lidi kolem IT, že díky své síle mohou měnit hodně věcí kolem sebe. Jaké procesy tě přivedly k tomu, že jsi začal takto přemýšlet?

Myslím, že byly dva. Uvědomění toho, jak moc jsou technologie silné a jak moc mohou měnit společnost, jsem si přivezl ze Silicon Valley. Tam to není věc, o které by kdokoliv pochyboval. Jediné, co si možná moc neuvědomují, je to, zda svět mění k lepšímu, či nikoliv. Ale to, že svět mění, je bez diskuse. Druhým impulsem bylo to, když jsem prodal Apiary do Oraclu a začal jsem přemýšlet, co má být můj další krok. Začal jsem řešit, jakým způsobem něco vrátit společnosti. Měl jsem v životě velké štěstí a nyní mohu pomoci ostatním.

Spojilo se mi, že technologie mají něco, čemu se v byznysu říká výborné ROI (return of investment, návratnost investic – poznámka redakce). Poměr vynaloženého úsilí a dosažených výsledků je výborný. Nikoho nepřekvapí, že většina startupů je technologických. Počáteční investice jsou velice malé a zároveň se dá vybudovat světová firma, která změní celou oblast průmyslu. Tohle umí technologie, ovšem toto poznání už se moc neposouvá do správy věcí veřejných, neziskových organizací nebo pomáhání lidem.

Když jsem si říkal, jak pomoci společnosti, hledal jsem organizaci, která se snaží inovovat pomocí technologií. Zjišťoval jsem ovšem, že prakticky neexistují, nebo že s touto oblastí samy mají problém. Zároveň jsem měl pocit, že IT komunita vlastně chce pomáhat a dávat něco společnosti a že nejsem jediný, kdo má pocit, že by měl co nabídnout. Jako správný zakladatel startupu jsem si tedy řekl, že si otestuji trh a validuji myšlenku. Vypustil jsem balónek a čekal na reakci. Ta byla naprosto jednoznačná a potvrdila mi, že zájem dalších lidí tady je.

Pak jsem začal řešit druhou stránku věci, a sice to, že když už člověk chce pomoci, tak vlastně není do čeho píchnout. Začal jsem vyhledávat partnery mezi neziskovými organizacemi a hledat subjekty, které jsou už dnes technologicky schopné a jsou dobrým partnerem, nebo organizace, které by něco chtěly dělat, ale nemají zdroje a lidi. Tradiční problém je ten, že když řekneš neziskové organizaci, ať si představí, že mají neomezený počet IT zdrojů, a co by s tím šlo dělat, tak ti řeknou, ať jim uděláš lepší web. Podle citátu Henryho Forda, že zákazníci chtěli rychlejšího koně. Velká část problému je pracovat s těmito organizacemi na představivosti a inkubaci řešení problémů pomocí technologií. To je dnes velká část toho, co dělám.

Takže jsme se dostali k tomu, že rozjíždíš organizaci Česko.Digital. O co přesně jde?

Je to most, který propojuje IT komunitu se státní správou a nevládními organizacemi, které mají veřejně prospěšné projekty. Pomáhá organizacím ony projekty popsat, zdokumentovat a inkubovat tak, aby libovolný programátor v Česku, když bude mít zrovna čas, si mohl sednout za počítač a psát aplikaci a poslat zpátky kód. Aby nemusel někam telefonovat, řešit věci a měl prostě vše ready-to-go na GitHubu a podobně – tak, jak fungují open source projekty všude na světě.

Když jsem si otestoval, že zájem v komunitě je, tak jsem letos v únoru sestavil malou skupinku lidí a řekl jsem si, že než představovat vizi a myšlenky bez reálné práce za sebou, nejdříve začneme pracovat a poté uděláme právní formu, web, oznámení a tak dále. Dnes máme komunitu čtyřiceti lidí, kteří pracují už od února, a máme za sebou například žádosti o voličské průkazy, které jsme dělali pro Hlídač státu. Použilo je už asi deset tisíc lidí. Dělá na tom pár lidí a je to důkaz toho, že můžeme být efektivní.

Každopádně nyní oznamujeme spuštění neziskové organizace Česko.Digital. Já do ní jdu pracovat na plný úvazek, jdu do toho naplno, je to moje nová životní fáze, a nikoliv pouze nějaký boční projekt. Hodlám to i financovat dle toho, jak bude potřeba. Letos máme primárně v plánu pracovat s komunitou, propagovat, vyhledávat a inkubovat projekty a mým cílem je z Česko.Digital udělat profesionálně řízenou organizaci s lidmi, kteří pracují na plný úvazek a zastřešují určitý rámec pro projekty a dobrovolníky.

Velký problém podobných aktivit je například to, že se soustředí kolem hackathonů, kde jde o velký výbuch energie, ale za čtrnáct dní to umře. My bychom měli být přesný opak a vyplňovat mezeru, kdy jsme schopní vést IT projekty dlouhodobě, dávat jim kontinuitu vedení. Aby vše mohlo fungovat i za toho předpokladu, že v podpalubí se mění dobrovolníci z řad programátorů, kteří zrovna mají čas, chuť, zájem učit se nové technologie a podobně.

Takže se budete soustředit na takový dlouhodobý projektový management?

Ano, přesně tak by se to dalo popsat. Jde nám o dlouhodobý rozvoj projektů a jejich řízení.

Na jakých typických projektech budete chtít dělat a kdo za vámi může přijít?

Už dnes máme rozjetý projekt s Radkem Háblem, který vytvořil Mapu exekucí. Společně připravujeme projekt na osobní přehled dluhů. Radek na základě svých zkušeností školení finanční gramotnosti identifikoval, že největší problém lidí, kteří upadají do dluhů, je ten, že o nich vlastně vůbec neví, protože se stěhují, nevyzvedávají poštu a tak dále. Kdyby o nich věděli, tak je zaplatí. Chtěli bychom připravit portál, kde bude možné se automaticky na všech různých stranách doptat na to, jaké je celkové zadlužení.

Druhým příkladem je open source projekt CityVizor. Používá ho několik měst k vizualizaci a transparenci svého účetnictví. Snažíme se projekt rozšířit, přidat mu nové funkce a dostat ho do fáze, kdy ho budou používat třeba stovky měst v Česku.

A ohledně projektů, které akceptujeme – určitě budeme rádi spolupracovat s externími partnery a státní správou. Jediná naše velká podmínka je v tom, že pracujeme pouze na open source. Vše, co děláme, je open source. A to z důvodu, aby bylo jednoduché do práce zapojit libovolného dobrovolníka, aby bylo možné si číst ve zdrojáku, učit se a podobně. 

Chceme říci státním úředníkům, že je zde IT komunita, která má zájem pomoci a která by byla moc ráda, kdyby se státem mohla spolupracovat na open source, který stát má a občané do něj přispívají. To je něco, co je třeba v západní Evropě jednoznačný trend, a je jen otázka času, kdy dorazí i k nám. Třeba ve Velké Británii je doporučení pro všechny státní instituce vyvíjet software, který je určený pro stát, primárně jako open source. Celé to umožní také spolupráci s občanskou společností. Nechci čekat na to, že stát udělá všechno za nás, a rádi pomůžeme a vytvoříme tlak zdola. A hledáme partnery, kteří na tom budou dělat s námi.

Jakub Nešetřil
Autor: Jakub Nešetřil

Jakub Nešetřil

Předpokládám, že ten tlak bude spíše pozitivně pojatý než nějaké vyhrocené boje?

Mým cílem je ukázat státu, že je zde komunita, která s ním chce spolupracovat. A že to není žádný výstřel do prázdna a zbytečná byrokracie, zveřejňovat zdrojové kódy a spolupracovat s občanskou společností. Jsou zde jiné instituce, které jsou mnohem povolanější k tomu, aby stát monitorovaly a hlídaly.

Budete chtít v Česko.Digital ovlivňovat také podobu zákonů a legislativy, které nějak souvisí s digitalizací, nebo je to role pro jiné organizace a jednotlivce?

Je důležité si uvědomit, co je pro člověka jeho primární metrika, jeho KPI a faktor úspěchu. U mě je to počet lidí v IT komunitě, kteří pracují na prospěšných projektech. Snažím se pro tyto účely vytvořit vhodné prostředí. Jednou z klíčových vlastností bude to, aby se státní správa naučila vlastnit své IT projekty, dělat jim projektový management, ideově je vlastnit a dělat je jako open source. Pak můžeme navázat partnerství a spolupráci. Nejsem právník ani expert na digitalizaci státu. Lobbing a konzultace rád přenechám jiným a budu se soustředit na to, aby IT scéna mohla se státem spolupracovat.

Jak přesně chcete řešit dlouhodobou udržitelnost projektů? Jasně, bude to open source, k dispozici někde na GitHubu a tak dále, ale to ještě automaticky neznamená, že takový projekt bude žít.

Hlavní aspekt toho všeho je, že se musí dělat digitální řešení, které opravdu lidé používají. V momentě, kdy se bude používat a přinášet hodnotu, měly by se najít prostředky pro dlouhodobé udržování. Mojí preferencí je, aby projekty přecházely z Česko.Digital zpátky k partnerům, kteří je vlastní a vymysleli je. My pomůžeme s vývojem a provozem po nějakou úvodní dobu a také dobrovolníci, kteří s vývojem pomáhali, pak například mohou k partnerským organizacím přejít a spolupracovat s nimi dlouhodobě. To samozřejmě znamená, že si tyto organizace musí vyhradit nějaké prostředky. A ty se vyhrazují v případě, že je jasně vidět, že daný projekt k něčemu je a je efektivní.

V dnešní době jsou hrubé náklady na IT technologie a provoz skutečně minimální. Dvojnásobně to platí pro open source, kde je řada různých aplikací pro hostingy, automatické testování, pokrytí kódu, kontrolu kvalit a tak dále. Lze poskládat softwarový balík, aniž by se musela vynaložit jediná koruna. Důležité bude mít přístup k lidem schopným zapracovávat, měnit a udržovat projekt v čase. Proto si vybíráme organizace, které jsou silné a budou schopné dlouhodobé práce.

Co je to za organizace?

Nyní spolupracujeme se čtyřmi organizacemi a tři z nich jsou součástí správní rady Česko.Digital. Je tam Robert Basch z Nadace OSF, dále je součástí Michal Bláha z Hlídače státu, který je odborníkem na digitalizaci státu, a také Dita Přikrylová, která vybudovala skvělou IT komunitu Czechitas. To je silný tým, který mi bude pomáhat Česko.Digital řídit. Už připravujeme různé projekty, kde jsou zapojeny třeba Člověk v tísni, Transparency International a další.

Budete mít také vlastní jednotnou IT infrastrukturu, kde by bylo možné podporované projekty provozovat?

Součástí schopnosti dělat digitální aplikace rychle je mít vybudovanou infrastrukturu, která umožní dělat rychlé prototypování a doručování. Bude to kompletní vývojářská pipeline od hostingu, cloudu přes testovací nástroje až po věci umožňující hlídání kódu, spolupráci, moderování pull requestů a tak dále. Nějaké technologické preference máme. Když k nám přijde nápad na projekt, který uděláme z vody, vybereme si vlastní cloud a technologie. V momentě, když k nám přijde Michal s Hlídačem státu, který má jeden a půl milionu řádek a hromadu serverů, už to asi nepůjde jednoduše migrovat.

Zmiňoval jsi, že Česko.Digital hodláš financovat sám. Chceš do budoucna přijímat také granty nebo dotace?

Našemu týmu jsem vysvětlil, že chci organizaci rozjet podobně jako startup s minimálním rozpočtem, který budu zatím hradit sám. Na tom si otestujeme, že myšlenka má smysl, a pokusíme se dosáhnout nějakých výsledků. V momentě, kdy budeme dělat fundraising na provoz celé organizace, už to nebude postavené na vizi, ale bude to na výsledky. Letos peníze sbírat nechci a chci ukázat, co v nás je a co dokážeme. Mým dlouhodobým cílem je organizaci stabilizovat, aby byla soběstačná i bez mé pomoci. O tom už mám poměrně jasnou představu, ale to je až vzdálenější záležitost.

Budeš chtít sestavit i početnější tým lidí zaměstnaných na plný úvazek?

Uvidíme, jak se to vyvine. Ale dívám se na podobné organizace působící v zahraničí, jako jsou třeba Code for AmericaCode for PolandSlovensko.DigitalCode for Romania a tak dále. Mimochodem, my jsme jedna z posledních zemí, kde taková organizace doposud chyběla. Každopádně například v Code for Romania je osm až deset lidí pracujících na plný úvazek, přičemž dobrovolníků je kolem šesti stovek. Poměr je tedy velice dobrý a s podobným poměrem počítám také. Dnes na plný úvazek v Česko.Digital pracuji já a částečně se svými pracovníky pomáhá Nadace OSF. Jde především o marketing, community management, meet-upy, konference a podobně. Růst nechceme uspěchat a každý startup musí začínat s málem.

Kolik tedy odhaduješ, že by Česko.Digital mohlo nalákat spolupracujících dobrovolníků?

Určitě věřím, že máme letos potenciál na několik set lidí. V Rumunsku má Code for Romania 600 členů, budu rád, když jim časem ukážeme, že v Čechách máme na víc.

Jak budeš chtít lidi motivovat?

IT komunita je velká a nemusíme přesvědčit všechny. Základní je, že programátory baví programovat. Proto to dělají. Řada z nich má projekty, které dělají doma po večerech, do šuplíku. Myslím si, že dělat je s námi a pro lidi, kteří žijí okolo nás, a s tím, že ty projekty budou mít reálný dopad, je mnohem více naplňující a motivující než si pouze vyzkoušet, jak funguje deployment do AWS. S námi si novinky mohou vyzkoušet také a zároveň spolupracovat se špičkovými lidmi, které jsem kolem sebe posbíral. Možná nepřesvědčíme všechny, ale jsem přesvědčen o tom, že pro hodně lidí je toto dostatečná motivace.

Jak se mentálně připravuješ na to, že budeš řídit neziskovku v zemi, kde k nim má řada představitelů státu i značná část společnosti celkem odpor?

Nejsme neziskovka, ale startup, který nevydělává, to se oproti Apiary moc neliší (smích). Ale obecně těch rozdílů oproti Apiary není zase tolik, i tam jsme provozovali spoustu open source kódu. Jedna věc, která je na softwaru zajímavá, je to, že jestli ho používá deset, nebo dvacet lidí, znamená pouze marginální provozní náklady navíc. Když jsme prodávali Apiary do Oraclu, tak nám akviziční tým dal takový dotazník, kde požadovali, ať vyjmenujeme všechny náklady na provoz, které stojí více než deset tisíc dolarů měsíčně. My jsme jim to vrátili prázdné. Náklady budou zejména na lidi, ne na technologie.

Hraje roli v tom, že se na plný úvazek pouštíš do provozu takové organizace, i to, že už díky prodeji startupu velké korporaci prostě můžeš a nemusíš moc řešit finanční stránku? Pouštěl by ses do toho i bez toho?

Pro mě je těžké si představit alternativní život, kdybych před deseti lety začal dělat něco jiného. Ale rozhodně mám pocit, že jsem v životě měl štěstí a že jsem dosáhl řady úspěchů. A to, co je pro mne dnes více motivující, je hledat způsob, jak něco vrátit zpátky. Nemyslím si, že s byznysem a startupy končím. A ani se nepovažuji za člověka, který už nemusí do konce života pracovat. Je to teď pro mě životní fáze, kdy chci dělat něco jiného, co mě naplňuje z jiného úhlu pohledu.

Také vedle peněz a času mohu vracet zpátky to, co jsem se naučil. Proto se i vedle Česko.Digital snažím mentorovat startupy, které o to mají zájem. Hlavně ty technologické. Teď jsem investoval do české firmy Supernova a snažím se jim pomáhat i jinak.

Dlouhou dobu mám pocit, že v Česku jsou velice silné technické školy a IT komunita a že si to ne zcela uvědomujeme. Já si to uvědomil, až když jsem vycestoval ven, kde jsem zjistil, že jsme vlastně velmoc, minimálně na takto malou zemi. Přijde mi, že je škoda s tím nic nedělat s ohledem na to, abychom mohli zlepšit prostředí, ve kterém žijeme.

Budeš chtít vedle Supernovy investovat také do dalších startupů? Nebo to byla spíše jednorázová akce?

Nepovažuji se za profesionálního investora. Investicím se nebráním, ale budu to dělat pouze tam, kde mi to bude dávat smysl. To znamená tam, kde startupu mohu přinést i něco jiného, než jsou pouze peníze. Supernova je nástroj pro vývojáře, stejně jako Apiary, a má podobnou dynamiku, podobný go-to-market, podobné zacílení na globální trh. Je to první v Čechách vytvořený startup, který prošel akcelerátorem Y Combinator, což je něco, o čem jsme v Apiary uvažovali. Málem jsme se pro to i rozhodli, než jsme šli do akcelerátoru v Cambridge. Když jsem se potkal s Jiřím Třešťákem, měl jsem pocit, že začátky Supernovy jsou podobné jako ty naše, a proto jsem kluky podpořil nejenom finančně.

Jak si realisticky představuješ Česko budoucnosti?

Jak už jsem naznačil, v rámci různých zkušeností z několikaletých pobytů v zahraničí mám dlouhodobý pocit, a to pořád opakuji, že v Česku máme silné technické školy a lidi a z komunismu jsme zdědili mizerné služby. I proto si myslím, že zde skoro neexistují B2C startupy a všechny naše úspěšné startupy jsou B2B – snad s výjimkou antivirových firem.

CIF19

Proto si myslím, že to, jak ČVUT, Univerzita Karlova a další rozjeli iniciativu prg.ai zaměřenou na vytvoření centra umělé inteligence, dává naprostý smysl. Když to spojíme s naší tradiční řemeslnou zručností, rozhodně si dokážu představit, že můžeme být moderní AI velmoc, ve které máme úspěšnou digitální ekonomiku podobně jako třeba v Estonsku.

Na rozdíl od Estonska jsme zdědili mnohem více státu, protože Estonci si ho vytvořili znova na zelené louce poté, co se oddělili od Sovětského svazu. Máme velkou šanci je dohonit a předhonit, protože jsme větší a úspěšnější země a ekonomika. Mým vzorem vztahu státu a IT komunity je dnes Velká Británie, která je nám kulturně podobná a která má velmi úspěšné digitální programy, moderně řízené, rychle vyvíjené v cloudu a open source. Jsem přesvědčený, že se tam dostaneme. Je to jen otázka času. Teď jde o to, jestli to budou tři roky, pět, nebo deset let.