Hlavní navigace

Jaký je potenciál českého DAB+ (možná ještě) v roce 2019?

Autor: Pure

Díky datům z několika volně dostupných zdrojů a vyjádřením operátorů DAB+ multiplexů na konferenci Digimedia si můžeme udělat představu, jak by mohl náš digitální rozhlasový éter vypadat na přelomu let 2019/2020.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Aktuální Plán využití rádiového spektra umožňuje od 1. března 2019 zájemcům získat individuální oprávnění k využívání radiových kmitočtů pro vysílání DAB+ do maximálního vyzářeného výkonu 1 kW. Získání oprávnění samozřejmě předchází úspěšná mezinárodní koordinace.

Nejzajímavějším zdrojem informací přinášejícím mimo jiné i indicie o budoucnosti našeho rozhlasového éteru jsou stránky Německého telekomunikačního úřadu. Pravidelně aktualizovaný textový soubor nese data o koordinovaných DAB+ vysílačích ve větší části evropského prostoru. 

Na základě těchto dat je pak možné počítat pokrytí jednotlivých vysílačů. Vysílače se zde objevují už na počátku procesu mezinárodní koordinace. Finální lokalita i parametry ovšem nemusí na našem území nutně nabýt uvedených hodnot. Shoda však bývá vysoká.

I v našich končinách se oproti dřívějšku značně pohnuly ledy a spoustu informací o radiových kmitočtech můžeme hledat v Otevřených datech Českého telekomunikačního úřadu. Rozhlasové vysílače ale nejsou do tabulek uvolněny dříve, než dojde k vydání individuálních oprávnění. 

Velkým překvapením z nedávné doby je zveřejňování tabulky „Koordinované vyzařovací diagramy antén rozhlasových a televizních vysílačů“. V tabulce rozhlasových vysílačů se však bohužel nedozvíme – pro výpočty pokrytí docela podstatnou – výšku umístění anténního systému nad terénem.

Nejprve nahlédneme za oponu rozšíření multiplexu Českého rozhlasu, o kterém jsme informovali zde. Simulaci pokrytí jsem provedl obdobným způsobem jako v minulém článku

Pět výše položených vysílačů o vyzářeném výkonu větším než 5 kW včetně by mělo multiplexu zajistit stav, kdy v podstatě každý, kdo projeví větší než malou snahu o příjem DAB+, bude mít šanci na poslech. Absence některých vysílačů použitých v různých vysílacích systémech s příslušností do „základní sítě“ samozřejmě znamená, že i po spuštění nových vysílačů nadále zůstanou oblasti s problematickým příjmem. 

Mezi ně bude patřit především Liberecko, Jesenicko, pomezí středních a jižních Čech a jižní Morava. Zajímavou manažerskou otázkou může být, co je víc: jestli pokrytí Liberce, nebo pár set metrů dálnice D1 v ceně jednoho kusu nízkovýkonového dokrývače.


Autor: Karel Mikuláštík

Autor: Karel Mikuláštík

K 11. červnu 2019 figurovalo v německé tabulce a částečně i tabulce ČTÚ necelých dvacet vysílačů – buď v procesu kmitočtové koordinace, anebo už zkoordinovaných. Pro přehlednost jsem je rozdělil do dvou dávek, u kterých ukazuji zásah jednotlivých vysílačů i úroveň jejich pokrytí. 

Ve škále zelená, žlutá, oranžová a červená je predikována úroveň signálu odstupňovaná po deseti decibelech od prahové úrovně příjmu. Fialová barva značí příjem s úrovní lepší o 40 a více decibelů oproti prahové úrovni. Příjem uvnitř budov je možný v oblastech s oranžovými, červenými a fialovými čtverci.

První dávka zobrazuje koordinované vysílače napříč celou Českou republikou. Podle lokalit jsem si je dovolil v modrém odstínu přiřadit operátorovi Teleko, u kterého především nahrazují stávající příděly v L-pásmu. Oranžovo-červené odstíny pak patří Českým Radiokomunikacím – nahrazují vysílač v L-pásmu z pražského Žižkova i velmi směrově a výkonově omezený vysílač kanálu 10D na pražském Strahově. Původní příděl ČRa na kanále 12B v Olomouci zaznamenal přesun na jinou lokalitu a jeho operátorskou příslušnost se neodvažuji predikovat.


Autor: Karel Mikuláštík

Autor: Karel Mikuláštík

Druhá várka vysílačů pak (s výjimkou nejistoty u žádajícího operátora v Liberci) zajisté hledá své místo na světě z popudu plzeňského operátora RTI cz. Ten disponuje (nejen) ve VKV-FM řadou lokalit v oblastech na západ od hlavního města.


Autor: Karel Mikuláštík

Autor: Karel Mikuláštík

Z letošní konference Digimedia, především pak z vyjádření zástupce Českého telekomunikačního úřadu Jiřího Duchače, jsem nabyl dojmu, že brzy můžeme očekávat rozpravu k chystanému tendru na přidělení DAB+ sítí mezinárodně koordinovaných vysílačů na lukrativních kótách s možností využití velkých výkonů (max. 20 kW). Přidělení těchto sítí a návazná výstavba vysílačů se bohužel v dnešním kontextu stále jeví být někde v nedohlednu.

Pozornost se tedy logicky obrací k opětovně otevřeným relativně skromným možnostem dočasných koordinací 1 kW ERP. Postupné rozšiřování veřejnoprávního multiplexu, byť také v pilotním a „dočasném“ provozu, i rozšiřování pokrytí ostatních multiplexů ve III. pásmu nám může v blízké době přeci jen přinést něco dosud nevídaného a neslýchaného. Byť nikoliv v celoplošném měřítku.

Pokud operátoři získají oprávnění, reálně se provoz vysílačů dá čekat koncem roku. Rozšiřování pokrytí multiplexu ČRo dále umožní ke konci roku uvolnit především multiplex společnosti RTI cz a pravděpodobně též multiplex firmy Teleko. K dispozici tak může být pro další zájemce 4 až 8 programových pozic v každém z těchto multiplexů. 

KL19

Přechod multiplexu Českých Radiokomunikací na nové kmitočty s možností minimálně plnohodnotného pokrytí Prahy může znamenat, že kromě stávajících stanic obsluhovaných i ve VKV-FM do multiplexu přibudou další, které už deklarovaly zájem vysílat v DAB+. V multiplexu jsou v aktuálním nastavení přibližně 4 volné pozice. Rýsuje se zde „metropolitní“ multiplex s možným přesahem do dalších větších měst.

S určitou symbolikou je možné nahlížet na teoretické rozšíření multiplexu RTI cz. Jakoby snad DAB+ přetekl hranice s Německem a šířil se směrem k Praze… Pozdější získání kmitočtů s vysílači vyšších výkonů může navázat na už připravenou infrastrukturu DAB+ multiplexu.