Hlavní navigace

Jan Hruška (O2): S příchodem 5G dojde také na změnu tarifů

Autor: O2
Jan Sedlák

Kolem 5G panují přehnaná očekávání, podle O2 ale některé změny přijdou. Třeba v tom, jak budou nabízeny tarify.

Doba čtení: 14 minut

Sdílet

Od přicházejících mobilních 5G sítí se toho v některých kruzích očekává mnoho, jasných scénářů využití, které nejsou pouze teoretické, však zase tolik není. Technologický ředitel (CTO) tuzemského O2 Jan Hruška v rozhovoru pro Lupu popisuje, jak tento operátor o využití 5G přemýšlí, kde by nasazení mělo dávat smysl či proč zřejmě bude nutná změna přístupu k tarifům.

Kolem 5G v poslední době panují obrovská očekávání. Jak se k této oblasti stavíte vy jako operátor?

Poslední dva roky na konferencích a debatách zejména ze strany analytiků a výrobců chytrých zařízení vnímám, že kolem 5G vytváří velmi vysoká očekávání. Operátoři k tomu mají mnohem rezervovanější postoj. A to z toho důvodu, že se předpokládá, že operátoři 5G sítě postaví a investují do nich peníze a následně do nich přivedou své zákazníky. Výrobci různých chytrých zařízení jsou tedy v pozici, že jich mají spousty, a věří, že my to zainvestujeme a prodáme.

Z toho je tedy jasné, že se k tomu stavíme mnohem více pragmaticky. Podobně je to i dnes v oblasti NB-IoT. Je to v menším, ale příběh je podobný. Existuje více různých zařízení, které se do NB-IoT dají připojit, než je reálných obchodních případů. Zatím jediný potvrzený use case pro 5G, který už dnes funguje a je vidět, jsou rychlá mobilní data, a to zejména jako doplněk fixních sítí v podobě takzvaného fixního bezdrátu.

Existuje tedy něco jako „5G závod“?

Analytici a dodavatelé zařízení mají řadu věcí, které chtějí, aby operátoři začali nakupovat. Jejich zájmem tedy je podobné nálady vyvolávat. Mezi operátory ale nějaký takový závod nevidím. Když spustíte 5G dříve, jsou to nějaké body navíc z pohledu komunikačního. Ale nemyslím si, že by někdo vzhledem k opravdu vysokým nákladům do 5G šel jen proto, aby byl první.

LTE přineslo výrazně větší rozdíl v zákaznické zkušenosti u koncového trhu. LTE je dnes pro běžného uživatele tak dobré, že žádné další přímé výhody konzumovat nebude. To, že se zrychlí data, není v dohledné době směrodatné. Když jsme spouštěli LTE, byl ze strany operátora poměrně velký tlak na to dostat mezi zákazníky co nejdřív LTE zařízení. Vždy máte early adopters, ale masa zákazníků často nemá potřebu hned přecházet. Je to naopak, vy vidíte benefity a je lepší prodávat už pouze LTE, a ne staré portfolio. A když postavíte síť, chcete, aby ji zákazníci využívali.

U 5G je nové to, že v rámci přechodu na LTE nenastal takový kvalitativní skok pro průmyslové aplikace. Zde se u 5G očekává velký přínos. Zároveň bude přechod na 5G trvat delší dobu, protože vytvářet obchodní modely pro průmysl není jednoduchá a rychlá věc a je nutné spolupracovat s řadou partnerů.

V rámci 5G tedy pro vás bude hlavní byznys – minimálně ze začátku – ve fixním bezdrátovém připojení?

Tohle je něco, čemu všichni věří – jak my, tak operátoři v dalších zemích. Ono to úplně nedělá business case pro 5G, protože stavíme 3,7 GHz už na 4G, ale 5G každopádně přinese zefektivnění této služby. Nové rádiové technologie a systémy jako Massive MIMO zajistí větší dosah signálu z jedné site. To znamená, že za podobné peníze investované do hardwaru na věži získáte více pokrytého území a menší náklady na zákazníka.

Fixní bezdrát je to hlavní, co je teď kolem 5G vidět. Pak se samozřejmě rozbíhají další use cases a tvoří se pracovní skupiny, ekosystémy, sdružení a projekty kolem automatizace v průmyslu. U nás na tom dělá třeba Národní centrum průmyslu 4.0 na ČVUT. Je velmi dobré a užitečné v rámci těchto skupin a ekosystémů působit. Řešení, která pak zamíří do automatizace, jsou z pohledu toho, co dnes děláme na LTE, úplně něco jiného. Příprava a spuštění takových projektů na 5G je výrazně delší. Nebude to tak, že se spustí 5G a třeba Škoda si udělá tendr na dodání robotizace linky. To tak není, příprava musí probíhat dlouho, je třeba dělat kolem toho výzkum a podobně. Různá sdružení tedy pomohou formovat use cases, která pak v průmyslu na 5G síti budou moci vznikat.

U 5G se obecně mluví o třech hlavních benefitech, které tyto sítě přinesou. Už jsme mluvili o rychlých datech, druhou oblastí je velká hustota připojených zařízení na jednotku plochy, což odpovídá připojeným senzorům a spol., a pak je to velmi nízká odezva. Tam se lze bavit o autonomních systémech a řízení dopravy.

Jan Hruška, O2
Autor: Lupa.cz

Jan Hruška, O2

Skutečně věříte tomu, že společně s 5G sítěmi přijdou také autonomní vozy a další podobné věci?

Nemyslím si, že by někdy v brzké době masivně nastoupila autonomní auta. Součástí digitalizace dopravy jsou ovšem různé řídicí a komunikační systémy. V rámci sítě mezi sebou budou komunikovat semafory, přechody pro chodce a podobně, které zároveň budou předávat informace automobilům. Nemusíte se tedy bavit o plně autonomních autech, ale o propojeném systému, který vás nenechá projet na červenou – když to zjednoduším.

Objeví se propojené a mnohem inteligentnější dopravní systémy, které budou vědět mnohem více informací, než jaké dnes ví Waze a podobně. Zprávy bude možné automaticky vyhodnocovat, doručovat řidičům a případně na tom stavět další modely, jako je mýtný systém. U nás už máme konsorcium C-ROADS, které tyto věci zkoumá, a my sami jsme tam celkem aktivní. Už máme první ukázky. Zatím je to ve fázi výzkumu, podobně jako 5G věci v průmyslu, ale věřím, že tyto záležitosti přijdou brzy.

Operujete v rámci příprav na 5G s nějakými reálnými obchodními modely a nabídkami, o kterých víte, že je budete moci nabízet, nebo kromě fixního bezdrátu nic takového neexistuje?

Je to něco mezi. U rychlých dat reálně plánujeme kapacitu sítě a řešíme, co na které site bude muset být za technologie. To není nic nového a děláme to i dnes. Operátoři mají více kapacitních vrstev, například u LTE-A funguje agregace vrstev pro zvýšení rychlosti a propustnosti, a 5G k tomu jen přidává další frekvence, se kterými se pracuje. Kromě frekvencí 3,5 a 3,7 GHz jsou tam ještě pásma milimetrových vln v desítkách GHz, která pomohou v zahuštění a také v navýšení rychlostí. Kapacitní plánování v LTE se tedy prodlužuje o další možnosti.

Co se týče ostatních možných obchodních případů, díváme se na to, kdyby nějaká taková věc fungovala, jaké by to mělo dopady na architekturu naší sítě. Podle toho se snažíme přemýšlet do budoucna, abychom na něco takového byli připravení. Není to tak, že by vám někdo dnes z šuplíku vytáhl připravený business case třeba na digitalizovanou dopravu. Od toho jsme daleko. Ale jak už jsem zmiňoval, důležité je zúčastnit se práce ve skupinách, kde probíhá výzkum. Tyto věci nejsou něco, co by se pak dalo postavit za pár měsíců. A navíc máme možnost ovlivnit, jak budou dané systémy vypadat. Nyní tedy debatujeme se zapojenými partnery a možná během dvou let z toho nějaký obchodní případ vzejde.

Objevuje se už nějaká služba postavená na 5G, kterou by mohli využít běžní uživatelé?

Už dnes existuje NB-IoT jako standard v LTE, ale zároveň je součástí specifikace 5G. Objevují se první poptávky, které přichází především od utilitních společností, a především z oblasti vodárenství. V souvislosti se suchem se objevují požadavky na lepší řízení spotřeby vody, na což současné systémy nestačí. Uvažuje se tedy o chytrých vodoměrech a NB-IoT je zde díky nízké spotřebě zajímavé. Podobně se začínají objevovat první požadavky z průmyslu. Tady budou vznikat první obchodní případy.

V průmyslu asi ano, ale pocítí příchod 5G také běžný uživatel?

Jednou z oblastí asi bude herní průmysl. Dnes jste omezení výkonem hardwaru a 5G naváže na první koncepty ze 4G a přenese hry do cloudu. Díky velkým objemům dat, které se dají přenést s malým zpožděním, nebudou existovat takové nároky na koncová zařízení. Už dlouho jsou zde také koncepty virtuálního počítače. Ten se zatím příliš nerozšířil, byť je technicky zajímavý. 5G do toho vnese více možností. První pokusy ukazují, že není vidět rozdíl od klasického notebooku.

Pak se nabízí VR a AR. U AR existují případy, kdy se s nasazenými brýlemi řeší zaučení nováčků v práci. To jsou věci, které dnes částečně zvládne 4G díky agregaci vrstev, ale čistě specifikace LTE by na to nestačila. 5G bude garantovat, že tohle poběží v každém místě. Budete držet specifikaci 3GPP 16 na celém pokrytí a věci budou fungovat.

Operátoři se snaží prodávat služby i nad samotnou sítí, aby měli větší marži a nebyli pouze „hloupá trubka“. Přemýšlíte tedy tím směrem, že byste vy sami nabízeli třeba hry z cloudu společně s tarifem? Podobně, jako dnes dodáváte IPTV.

Už dnes prodáváme obsah v rámci O2 TV a to, co popisujete, není divoká představa. Měli jsme také určité výsledky s herními konzolemi. Toto postupně půjde dál a budeme se snažit nabízet celá řešení než jenom technologii. V 5G to bude ještě důležitější. Už dnes je běžné populaci těžké vysvětlit, co všechno síť umí, a vždy je lepší se se zákazníkem bavit o konkrétním využití. Pokud nechceme být subdodavatelem za dodavatelem herního zařízení, musíme chtít vše prodávat pod vlastní značkou. Obecně se také dá říci, že obliba mobilních her velmi rychle roste a je zde obchodní potenciál.

Dá se tedy říci, že vám 5G může přinést nové obchodní modely, které nyní nabízet nemůžete?

Ano a skoro by se dalo říci, že takové modely nabízet budeme muset. Když se podíváme na náš obchodní model kolem 5G, potřebujeme tam nové příležitosti najít. Pokud by debata byla pouze o tom, kolik bude stát další GB dat, bude velmi těžké obchodní model postavit. Potřebujeme vysvětlit, že nabízíme nějakou službu, která má nějakou hodnotu. To, že tato služba má nějaké požadavky na objem dat a přenosy, to je schované pod tím. V minulosti jsme dělali pokusy se specifickými nabídkami, jako je nízká odezva pro hráče. Je vždy velmi malý segment lidí, kteří dokáží službu ocenit přes technický parametr, což znamená, že ji dokáží i zaplatit. Když to prodáte celé, zasahujete mnohem širší segment trhu. Je to důležité marketingově.

Až tedy přijde 5G, nebudete všude „vykřikovat“, ať si lidé koupí 5G, ale spíše ať si pořídí určitou službu?

Předpokládám, že ano. S tím, že tam bude přídavek „powered by 5G“ nebo tak něco.

Přijdou s 5G i nějaké zásadní změny tarifů?

Jsem přesvědčený o tom, že ano. Ukazují to i operátoři v zahraničí, kteří už v určité fázi 5G nabízí. Jedna z největších výzev pro operátory je rostoucí spotřeba dat. U mobilů je to meziroční nárůst kolem 60 až 70 procent a u pevných služeb je to asi 30 procent. Tohle není dlouhodobě udržitelné bez změny technologického modelu, ale zároveň je třeba pracovat také na výnosové straně. U dnešních sítích se s agregací dostanete k rychlostem do 150 Mb/s ve velkých městech, jinde kolem 40 až 50 Mb/s a v průměru na 35 Mb/s. Jakmile se dostanete na gigabitové rychlosti, ekonomicky to nemůže fungovat bez úpravy tarifní nabídky.

Očekával bych tedy, že operátoři budou nějakým způsobem zohledňovat rychlost. Ta má nároky na vybavení na site. Za tím jsou náklady. Vznikne nová dimenze, podle které tarifikace bude nastavená. Půjde se podle rychlostí, a nikoliv datové spotřeby. To pak má zajímavé implikace na technické řízení sítě. V momentě, kdy jsou zákazníci predikovatelní z hlediska maximálního průtoku dat, se lépe v síti jejich provoz plánuje. Dnešní modely jsou zaměřeny na spotřebu a de facto neomezují rychlost. To je založené na tom, že když zákazník funguje v rychlejší síti, data spotřebuje dříve a tím pádem si připlatí za dokoupení dat.

Dá se tedy říci, ze stejně, jako si dnes kupuji domů pevný internet na základě rychlostí, si budu kupovat i mobilní 5G tarif?

Ano, tento rozměr tam bude. Škála bude velká – od běžných rychlostí, které stačí na video a podobně, až po gigabitové rychlosti zaměřené na specifické use cases, kde bude důležitá třeba i odezva.

Budete muset v rámci budování 5G stavět značné množství nových BTS, nebo nejdříve půjde spíše o posilování těch stávajících?

Základem je stávající síť, v níž máme 6500 vysílačů, které pro nás provozuje CETIN. Určitá část zahušťování vychází z dnešních podmínek aukce, která nyní prochází připomínkami. Když vezmete rozvojová kritéria pro postupné pokrývání v čase, tak to si vynucuje oproti současným vysílačům asi pětiprocentní rozšíření. Pokud takto kritéria po připomínkách zůstanou.

Dále jsou někde ve světě vidět první pokusy v oblasti milimetrových vln. Ty jsou ve volném spektru, kde je k dispozici velká kapacita a primárně slouží pro velmi lokální pokrytí s rychlostmi v řádu až desítek Gb/s. Cenou za to je malý dosah. Obecně platí, že čím kratší jsou vlny, respektive čím vyšší je frekvence, je horší propustnost signálu a možnost využití s rostoucí vzdáleností od site se rychle snižuje. V milimetrových vlnách je stávající grid naprosto nepoužitelný a tam se zatím zdá, že se site staví na každém pátém stožáru veřejného osvětlení podél silnice a podobně.

Ve kterých ale v Česku není k dispozici nonstop přísun elektřiny…

Ano, náš systém stavění veřejného osvětlení tomu úplně nepomáhá. Zde budeme ještě muset uvažovat nad tím, jak to celé udělat. Ale výrobci technologií dnes dokáží leccos, takže existují site určené pro odlehlé oblasti, které fungují na solární baterie.

Budete muset s nástupem 5G výrazně posilovat optické spoje k jednotlivým BTS?

Rozšíření kapacity bude určitě potřeba na páteřní síti. V 5G musí platit, že všechny site musí být připojeny na optice. To v Čechách ještě nemáme, protože na některých site ta potřeba nebyla. My investujeme racionálně a peníze vložíme v době, kdy nastane poptávka, která investici zaplatí. V 5G to bude bez diskuse. Přišlo by to i u LTE, když si v čase projektujete nárůst datové spotřeby. V horizontu dvou, tří let bychom tu optiku u LTE stejně potřebovali. V momentě, když už optiku máme, posilování už je spíše dále v agregační síti na routerech a dalších elementech. Optické vlákno má kapacitu velkou.

Skutečně myslíte úplně všechny BTS napojené na optice?

V 5G to očekáváme. Je to tažené onou datovou spotřebou. Samozřejmě, že když bude někde uprostřed lesa nějaká site, která tam bude umístěná na základě rozvojových kritérií, nemusí být na optice. Ale v zásadě všude, kde je nějaký rozumný datový provoz, spotřeba dat roste a konektivitu si vynutí.

Kolik máte dnes na optice připojených BTS?

Zhruba polovinu. Výstavba normálně probíhá, je to součást naší smlouvy s CETINem a konkurenční operátoři to dělají podobně.

Nedávno jste v Kolíně otestovali 5G síť běžící na 3,5 GHz. Jaké jsou zatím vaše poznatky?

Vyzkoušeli jsme si vlastnosti sítě. Zajímavé pro nás bylo, že vše běželo na reálné site. Tím pádem jsme si i změřili, jak se 5G chová z hlediska pokrytí. Byť šlo o samostatné demo s vlastním core, šlo o první skutečné nasazení 5G v Česku. Nyní chceme udělat trvalé pilotní demo, které už bude integrované do naší standardní core sítě. To už bude sloužit k vyhodnocování fungování v non-standalone režimu (NSA) a půjde o velmi relevantní vstup pro implementační plán. Na tom si budeme chtít zkoušet i samotné komerční tarify. Budeme moci vidět, jak funguje nabídka v LTE a jak v 5G. V nějaké fázi k tomu tedy přizveme i první zákazníky.

První testy jste provedli s firmou Ericsson. Půjdete s ním i dále, nebo je vše ještě otevřené?

To je otevřené. Chceme vyzkoušet všechny dodavatele. Začali jsme s Ericssonem, protože jsme šli podle plánu, co bylo možné s kým udělat. Pilot postupně chceme udělat se všemi relevantními dodavateli a tím i získat znalost pro vyhodnocování výběrového řízení. To pro nás v rádiové části zajišťuje CETIN, ale jakmile dojde na integraci do core, už budeme postupovat společně.

Jaká jsou pro vás zásadní výběrová kritéria?

Potřebujeme se integrovat na naše core systémy. Dodavatelé většinou dodržují standardy 3GPP, takže si nemyslím, že bychom zjistili, že to někde někomu nefunguje. Jedna věc je integrace na core, druhá pak reálné chování marketingových funkcí a nálepek. Dodavatelé v 5G zavádí nové koncepty, které jsou ve specifikaci. Jde především o anténní systémy a Massive MIMO, kdy se jde na 64 × 64 a 128 × 128. To má nějakou tabulkovou specifikaci a v testech si lze ověřit, jak to funguje doopravdy. To je důležitý podklad pro rádiové plánování.

Když jsme spouštěli 4,5G na frekvenci 3,7 GHz, vycházeli jsme z předpokladů, kolik site potřebujeme, abychom pokryli nějaké území. V praxi jsme zjistili, že pokrytí je lepší, než jaké byly předpokládané hodnoty. Síť pak stejně zahustíte, ale pro počáteční plánování je toto dobré vědět.

Dále pak existují věci jako C-RAN. V momentě, kdy 5G nebude adoptované na koncových zařízeních, je důležité, že anténní systém může sdílet frekvenční pásmo s LTE. To je třeba vyzkoušet a každý výrobce to má jinak. To jsou zhruba věci, které potřebujeme vědět. Dnes bychom těžko vypisovali podmínky. V momentě, kdy v testech zjistíme, čeho je možné dosáhnout, jsme schopní podmínky vypsat.

cif-tip-digitalizace

Podívejte se také na dřívější videorozhovor s Janem Hruškou: