Hlavní navigace

Jaromír Novák: Podám žalobu, způsob mého odvolání by mohl zpochybnit kroky ČTÚ

Autor: ČTÚ
David Slížek

Čtvrtý operátor, který bude závislý na současné trojce, bude mít závislost v DNA a nic nezmění, říká bývalý předseda rady ČTÚ. UVNITŘ: PODCAST

Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Když dnes zvu někoho na pivo, občas se trochu vyděsí, říká s úsměvem necelé dva týdny po své rezignaci bývalý předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Jaromír Novák. Právě informace o tom, že chodil na pivo s bývalým radním Ondřejem Malým, byla předehrou zpackaného pokusu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) o jeho odvolání – podrobnosti čtěte zde: Odvolání šéfa Rady ČTÚ Nováka odporuje zákonu. Pochybné je tak i jmenování jeho nástupkyně.

Postup úřadu ministra Karla Havlíčka, který Nováka nedokázal odvolat v souladu se zákonem, přitom může mít vážné důsledky a může vrhnout pochybnosti na rozhodnutí, která ČTÚ v budoucnu učiní. Novákova nástupkyně Hana Továrková navíc čelí dalším problémům: podle Deníku N (paywall) včas nevyřešila střet zájmů a podle novináře Davida Klimeše nejde o formální pochybení, ale o skutečné problematické obchodní vazby nové předsedkyně.

O správní žalobě, kterou Novák chystá, údajných cestách ministerských úředníků za zahraničními operátory, sporu o podobě aukce 5G kmitočtů, ale také o chystané analýze relevantního trhu číslo 5 nebo stále nepoužitelných podmínkách pro virtuální operátory jsme s ním mluvili v našem podcastu. Část rozhovoru nabízíme i v textovém přepisu:

Poslechněte si celý rozhovor:

Jak se s dvoutýdenním odstupem díváte na své odvolání nebo na svou rezignaci? Co vlastně podle vás platí?

To je poměrně jednoduché. Stačí si otevřít zákon v paragrafu 107 (zákon o elektronických komunikacích – poznámka redakce) a myslím si, že i neprávník pozná, co platí a co neplatí. Určitě platí a je platně podaná moje rezignace, byť musím přiznat, že jsem ve čtvrtek ještě chvíli přemýšlel o tom, jestli ji nestáhnu, abych to ještě trošku zamotal (smích). To odvolání je samozřejmě problematické, protože nejde odvolat předsedu a nechat toho člověka v Radě, vždycky se musí odvolat jako člen Rady. Mám to štěstí, že jsem ten paragraf na ministerstvu v roce 2010 nebo 2011 s kolegyní psal a měli jsme o něm pár diskusí.

Vzhledem k tomu, že se ministerstvo v současné době tváří, že je všechno v pořádku, jsem připraven podat žalobu. Nikoli kvůli mně, ale proto, aby veškeré kroky úřadu, které bude v budoucnu činit, vzhledem k aukci i dalším regulačním zásahům nebo rozhodnutím, byly nezpochybnitelné. Myslím si, že to je klíčové, protože v případě, že by se nedělo nic a pak by někdo hrál na neplatnost a chtěl by zpochybnit práci mých bývalých kolegů, bylo by to myslím velmi nešťastné.

Nedala by se současná situace napravit jednoduše tím, že by vláda jmenovala paní Hanu Továrkovou do funkce předsedkyně Rady ČTÚ znovu?

Určitě, cest je několik. Je tam otázka odvolání, jmenování a mojí rezignace. Myslím, že v momentě, kdy vláda měla k dispozici informaci o mojí rezignaci, kterou jsem ráno (v pondělí 27. ledna – poznámka redakce) zaslal, stačilo lehce změnit vládní usnesení a bylo by to v pořádku. Nicméně vláda se rozhodla jít touto cestou, což respektuji, ale pro další regulační kroky úřadu je potřeba to napravit.

Říkal jste, že jste připraven správní žalobu podat. To ještě neznamená, že ji podáte. Opravdu ji podáte?

Chci ji podat. Nechci, aby práce mých kolegů byla zpochybněna.

V Česku už jednou byla podobná situace, kdy správní žalobu po svém odvolání z postu předsedy podal bývalý předseda Energetického regulačního úřadu Vladimír Outrata. Nakonec ji ale sám stáhl, říkal, že nechce zpochybnit všechna rozhodnutí, která úřad přijal. Spor se také může táhnout třeba i několik let. Nehrozí tedy něco podobného ČTÚ?

Já jsem v trošku jiné situaci než pan Outrata, protože jsem podal rezignaci, která je platná. Proto nemám žádnou osobní ambici. K 31. lednu jsem skončil jak ve funkci předsedy, tak ve funkci člena Rady. Zpochybnění ve smyslu, že bych měl mít nějaké nároky nebo že bych měl něco podepisovat, to nehrozí. Už jsem slyšel, že jsem v situaci, že je tu jakýsi „Schrödingerův předseda“, ale myslím, že se ta situace dá elegantně vyřešit na nejbližším zasedání vlády – například znovujmenováním paní Továrkové nebo revidováním toho usnesení, to není žádná raketové věda. Spíš tady jde o vůli chtít tu situaci opravit.

ČTÚ jako nezávislý regulátor teoreticky mohl vyhlásit podmínky aukce i bez ohledu na to, co si přálo ministerstvo nebo vláda. Uvažovali jste o této možnosti?

Musím se přiznat, že mě to občas napadlo. V prosinci a v lednu na posledních schůzkách s panem ministrem jsem říkal, že je to naše dobrá vůle v této fázi řešit, jestli nám vláda má dát jiné zadání, než nám dala na začátku. Čistě právně to byla naše pravomoc. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že jde o opatření, které mělo strukturálně změnit trh a mělo nějakou vazbu na aktivity ministerstva vnitra – s ohledem na zajištění PPDR sítí – a na další ministerstva, přišlo nám fér ukázat, že regulátor a vláda stojí na stejné straně, mají stejné cíle a jsou si vědomi těchto průřezových věcí. Takže i z tohoto důvodu jsme nikdy z diskuse neodcházeli a snažili jsme se vysvětlovat, proč navrhujeme to, co navrhujeme, jaké jsou naše zákonné limity, proč se nám něco zdá už příliš nebo proč si myslíme, že to nesplní požadavky zadání.

Teď budu citovat: „Během jara a léta jsme se potkali s desítkami operátorů a investorů, všem jsem představoval podmínky aukce a musím říct, že zpětná vazba od zahraničních investorů byla negativní. Nikdo, opravdu nikdo za těchto podmínek nechtěl do České republiky jít. Nikdo v tom nevidí byznys model. Nikdo.“ V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko. Vyvíjelo ministerstvo opravdu nějaké aktivity, aby se do aukce přihlásili zahraniční operátoři?

Tohle asi komentovat nemohu, protože materiály, se kterými ministerstvo na ty cesty jelo, ani ex-post zápisy, jsme neměli k dispozici. Ústně jsme slyšeli, myslím, že na jaře loňského roku, že ministerstvo u některých operátorů bylo a že podmínky pro ně nejsou zajímavé, je tam málo kmitočtů, vadí povinná velkoobchodní nabídka, což z naší strany byl incentiv k virtuálním operátorům. Úplně jsme tomu nerozuměli.

Vím, že to srovnání kulhá, ale vždycky srovnávám, co všechno vláda nabízela v momentě, kdy se do ČR lákal Amazon. A myslím, že lákání čtvrtého operátora, který má pro trh možná větší potenciál, pokud tam zahrnu přínos pro celou digitální ekonomiku, by mohlo vypadat trochu jinak, než že jen představím, kolik kmitočtů v aukci je a jaké povinnosti se s nimi vážou. Ale jak říkám, nemůžu to moc komentovat, protože jsme nedostali žádné výsledky jednání a nebyli jsme k nim přizváni.

V prosinci se na ČTÚ obrátil a požádal o schůzku rumunský operátor Digi, který si potřeboval některé věci vyjasnit. Několikrát během jednání řekl, že podmínky, tak jak jsou nastaveny, ukazují, že Česká republika chce čtvrtého hráče a že v porovnání s podmínkami v jiných zemích ukazují, že se dělá maximum pro to, aby sem někdo přišel.

Byl to jediný zahraniční operátor, se kterým jste v průběhu přípravy aukce jednali?

Byl jediný, který přišel k nám na jednání a měl zájem o spektrum 700 MHz. Když se podíváte na připomínky, které přišly v konzultaci, byli tam další operátoři, kteří vyjadřovali zájem jen o pásmo 3,5 GHz. Vždycky ale říkám, že odpovědně říct, kolik operátorů má zájem a přihlásí se, můžeme říct až v okamžiku, kdy otevřeme obálky a zkontrolujeme, kdo je podal. Třeba v aukci v roce 2017 byli v rámci veřejných konzultací aktivní dva noví hráči a poté, když jsme rozlepili obálky, objevily se tam další dva subjekty, které do té doby rekognoskovaly terén zpovzdálí.

Budu znovu citovat slova pana náměstka Očka, tentokrát pro Český rozhlas: „Myslíme si, že se dá víc pracovat s atraktivitou podmínek v pásmu 3,5 GHz. A myslíme si, že by díky zatraktivnění tohoto pásma mohlo tady být více hráčů, sice možná menších, ale rozhodně by jich mohlo do České republiky přijít více a opravdu rozhýbat ten trend, který tady je.“ MPO tedy dnes říká, dejme lepší podmínky zájemcům o 3,5 GHz s tím, že by v ostatních pásmech dostali národní roaming, a to nám tady zvýší konkurenci. Vy ale říkáte ne, chceme nového operátora s vlastní celoplošnou sítí v pásmu 700 MHz. Proč si myslíte, že by plán MPO, tak jak ho teď z náznaků sledujeme, nefungoval?

Z našeho pohledu je to tak, že pokud vytvoříme podmínky pro vstup čtvrtého hráče, který bude celoplošný a bude mít národní roaming jako výbavu do začátku, ale lze předpokládat, že bude jeho ekonomickým zájmem stavět a investovat do vlastní sítě, aby nebyl ekonomicky závislý na ostatních hráčích na trhu, je ten národní roaming vlastně dočasná záležitost. Ten hráč je totiž na vydražených kmitočtech schopen postavit celoplošnou síť. Pokud je ale cílem mít více nových hráčů v pásmu 3,5 GHz, kteří dostanou národní roaming, vidím tam hned několik problémů. Ten první je, že na 3,5 GHz nikdy nepostavím celoplošnou síť.

Proto ten národní roaming v pásmu 700 MHz a dalších…

Ano. Tento způsob aukce může zrodit operátora, který ale bude vždy závislý na národním roamingu a ekonomicky závislý na ostatních. Bude mít závislost ve svém DNA. Bude schopný pokrýt v 3,5 GHz lokality, které jsou hustě osídleny, ale v dalších lokalitách bude závislý na národním roamingu. A to nejen v rámci „historických“ služeb, jako je hlas a SMS, ale i v budoucích službách.

Druhá věc je, že Evropská komise v harmonizačních dokumentech říká, že aby byl operátor efektivní a efektivně přinesl 5G v pásmu 3,5 GHz, tak v rámci společného spektrum capu s pásmem 3,7 GHz má získat 80 až 100 MHz spektra. A ať počítám, jak počítám, tak tam prostě toho prostoru tolik není, aby mohli vzniknout dva, tři, čtyři noví operátoři. Takže čistě matematicky, pokud limity zůstanou takové, jaké jsou, může to zase skončit tím, že vznikne jen jeden nový hráč, který na 3,5 GHz dosáhne. Ale nechme se překvapit, jak budou vypadat nové podmínky.

Zatím známe opravdu jen náznaky, nové podmínky ještě představeny nebyly. Když si ale zkusím hypoteticky představit scénář podle toho, co MPO naznačuje, vychází mi z toho, že se noví hráči přihlásí jen o pásmo 3,5 GHz, protože to pro ně bude levnější, než kdyby soutěžili o pásmo 700 MHz se současnými podmínkami – to znamená stavba vlastní sítě a podobně. S přídělem v pásmu 3,5 GHz by dostali národní roaming, aniž by museli do stavby celoplošné sítě investovat. V tu chvíli by se patrně pásmo 700 MHz rozdělilo mezi stávající trojku operátorů. Je to podle vás takový scénář pravděpodobný? 

BRAND Vasky

Rozhodně je to jeden z těch reálnějších scénářů. Opravdu nedává smysl si kupovat kmitočty v 700 MHz, pokud vím, že můj konkurent získá kmitočty mnohem levněji s luxusním přístupem k národnímu roamingu. Nicméně těch scénářů může být více. Typicky se třeba může stát, že svoje ambice postavit vlastní síť vzkřísí ministerstvo vnitra, které mělo na pásmo 700 MHz také chuť.

Celý rozhovor si můžete pustit zde: