Hlavní navigace

Je celý český Internet na pokraji krachu?

26. 2. 2002
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Kdybychom věřili všem zaručeným zprávám o tom, které společnosti mají finanční problémy a kdo stojí na pokraji propasti, nezbyl by tu brzy vůbec nikdo. Když se však vážně zamyslíte nad tím, kolik krachů jsme za poslední rok zažili, nenapadne vás vůbec nic. Kde je tedy zakopaný pes?
Český Internet měl tu smůlu i štěstí zároveň, že se začal rozvíjet poněkud pozdě. Zatímco ve Spojených státech už burzovní trhy brázdily stovky společností s „dotcom“ v názvu a přízní investorů v zádech, u nás se tato sféra teprve rozjížděla – a než se stačila investorská horečka přelít i k nám, přišlo rozčarování. Díky tomu jsme sice nezaznamenali tak výrazný internetový boom jako za velkou louží, na druhou stranu však nepřišla ani vlna deziluze a bankrotů internetových firem. Pokud zapátráme v paměti, najdeme snad jen jeden jediný krach, pravda mediálně dosti provařený, a to starý dobrý Globopolis; ani ten se však českého Internetu de facto netýká.

Dá se tedy říci, že české internetové firmy oplývaly a oplývají relativně slušnou mírou finančního zdraví. Jsou tu samozřejmě subjekty, které získaly od bohatých strýčků určitou investici a spokojeně ji spotřebovávají na svůj rozvoj, ani v tomto případě se však nejedná o nějaké spalovny stamilionových částek. Dokonce i hlavní portály, které jsou asi nejtypičtějším příkladem z této skupiny, konzumují svěřené peníze relativně obezřetně a minimálně s jistou dávkou úvah o tom, jak by je v budoucnu mohly získat zpátky. Drtivé většině poskytovatelů obsahu navíc hraje do karet velmi rychle rostoucí trh s reklamou, který jim dává možnost zvyšovat své příjmy – zatímco ve světě reklamní výdaje spíše klesají z původní nabubřelé výše, u nás je trend výrazně odlišný.

Přesto se v českém internetovém rybníčku stále dokola objevují „zaručené“ informace z mnoha zdrojů, které zasvěceně hovoří o tom, že ten či onen má velké problémy a zanedlouho to bude muset zabalit. Specifikem českého Internetu je poměrně značná uzavřenost a existence úzké komunity – řečeno s Poláčkem – „hochů, kteří spolu mluví“, což výrazně nahrává šíření fám nejrůznějšího druhu. Tak například jen v posledním roce měl nejprve obrovské ekonomické problémy jeden z významných finančních serverů, který jen tak tak přestál krizi. Sotva se to podařilo, už tu byla zpráva o blížícím se krachu dalšího finančního serveru; uplynulo pár měsíců a stále nic. Ve velkých potížích je podle různých zpráv také nejmenovaná „fabrika“ na internetové zpravodajství, kterou opustila část vedení a prý teď musí nesmírně šetřit, ba dokonce zavírat část aktivit a kdoví, jak to s ní dopadne. Silně ztrátová je prý také internetová divize nejmenovaného počítačového nakladatelství, které ji prý dotuje mnohanulovými částkami z ostatních aktivit a jen stěží se drží nad vodou – pravda, platí to prý už pár let. O všech třech hlavních portálech je už vůbec škoda mluvit: zprávy o jejich obrovských potížích se stále dokolečka objevují tak jednou za dva měsíce a zasvěcené kruhy hovoří o tom, že jsou ti či oni zjevně „nervózní“.

Rozhodně jsem dalek toho, abych na tomto místě tvrdil, že jsou to všechno jen nesmysly a celý internetový trh je na tom skvěle. Jsou nepochybně subjekty, které se mohou dostat do finančních problémů, tak už to někdy v životě bývá. Je však přinejmenším úsměvné se domnívat, že by se mělo jednat o nějakou zkázu masového rozsahu, jak by se mohlo zdát že všech zmíněných fám.

Právě v těchto dnech jsme v „kuloárech“ českého Internetu svědky silné vlny diskusí o tomto tématu, které paradoxně vyvolaly vstřícné kroky Seznamu a Atlasu. Obě tyto společnosti v malém rozestupu zveřejnily určitou část svých finančních výsledků, kterou pak „zasvěcenci“ obratem rozcupovali na kousky. Netvrdím, že bych stoprocentně věřil všemu, co ve svých tiskových zprávách obě společnosti uvedly, a jsem dokonce na pochybách, jestli je vůbec relevantní posuzovat jejich celkový obrat, či je podle něj dokonce porovnávat; bartery a účetní kouzla jsou takřka všemocná. Přesto se jedná o krůček na cestě k otevřenosti, která je v každém prostředí velmi důležitá; „trestat“ za něj tyto společnosti nepříliš lichotivými fámami je tedy dost nevhodné.

Důležitou roli v celém procesu hraje i internetová žurnalistika. Mířím teď do vlastních řad, ale musím upřímně přiznat, že jsme – coby obor – stále nedospěli k takové míře profesionality, která by byla potřebná. Pokud jde o odbornou úroveň a přehled o trhu, mohou si internetoví novináři většinou gratulovat; v tomto ohledu dost často o hlavu převyšují své kolegy z „kamenných“ médií. Jinou otázkou je však profesní, či chcete-li etický přístup, a určitá míra zdravé obezřetnosti. Zatímco novinář v Mladé frontě si zpravidla každou informaci osmnáctkrát ověří a nakonec zprávu zaobalí tak, že se z ní nedá prakticky nic pochopit, internetoví novináři často skočí po čemkoliv, co jde zrovna kolem. Stačí pak jen dobře vymyšlená pomlouvačná zpráva o konkurenci, adresovaná těm správným uším, a rázem všichni vědí, jak to „doopravdy“ je. Podobné „pravdy“ se přitom vyvracejí dost těžko a je to v podstatě nemožné; zkuste někomu vysvětlit, že doopravdy nekrachujete, když to tam či onde jasně psali. Není nakonec šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, a bude vůbec nejlepší, když to zabalíte rovnou.

BRAND24

Existují tři cesty, jak z toho alespoň trochu ven. První z nich je výrazné zvýšení transparentnosti celého odvětví: v současné době své hospodářské výsledky zveřejňuje jen hrstka společností a to ještě většinou jen ve výrazně ořezané podobě. Úspěšná firma by se přitom za svá čísla neměla stydět a měla by mít naopak snahu se jimi pochlubit. Druhá z nich souvisí s profesinalizací celého odvětví: s tím, jak do českého Internetu vstupují nové a nové subjekty, často jde o kolosy mamutích rozměru, se poněkud vytrácí důraz na osobní vztahy mezi konkrétními lidmi a zdůrazňuje se klasický business. Nechci tvrdit, že to znamená konec pomluv, občas možná spíš naopak, ale ono určující „podhoubí“ se přeci jen vytráci. Poslední z cest se týká již zmíněné žurnalistiky: pokud se internetoví novináři více přizpůsobí profesním standardům, budou mít méně prostoru pro různé spekulace z pochybných zdrojů.

Tolik tedy dnešní malý apel. A mimochodem, slyšeli jste už ty nejnovější zprávy o tom, že firma XXX je těsně před zavřením, YYY neplatí zaměstnancům a ZZZ má desítky milionů dluhů? Nikdo to sice nepotvrdil, ale určitě to musí být pravda…

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je někdejším šéfredaktorem serveru Lupa. V současné době už se psaní věnuje pouze v míře menší než malé, a to zásadně pro radost.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).