Hlavní navigace

Názor k článku Je provoz CZFree.Net nelegální? od Tom Tobula - Problém legality "komunitních" sítí se řeší minimálně od...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 6. 2003 19:46

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Problém legality "komunitních" sítí se řeší minimálně od r. 1990, kdy vznikla v ČR síť FidoNet a zároveň při novele telekomunikačního zákona vznikly tak gumové paragrafy, že se za "telekomunikační služby" začlo dát považovat jakékoliv spojení dvou počítačů mezi sebou, ačkoliv tvůrci zákona neměli o počítačích žádné tušení a nejspíš je psali ještě na psacím stroji. Již z tehdejšího vyjádření ministra obchodu plynulo, že pokud má síť "neveřejnou" povahu, nejedná se o telekomunikační službu.

    Obdobně byl na počátku své činnosti vyjmut z definice "veřejných paketových služeb" (akademický) internet, protože česká vláda krátce předtím dala výhradní licenci tehdejší datové části firmy Eurotel (z ní později vznikl Nextel, dnes součást Telecomu). Prvních 3-5 let existoval internet v ČR v podstatě v podobném právním vakuu.

    Komunitní síť si můžete představit třeba jako organizovaný nebo neorganizovaný souhrn osob/subjektů, kteří si navzájem posílají informace třeba na disketách poštou. Takovou organizaci neorganizaci je naprosto absurdní regulovat a nic na tom nemění, že místo disket se používají pakety IP a místo pošty dovolený způsob přenosu radiovými vlnami.

    Princip komunitních sítí se dá přirovnat i k principu družstevního domu. Tj. družstevníci přispívají na činnost družstva (ze svých zdaněných peněz) a družstvo souhrně hradí opravy domu a služby s ním spojené. Důležité je, že dlouhodobě nula od nuly pojde a že nedochází k tvorbě zisku (tj. příjmu, který se rozděluje pro použití neomezené původním účelem, zpravidla pouze části zúčastněných). Pokud tomu tak je, tak nedochází ani k žádnému krácení daní, ať již přímých nebo nepřímých.

    Pokud někdo provozuje nějakou gateway do netu, tak by měl všem zúčastněným účtovat (za určitou dobu) shodnou sumu poplatků, jaké sám navenek platí. Rovněž by neměl porušovat smlouvu, kterou má uzavřenu s ISP, ke kterému je připojen - smlouva by neměla vysloveně zakazovat další přeposkytování konektivity. Také si zcela jistě nesmí nic účtovat za svou práci a je sporné, do jaké míry smí rozúčtovat náklady na hardware. Pokud rozúčtovává hardware, tak by tento hardware měl být ve společném vlastnictví všech, kteří tuto gateway používají, tj. měly by o tom existovat nějaké záznamy.

    Pokud si pravidelně účtuje za svou práci, tak taková činnost má pravděpodobně povahu živnosti a dost možná bohužel naplňuje i podstatu pojmů provoz telekomunikační síť nebo služba.

    Obecně je asi lepší, když je komunitní síť zastřešena organizací typu občanské sdružení, popř. jiné sdružení. Je s tím sice administrativa, ale právně to je lepší a asi lze nalézt i režim, kdy se nějaké peníze přeci jen někomu dají za práci zaplatit - členské příspěvky se nedaní, ovšem ani nejdou do nákladů. Tvorbě stanov je třeba věnovat značnou pozornost, aby poslání krylo danou neziskovou činnost. Ovšem právní subjekty tohoto druhu poskytují minimální právní záruky, pokud to někdo dělá skutečně proto, aby si vydělal.

    Asi tolik k rozdílům mezi režimem komunitních sítí a ISPs.

    Uživatelé komunitních sítí by neměli ve styku s ČTÚ propadat panice, ale:
    1. Zkonzultovat si s někým (více znalým než já) existující aktuální právní předpisy a zařídit se tak, aby jim vyhovovali.
    2. Lobbovat za zrušení nesmyslných regulačních předpisů nebo aspoň za zrušení diskriminačních protikonkurenčních poplatků.

    Asi toť můj právní názor na věc.