Hlavní navigace

Jen dva přenosy covid-19 na pracovišti. Jak v Prusa Research bojují s epidemií?

6. 4. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Printscreen, Lupa.cz
V Prusa Research pandemie o mnoho měsíců zpomalila vývoj nových 3D tiskáren. Firma proto přijala řadu opatření, aby mohla bezpečně vrátit zaměstnance zpět do kanceláří.

V pražské holešovické továrně, kde výrobce 3D tiskáren Prusa Research sídlí, dosud zaregistrovali asi pět desítek případů nákazy covid-19. Až nedávno se tady v souvislosti s britskou mutací ve dvou případech potvrdil přenos na pracovišti, zbytek byly zejména nákazy v rámci rodiny.

Úmrtí na koronavirus se firmě zatím vyhýbají, ale ve dvou případech měla nákaza u zaměstnanců těžký průběh. „Plus několik lidí, kteří nemoc chytili už na začátku, má problémy kvůli Long Covidu. Snažíme se jim ale pomoct, jak můžeme,“ říká spolumajitel společnosti Ondřej Průša s tím, že firma nakaženým i lidem v karanténě vyplácí 100 % mzdy.

Ne vše šlo samozřejmě ve firmě v loňském roce hladce. Pandemie koronaviru poukázala třeba na slabiny globálních dodavatelských řetězců a problémy v logistice se nevyhnuly ani 3D tiskařům.

„Museli jsme řešit několik zpožděných dodávek materiálu a dílů. Na druhou stranu nás to motivovalo k tomu, abychom si více věcí vyráběli sami,“ vysvětluje Průša. Protipandemická opatření zkomplikovala také vývoj zmíněných nových tiskáren. Jejich dokončení kvůli nutnosti poslat vývojáře na homeoffice nabralo mnohaměsíční zpoždění.

Za minimálním počtem přenosů nákazy na pracovišti byla řada opatření, která firma začala postupně přijímat. Teď si od nich slibuje snad i brzký návrat vývojářů zpátky do dílen a kanceláří. 

Zpátky do práce

„Naším cílem je zaměstnance co nejdříve stáhnout z homeffice zpátky do firmy. Spoustu věcí, hlavně ve vývoji, z domu prostě neuděláte,“ vysvětluje Ondřej Průša. „Vývoj to velice komplikuje, lidé potřebují ty tiskárny nebo jejich části mít fyzicky u sebe, protože na jedné věci dělá i několik vývojářů najednou, takže pořád jenom převážíte kusy hardwaru od jednoho zaměstnance k druhému. To stojí spoustu času. Nejefektivnější je, když se můžou vývojáři potkat přímo u tiskárny a pobavit se o tom, co je potřeba udělat.“

Firma proto začala systematicky a plošně testovat všechny zaměstnance. Původně využívané antigenní testy nedávno doplnila PCR testy ze slin prováděné dvakrát týdně. Dodává je firma CorLab a sběr vzorků probíhá samoodběrem. 

Podle Průši má tato metoda řadu výhod. „Jednak je to pro lidi pohodlnější na odběr, ale hlavně díky PCR metodě, kdy statisticky platí, že negativní člověk by pak tři dny neměl být infekční, si myslíme, že jsme schopni zachytit lidi před tím, že by někoho mohli nakazit.“

Díky samoodběrné technologii není potřeba asistence vyškoleného pracovníka a celý proces včetně registrace do systému zabere asi tři minuty. Vzorky se pak vozí do laboratoře, kde je vyhodnocuje robot. Výsledky jsou dostupné do tří hodin.
Výhodou také je, že laboratoř u pozitivních výsledků měří i množství nalezeného viru. 

„Slibujeme si od toho návrat všech kolegů zpátky do kanceláří. Bohužel stát na tohle nepřispívá, protože to není antigen a je to samoodběrné, i když to není o moc dražší a má to neskonale vyšší efektivitu,“ dodává.

Jeden test touto metodou vyjde asi na 500 Kč, měsíční náklady na zaměstnance jsou tak asi 4000 Kč. „Firmě se to vyplatí, protože až na používání respirátorů můžeme fungovat prakticky jako v normálu bez jakýchkoliv omezení, plus je tam také bezpečnostní aspekt, že pozitivní zaměstnanec nenakazí nikoho dalšího,“ říká Průša.

Do toho v Prusa Research pokračují v antigenním testování iChroma 2 s potvrzováním pozitivních výsledků přes PCR. „Z naší zkušenosti jsme z několika tisíc provedených testů zatím neměli ani jednu falešnou pozitivitu a chytá nám i ty bezpříznakové, takže velká spokojenost. To také vidíme jako největší problém aktuálního testování ve firmách. Pokud se nepletu, tak jediné kritérium schválení aktuálně prosazovaných samoodběrných testů od ministerstva zdravotnictví bylo samoprohlášení výrobce o senzitivitě, které ale u čínských produktů nemá žádnou velkou váhu. Velice chybí nezávislé otestování z praxe, takže se bojíme falešného pocitu bezpečí, které takové testy mohou vzbuzovat,“ vysvětluje spolumajitel firmy.

Odběrové místo na antigenní testy má firma přímo v holešovickém sídle.
Autor: Prusa Research

Odběrové místo na antigenní testy má firma přímo v holešovickém sídle.

Nešetřit na karanténě

V případě potvrzení pozitivního testu jsou procesy ve firmě nastavené velmi přísně. Na antigenní testy jdou všichni, kteří byli s nakaženým v kontaktu bez respirátoru (tedy v jídelně nebo v kuřárně), případně s respirátorem v malém uzavřeném prostoru. Pokud test potvrdí pozitivitu u některého z takto vytipovaných zaměstnanců, míří na testování další skupina kontaktů. Poté zaměstnanci odcházejí domů a po pěti dnech od kontaktu pak všichni ještě musí jít na PCR pro potvrzení negativity. Nakažení zaměstnanci zůstávají samozřejmě doma a do práce se mohou vrátit až po negativním PCR testu. Koordinaci trasování a rozhodování o karanténě má na starosti firemní HR oddělení.

Kromě toho firma krátce po začátku pandemie zavedla nutnost nošení ochranných pomůcek, které zaměstnancům distribuuje zdarma prostřednictvím automatů nebo jsou k dostání na HR. Respirátor si zaměstnanci mohou sundat pouze ve vlastní kanceláři, v jídelně nebo v kuřárně, všude ale musejí dodržovat rozestupy. Firma také o půl hodiny prodloužila čas na střídání směn a zavedla rozpis návštěv jídelny tak, aby se jednotlivé směny mezi sebou nepotkaly.

Naopak termokamery, které začala řada firem v průběhu pandemie používat pro odchyt nakažených zaměstnanců, se v Prusa Research moc neosvědčily. „Zjistili jsme, že nemá smysl je používat hned u vstupu. Když je venku horko, člověk přijde rozpálený, a když mrzne, tak je zase na povrchu těla studený. Termokamery jsou v takových případech velmi nepřesné. Smysl má používat je až třeba čtvrt hodiny po příchodu zaměstnanců, až se jejich tělesná teplota srovná,“ vysvětluje Průša.

Instalovat termokamery u vchodu je nesmysl, zjistili v Prusa Research.
Autor: Prusa Research

Instalovat termokamery u vchodu je nesmysl, zjistili v Prusa Research.

Zaměstnanci se vlastními silami vypořádali i s vládou nařízenou uzavírkou některých služeb. Ve firmě vznikl například Prusa Barber Shop. „Jede to stylem zaměstnanci sobě. Ptali jsme se, co kdo umí, a zjistili jsme, že máme tři kadeřníky, tak jsme jim poskytli prostor,“ vysvětluje Průša.

Úspěšné zvládnutí pandemie v Prusa Research ale nebylo zadarmo. Firma k situaci už od začátku přistupovala tak, že půjde o maraton, a tomu podřídila všechna opatření. Kromě velkých kroků, jako je celofiremní testování nebo přísná pravidla trasování a karantény, společnost reagovala i spoustou relativně malých opatření, která však mají v dobách pandemie výrazné dopady. Na rušných místech v holešovickém sídle instalovala třeba automatické dveře, u ostatních dveří pak vyměnila běžné kliky za antibakteriální kliky z bronzu.

Aby se zaměstnanci vyhnuli rizikovému dojíždění hromadnou dopravou, firma v rámci jednotlivých týmů finančně podporuje dojíždění do práce společným autem. U těch, kteří bydlí blíže, pak doporučuje ježdění na kole. A aby pracovníci nemuseli v dobách před lockdownem chodit do veřejných fitness center, mají na pozemku holešovické továrny k dispozici venkovní tělocvičnu.

Štíty budeme tisknout, dokud budou potřeba

Celosvětovou pozornost si Prusa Research zasloužila návrhem a tiskem vlastních obličejových štítů, které ve firmě vyvinuli během tří dnů už v březnu loňského roku. Smyslem této ochranné pomůcky je zabránit přenosu nákazy kapénkami přes sliznici očí. Štíty tak přijdou vhod hlavně ve zdravotnictví, školství nebo sociálních službách. Zájemci je mohou objednávat bez nutnosti papírování přímo na webu firmy. Část jich společnost stále rozdává zdarma.

Poslední verze štítů Prusa Pro splňuje certifikaci ČSN EN 166:2001 na ochranu proti postřiku a chrání před kapénkami v podstatě celý obličej. „Obličejové štíty teď i prodáváme třeba na Alze, plus pokračujeme v dodávkách zdravotníkům. Měsíčně jich vyrobíme a rozdáme zdarma několik tisíc. Poptávka pořád je, z některých nemocnic nám třeba píšou, že jich mají jen několik na oddělení a musí si je vzájemně půjčovat. Dokud bude potřeba, budeme je vyrábět dál,“ přibližuje situaci Průša. Vedle štítů pak firma začala tisknout i držák roušek, který zabraňuje otlačení uší při dlouhodobém nošení.

Plány na tisk těchto ochranných pomůcek se z Česka rozšířily do celého světa a stáhlo je přes čtvrt milionu tiskařů. Šéf firmy Josef Průša dokonce za iniciativu v tisku a rozdávání štítů obdržel na podzim medaili od Českého červeného kříže. Štíty obdrželo více než 4000 zdravotnických pracovišť.

Tip do clanku - EBF_udrzitelnost

Navzdory turbulentnímu roku si firma dokázala udržet slušný růst, kdy prodala přes 100 tisíc tiskáren, vyřídila více než čtvrt milionu objednávek a vyprodukovala 500 tun filamentu Prusament. V holešovické továrně momentálně pracuje více než 600 lidí a takřka stejný počet 3D tiskáren. Výrazně se také rozrostla databáze zdarma dostupných modelů k tisku, a to na více než 40 tisíc.

Prusa Research chystá v tomto roce uvést čtyři nové typy 3D tiskáren. Firma zatím nezveřejnila žádné detaily kromě toho, že jedním z modelů bude XL tiskárna. Z ní bude vycházet také automatická farma na 3D tisk, kterou chce společnost představit na výstavě EXPO 2021 v Dubaji. Mezi dalšími novinkami bude větší verze tiskárny SL1 s monochromatickým displejem.

Autor článku

Novinář a moderátor, redaktor Lupa.cz a spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve působil také v marketingu a pracoval ve státní správě.