Hlavní navigace

Jiří Balvín: Óčko chtělo českou MTV jako svůj druhý kanál

23. 9. 2008
Doba čtení: 22 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Hudební televize Óčko v neděli prolomila hradbu mlčení ohledně své žádosti o kompenzační licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání. Požádat si o ní chce začátkem příštího roku. Jak Óčko přijalo zprávu, že televize Nova připravuje pro diváky v České republice a na Slovensku českou verzi hudebního kanálu MTV? Podnikne nějaké „protikroky“? A kdy se z Óčka stane celoplošně šířený pozemní digitální program? V rozhovoru pro DigiZone.cz odpovídá generální ředitel Óčka Jiří Balvín.

Óčko v neděli vydalo tiskovou zprávu, ve které oznamuje, že začátkem příštího roku požádá Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o vydání kompenzační licence. Proč až začátkem příštího roku?

My tu licenci potřebujeme, chceme ji a deklarujeme všemi svými skutky to, že jsme opravdu propagátory digitalizace. Ale v současné době ji nepotřebujeme. Dosud jsme ji nemuseli mít. Jakmile by přišel jakýkoli signál, že se sem někdo chystá a měl by zájem vysílat v zemských digitálních sítích, i když to je teoreticky velmi obtížné si jenom představit, protože v současné době si nikdo nemůže požádat o licenci pro pozemní digitální vysílání, na jakou máme nárok my, nečekali bychom ani chvíli.

On si může o tu licenci požádat kdokoli už dnes, ale podle zákona by mohl začít vysílat až po úplném vypnutí analogového vysílání. Tedy v roce 2011 nebo 2012.

Ano, a tím pádem přestává být tlak na místo v multiplexech. Česká televize opustí v říjnu, ale možná s mírným zpožděním až v listopadu přechodný multiplex A a půjde do vlastní veřejnoprávní sítě. Z „áčka“ se stane multiplex 2, ve kterém zůstane z původního obsahu jen Nova a nepůjde do něj Prima, protože všichni předpokládají, že když český spolumajitel Primy vlastní firmu Czech Digital Group (CDG), která provozuje multiplex 3, Prima bude vysílat v něm. Nova nemůže obsadit celý multiplex 2, může do něj přesunout jenom jeden další program v podobě kompenzační licence pro Novu Cinema. Stejnou licenci ale už nemá pro Novu sport, a asi by ji ani do pozemních sítí jako volný program nepustila.

Jiří Balvín 1

Stále jste mi ale neodpověděl, proč posouváte termín podání žádosti o kompenzační licenci. Diginovela vysílacího zákona, která vám to umožňuje, platí od letošního ledna. V té době jste říkali, že si o licenci požádáte okamžitě, pak jste to posunuli na přelom ledna a února. Proč ta změna?

Pro nás bylo prioritní soustředit se na rozšiřování vysílání jinými způsoby. A to, jestli kompenzační licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání máme nebo nemáme, je v současné době úplně jedno. Platí institut zákona o převzatém vysílání programů z kabelu a satelitu, takže pozemní cestou vysíláme jako převzatý program a kompenzační licence by na tomto vysílání nic nezměnila. Nemělo by to vliv na cenu za šíření signálu, vůbec na nic. Vždy, když se nám naskytla příležitost rozšířit pozemní vysílání Óčka, využili jsme toho a šli jsme do Ostravy, Brna a zcela nečekaně i do Plzně.

Ale stále jako převzatý program. Už máte vyjednaný definitivní multiplex pro vysílání s řádnou licenci pro DVB-T?

V současné době probíhají velmi intenzivní jednání s operátory jednotlivých multiplexů. U Telefóniky O2 nevím, u té máme poslední informaci o tom, že přede dvěma týdny zastavila výběrové řízení na dodavatele technologií pro svůj multiplex 4. Na to mají plné právo a takové řízení se dá jistě velmi rychle obnovit. Krom toho podobná řízení probíhají běžně i po internetu jako aukce. Samozřejmě jsme Telefóniku také oslovili, ale tam to asi probíhá nějakou vnitřní diskusí a výsledek neví nikdo. S CDG jsme domluveni, máme podepsanou smlouvu o šíření signálu včetně dodatku o prodloužení pozemního vysílání Óčka v multiplexu 3.

Na jak dlouho je ten dodatek?

Do konce letošního listopadu. Stejně tak postupuje Z1, a TV Barrandov na tiskové konferenci minulý čtvrtek oznámila, že je před podpisem smlouvy s Českými Radiokomunikacemi (ČRa) a půjdou do multiplexu 2, protože jim jde o co největší pokrytí. I když z našeho jednání s ČRa není jasné, zda bude mít multiplex 2 stejné pokrytí jako nynější přechodný multiplex A. Ale rozhodně by nemělo klesnout pod 40 nebo 43 procent území.

S jakými operátory tedy jednáte o zařazení do jejich multiplexu?

Jak s Radiokomuni­kacemi, tak s CDG. Není žádná tajnost, že CDG kooperuje svůj postup s ČRa. Je to správné, ekonomicky výhodné pro všechny strany. Už před třemi lety jsme mluvili o tom, že by mělo dojít k nějakému sdílení vysílačů. K tomu už dochází, takže třeba v Brně Óčko digitálně vysílá právě díky spolupráci ČRa s CDG. Co bude dál, je ale velká otázka. Óčko má ale velice dobrou dostupnost i přes kabel a satelit, a zatím jsme si nikdy nenechali ujít příležitost, jak rozšířit svoje pokryté v DVB-T. Naše satelitní a kabelová licence a institut převzatého vysílání v pozemních sítích nám umožňuje jakoukoli expanzi v DVB-T. Jsme tedy všude.

Všude kromě satelitní služby UPC Direct.

Ano, v té jsme byli a zároveň jakoby nebyli, a vypadli jsme z ní, i když vlastně nevypadli. Pro diváka to je složité na pochopení, ale my jsme nebyli součástí programového balíčku UPC Direct, pouze jsme vysílali na stejné satelitní pozici, a tak si nás mohli diváci této služby naladit. Byli jsme takový její vedlejší produkt. Poté, co jsme změnili družici, tomu tak už není a záleží jen a jen na UPC, jak to vyřeší. Jim také končí smlouva na satelitní pozici a budou to muset nějak vyřešit.

Když se vrátím k pozemnímu digitálnímu vysílání, je pravda, že v něm můžete působit jako převzatý program. Co se ale stane v případě, že zájemců o převzaté vysílání v pozemních sítích bude více a někteří budou mít užší vztahy s operátory multiplexů? Už jste zmínil Primu, jejíž spolumajitel vlastní firmu CDG, Nova by se zase ráda časem obsadila celý multiplex 2 a její vztahy s ČRa jsou také celkem dobré. Zbyl by multiplex 4 od Telefóniky, ale o jeho rozvoji se neví, jak jste řekl, nic. V tu chvíli byste měli problém.

To ano, ale my s CDG tento problém zcela otevřeně komunikujeme a naše rozhodnutí požádat po Novém roce o kompenzační licenci je zkonzultované právě s CDG i s ČRa. V podstatě jsme to oznámili také Telefónice O2, ale od nich bohužel nejsou žádné konkrétní nabídky. Od CDG i od ČRa máme konkrétní dokumenty, které nám ukazují pokrytí, kudy se tyto sítě budou postupně rozšiřovat a další podrobnosti. Potvrzuje se nám, že během roku 2009 bude možné dosáhnout téměř 70% pokrytí.

Proč si o kompenzační licenci nepožádáte už teď, když máte v ruce rozvojové plány multiplexů 2 a 3?

Není v tom žádné taktizování. Po konzultacích jsme se rozhodli, že počkáme na výsledky velmi intenzivních jednání operátorů s dalšími zájemci, která se ještě uspíší po přesunu ČT do jejího vlastního multiplexu. Čekáme na možnost, že se budeme moci s někým dostat třeba do oblasti Ústecka na bájnou Bukovou horu, která má vynikající pokrytí. Ale takových vysílačů, které možná splní stejný úkol jako Buková hora, je více. Jakmile bude možnost jít na nějaký takový vysílač, využijeme ji. Operátorům jsme to už oznámili.

Souvisí ono oddalování žádosti o vydání kompenzační licence s tím, že si Óčko chce ještě užít nějakou dobu, po kterou bude dostávat od kabelových společností poplatky za to, že ho mohou šířit ve svých nabídkách? Protože jako programu s licencí pro celoplošné pozemní digitální vysílání vám už platit nebudou, stanete se povinně šířeným programem.

Ne, v žádném případě. Nemá to vůbec žádnou souvislost. Ekonomicky jsme velmi silní, náš vlastník Mafra je na sílu a zásah, jaký má na mediálním trhu, největším mediálním domem u nás, který vlastní jak tisk, tak rádia, televizi a velmi silný internetový portál. Je to multimediální dům a poplatky od kabelových společností v tom nehrají vůbec žádnou roli. Protože je Mafra vlastněna německou společností, vlastníci si velmi potrpí na plánování, a my jsme měli naplánované mnohem větší výdaje spojené s digitálním šířením signálu. Tyto výdaje se tudíž posouvají na později. Čekali jsme, že od září budeme mít v DVB-T mnohem větší pokrytí. Rozšíření pozemního vysílání Óčka do Ostravy, Brna a Plzně proběhlo jenom díky Primě, která chtěla rozšířit svůj signál v souvislosti s fotbalovým Eurem.

Jiří Balvín 2

Platí cifra, že za celoplošné pozemní digitální vysílání si operátoři multiplexů účtují okolo padesáti milionů korun ročně?

Tak skokově náklady spojené s poplatky za šíření signálu nerostou. Stejně, jako jsme nejdřív platili za pozemní šíření Óčka v Praze a k ní potom přibylo Brno, Ostrava a Plzeň, bude tato částka postupně stoupat i u dalších regionů. Pochopitelně že u multiplexu ČRa bude ten nástup asi rychlejší. Jestliže TV Barrandov zahájí v multiplexu 2 vysílání 11. ledna 2009, v té době bude tato síť pokrývat 43 nebo 45 procent území České republiky. Pro Barrandov to bude cenový skok, pro nás ne.

A když se budeme bavit o definitivním stavu po spuštění všech digitálních vysílačů, pak ty roční náklady na šíření jednoho programu v celé republice dosáhnou oněch padesáti milionů korun?

U celoplošného pozemního vysílání to přibližně odpovídá, ano.

Není to více?

Ne.

Chtěli po vás někteří operátoři multiplexů méně peněz než oněch padesát milionů korun ročně?

Ne, někteří naopak chtěli více. Mám to pouze z doslechu, ale jeden operátor prý požadoval částku, která byla svou výší naprosto nereálná. Snadno si z toho vydedukujete, kdo to byl. Jak ČRa, tak CDG nabízejí reálné částky, které kopírují to, co obě dvě strany říkaly už dávno. Oni před lety začali mluvit o nějakých 100 až 120 milionech korun ročně, aby si udělali určitou „vatu“. My jsme to sráželi na nějakých 60 až 70 milionů. Mezitím ale šly ceny dolů, takže tak jako televize Z1 díky posunu začátku vysílání ušetřila při nákupu televizní techniky poměrně velké peníze, protože její ceny šly dolů, tak u vysílajících služeb ceny také klesají. Bude ale záležet na tom, jaké pokrytí si kdo zaplatí. Což není zase tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Co je na tom složitého? Zaplatíte si třeba jen některé vysílače a z jiných vysílat nebudete.

Kdybychom si sedli nad tabulku a řekli bychom, že toto nechceme a toto také ne, není možné některé vysílače minout, protože jsou na stejném frekvenčním rozsahu jako jiné vysílače a jestliže nás odtamtud vyndají nebo ne, na cenu to nebude mít žádný vliv. Jenom bychom v některé části lokality na stejném kanálu nevysílala. A to tam radši budeme. Ona se ta cena vypuštěním některých vysílačů zase tak radikálně nezmění. Musí se to velmi pečlivě probrat s operátorem a k tomu dochází právě v těchto dnech.

Když máte toho německého majitele, který tak rád plánuje, určitě víte, jak velké pokrytí chcete mít.

My si chceme koupit pokrytí minimálně 70 až 75 % území České republiky. Od operátorů slyšíme, že bude záležet na tom, jak se ten signál bude chovat. Teď jsou to všechno výpočty a počítačové simulace. Tak, jak překvapila Buková hora, když se její signál dostal do severní části Prahy, třeba do Bohnic, tak může jiný vysílač překvapit tím, že se jinde signál neobjeví. To, co operátoři počítají na 70 procent pokrytí, podle nich téměř stoprocentně garantuje pokrytí až na 75 % území. Jde o určitý přesah. Operátoři vždycky uvádějí spíše nižší čísla a nekasají se vyšším pokrytím, než jaké skutečně dokáží zařídit.

Budou vám stačit jenom vysílače velkého výkonu, nebo počítáte i s nějakými dokrývači?

Počítáme i s dokrývači. Teď už se ta jednání s operátory dostávají do absolutně konkrétní podoby, kdy s nimi můžeme sedět nad přesnou tabulkou vysílačů, která se neomezuje jenom na Cukrák nebo Žižkov a Bukovou horu, ale je tam i spousta dalších. Budeme využívat i menší vysílače.

Do jaké míry vaše rozhodnutí o tom, že začátkem příštího roku požádáte o kompenzační licenci, ovlivnil fakt, že televize Nova v příštím roce spustí českou verzi hudebního kanálu MTV? Ředitel Novy Petr Dvořák navíc v Hospodářských novinách řekl, že Nova chce více kompenzačních licencí a požaduje proto změnu zákona.

Vůbec nijak. My jsme byli v kontaktu s MTV také, jednáme s nimi více než tři roky. Dohoda MTV s Novou neměla na naše rozhodnutí vůbec žádný vliv. Nevím, na základě čeho chce Nova více kompenzačních licencí. Velmi dobře víte, že bylo období, kdy Nova s Primou mohly získat za souhlas s přechodem na digitální vysílání minimálně dvě kompenzační licence a nevyužily toho. Skončilo to tak, že současný zákon jim přisuzuje už jen jednu kompenzační licenci. Proto se divím, co jim vadí. Navíc, nejpozději v roce 2012, ale já si myslím, že se to podaří dříve, dojde k vypnutí analogového vysílání a liberalizuje se trh s pozemním televizním vysílání. Licenci si bude moci pořídit každý a pokud bude místo v multiplexech, nikdo mu nebude bránit ve vysílání.

Řekl jste, že Óčko také jednalo s MTV. O čem?

Vedli jsme velmi intenzivní jednání. Přistupovali jsme k tomu velmi seriózně a našli jsme nějaký model, který by případně mohl zaujmout českého diváka. Ta jednání začala v době, kdy skupina MTV nebyla spokojena s výsledky její regionální pobočky v Polsku. Domnívali, se že když tam přenesou hotový televizní kanál a nějak ho zpřístupní divákům, budou úspěšní. Ale nevedlo se jim. Když začali jednat s námi, řekli nám, že by chtěli dělat to, co my. A dodali, že jsme jediní v Evropě, kdo vytvořil hudební kanál s domácí populární hudbou, světovým popem a vlastními pořady. Z MTV nám tehdy řekli, abychom našli něco jiného, nějaký jiný obsah a zaměření, abychom nešli proti sobě. Že by to bylo zbytečné. Ale takové zaměření se hledá velmi těžko. Protože pokud má český divák zájem o nějaký typ hudebního kanálu, už ho může sledovat v anglické nebo německé verzi po kabelu nebo satelitu. Pustit do terestrické sítě neplacený, plnohodnotný kanál, který by tu měl zaujmout diváka, navíc převedený ze zahraničí, by bylo nesmírně těžké. Dlouho jsme nenacházeli žádnou cestu.

Čili jste vyjednávali s MTV o tom, že byste českou verzi tohoto kanálu provozovali vy vedle svého Óčka?

Přesně tak. Ale nevycházel nám rozpočet. Každý televizní kanál, pokud má seriózního vlastníka, si vždycky musí dopředu najít nějaké místo na trhu, které není obsazené, a takzvaně si to spočítat. Nám to ekonomicky nevycházelo. I při nejstřízlivější verzi jsme se pohybovali 20 milionů korun v mínusu. Samozřejmě, jestliže Nova, a teď to deklarovala ústy ředitele Petra Dvořáka, chce případně obsadit celý pozemní multiplex, má astronomické zisky ze svého hlavního programu, takže si může dovolit mít ztrátovou Novu Cinemu a případně i MTV. Ještě nevíme, jestli české MTV bude vysílat pozemní cestou nebo ne, to si teď asi na Nově zkoušejí počítat. Jestliže ale Nova za rok vydělá tři miliardy zisku a vedle toho postaví 100 milionů ztráty za dva tématické kanály, tak v rámci jejího portfolia to není tak tragické.

Zvlášť když to je v rámci možnosti vytlačení Óčka z trhu.

(smích) Já si myslím, že ne.

Ale jestliže říkáte, že jste marně hledali pro MTV skulinku na trhu, abyste si nekonkurovali s vlastním Óčkem, tak MTV v rukou Novy bude muset jít logicky proti Óčku.

Ano, je to možné a zcela legitimní. Jsem přesvědčen, že pozici na trhu po těch letech máme velmi silnou, stabilizovanou, jsme známou značkou. Divák je zvyklý, že od nás dostane jak mainstream, a to světový i náš, českou a slovenskou pop music v maximální možné míře, která je hratelná a která tvoří stále pětadvacet procent našeho vysílání, a také tematické pořady. Diváci si už zvykli na to, že nevysíláme jenom proud zcela různorodých klipů, že máme hitparády, pořady o módě, adrenalinu, tematicky zaměřené pořady o hudbě, noční proud klipů… Máme alternativu proti zprávám velkých televizí. Kdo nechce mezi sedmou a osmou večer sledovat v televizi zprávy, má možnost sledovat na Óčku jenom české a slovenské klipy. Takže pozici na trhu máme velmi slušnou a znovu opakuji, jsem zvědav, co najdou. Jestli už našli nějakou skulinku na trhu, nebo zatím jenom podepsali lokální licenci s MTV a budou teprve hledat. Nebo jestli sem přenesou celý hotový kanál ze zahraničí a budou ho dabovat do češtiny, případně titulkovat.

Ale Nova má dost peněz. Nabízí se tedy otázka, zda česká MTV nejdřív nepůjde přímo proti Óčku a nepřeplatí vám některé známé moderátory. Nezaznamenal jste takové snahy?

Zatím ne. Je to samozřejmě možné, a my jsme si už zvykli na to, že řada našich moderátorů někdy přešla do jiné televize, ale ve většině případů mají pozitivní vztah ke své původní stanici a i když dělali pořady na jiných televizích, nebo moderovali v rádiích, jako Pavel Cejnar na Evropě 2, nebo když Leila Abbasová a Eva Aichmajerová moderovaly Big Brothera na Nově, zůstávali zároveň na Óčku. V případě Novy si to dokonce kladly jako podmínku, že budou moci i během Big Brothera pracovat i u nás. Protože projekty typu Big Brother bývají krátkodobé, trvají tři čtyři měsíce a pak pro ty lidi už na velké televizi není místo. Proto si chtěli držet perspektivní místo na Óčku, kde mají dobrou pozici.

Jiří Balvín 4

Stanislav Holec z vedení Mafry řekl ekonomickému deníku E15, že Óčko bude muset na vznik české MTV zareagovat změnami ve svém programu. Už víte, jak?

Vymýšlíme strategii, ale my ji vymýšlíme už od roku 2003, kdy do Óčka přišli noví vlastníci a investoři. Předělal se celý systém vysílání a začali jsme se v té době chovat skromněji, nyní už tedy s větším rozletem, jako jakákoli jiná televize. Takže vysílací schéma obměňujeme velmi operativně, chováme se jako jakákoli jiná televize. Nové pořady přinášíme na podzim v zářijovém schématu, abychom si je případně vyzkoušeli do konce roku a rozhodli se, zda budou pokračovat nebo ne. Od Nového roku také vždycky měníme vysílací schéma. Naopak tím, že jsme menší televize, jsme flexibilnější, máme sezónní pořady, třeba v souvislosti se zimní sezónou vysíláme pořady o lyžích, v létě zase o cyklistice, a podobně. To jsou takové krátkodobější projekty zhruba na tři měsíce.

Takže v souvislosti se startem české MTV nechystáte nějakou programovou smršť.

Řada nových pořadů vzniká a je v jednání, takže samozřejmě reagujeme, ale nebudeme reagovat tak, že bychom tady čekali na zahájení vysílání české MTV a ten samý den přinesli 26 nových pořadů. Ne. My pracujeme velmi pečlivě, uvážlivě, nemůžeme si dovolit nějaké obrovské finanční výdaje na mnoho nových pořadů najednou. Chováme se kontinuálně, naprosto stejně jako jakákoli jiná televize. Že bychom se chtěli ať dopředu, nebo zpětně přizpůsobovat vysílání české MTV, jít podobnou cestou a nebo jim konkurovat, tak to ne. Chceme být dál Óčkem. Na tomto malém trhu, kde je deset milionů lidí, postavit MTV na tom, že sem někdo koupí licenci MTV a bude tu dělat to samé, co dělá Óčko, bych nepovažoval za šťastné.

MTV nebude jedinou vaší novou konkurencí. Také společnost SPI International tu chce provozovat hudební kanál. Vy sám jste před časem řekl, že Óčko uvažuje o dalších tematických hudebních kanálech. Platí to ještě?

Pořád vedeme uvnitř televize diskusi a zatím jsme nedospěli k nějakému definitivnímu rozhodnutí. Uvažovali jsme o tom, že bychom to zkusili případně na internetu, ale naše země je strašně malá. Tady si nemůžeme dovolit to, co ve Spojených státech nebo to, co česká rádia, že je jich tady velké množství a jsou jinak programově orientovaná. Náklady na vysílání rádií jsou nesrovnatelně nižší než na vysílání televize. A asi tady těžko vznikne televizní kanál o počasí jako v USA.

Ale co třeba hudební kanál pro starší publikum?

Takový vtip už tady byl, na Apríla ho vydal server Česká média, že Vladimír Železný povede televizi Blaník pro starší diváky.

Mnoho rádií ale uvažovalo o tom, že udělá stanici zaměřenou na dechovku, která je u starších lidí velice populární.

A proč ji neudělali?

Nejsou volné frekvence.

Tak ať přeformátují nějaké existující rádio. Proč to nezkusí? Já jsem strávil drtivou většinu života v Československé a České televizi. Zažil jsem v ní dvě nejagilnější divácké obce: dechovkáře a myslivce. Obě se cítí být nedoceněné a obě tvrdí, že mají obrovskou členskou základnu nebo obrovskou základnu příznivců,…

… a nebo zbraně.

(smích) Oni psali petice do parlamentu. Jako generální ředitel ČT jsem přijal delegaci zástupců dechovkářů. Ale ať jste dal dechovku do jakéhokoli vysílacího času, v pátek odpoledne, v sobotu dopoledne, v neděli dopoledne, odpoledne nebo k večeru, jakýkoli den, nikdy nikde nepřevýšila svoji stabilní sledovanost okolo pěti procent diváků.

Ale to je pro tématickou televizi nádherné číslo.

Ale na celoplošné ČT 1, kdy tady nebyla žádná jiná alternativa, to byl děs. Vladimír Železný si tenkrát usmyslel, že to ČT natře, protože dechovka podle něj měla na to získat stejný počet diváků jako v Německu nebo Rakousku. Tam běží dechovka v sobotu od 20 hodin jako hlavní program. Železný ji vypiloval, dal ji na sobotu od 20 hodin jako hlavní program s nejlepšími dechovkovými kapelami, a byl to největší propadák ve sledovanosti Novy. Na dechovku diváci nešli, i když jinak na Nově sledovali absolutně všechno. Nova to už nikdy nezopakovala. Železný si myslel, že když to bude mít úspěch, udělá z dechovky pravidelný čtvrtletník. Nejde to. Příznivci dechovky vymírají, částečně jim dorůstá nové publikum, ale ta skupina se nezvětší. Je to skoro stejné jako u sportu, který má ale výhodu v národním entuziasmu, takže když naši, i kdyby to byli vodní pólisti, postoupí do bojů o nějaké medaile, bude se na ně dívat celý národ. Dechovka bohužel nemá svoje mistrovství světa. Nebo možná má, ale lidi to netáhne.

Další silnou skupinou hudby s tuzemskou tradicí je country.

Znám spoustu lidí, co poslouchají Country rádio, a já sám, když začnou reklamy na jiném rádiu, na něj přepnu. Ale na televizní kanál to je málo. Podívejte se, jak dopadl slovenský Music Box. Hraje to tam hlava nehlava bez programového řazení, ale divák chce, aby pořad měl nějaké zaměření, aby měl nějaký smysl a aby to nebyl jenom box, kam hodíte desetikorunu a zahraje vám písnička.

Když nechcete další televizi, neuvažujete o digitálním rádiu? Rozhlasové vysílání se bude také digitalizovat.

To není otázka na mě, to byste se musel zeptat někoho z Mafry.

Mafra už dvě rádia má, analogová: Classic FM a Expresrádio.

Ano. Asi uvažuje i touto cestou, ale to je věc, kterou má v kompetenci Ondřej Sychrovský coby ředitel divize zábavy.

Když si tedy Óčko začátkem příštího roku požádá o kompenzační licenci, zkuste si tipnout, kde všude budete příští rok touto dobou dostupní pozemní cestou.

Touto dobou? V září 2009 budeme mít 60 procent pokrytí.

Jiří Balvín 3

Dobrá, ruku na to?

Budeme v Plzni, na Karlovarsku, Ústecku, na Trutnovsku, zůstaneme v Ostravě, rozšíříme se v Brně, zahájí se Pardubice a Hradec Králové a budeme na 60 procentech.

Doufejme.

Myslím, že určitě ano. Rozhodující bude vypínání analogu. Když jsem říkal, aby vypnuli Prahu jako první, že to není technický problém, komerční televize v čele s Novou křičely, že to nejde. A kde jsme? Najednou se blíží duben příštího roku, kdy se bude kompletně vypínat Praha.

Blíží se, ale ještě nevíme, jestli Nova analog skutečně vypne. Týden po podpisu Technického plánu přechodu její ředitel Petr Dvořák říkal, že budou problémy se společnými anténami na Jižním Městě a že by se Praha neměla vypínat jako první. To lze vnímat jako určitou „dělostřeleckou přípravu“ Novy k tomu, že analog v dubnu nevypne.

To víte že ano. Jakmile se vypne Praha, a to se netýká jednoho milionu obyvatel, ale téměř půldruhého milionu diváků, půjde to dál jako po másle. Samozřejmě tam chvíli bude přesahovat ještě analogové vysílání z Cukráku, které potrvá o něco déle. Praha je stěžejní. Vzhledem k tomu, že v Praze má přes šedesát procent domácností kabelovou televizi a nevím, jestli má někdo statisticky spočtené domácnosti se satelitem, ale stačí se podívat na domy, jak se tam rozmohly satelitní paraboly, tak vypnout analogovou Prahu nebude problém. Vůbec nic se nestane.

Ano, ale pokud to opravdu Nova vypne. Generální ředitel CME Michael Garin v pondělí pro Hospodářské noviny řekl, že digitalizace je největší zhůvěřilost, které se mohli regulátoři a politici na divácích dopustit a že žádná televize, za kterou nestojí velký vysílatel, jako je Nova nebo Prima, nemá šanci přežít.

Velká televize si může dovolit dva tři ztrátové kanály, to ano. Podívejte se, jakou kampaň Nova věnovala svému portálu tn.cz.

V případě českého MTV to ale bude to samé.

Jsem zvědavý. Ale upřímně jsem zvědavý hlavně na to, kdo se MTV na Nově ujme, protože nás televizáků je v Čechách málo. Všichni pořád kolujeme.

Petr Chajda je volný.

Není, vždyť je v nějaké reklamní agentuře.

To ano, ale není v žádné televizi. Ale na Novu by se asi nevracel.

To asi ne, když jenom na barrandovském kopci už prošel dvě televize. To asi do Novy nebude mít příliš otevřené dveře.

Pak je ještě jeden kopec, kde by mělo být volno od příštího roku.

Kavčí hory? Tam by bylo dobré zřídit velké televizní centrum. Když jsem byl generálním ředitelem ČT, byli jsme domluvení s tehdejším šéfem Primy Martinem Dvořákem, že se tam Prima přesune a myslím si, že kdybychom to tak mediálně v té době nepustili a potichu tam Primu přesunuli, nikdo si toho ani nevšimnul.

Na nic takového se nepamatuji, že byste mluvili o stěhování Primy na Kavčí hory.

Ale šlo by to. Vždyť zaměstnanců Primy v té době nebylo ani dvě stě. Počítali jsme s tím, že Prima opustí dům na Palmovce a přesune se na Kavčí hory, protože v té době využití studií na Kavčích horách bylo přibližně na třicet procent. Na to jsme přišli díky analýze, na které se podílela agentura KPMG. Proč by se nemohlo ve studiích točit v noci? Když to studio stojí, záleží už jen na technické osádce. Ta se může po několika hodinách střídat. Vždyť se podívejte, co stojí na Kavčích horách: jeden obrovský dům. A taky si nikdo nedovedl představit, že se ČST sestěhuje z mnoha míst v Praze na jediné na Kavčích horách. A stalo se to. Dostat tam dalších dvě stě lidí by nebyl problém.

To asi ne.

Když jsme byli po roce 1990 na prvním zahraničním školení v holandském Hilversumu, viděli jsme tam celé televizní městečko, kde jsou dohromady veřejnoprávní a soukromé televize a agentury. Přenosové vozy tam nepatří televizím, ale správci a od toho si je televize půjčují. Natáčecí ateliéry využívají i německé televize. Dokonce tam tenkrát dělali čtyři jazykové verze úplně stejného pořadu: německou, dánskou, holandskou a ještě jednu. Používali na to tenkrát dokonce úplně stejný komparz.

Proč něco takového, tedy společné televizní centrum, neudělala Asociace digitálních televizí pro šest digitálních nováčků u nás? Ušetřili byste peníze za budování vlastních sídel nebo pronájem i techniku. Bylo by to stejné, jako když Nova nebo ČT vysílají několik kanálů najednou.

To je hodně různorodé. Z1 má už nějakých 150 lidí. Při takové různorodosti žánrů by to muselo být opravdu velké centrum. Do toho ještě TV Barrandov, která bude mít podle jejich vyjádření minimálně 100 zaměstnanců. Nikdo do těch čísel ale nepočítá externisty. Óčko má 25 interních zaměstnanců, ale taky se tu pohybuje dalších 100 lidí. Moderátoři nebo kameramani, jako externisté. V tom Holandsku seděli zaměstnanci každé televize zvlášť, ale techniku si pronajímali od správce, nepatřila jim.

Je pravda, že Óčko si přenosový vůz půjčovat nepotřebuje.

My děláme přenosy, z hudebních cen Óčka. Na ty si půjčujeme velký přenosový vůz.

To ano, ale malé zpravodajské nepotřebujete.

BRAND24

Ne, ty ne. A navíc, když děláme přenos ze zahraničí, dostáváme už rovnou signál. Třeba u německé Love Parade, která trvala devět hodin. Můžeme si odtamtud udělat vlastní vstup, ale zase jenom přes toho, kdo poskytuje signál, ne sami na sebe.

Fotografie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Věříte Jiřímu Balvínovi, že Óčko bude do roka pokrývat z pozemních vysílačů 60 procent území České republiky?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).