Hlavní navigace

Názor k článku Jiří Hlavenka: Kdo jsou Křižíkové dneška aneb o významu informatiky od Hlavenka - K zajímavé diskusi mě napadá několik poznámek: 1) Soft...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 7. 10. 2014 13:31

    Hlavenka (neregistrovaný) 176.74.132.---

    K zajímavé diskusi mě napadá několik poznámek:

    1) Soft skills vs hard skills. Prosím, v žádném případě nehoruji pro to, aby se na školách přestaly "vyučovat předměty". Dítě potřebuje aparát, aby se s ním učilo dále pracovat. Potřeba je nepochybně obojí. Nicméně na řadě škol či u řady učitelů se stále jen vyučuje aparát - asi jako kdyby se zedník učil pouze to, co je to cihla, jak vypadá, jaké má rozměry a hmotnost, a neučil se z ní stavět zdi.

    2) S tímto souvisí i dramatická změna fungování společnosti, kterou zažíváme, zatímco školství zůstává stále poněkud "tereziánské". Základní informace jsou dnes na dosah ruky - dříve nebyly - a konkrétní profese jsou nyní zase tak vysoce specializované, že potřebný znalostní aparát nemůže přinést škola (hovoříme-li o školách základních a středních). Potřeba znalostního aparátu se tak zmenšuje.
    Na druhé straně se mění i práce - ta byla dříve mnohem častěji jednoduchá, repetitivní, nevyžadovala kreativitu, dovednost komunikovat, vést tým, nevyžadovala tak velkou samostatnost, ba vlastně nevyžadovala "myšlení". Dnes, jak je myslím každému zřejmé, tyto činnosti jsou potřebné v takové míře jako nikdy.

    3) Otázka biflování v asijských zemích. Myslím, že se zde maličko mate:
    - jednak asijské vyučování není zdaleka postaveno na biflování jako spíše na tvrdé práci, kdy děti jsou vystaveny takovému náporu činností, které musí zvládnout, o jakých se nám ani nezdá.
    - současně je v nich cíleně budována potřeba vyniknout, zvítězit, v tomto působí stejným směrem škola, rodina i okolí dítěte
    - i při obrovském, možná až neúměrném tlaku na dítě (viz sebevraždy, když se dítě nedostane v Asii na vysokou atd.) není prokázáno, že by tento přístup vedl k dramaticky lepšímu vzdělání (viz např. testy Pisa). Spíše se ukazuje, že k dobrým výsledkům vede jak "finský", tak "jihokorejský" přístup

    4) Počet patentů nepovažuji za ukazatel, dle kterého se dá cokoli vyvozovat, cokoli usuzovat. Patentovat si může víceméně kdokoli cokoli. Patent neznamená automaticky vynález či výsledek vědecké činnosti. Patenty jsou dnes spíše "válečným nástrojem" v obchodním boji než čímkoli jiným. A nakonec: v údajích za rok 2012 podala Čína 650 tisíc patentů, USA (s čtvrtinovou populací) 542 tisíc patentů, v součtu s EU více než Čína. Tvrzení pana Holého, že Čína dnes produkuje "řádově více patentů než USA a EU dohromady" je chybné - asi o jeden řád :-)