Tak aut bez řidiče si myslím, že se nikdo z nás, co čteme tento blog nedočkáme. Podívejte se na "umělou inteligenci" v těchto oborech:
Automatický překlad textu - stále nepoužitelná hrůza. Překladové systémy před dvacety lety uměly téměř to co dnešní, akorát ty dnešní jsou dostupné každému. Google Translate je stále použitelný pouze na posouzení "o čem ta stránka asi je", to je tak všechno. Často otočí smysl celé věty, z negativní udělá kladnou.
Rozpoznávání řeči - zkuste do nejlepšího rozpoznávače pusti zvuk z nějakého amerického filmu. Pokud se dostanete na 50% chybovst, to znamená každé druhé slovo špatně, tak si můžete gratulovat.
Zpracování obrazu - máte Photoshop za 20 000 Kč a stejně když chcete odstranit jednoduchý objekt z pozadí, musíte to v podstatě Photoshopu bod po bodu ukázat (lehce přeháním). Budoucnost Photoshopu bych si představil tak, že mu řeknu ten objekt z té fotky odstraň, pozadí dopočítej. Různé ty content-aware funkce jsou k tomu hodně vzdálené.
Pokud nefungují takovéhle základní věci, opravdu věříte, že třeba během třiceti let budou auta jezdit sama? Zrychluje se nám HW, trošku se zlepšily algoritmy ale je to pořád všechno bída. A všechno to co jsem uvedl za příklady výše jsou řádově jednodušší věci, než samořídící se auta.
Já ti nevím, možná jsem trochu zkažený Asimovem, ale radši budu sedět v něčem, co řídí člověk, než automat ...
Klasický příklad: jedeš autem, vezeš tři lidi. Najednou dítě na silnici ... většina lidí to strhne a nekouká na ty dospělé u sebe. AI to musí spočítat - a přejede dítě, protože to prostě bude menší škoda.
Pochybuji, že bude někdy AI na takové výši, aby byla schopná improvizace tak jako lidský mozek trénovaný desetitisíce let.
U vlaků je to ovšem šumák. Tam s takovým případem neudělá nic ani Chuck Norris. Tedy ideální případ pro automatizaci. Dokonce i bez AI ...
Automobilová doprava kompletně řízená počítači by byla celkově bezpečnější, i kdybys občas přejel nějaké to děcko nebo blbce co se prochází po dálnici. Jistě někteří budou tvrdit, že improvizace je nutná. Jako někteří tvrdí, že ABS nebo bezpečnostní pásy můžou být nebezpečné. Můžou, ale statisticky pomáhají.
Ehm ... trasa C, a v soucasnosti nejspis uz i ostatni trasy ... JEZDI plne automaticky. Ale v kokpitu MUSI sedet pilot. Jedina jeho prace (aby se neunudil k smrti) je otevirani a zavirani dveri. Nic na tom "moc drahe" neni, naopak, uspora by byla v desitkach, mozna i nejaka ta stovka milionu. System naprosto presne (na metr) vi kde se jaka souprava nachazi.
Na C je MATRA PA135, na A ještě lepší LZA (+ARS). (Na B je pořád starý ARS, ten automatické vedení vlaku neumí). Ale třeba PA135 neumí naprogramovat pomalé jízdy v případě výluk, to musí strojvedoucí jet na ruku.
Problém je opět s nepředvítatelnými událostmi - bezpilotní provoz se zkoušel na Dejvické (obrat bez strojvedoucího), největší problém je ohlídat, aby někam nevlezl člověk apod.
Takže obvyklým předpokladem UTO (Unattended Train Operation) jsou dveře na nástupišti, aby nikdo nemohl do kolejí/průjezdního profilu před zastavením vlaku.
Vlaky samozrejme samy jezdi(ve smyslu brzdi, zastavuji presne u nastupiste, sleduji navestidla, dokonce i u nas na koridorech) stejne tak jako metro bez ridice je celkem beznou zalezitosti. Ostatne ono i letadlo samo pristava pokud ho pilot tak nastavi a tam je to pohyb ve 3 rozmerech a jeste vam treba fouka vitr :)
Samozrejme krom toho metra (dubaj) vsude jeste je ten lidsky kontrolni mechanismus a clovek tam sedi.
Ono to bude o psychice a jedna generace se bude muset vymenit.
Víte, ono je automatické řízení letadla daleko jednodušší, než řízení auta... Problém není ve třech rozměrech či větru. To všechno jsou exaktní věci, které v pohodě zvládne celkem jednoduchý algoritmus na Arduinu s tříosým gyrem, akcelerometrem a GPS. To mimochodem není nadsázka, systémy autopilotů v dopraváku jsou daleko složitější spíš ve smyslu mnohonásobného zálohování čidel, zpracování i výstupů atd., ale funkčně to zas taková věda není.
Malér ale vypukne, jakmile musíte řešit reakci na okolí. I u letadla je protikolizní systém daleko složitější než autopilot, drsně se to ukázalo při celkem nedávné aféře s krachem projektu "dronů" v Německu, kdy jaksi tuto pro civilní provoz nutnou "maličkost" opomněli a pak se nestačili divit, kolik by to stálo.
Jenže u auta jste v interakci s okolím naprosto neustále a to na velmi malé vzdálenosti - už jen stav vozovky je nutno neustále sledovat čidly. Riziko překážky také neustálé, i kdyby byla auta automatická všechna, tak je pořád běžné, že na silnici něco spadne, vběhne, atd. A míra variability je prostě šílená...
Tohle je právě příklad toho, že nároky na automatizaci nějaké činnosti nemusí být moc v relaci s tím, jak je daná činnost náročná pro člověka. Pro člověka je přirozeně snažší bez nějaké podpůrné elektroniky řídit auto než letadlo, mimo jiné právě kvůli vámi zmíněnému pohybu ve třech osách. Jenže u "autopilota" je to zkrátka a dobře jinak, ten se velmi snadno "naučí" exaktní korekci ve více osách a dá se říct, že to v mnoha směrech zvládne lépe než člověk, ovšem naopak s interakcí s okolím vyžadujícím neustálé rozhodování je na tom daleko hůře.
Presne tak, u letadel je to mnohem jednodussi, piloti letadle dneska uz nemusi do rizeni ani hrabnout, a to vcetne pojizdeni po plose. Letadlo (pokud letiste disponuje prislusnym vybavenim) umi samo narolovat, odstartovat, letet i pristat.
Ledadlo dokonce vi o vsech letadlech v okoli (minimalne desitky km) ... protoze odpovidac je uz par patku povinou vybavou. Navic jsou vsechny trasy velmi peclive "vykolikovany" (VOR), pripadne se da pouzit GPS a dalsi systemy.
Nesouhlas. Překladace jseo u nicem, a photoshop taky. ale o tom to vůbec není. Nikdo do těch dvou nenalil tolik peněz a nesnažil se to nějak zvlášť vylepšit, to je ten problém. Ale na druhou stranu, do těch aut už se cpe hodně moc. A hardware už je dostupnej už v současných autech, jde jen o software (umělou inteligenci). To nebude jednoduchý, ale říkám, s penězma jde všechno, a mercedes i nisan i google už mají prototypy, který už jezdí v reálným provozu.
Jenže ono se ukazuje, že ten soft není zas tak nespolehlivý a chybový (v porovnání s člověkem). Jakkoli jsem tomu sám původně nevěřil.
A důvod? Třeba kombinace výhod IAD a prostředku řízeného někým jiným (=můžu jet vlastním autem, kdy a kam chci, ale nemusím trávit hodiny vyčerpávajícím řízením).
Máte odkaz na případ, kde se ukázalo, že ten soft není zas tak nespolehlivý?
Zatím jsem viděl situace v docela přísně hlídaných podmínkách, třeba i ten slepec co ho google vezl jen nenastoupil do auta, ale předtím to dost připravovali, aby to vyšlo a silnice jsou prakticky prázdný. I tak úspěch, ale stále dost vzdálený realitě. A za cenu 70tis UDS si mohu na pět let najmout řidiče :-)
Vy sa mi snad zdate. Ako asi prebieha vyvoj hociakej veci na tejto planete? Najskor nic a potom rovno dokonaly produkt?
To by sme mohli povedat, ze ty dvaja s lietadlom boli uplny idioti, pretoze navrhli akehosi nespolahliveho dreveneho draka, ktory nemal ani autopilota, ani turbojet motory. Sa na to mali rovno vykaslat a ist robit ponny-express.
No myslím že prototypy ROZHODNĚ neřídí srovnatelně jako člověk. Samozřejmě, že na pečlivě připravemé, naaranžované trati to může vypadat vše super. To je stejně jako s těma automatickýma překladačema, pokud máte text, na to vyladíte systém, tak se pak můžete prsit.
To si opravdu budeme muset počkat na ty mimozemšťany. Jinak když jsem v devadesátých letech četl vize, co bude dnes, tak:
- klávesnice nebude potřeba, budeme na ně minimálně mluvit, ale spíše je řídit myšlenkama (ve skutečnosti jediný pokrok je, že matláme prstem po displei a myslíme si, jak je to strašně cool a high-tech
- počítače za nás budou myslet, budou sami rozhodovat, budou sami řídit operace (nic z toho se ani z daleka nestalo, u té operace robot maximálně zopakuje pohyb, co mu před tím v rukavici ukázal operatér - a tento hloupý stroj stojí 100M+)
Docela by mě zajímalo, co to auto s těma hyper a super senzorama bude dělat, když pojede za kamionem, co rozstřikuje jemnou bahnitou břečku.
Jestli si s tím poradí lépe než běžný řidič a dokáže ho předjet. Za slunečného dne, na připravené trase a čisté silnice se to machruje :-D
Na videu, kde auto testuje CNN, jsem měl asi na dvou místech pocit, že v okamžiku, kdy auto vjelo do křižovatky a provádělo se klasické míjení s autem v protisměru, tak google car zastavil, asi vyhodnotil překážku v trase. Co to udělá za běžného provozu si asi domyslíte sám.
Řízení auta je algoritmická záležitost s tisíci nečekaných situací. Během minuty mě napadlo úplně základní:
- výmol na silinici, to musí rozpoznat kamera a srávně to vyhodnoti
- velký šutr na silnici opravdu si myslíte, že dnešní technologie rozpoznávání obrazu poznají pohozený pytlík od McDonaldu od šutru: Možná ano, ale se spolehlivostí 50%
- letící igelitový pytlík - myslíte, že auto rozezná od přebíhající divočáka. Nebo na to hamstne hlava nehlava.
- defekt, chci vidět, jak se auto automaticky odstaví a zavolá si pomoc
Prostě je to jednoduchý, Google se snaží kalit vodu a tvářit se strašně high-tech a pan Hlavenka jim to trochu najivně baští.
Mé zkušenosti jsou jiné:
1) Překladače - běžně využívám ke komunikaci s německými kolegy (neumím slovo německy a často jsem byl jediný ne-Němec v diskuzi). Pro mne osobně byl Google Translate zjevením, odpovídám pochopitelně anglicky. Už se mi stalo, že u jedné nové technologie (small RNA Seq zpracování v R) byl jediný srozumitelný zdroj ve španělštině (tj. bylo pro mne snažší přelouskat dobré materiály španělsky než špatné anglicky)
2) Rozpoznávání řeči - mám číslo od Googlu (zdarma), pokud se mi adresát nedovolá, může mi zanechat vzkaz a ten se přepíše do emailu, který mi okamžitě přijde. Ano, není to bez chyb, ale pochopíte smysl sdělení (např. pokud vaše dcera zapomněla vystoupit ze školního autobusu - k nezaplacení)
Tj. netvrdím, že ty technotlogie jsou dokonalé, ale že jsou velmi dobře použitelné v řadě situací. Kdo naučí auta jezdit bez nehody, zachrání jen v ČR stovky životů ročně. Takže já Googlu (a komukoli jinému, kdo se o to bude snažit) budu držet palce.
V tomhle máte do jisté míry pravdu, sám rozumím velmi slušně anglicky a proto si běžně nechávám dělat překlad pomocí Google z jiných jazyků spíš do angličtiny než do češtiny, výsledek bývá o dost lepší.
Na druhé straně je ale podstatné to "o dost lepší", k dokonalosti to má pořád hodně daleko. A to jsme zase zpátky u potřeby "AI" - člověk si obvykle "lidskou inteligencí" domyslí, jak to bylo míněno a tak je ve výsledku ten překladač užitečný docela hodně. Jenže plně užitečný je právě až ve spojení s "inteligencí", pořád tomu chybí ten bod, kdy by tuto fázi zvládl sám...
Automatický překlad sice není z uměleckého pohledu žádná sláva, ale přeložit informaci do srozumitelné podoby zvládá docela dobře. Třeba Google Translate je pro moje potřeby (objednávka na japonském nebo čínském e-shopu, překlad dokumentace k programu z ruštiny, apod.) docela postačující. Knihu bych v té podivné poloangličtině číst nechtěl, ale pochopit význam parametrů nějaké funkce v DLL bez problémů. - Možná je to v tom, že překládám do angličtiny, ne do češtiny (takže jen jedna transformace, ne dvě).
Automaticky řízeným autům docela věřím. Mimo jiné proto, že na rozdíl třeba právě od překladů je laťka nastavená člověkem natolik nízko, že překonat ji nepředstavuje velký problém.
Škoda, že jste o sobě neprozradil více...
Ve vědeckém magazínu Nature byla popsána studie, proč si děti při osvojování cizích jazyků vedou mnohem lépe než dospělí. Při vštěpování cizího jazyka se u mladých lidí mění struktura v mozku. Tzv. dvojjazyční lidé mají v jazykové oblasti mozku více šedé hmoty, na jejímž objemu závisí inteligence a paměť. To potvrzuje fakt, že čím dříve se s učením druhého jazyka začne, tím je tato oblast v levé spodní temenní kůře větší.
Odbornější články si na dané téma můžete najít sám, přeji pěkný den.
Snažím sa urobiť prehľad o kryptomenách a odhadnúť, ktorá/ktoré z nich prežijú aj do roku 2015. Súčasný boom prináša nové a nové kryptomeny. Predpokladám, že v roku 2014 príde ku konsolidácii a hlavne, že sa štáty v zákonoch vymedzia voči kryptomenám a jasne definujú, ako je možné s nimi narábať. Pre zaujímavosť tu sú dve prezentácia ku kryptomenám pre začiatočníkov:
http://www.slideshare.net/andrej_probst/bitcoin-29360746
http://www.slideshare.net/andrej_probst/cryptocurrencies
Tím bych si nebyl tak jistý. Na jedné straně - ano, člověk stát potřebuje méně, spoustu věcí jde dnes bez něj a také hranice se smazávají. Můžu dělat pro zahraniční firmu (a sedět přitom doma), číst zprávy BBC, daně vyřeším elektronicky bez úředníka.. Ale na straně druhé spousta lidí tohle vidí jako hrozbu (bojí se, že se svět mění a oni mu přestávají rozumět, ztrácejí životní jistoty) a stát tak naopak utahuje šrouby - odposlechy, cenzura internetu, povinnost prokázat majetek když vás udá soused...
auta nezvladnou zatim spolehlive najit cestu ve snehu, v brecce na silnici, pri povodnich by vas neodvezla skrz zatopenou silnici. Jejich vyhodu vidim v reakcni dobe kdyz vam pred auto vbehne srna, ale jak detekuji prekazku, co je pro jejich senzory neviditelna, napr horici pohonne hmoty na vozovce, zfetovanej ridic kamionu ve zpetnem zrcatku a hadajici se par v trabantu pred vama.
Už to vypadalo, že v článku nebudu souhlasit s ničím, nakonec aspoň "bod" za televizi. Nositelná elektronika je bublina, která splaskne do roku 2015, až si to koupí první normální lidi a zjistí, že je to v praxi k ničemu. Cloud dojede na NSA, s tím se v Evropě sveze asi i Skype a další alternativy (pokud nedojedou na to, že jich je moc - volit mezi imessage, fb chatem, viberem, whatsuppem,... NEBO jednoduše poslat sms s neomezeným tarifem?).
Více než obdiv k samojezdícím autům, nechápu obdiv k virtuálním měnám.
Jak někdo může považovat za úžasnou věc platidlo, kterému tak velmi kolísá kurz a hodnota?
Ono je to nádherný dokud to stoupá, ale i když se podívám na kurz za posledních 48 procent, tak tam je skoro 20procent výkyv resp +-10procent, lidé mají hysterické záchvaty při jednorázovém změnu kurzu koruny o necelých pět procent a takovou plovoucí měnu mají považovat za něco skvělého?
Navíc tu existuje poměrně starý a osvědčený substitut virtuální měny - drahé kovy a diamanty, což stát také těžko kontroluje a jde to docela skvěle používat i offline.
Svet je plny dukazu o ochrane meny. Muzeme zacit napriklad menovou refornou v CR (1953) kdy mena realne ztratila hodnotu pomerem 50:1 a muzeme pokracovat napriklad oslabenim meny CNB emisi nekrytych penez nebo masivnimi emisemi nekrytych penez FEDem. A tak by slo pokracovat jeste dlouho. Prakticky nulove urokove sazby a neomezeny tisk nekrytych penez je v dnesni dobe oblibeny zpusob financovani socialni politiky mnoha vlad sveta.
Jeste ze mame ty zakony chranici narodni meny :-)
Takže když vám někdo ukradne (podvodně získá) nějakou virtuální měnu a vy to půjdete nahlásit, postup policie a soudů bude stejný, jako když to samé nahlásíte s korunama?
Co přesně si lidé nechtějí uvědomit? Co si naopak (ne)uvědomují lidé věřící ve virtuální měny?
Již jen to, že je virtuální měna závislá na připojení k internetu kontrolovaném státem, jí docela dost znehodnocuje, rychleji než měnová reforma 1:50 :-D. To je mé čistě subjektivní stanovisko, třeba se z vás jednoho dne stane vládce s bitcoinama okresní úrovně, když zbankrotuje stát a inflace vyskočí do hyperinflace.
Naše babi tvrdí, a praxe jí dává za pravdu, že nejsolidnější měna v tomto státě se jmenuje "jedno domácí vesnické vejce" :-). Inflaci více méně nepodléhá, naopak posiluje, a směnitelné je prakticky za jakoukoli komoditu :-D. Dokonce jsem na venkově zaznamenal i úvěry, denominované v této měně (pořež mi prosímtě to dříví, já ti za to nasbírám tři plata vajec). Existují i podobné měny, například vykrmený králík, metrák obilí, nebo brambory (ty ale mají větší výkyvy kurzu)... A je zajímavé, že někteří obyvatelé venkova tyto měny bez problémů navzájem převádějí dlouhé roky v celkem stabilním poměru, zatímco koruna vůči nim trvale klesá :-)
No já nevím. Něco si nafotím an mobilu, mobil to hodí dl FLASHky a nakopíruje do čmoudu. Při tom se připojí na třeba půl minuty, reálně z baterky 3,7V vycucne 200mA - to je 2,22J na straně mobilního zařízení. Samotná FLASH paměť, pokud spí, vezme 60uA, za stejnou dobu 0,00666J. To je 0,3% z energie, potřebné ke kopírování do čmoudu. A to jsem schválně vynechal fakt, že tam ta spící FLASH musí být tak jako tak kvůli firmware, bufferování dat,...
Hlavenko, není ten úsporný čmoud náhodou z trávy?
... možná jednou bude technologie tak daleko že bude automatický provoz aut i vlaků bez lidské obsluhy možný jak technologicky, tak ekonomicky (i s ohledem na pracovní místa a bezpečnost) ... ale co když sám člověk rád to auto či vlak řídí protože ho to baví, tak jako třeba dělá s potěšením i jiné pracovní činnosti?
Ono je halvne padly na hlavu, se vubec denne nekam premistovat ... prace, u ktere bude treba lidi bude minimum, a pokud bude umet auto samo jezdit, tak stejne tak muze nejaka masina sama zdit/obkladat/instalaterit/...
=> lidi nebude treba vubec nanic. Jen tech par udrzbaru tech masin ... ale ty se ve finale budou udrzovat taky samy ... mozne ne vylepsovat, ale udrzovat urcite. Protoze co je asi tak za slozitost na tom, aby auto samo dolelo do servisu a nechalo si tam samo vymenit od nejaky masiny ... trebas olej. To by slo udelat uplne vpohode.
Jak "fungují" cloudové řešení jsme už poznali i v té slavné státní správě, viz kauza na MPSV a prostě mít data někde "pryč" je sice hezká idea, ale nebezpečná. Lze o ně lehce přijít.
O první části článku - autech - no, možná to tak bude, nicméně nevím jestli se autor "na stará kolena" zbláznil do ekologie, žvásty typu že se v prázdných ulicích rozvine život, to je jak od nějakých pomatenců z Nesehnutí nebo Dětí země. Zatím všechny zkušenosti ukazují pravý opak, tam kde se uměle zakáže či výrazně omezí individuální doprava, jde veškerý život a hlavně podnikání do háje. Spíš by se tedy měla doprava podporovat a neutrácet peníze za nesmysly typu cyklopruhů, parkovacích zon apod. Kromě vysloveně turistických destinací a tras, kde z pochopitelných důvodů ta doprava v některých místech omezena je a obchodníci žijí převážně z turismu, je to cesta do pekla. Myslím že všude kde řádili tzv. "zklidňovači" je to jednoznačně vidět.
Jinak samozřejmě systém těch Individuálních aut je hezký, ale nereálný protože existuje něco jako dopravní špičky apod., takže kapacita bude buď nedostatečná nebo naopak předimenzovaná aby to mělo smysl a tudíž bude celý systém násobně dražší než dnes kombinace MHD a individuální dopravy. Pokud by lidé stáli tolik o to, nevlastnit auta, tak jezdí taxíky ve velké míře už dneska.
Čili celý systém bude moct fungovat pouze jako alternativa či doplněk stávajícím systémům, ne jako plnohodnotná náhrady. Cyklouši taky tvrdí jak je cyklistika úžasná, proč se má podporovat a v reálu pak ty jejich slavné omezovací pruhy a stezky zejí prázdnotou ve městěch.
Je jen otázka času, kdy se tyto virtuální měny dostanou pod kontrolu centrálních bank a regulace států - poslední sny o nezávislých měnách umřely před 100 lety (23.12.1913).
Co se týká aut, trendem budou jednoduchá solidní auta typu LADA Niva - v post-apokalyptickém světě bez elektřiny se z bezobslužnými digivozy přes hromady mrtvol, do lesů a pohoří dostaneme jen těžko...
Cloud žádná výhra není. To, že lidé a firmy slepě dávají svoje data do neznámých úložišť, protože je nějaká firma za provizi do toho navezla není argument. Je to trend, že zde mnoho v podstatě obchodníčků vidí potenciál a snaží se na tom přivydělat. Podívejte na Netmail, jak obvolává lidi a je to vlastně telefonní marketing Google. To je skoro jak podobní prodej jen po telefonu. Proč mám něco dávat do Google? Proč by měla být data někde v USA v těch několika gigadatacentrech? Jen proto, že se k nim pak připojím odjinud a z jiného zařízení? Ale to přeci dokáži již dnes a stačí mi na to open souce řešení, linux, a pár korun za dneska naprosto směšné ceny za HDD a trochu znalostí k tomu. A mám vše doma a nemusím se bát, že se k tomu dostane někdo neoprávněně, ať zaměstnanec nebo NSA nebo kdokoliv jiný. Vždy byla správná diverzifikace a centralizovaná řešení mají zásadní problém - Single point of failure. A to nejen technicky, ale hlavně v lidském faktoru, kdy nejen pro stát se stanou taková centra neodolatelnou kořistí i kdyby si měly změnit nejen zákony ale i ústavu. Celý internet byl založen na diverzifikovaném prostředí a je to jeho síla, takže cloud je v tomto pojetí nesmysl. Ale je jasné, že nyní půjde nahoru, protože náhončích jako Netmail aspol. snažících se dostat drobečky od firem jako Google bude hodně a bude velká obchodní síla. Ale to do prvního pořádného průseru. Aféra NSA byla podle mě jen úvod a pořádná přijde s rostoucím množstvím dat do cloudu posílaných.
Pan Hlavenka je takovy intelektual-teoretik, ktery si dela zavery z pohledu laika asi jako kdyz laik vidi nebo cte o tom, jak se letadla ridi sama a ze on to videl v nejakem americkem filmu. Ale kdyz se zeptate profesionalu, tak zjistite, ze existuje obrovske mnozstvi komplikaci a konkretne prehnana automatizace se v leteckem prumyslu stava hrozbou. Ta je nyni resena vice povinnymi hodinami na simulatoru, ale to neni ono. Prikladem je let 1549, kde Sullenberger dokazal uspet diky svemu vojenskemu vycviku. Napsal a mel nekolik prednasek na toto tema a mnoho let upozornoval na rizika plne automatizovanych letu vs. rizikove situace a nepripravenost pilotu viz. FAA http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2509316/Is-autopilot-making-flight-travel-MORE-dangerous-FAA-claims-thirds-pilots-make-mistakes-reliance-technology.html
FAA se tomu intenzive venuje od pripadu stretu letadla s ptakem, co vletel do turbiny a kousek rotoru vyletel smerem k trupu letadla a pretrhnul kabely vedouci k letovym pocitacum. Piloti nebyli schopni pristat bez pocitace az na nekolikaty pokus. Od te doby FAA vyhodnocuje rostouci riziko zavislosti pilotu na pocitacich a doklada to na nekolika drobnejsich nehodach v poslednich letech. To jen ad realita, aby intelektualove-teoreticky jako pan Hlavenka vedeli, ze realita je dost jina, nez si nekdy vysni.
Levneji vyjde lidstvu vymyslet teleportaci nez naprogramovat auta bez ridice. Ale jina věcje internet of things. Podobna reseni jiz existuji a velmi pohodelne zjednodusuji ovladani elektrickými zarizenimi, kterymi nas zivot doslova zamoren. Dokonce zacinaji byt intelegentni - da se s jejich pomoci nejen vypnout ci zapnout, ale i provadet slozita nastaveni a vybirat ruzne funkce, ktere nabízí samostatny pristroj. Např. klimatizaci nejen zapinate a vypinate, ale vyuzivate stejne funkce jak na samotnem ovladaci.A navíc vse bezdratove a nadalku pomoci internetu z intuitivni aplikace. Je to smer, kterym se vydavaji nadnarodni spolecnosti a pan Havelka by vzhledem ke svým zkušenostem mohl pred zverejnenim clanku provest hlubsi aspon internetovy pruzkum a neprezentovat bezhlave sve vlastní předpoklady a úvahy.