Brněnským Jihomoravským inovačním centrem (JIC) prošlo za 11 let existence přes 150 firem, které získaly pomoc při startu v podnikání. Jen za poslední čtyři roky to bylo 23 společností, které získaly investice za více než 25 milionů korun.
JIC ale nyní začal soustřeďovat svou pozornost nejen na startupy, ale i na již fungující projekty ve zralejším stadiu. „Zajímají nás hlavně firmy, o kterých víme, že mají zajímavou technologii, ale na druhou stranu jsou z jakéhokoliv důvodu zablokované v dalším růstu,“ říká v rozhovoru pro Lupa.cz ředitel centra Jiří Hudeček.
JIC také bude garantem nového seedfondu, který chystá Raiffeisenbanka a který bude investovat do firem nejen z Jihomoravského kraje. „Primárně nám jde o to, aby se investiční scéna rozrostla do co největší šířky, tedy kromě „byznys andělů“ i do kolektivního investování,“ říká Hudeček.
Jak probíhá se spolupráce s Jihomoravským krajem? Změnilo se na ní něco za více než 10 let fungování JICu?
Spolupráce je stále na slušné úrovni. Nově se v podpoře znalostních technologických firem začíná hlásit k mnoha aktivitám i město Brno. Kraj i město naše aktivity vnímá velice pozitivně a z toho vychází i jejich finanční podpora.
Jaký je rozpočet JICu pro letošní rok a jakou část dokážete financovat sami?
V současné době jsme někde kolem 50 procent samofinancovatelnosti, což se nám daří prostřednictvím vlastních činností a služeb a prostředků z projektů. Naším cílem je dosáhnout na 60 procent. V tomto ohledu ale spolupráce s regionem funguje velmi dobře. Letos počítáme s rozpočtem zhruba 60 milionů korun.
Odkud plynou vaše hlavní příjmy?
Hlavní příjmy samozřejmě plynou z pronájmu, dále máme řadu projektů na čerpání peněz ze strukturálních fondů a přeshraniční spolupráce a tak dále. Tyto projektové peníze vnímáme tak trochu jako vlastní zdroje financování.
A pak máme vlastní služby, které poskytujeme na komerční bázi, ať už na národní úrovni v rámci poskytování konzultací veřejnému sektoru, nebo přímo jednotlivým komerčním subjektům.
O naše know-how, které jsme za celou dobu našeho působení v oblasti regionálního rozvoje získali, je obecně velký zájem a dokážeme ho tak efektivně zobchodovat.
V poslední době se na vás čím dál častěji obrací zahraniční start-upy. Usilujete o ně, nebo jejich zájem roste samovolně?
Naší vizí je být středoevropským lídrem v oblasti podpory podnikání, takže je to záměr. A s tím úzce souvisí i to, že náš startup akcelerátor StarCube je od loňského roku v angličtině. Je to logické – pokud startupy, které vstupují do inkubátoru, chtějí mít globální ambice a šanci se uplatnit na zahraničních trzích, je pro ně angličtina prostě nutnou podmínkou.
To zmezinárodnění jde tedy dvojím směrem. Je to srozumitelné pro zahraniční účastníky a v rámci České republiky a středoevropského regionu chceme být atraktivní pro celou Českou republiku, i pro mezinárodní projekty. Vidíme v tom obrovskou příležitost: pokud knám přijdou technologické firmy ze zahraničí a založí zde pobočku nebo obecně firmu, je to samozřejmě pozitivní pro celé Česko.
Na to jsem se chtěl právě zeptat. Dalo by se totiž namítat, že z veřejných peněz podporujete zahraniční firmy, které nakonec mohou své zisky odvádět někam jinam.
Zahraniční firmy nenutíme, aby zde zakládaly pobočky. Ale pro spoustu lidí je z nějakého důvodu atraktivní zde působit. Měli jsme tu Indy, samozřejmě týmy z Evropské unie a podobně.
Musím ale říci, že týmy jsou většinou společné a zdejší infrastruktura je pro ně natolik atraktivní, že hledají způsoby, jak se zde usadit. A to vše jsou kvalifikovaní lidé. A samozřejmě nelze vyloučit, že JIC firmám pomůže a některé z nich se nakonec vrátí zpět.
Musíme si ale uvědomit, že to není z naší strany jen o finančních přínosech, ale i o tom, že díky tomu, že se zde zahraniční týmy objevily, mají samozřejmě i lokální startupisté větší konkurenci, mohou se učit jeden od druhého a zvyšují celkovou úroveň startupů, což je důležité.
A je tu ještě jeden aspekt. Zahraniční projekt, který se k nám dostane, je špičkou na svém lokálním trhu. Na Čechy pak má pozitivní vliv, když vidí, že dokážou obstát ve světové konkurenci.
O JICu je slyšet často, v podstatě to vypadá, že zde ani jiné podobné centrum neexistuje, což samozřejmě není pravda. Ale i díky tomu si nemůžete stěžovat na nezájem investorů. Před nedávnem oznámila Raiffeisenbanka, že chce otevřít fond na podporu technologických zajímavých firem, do kterého si jako konzultanta vybral právě JIC. Ten impuls přišel od nich nebo od vás?
Myšlenka vzniku fondu, který je zaměřený na investování do skutečně začínajících technologických společností, vznikla vlastně již s JICem, tedy od první regionální inovační strategie na jižní Moravě.
Tuto myšlenku jsme během času konzultovali s celou řadou bankovních domů a díky postupným změnám v oblasti kolektivního investování, díky rozvoji startupové scény atd. se tyto věci staly reálnými. Dneska tak je možné založit seed fond, který bude do startupů investovat řádově statisíce až jednotky milionů korun.
Jednali jsme s řadou bank a nakonec nás za tímto účelem oslovila Raiffeisenbank investiční společnost, s kterou jsme v pokročilém stádiu příprav tohoto fondu, kde by naše centrum mělo dělat odborného poradce neboli garanta pro investičního manažera.
V rámci chystaného národního seed fondu jsme komunikovali se všemi uchazeči o tento fond, takže jsme připraveni spolupracovat opravdu s každým. Primárně nám jde o to, aby se investiční scéna rozrostla do co největší šířky, tedy kromě „byznys andělů“ i do kolektivního investování, kde nevkládáte peníze do jedné firmy, ale do určitého portfolia s nižším rizikem a bez detailních znalostí technologií.
V poslední době ale vzniká více čím dál více takových fondů…
Dnes sice vzniká hodně fondů kvalifikovaných investorů zaměřených na startupy, ale investice se zde pohybují od pěti milionů výše, což je pro nás naopak horní hranice.
Padla zmínka o státním seed fondu, o kterém se vedly velké diskuze a nakonec z něho sešlo. Vznikl by seed fond Raiffesenbanky, kdyby se byl býval státní fond rozběhl?
To je spekulativní. Řeknu to takhle: možná ne. Může se na mě kdokoliv zlobit, ale seed fond (investice ve výši max. jednotek milionů) bez veřejné podpory bude vždycky složitý (už jenom transakčními náklady). Riziko je tam větší, na druhou stranu výnos bude atraktivnější.
Ale podle mě zde stále existuje prostor pro například strukturální fondy, které by určitým způsobem zmenšily riziko pro komerční sféru. A nešlo by jen o Českou republiku, je to běžné v EU i v USA, kdy veřejný sektor spolufinancuje seedové aktivity, zmenšuje riziko a umožňuje takovéto investice.
Takže je to spekulativní. Je možné, že bychom do současného fondu nešli, protože by pro nás existoval partner, který by vyhrál tendr o správu státního fondu. Dopadlo to ale tak, jak to dopadlo, a my jsme rádi, že se na nás obrátila Raiffeisenbanka. Je to dobře pro celou startupovou scénu.
Takže na peníze z fondu, který nyní vzniká, si bude moci sáhnout jakákoliv česká firma, aniž by musela mít něco společného s JICem?
Povědomí o společnostech je samozřejmě jakousi výhodou, nicméně máme tým, který bude v rámci komerční zakázky aktivně vyhledávat týmy v celém středoevropském regionu, takže nemusí být jen z Česka. Není tedy podmínkou být v JICu.
Jde nám o to, aby i tento fond byl jakýmsi doplněním inovační infrastruktury, kterou na Moravě máme. Nebudeme sice lokální firmy preferovat, ale určitou výhodu jistě mají.
Říkal jste, že v rámci příprav fondu jste v závěrečním stadiu. Co tedy nyní konkrétně řešíte a jak dlouho to ještě bude trvat?
Řešíme smlouvy a řešíme právě oddělení komerčních a veřejných aktivit. Chceme mít stoprocentní jistotu, že v žádné fázi nedojde k socializaci nákladů a kapitalizaci výnosů. Na jedné straně tedy nastavujeme vnitřní procesy, na druhé straně s ohledem na tyto interní procesy ladíme s Raiffeisenbank smlouvu. To vše bychom chtěli během měsíce dokončit a poté podat žádost o licenci na Českou národní banku.
Letos jste také spustili program na podporu již zralejších technologických firem, které fungují, ale mají problém se z jakéhokoliv důvodu posunout dál. Proč se nově pouštíte do této podpory mimo startupovou scénu?
Jedna věc je ta, že tu máte začínající startupy, ale na druhou stranu tu je řada šikovných firem, které přežily divoká devadesátá léta, mají splacený leasing, mají technologie, mají inženýry, ale mnohdy většina jejich tržeb pochází jen z kvalifikované montáže nebo dodávky prestižnímu nadnárodnímu koncernu.
S tím, jak jsme sílili, se nám postupně uvolňovaly ruce i pro spolupráci se zralými firmami. I my chrlíme startupy, které ale časem musí shánět zakázky a manažeři jsou čím dál více zavalení obchodní činností, takže nemají čas pořádně popřemýšlet, co se dá inovovat, jakým způsobem, kam se mohou posunout a podobně.
Takže pomáháme manažerům nebo majitelům firem v tom, aby se zamysleli nad tím, jestli jejich proces, produkt, marketing, službu atd. lze inovovat. Často je to totiž jen o drobné inovaci, aby se produkt stal mezinárodně úspěšným. Dnes tyto firmy mají 80 procent tržeb ze subdodávek a my bychom rádi pomohli k tomu, aby měli 80 procent z vlastních výrobků a služeb, které jsou mezinárodně úspěšné.
Takže vaše podpora bude spočívat opět v konzultační činnosti?
Je to tak. Je ale potřeba si uvědomit jednu věc, že JIC do těchto firem neposílá poradce, kteří shání zakázky. Naši poradci jsou lidé, kteří už něco dokázali, třeba ještě i podnikají, pracují, ale mají čas, chuť a zkušenost někomu otevřít oči. Ať už jde o marketing, výrobu, obchod a jiné procesy.
Podívají se nezávisle na firmu, popovídají si s vedením, aniž by sháněli jakoukoliv zakázku. To je unikátní a v tom vidím roli veřejného sektoru, zde zastoupenou JICem. Jedná se o program Platinn, je to know-how ze Švýcarska, kde to funguje a mají s tím vynikající zkušenosti.
Tato podpora již ale je omezena místní příslušností, tedy podnik musí mít sídlo v Jihomoravském kraji?
Ano.
A je omezena i velikostí firmy?
Funguje pro malé až střední firmy. Ideální by byla firma s vlastním vývojem do 30 zaměstnanců. Zajímají nás hlavně společnosti, o kterých víme, že mají zajímavou technologii, ale na druhou stranu jsou z jakéhokoliv důvodu zablokované v dalším růstu.
Chceme je poposunout a jde nám hlavně o to, že tyto firmy mohou při minimální dotaci – v našem případě jde o konzultace - vytvořit další pracovní místa. To je u startupů samozřejmě težší.
A také chceme využít synergii. Máme startupy, jejichž technologie mohou zralejší firmy koupit, máme kontakty na výzkumníky, firmám tak můžeme pomoci najít vhodného odborníka či technologii apod.
Říkáte, že s JICem chcete zaujmout v rámci středoevropského regionu. Kam se podle vás posunete v dalších třech, pěti letech?
Stále budeme brněnským centrem. Rádi bychom byli ve středoevropském regionu vnímáni jako konkurenceschopný projekt, lídr, který má odvahu jít do nových věcí a prošlapává cestu.
Nevnímáme se, jako že bychom pošlapávali konkurenci. Řada našich věcí je napodobována s naším vědomím a s naší podporou v dalších regionech. I seed fond, který chystáme, je potřeba vnímat jako know-how, které chceme sdílet s dalšími kolegy.
Jde o know-how, od kterého se může učit i Česká republika v rámci dalšího programovacího období, kdy budou k dispozici miliardové prostředky na podporu startupů. Chceme, aby Česko bylo vnímáno v rámci střední a východní Evropy jako technologický stát, který podporuje tento druh podnikání. A v této oblasti se v rámci střední Evropy vidíme jako lídr.
Rádi bychom předali své zkušenosti ze seed fondů a viděli v Česku čtyři, pět regionů, které budou schopny vytvořit právě takovýto seed fond za účelem podpory regionálních center inovací. Tak, aby nejen Brno, ale i Hradec Králové, Ostrava, Plzeň nebo Praha byly stejně atraktivní, jako jsme my. Není to jen o Brně, ale o celé České republice.